Bábovky
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365746/bmid_babovky-JCx-365746.png
4
5857
5857
Dvanáct žen, dvanáct osudů propojených v jednom románu. Napadlo vás někdy, co řeší milenka ženatého muže a jaká je ve skutečnosti ta příšerná manželka, o které jí on vypráví? Nebo proč má sestra manželky tak špatný vztah se svojí dcerou. Jak se vlastně cítí ta patnáctiletá holka, na kterou si rodiče nikdy neudělají čas? A kam se vlastně poděly ty peníze? Kdo je vzal, kdo je ztratil, kdo je utratil, kdo je našel a kdo je bude muset vrátit? Nechte se strhnout upřímnou zpovědí hlavních hrdinek, kde nechybí ironie, humor, bolest, napětí, nenávist ani láska. Kde se emotivní příběhy vzájemně prolínají, jeden vede ke druhému, k celé řadě zajímavých rozuzlení a potom nerušeně pokračují dál, někdy šťastně, někdy ne, takový už je život.... celý text
Přidat komentář
Mozna je to tim, ze jsem nemela zadna ocekavani, ale kniha me nadchla. Mam rada propletene osudy, takze tady jsem si prisla na sve. Zasmala jsem se, jako oddychovku muzu doporucit :)
Radku Třeštíkovou jsem neznala (dokud netančila ve Stardance) a nečetla, dokud jsem si nepůjčila Bábovky v naší malé obecní knihovně. A úplně upřímně? Jsem nadšená!
První stránku knížky jsem si musela přečíst asi dvakrát, abych si zvykla na styl. Ale to, co se na začátku zdálo jako překážka - nekonečná souvětí, nebo spíše soubor jednoduchých vět, úvah, výkřiků a hesel, oddělených jen středníky, se mi nakonec tak dostalo pod kůži, že už jsem stránky jen "vdechovala". Touha odlišit se od ostatních spisovatelů, potřeba přinést něco nového, pokus přiblížit literaturu i mladé generaci v dnešní zkartkovité době zpráv na messengeru... Ať už byl účel jakýkoli, splnil svůj smysl. Rozhodně to nebyla moje poslední knížka a Radka Třeštíková mě začala bavit.
Četla se dobře, zajímavé bylo i propleteni životních osudů několika žen, ale upřímně tato kniha me nenadchla. Jednou jsem si ji přečetla a stačilo, ani ve me nic moc nezanechala. Konec byl pro me takový zvlastni, useknuty a to nemam moc ráda. Celkove spis zklamani.
Knihu jsem začala číst s velkým očekáváním. S Radkou Třeštíkovou jsem neměla dosud žádné zkušenosti, ale recenze a velká reklama knížky mě přinutila si ji přečíst. Rozhodně hodnotím pozitivně nápad více postav, ale bylo jich až přehnaně moc. Musela jsem se často vracet, abych si udělala pořádek ve jménech a neztratila se tak v ději a souvislostech.
Bábovky určitě hodnotím líp než Veselí. Propojit hlavní hrdinky do jednoho příběhu je skvělý nápad, ale možná bych jich zvolila míň, ke konci knížky už jsem se ve všech těch jménech ztrácela. S knížkou Veselí má přece jen něco společného- nefunkční vztahy dcer s matkami, úmrtí na rakovinu, a hlavně spousta milenců a milenek. Já vám nevím, musí všichni prodávaní čeští autoři psát jen o nevěře? To už čtenáře nezajímají "obyčejné" funkční vztahy?
Asi je to moje chyba, ale moc jsem nepochopila konec????, ale úplně jsem byla v šoku, jak je to dokonale promyšlené a všechny ženy jsou tak moc propojeny... neskutečný
Mně se knížka moc líbila. Bavila mě vlastně obyčejnost všech příběhů. Trochu jsem se obávala těch avizovaných 12ti postav, ale v každém příběhu se objevily vlastně skoro všechny. JEDINÉ, co bych ale vyloženě vytkla byla velká neuzavřenost jednotlivých příběhů. Čtenáři, domysli si....
