Bábovky
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365746/bmid_babovky-JCx-365746.png
4
5857
5857
Dvanáct žen, dvanáct osudů propojených v jednom románu. Napadlo vás někdy, co řeší milenka ženatého muže a jaká je ve skutečnosti ta příšerná manželka, o které jí on vypráví? Nebo proč má sestra manželky tak špatný vztah se svojí dcerou. Jak se vlastně cítí ta patnáctiletá holka, na kterou si rodiče nikdy neudělají čas? A kam se vlastně poděly ty peníze? Kdo je vzal, kdo je ztratil, kdo je utratil, kdo je našel a kdo je bude muset vrátit? Nechte se strhnout upřímnou zpovědí hlavních hrdinek, kde nechybí ironie, humor, bolest, napětí, nenávist ani láska. Kde se emotivní příběhy vzájemně prolínají, jeden vede ke druhému, k celé řadě zajímavých rozuzlení a potom nerušeně pokračují dál, někdy šťastně, někdy ne, takový už je život.... celý text
Přidat komentář
Příběhy, kde se osudy jednotlivých postav nečekaně proplétají, mě většinou baví, ale tady je těch postav prostě moc (ono to není jen dvanáct hrdinek jednotlivých kapitol, ale ještě jejich muži a děti, takže to ještě nabyde) - nejde ani tak o to, že bych si nezvládla vztahy zapamatovat, ale to propojení začíná být místy křečovité, což je patrné i na postavách - ty v druhé polovině knihy s výjimkou paní Dobrovolné jsou v podstatě jednorozměrné a pouze slouží autorčiným záměrům. Navíc, pokud už se osudy komplikovaně (i když ne moc originálně) proplétají a kvůli množství postav třeba o jedné přes sto stránek neslyšíme, aby se pak znovu vrátila, možná by nebylo od věci aspoň vyprávět v čase lineárně a nepřeskakovat mezi minulostí a přítomností. Jinak je sledování souvislostí opravdu náročné (třeba záležitost s penězi je v podstatě na hraně proveditelnosti i pochopitelnosti), ale možná je cílem, aby si člověk nevšiml, že všechny postavy myslí a mluví dost podobným způsobem a příběh je plný stereotypů: svobodné dívky zásadně neumí vařit, a to asi ani těstoviny, matky dospělých dětí je tlačí k založení rodiny, u Roberta už jen chybělo, aby byl profesí řezník... Nápad není špatný a ze začátku mě to celkem bavilo (byť to žádný slibovaný vhled do lidské duše opravdu nebyl), ale pak už jsem spíš jen nevěřícně kroutila hlavou. Tady skutečně platí, že méně by bylo více - a to i co se pravopisných chyb týče: "...on my teď mírnix týrnix oznámí, že žádnou rodinu mít nikdy nebude" je na mě v knize moc.
K napsání recenze jsem se dlouho odhodlávala. Moje odhodlávání prodlužovaly vesměs pozitivní recenze, které jsem zde přečetla. Proto jsem nad Bábovkami dlouho přemýšlela a upřímně jsem se snažila zjistit, čím mě kniha zaujala a proč bych ji doporučila i dalším čtenářkám a čtenářům. Ani po měsíci přemítání jsem z hlubin paměti nic zásadního nevykutala a rozhodla se smířit s tím, že Bábovky - příběh dvanácti žen a neuvěřitelného propojení jejich životních drah, jsou kniha mimo moji čtenářskou bublinu.
Jak zde již někdo trefně poznamenal, dělat si poznámky (zpětně doporučuji formu mentální mapy) by bylo bývalo nebylo od věci. Bez poznámek jsem zůstala „orientovaná“ přibližně do jedné třetiny příběhu. Pak přišla fáze, kdy jsem stránky častěji otáčela dozadu než dopředu, abych se ujistila o tom, kdo je kdo a jak to spolu všechno souvisí. Dvanáct by nemusel být tak špatný počet, pokud by se autorce podařilo vystavět postavy, které svým chováním přesahují známé stereotypy nebo příběhy s uvěřitelnou zápletkou. Bábovky jsou první kniha Radky Třeštíkové, která se mi dostala do rukou. Namotivovala mě k přečtení jiných děl této autorky? Spíše ne.
V knize je dvanáct kapitol, každou vypráví jedna žena, ale všechny jejich příběhy jsou vlastně propojeny. Každá sděluje své zážitky, pocity, ať už je to milenka ženatého muže, která s ním čeká dítě, jeho manželka, která s ním naopak nemůže otěhotnět, vytížená manažerka, která nemá čas na dceru, její dcera, které chybí její zájem, atd. Příběhy se navzájem prolínají, některé se vyřeší a skončí dobře, některé naopak...
Mně se tento způsob vyprávění líbil.
Kniha se mi moc hezky četla. Propojení osob v jednotlivých příbězích a hledání společné linie vyzývalo k pozornému čtení. Bavilo mě to, četla jsem jí jedním dechem. Doporučuji.
