Bábovky
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365746/bmid_babovky-JCx-365746.png
4
5857
5857
Dvanáct žen, dvanáct osudů propojených v jednom románu. Napadlo vás někdy, co řeší milenka ženatého muže a jaká je ve skutečnosti ta příšerná manželka, o které jí on vypráví? Nebo proč má sestra manželky tak špatný vztah se svojí dcerou. Jak se vlastně cítí ta patnáctiletá holka, na kterou si rodiče nikdy neudělají čas? A kam se vlastně poděly ty peníze? Kdo je vzal, kdo je ztratil, kdo je utratil, kdo je našel a kdo je bude muset vrátit? Nechte se strhnout upřímnou zpovědí hlavních hrdinek, kde nechybí ironie, humor, bolest, napětí, nenávist ani láska. Kde se emotivní příběhy vzájemně prolínají, jeden vede ke druhému, k celé řadě zajímavých rozuzlení a potom nerušeně pokračují dál, někdy šťastně, někdy ne, takový už je život.... celý text
Přidat komentář
Kniha byla velmi čtivá a zajímavě propletená vztahy mezi sebou, opravdu mě bavila.
Člověk se občas ztrácí, kdo je vlastně kdo :D Ale jinak se kniha četla dobře.
Málokdy se mi stane, že knihu odložím a nedočtu. U Bábovek první pokus skončil na 120 stranách, nyní jsem se k nim zase s odporem vrátila, začala znovu a nakonec dočetla.
A po dočtení jsem si na papír nakreslila "rodokmen" postav a jejich propojení. Vypadalo to jako šílená čmáranice a nechápu, jak si v tom mohla Třeštíková udělat systém. Ano, líbil se mi nápad a ve výsledku, kdyby to propojení nebylo tak šílené, ocenila bych jej víc.
Nakonec bych to shrnula asi jako překombinovanou snahu o vměstnání co nejvíce originálnosti a hlavně motivu bábovek.
Na to,že jsem schopná přečíst skoro každý žánr, tak tato kniha pro mě nebyla moc zajímavá. Promyšlený děj byl fajn,ale jinak mě nějak nenadchla. Po dlouhé době kniha,u které jsem si říkala "ať už je konec." Ale zase na druhou stranu, úplný propadák to není a věřím,že si své čtenáře vždy najde.
12 kapitol o dvanácti ženách - manželkách, milenkách, matkách i dcerách - a jejich více či méně propletených osudech. Přečtena vpodstatě jedním dechem, jen jsem si na začátku musela zvyknout na zbytečně dlouhá souvětí.
Nechapu, ze jsem to docetla. Asi jsem porad cekala, jak to dopadne a hlavne ze to bude lepsi. Nebylo. Čtení tehle knihy je pro me ztraceny cas. Jesteze ctu rychle.
Když jsem se prokousávala první kapitolou, příběhem první ženy jménem Rebeka, protáčela jsem oči a říkala si, že TOHLE zrovna není můj šálek kávy. S každou další kapitolou se mé zaujetí rozpouštělo. Poklona autorce, jak dokázala proplést osudy dvanácti žen, jejich současných i bývalých partnerů, milenců, milenek, dětí, kolegů, kolegyň, sousedů... Pokud máte dobrou paměť a udržíte v hlavě kdo je kdo po celou knihu a jak jsou vzájemně propletení, na konci složíte ze střípků zajímavou mozaiku. Někteří si vás získají a fandíte jim, nad některými kroutíte hlavou a možná jim porozumíte později, až budete znát všechny osudy... Mé sympatie měla Miluška, jenž mě svým přístupem nad oznámenou diagnozou rozesmála nebo paní Dobrovolná, či Linda, jejíž osud se zdál zpočátku beznadějný. Upřímné zpovědi hlavních hrdinek tedy přece jen nakonec nebyly špatné.
První stránky prvního příběhu ženy mě popravdě vyděsily. Vyjadřováním, stylem vyprávění. Myslela jsem si, že to je jen specialita dané postavy. Když jsem zjistila, že takhle zcestně vypráví všechny postavy, které jsou navíc naprosto nesympatické a je jich spousta (ale při troše snahy se v nich dá zorientovat). Vlastně tam nebyla ani jedna postava, která by se mi líbila. Vadilo mi jejich chování, jejich charakteristiky... asi jako mi vadily celé Bábovky. Pro mě Třeštíková rozhodně není žádný literární zázrak, který čekal na objevení. Další už si od ní nevezmu. Bábovky jsem zvolila pouze ze zvědavosti.
Na to, že jsem od knihy nečekala vůbec nic to bylo poměrně příjemné oddechové čtení. Jen mě zklamal ten konec, pamatuji si, že jsem si říkala: "Cože?"... Chybělo mi trochu lepší zakončení knihy, ale jinak fajn počtení. I když za mě mnohem lepší třeba Patrik Hartl. :-)
Tato kniha se mi od paní spisovatelky líbila o dost více než kniha Osm, ta mi od ní opravdu nesedla. Neříkám že Bábovky byly něco wau ale dobré to bylo. Škoda že vlastně nevíme zbytek jak to bylo vše dál. :D Kniha byla čtivá, četlo se to rychle, kapitola utekla jako nic. Jen co mi na této knize vadilo a to hodně, jak tam bylo dost postav a já už nevěděla která je která a v knize jsem se musela vracet. Za mě ideálně tuhle knihu přelouskat rychle, jinak ty postavy jsou fakt peklo, zapomenete, nevíte, hledáte. :D Dávám 3,5/5*.
Kniha se četla velice snadno, chvílemi jsem se pravda ztrácela v postavách, ale dalo se to srovnat v hlavě. S méně postavami by to, podle mého názoru, ztratilo na zajímavosti. Bohužel mi kniha přišla silně depresivní, na jejích stránkách je hodně smutných příběhů, jako by život nenabízel nic hezkého a pozitivního.
Kniha se čte hezky rychle. Opravdu oceňuji propojení postav a vyprávění vždy z pohledu někoho jiného.
Styl Radky Třeštíkové mi trošku připomíná Patrika Hartla.
Kniha se mi četla moc dobře a postavy v příbězích potvrzovaly to, co si myslím - svět je malý a osudy lidí jsou propojené. Nikdy nevíme, s kým se potkáme a koho z našich známých ten dotyčný zase zná.
Tady byly postavy propojené hodně.
Co všechno se může v životě přihodit?!
Nevím čím to je, ale do knihy jsem se nedokázala začíst. Přišlo mi to překombinované a depresivní i když některé postavy a jejich příběhy se mi líbily
Spousta postav a komplikovanost jejich propletenosti, musela jsem se v tom často a dlouho orientovat kdo je kdo. Mám z knihy smíšené pocity, hezká ale zároveň trošku depresivní.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 |  Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Kniha se dobře četla, pobavila mě, je oddechová. Ale příběhů hodně, ačkoliv jsou provázané, nemohou být moc do hloubky. Tedy žádný moc nezasáhne. Spíše bych uvítala jen pár z nich a dát jim více prostoru, potenciál tam je. Za čas si nevzpomenu ani na jeden, budu jen vědět - jo Bábovky..., to je ta kniha, kde bylo hodně příběhů. A pak už nic.