Každopádně jinak fakt čtivé příběhy, které se běžně odehrávají kolem nás.....
(SPOILER)
Tento román pro ženy, který válcoval žebříčky prodejnosti a všechny ženy, které z něj byly nadšené a doporučovaly ho mě nakonec přesvědčily k přečtení. Sice až 4 roky od vydání, ale lepší později než nikdy ne? No, v tomto případě bohužel lepší nikdy. Dlouho se mi do ruky nedostala tak klišoidní kniha, která by obsáhla všechno, co se mi absolutně příčí. Snad jediným kladem téhle knihy je za mě vyprávění v 1.osobě každé "hrdinky", což je vlastně ale ve skutečnosti ženská troska, která neustále čeká na to, že se život zlepší sám od sebe, když bude sedět doma na židli a nic nedělat.
Už první příběh zhrzené těhotné milenky, která ví, že její drahý je ženatý a rozvádět se rozhodně nebude. Jeho manželka o tom ví samozřejmě taky a taky je těhotná.. Bože, jako tohle má ženy rozbrečet? Tady mě s prominutím každý příběh tak moc naštval, protože to je vážně jen sepsaná typická česká telenovela na papíře.
Čtu ráda české autory, Veselí si ale asi jen tak nepřečtu a Foukneš do pěny je prý skvělá, kdy konečně Třeštíková vyšla ze své zóny. No nevím, z téhle knihy rozhodně nadšená nejsem.
S Třeštíkovou kamarádky nejspíš nebudeme.
Bohužel.
Knížka se čte dobře, ale na můj vkus je to dost překombinované. Ale jako oddechovka dobrý
Musím přiznat, že jsem poměrně skeptická ke knihám, které vídám všude kolem mě. Bábovky mezi tyto ,,mainstream" knihy patří, i když už je nevídám tak často, četlo je opravdu hodně lidí. Rozhodně si tu pozornost zaslouží. Nevím, zda jsem četla stejnou knihu jako ti, co tu píší, že je kniha příjemně oddychová, protože mně osobně přišla spíše smutná. Jsou to příběhy ze života, které autorka skvěle propojila. Bohužel mě zklamal konec, přišlo mi, že poslední kapitola byla celkově slabší a kniha by si zasloužila nějaké rozvinutější závěr.
Kniha se mi líbila, dokonce mě nadchlo to, že bude filmové zpracování. Jsem na něj zvědavá, tak uvidíme v září 2020 (snad), jestli to bude stát za to. Trailer vypadá slibně.
Už dlouho jsem si chtěla knihu přečíst a na dovolené se mi dostala do ruky. Začátek perfektní, strhující, čtivý. Postupem knihy nadšení lehce opadávalo. Čekala jsem nějaké ve finále větší propojení nebo závěr. Končilo to pro mě moc neurčitě a otevřeně, "uprostřed věty". I tak ale hodnotím velmi kladně a ráda si od autorky přečtu i něco dalšího.
Taková oddychovka, co se dobře čte. Každá kapitola o jiném člověku, ale vše se prolíná dohromady. Přišlo mi to takové nedokončené.
No kniha to rozhodně není špatná, když je chuť číst o nějakých osudech, tak je ta pravá, protože těch osudů v knížce je ažaž. Mně ě to tedy nevadilo, neměla jsem problém se v postavách vyznat. Jediné, co můžu vytknout, tak že úplně asi nepobírám styl psaní autorky. Dobře, ty její dlouhé věty a souvětí bych ještě chápala, jen se mi to ne vždy hodilo ke každé té postavě. Protože to pak vypadalo, že mají všechny podobně sarkastické uvažování a to třeba k postavě Milušky ne úplně korespondovalo. Nejvíc hodící se věta k této knize podle mě je- NĚKDY MÉNĚ JE VÍCE. Ale někdy si ji určitě jako oddychovku přečtu znovu ráda.