(SPOILER) Tato kniha mi přijde spíš jako hodně vymakaná křížovka, jestli jste někdo zvládl zapamatovat si všechny vztahy, aniž byste si dělali poznámky bokem, tak klobouk dolů. Propojení je obdivuhodný, ale něco mi tam nesedí. Spoiler!! Podle mě má Alena 3 děti - Ondru, Anetku a Kristýnku, ale když si s Ivanem kupuje od p. Dobrovolné byt, usmívá se na Ondráška, hladí těhotenské břicho a potom chlapečka, kterému můžou být tak čtyři. Pochybuju, že to je chyba p. Třeštíkové, asi sem něco přehlídla. Nevíte co? Vrtá mi to hlavou....
Hezky napsané, smutné, dobře se čte. Sem tam i nějaké to poučení z života prolínajících se postav. Takové lehké čtení na léto...
Bylo to svižné, mělo to spád a postupné propojení osudů a postav nutilo číst dál. Já jsem naprosto spokojená. Samozřejmě bez lístečku s vazbami mezi hlavními hrdiny jsem se neobešla, ale i to mě bavilo.
Moje první kniha od této autorky a asi i poslední. Propojení postav se mi líbilo, ale asi tak do třetiny (škoda, že není na začátku doporučeno, dělat si poznámky). Pak už mi to přišlo neuvěřitelné, že by se to takhle mohlo propojit. Styl psaní mi úplně nesedl.
Velice čtivá kniha na odpočinek. Občas jsem se zamotávala, kdo se s kým, jak zná. Dle mého nelze vůbec předpovídat, jak kniha dopadne, protože postupně se odhalují vztahy, dějí se nové věci... Od autorky hodlám číst další knihy!
První knížka od Radky Třeštíkové, kterou jsem četla a příjemně překvapila. Zajímavě propojené příběhy žen, někdy až překvapivě propojené... Příběhy ze života, který není jen o krásných chvílích. Dávám plný počet hvězdiček a jsem zvědavá na další její knihu.
Není třeba zde pátrat, hledat odpovědi na složité otázky... knížka se čte sama, skvělá na dovolenou nebo třeba i do křesílka na zahradu. Myslím, že ji ocení hlavně ženy... neumím si moc představit, že to čte muž!
Knížku jsem dostala jako dárek. Tak jsem to zkusila, ale opravdu tento typ literatury nemusím. Zvládla jsem první dvě kapitoly a zjistila, že to začíná být docela průhledné a dá se odhadnout další děj. Poslední dobou to beru tak, že není nutné ztrácet čas.
České autory/autorky knih příliš nevyhledávám, k Bábovkám mě přivedl jeden z rozhovorů s Radkou Třeštíkovou v časopise. Zaujalo mě téma knihy, moc jsem od ní ale neočekávala. Možná právě proto mě docela mile překvapila. Styl psaní mi tzv. sedl a příběh pěkně plynul, bylo to pro mě čtivé. Líbilo se mi propojování postav, naopak se mi nelíbily neukončené dějové linky, a že jich bylo poměrně hodně, nemám ráda otevřené konce. Navíc zápletka krádeže peněz byla dost zvláštní, nevysvětlená..(SPOILER: Když peníze Květě ukradla Magda, jak se pak dostaly k Ondřejovi? Asi mi něco uniklo..)
V knize jsou popsána témata jako: malá sebeúcta milenky, která s sebou nechá tzv. orat, neskutečná touha po dítěti, která ale úplně otráví a rozvrátí vztah, sebeobětování a nenaplněné sny (zbabělost něco změnit), manželova nedůvěra (až vysmívání se/ponižování) v práci ženy, která nechce být "jen matkou," která se chce seberealizovat i jinak, obětování se dítěti, i když už je dospělé a dokáže se o sebe postarat samo, zoufalá snaha dívky o pozornost a lásku rodičů, vztahová nestálost ve smyslu střídání partnerů, potřeba o někoho neustále pečovat (jinak se člověk nudí a neví jak by se v životě zabavil), workoholismus - obětování všeho, i dětí, práci, zpackaný život prostitutky, výchova dítěte s postižením..
U každé ženy jsem si dokázala najít alespoň nějakou drobnost, díky které jsem se do ní dokázala vcítit, snad jen jediná Saša mi byla nesympatická, takový sobec.
Bábovky byla první kniha R. Třeštíkové, kterou jsem četla, původně jsem chtěla dát vyšší hodnocení, ale konec mě zklamal, bylo to takové utnuté...Ale možná si od autorky v budoucnu ještě něco přečtu. 3,5*
Matky. Dcery. Nevdecnice. Nevernice. Milenky. Duvernice. Nestastnice. Zlodejky i pritelkyne. Zeny, kterym osud nenadelil, tak jak by si predstavovaly. Co provedly sami sobe, a za co mohla netecnost jejich blizkych? Ironie ci realita bezneho zivota...
Hezké čtení,má vše,co od života můžeme čekat,ale nemám ráda nedokončené příběhy,takže kdybych se o každém dozvěděla,jak to dopadlo,byla bych nadšenější.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 |  Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
Pribeh fajn, ale jednorazove propleteni postav (co kapitola, to postava) je zmatene, spatne se v tom orientuje, nedokonceny zaver me fakt zklamal