Na knizku jsem se těšila. Je to má první kniha od této autorky. A byla jsem upřímně trochu zklamaná. Kniha se četla dobře, ale asi v půlce už mne to přestávalo bavit. Nějak jsem se ztrácela v postavách, i když se jednotlivé postavy prolínají celou knihou. A jak tu někteří píši závěr žádný. Čtenář si může jen domyslet... Jsem velmi zvědavá jaké bude filmové zpracování.
Tuhle knihu hodnotím jako nejlepší od této autorky. Přečetla jsem od ní už všechny a tahle stoprocentně vede. Nepůsobí na mě tak, jako všechny ostatní: depresivně a psycho. Čtivo jako stvořené na relaxování, přesně ten typ knihy, nad kterou nemusíte přemýšlet. Dvanáct krátkých příběhů a osudů, které se navzájem proplétají. Skvělý nápad, který je navíc ještě čtivě napsaný.
Jméno autorky znám, ale nic jsem zatím od ní nečetla, až tohle, a to vlastně jen proto, že ležela na stolečku u kamarádky, která ji má rozečtenou, ale nevzala si ji s sebou na výjezd a umožnila mi tak její přečtení.
Styl psaní mi vyhovuje, celé se mi to čte rychle, což oceňuji, protože jinak bych na propojení postav zapomínala a musela se vracet (stejně jsem i tak občas musela) a připomínat si je nebo si vytvořit seznam jejich souvislostí a návazností.
Dobře zvládnutá místy značně obhroublá mluva tomu dodává grády. Zvláště příběh Lindy je skoro na povinnou četbu pro mladé holky, jenže bez propojení s předchozími to samozřejmě nebude ono.
Bavilo mě ono napojování jednotlivých postav a očekávala jsem, jak se nakonec spojí, jak to vyvrcholí a zda tam bude aspoň nějaký, třeba minimální náznak když už ne radostnosti, tak aspoň mírné příjemnosti. Popisované životní příběhy tu nejsou radostné a padá z nich na čtenáře dojem, jako by takové snad ani žádné existovat nemohly! Až ten poslední, třebaže také dost smutný, skýtá naději na pohádkové zakončení, které se však na posledních řádcích stejně nekoná. No, možná ano, ale to by bylo možná jedině v nějakém zbytečném pokračování.
Také však, na rozdíl od několika předchozích komentářů, musím podotknout, že mně osobně tu žádný závěr nechyběl. Beru to jako dvanáct osudů, z rozhodnutí autorky zajímavě propletených, je to dvanáct životů, a kdybych počítala i muže, kteří tam vystupovali, tak ještě víc, jenže tam byly i různé děti... A jaký závěr bychom měli očekávat od života než ten s Miluškou? Spíš to celé od paní Třeštíkové beru jako tak trochu nastavené zrcadlo, abychom se my čtenáři podívali, co z toho se nám nelíbí, a hledali to také u sebe.
Je to sice celé patrně myšleno jako něco jen pro ženy, ale podle mého by mužům prospělo, kdyby si takový román přečetli i oni – bylo by jim jasnější, jak přemýšlíme, co nám vrtá hlavou, čím nás mohou potěšit nebo naopak.
A úplně nakonec by mě ještě bavilo rozklíčovat a přiřadit k jednotlivým příběhům oněch dvanáct znaků z obálky knihy. U některých mi to bylo jasné, ale některé ne. No, nakonec je to asi jedno. Ony by se možná našly všechny znaky v každém příběhu.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 |  Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Mně teda přišla knížka celkem o ničem. Nevím jeslti jsem jí nepochopila, nebo jsem asi náročnej čtenář (což si nemyslím), ale příběh nějaké ženy na pár stránek a pak další příběh a další.. nevím no ..myslím, že tohle by mohl defakto napsat každý.. :) asi jako oddychovka dobrý, ale nějaký čtenářský požitek sem z toho tedy neměla. Na to jak je kniha propagována, tak teda zklamání :(