Bábovky
Radka Třeštíková
Napadlo vás někdy, co řeší milenka ženatého muže a jaká je ve skutečnosti ta příšerná manželka, o které jí on vypráví? Nebo proč má její sestra tak špatný vztah se svou dcerou? Jak se cítí ta patnáctiletá holka, na kterou si rodiče nikdy neudělají čas? A kam se vlastně poděly ty peníze? Kdo je vzal, kdo je ztratil a kdo je bude muset nakonec vrátit? Nová kniha Radky Třeštíkové čtenářky překvapí upřímnou zpovědí žen, v jejichž vzájemně propletených příbězích nechybí ironie, humor, bolest, nenávist ani láska.... celý text
Přidat komentář
Ty kritické a odsuzující komentáře mě překvapují. Kniha se četla moc dobře, zajímavá témata, která jsou až moc ze života. Smutné, ale pravdivé . Co žena, to jiný problém. A ano...hodne postav, někdy mozna trochu zamotane, ale pokud člověk knihu vnímá a soustředí se, nemůže se ztratit.
Zajímavé čtení, skvělé napsané. Nebyl problém se orientovat v postavách, ale ke konci už příběh nudil.
Dočteno jedním dechem. Nastavila jsem si vysokou laťku pro příště.
Zaujala mé už první kapitola a byla jsem trochu "zklamaná", když začala další, zase s jinou hrdinkou příběhu. V závěru člověk ale zjistí, že sama kapitola o sobě neskončila, vlastně o zmiňované osobě čteme stále, jen už o jako další vedlejší postavě. A tak to jde s každou ženou z této knihy, až do konce, kde nechybí takové malé shrnutí všech, které mají něco společného s tou poslední.
Kniha je neskutečně zpracovaná. Už dlouho jsem nečetla tak kvalitní a skvěle napsaný příběh.
Také jsem měla problém se orientovat v takovém množství postav.Příběhy jsou z normálního života,ale je fakt,že převážně ty se špatným koncem.
Moc postav, nepřehledné časové roviny, vesměs narušené vztahy, po přečtení deprese a zároveň úleva, že můj život je normální. Třeštíkovou už ne...
Moc postav, mezi kterými jsem se ztrácela. Příběh byl hezký, ale bylo těžké si vždycky uvědomit, odkud mám to jméno znát. Dost komplikovaně napsané, škoda.
Prý se nevstupuje do stejné řeky... potvrzuji.
Můj návrat k Bábovkám tohle rčení potvrdil.
To není kniha. Tohle je puzzle a k tomu nálož deprese. Nic pro dnešní složitou dobu.
Tuhle knihu bych nazvala takový mišmaš, aneb všechno splácat dohromady a ono z toho něco vznikne. Občas padla dobrá hláška, ale opravdu občas (2x?.. možná). Jsou to taková VéKáVéčka v knižní předloze, takže kdo sleduje ordinaci, ulici, rodinná pouta a dalsí jiný pouta, tomu se to asi může líbit. Aneb milá Radko, Dobře ti tak.
Od první chvíle mi bylo jasné, že to nebude můj žánr. O to více moje první "Třeštíková" překvapila :)
Původně jsem myslela, že se bude jednat o oddechovku - mýlila jsem se. Čtenář musí být neustále v pozoru, vnímat prolínání příběhů jednotlivých postav, naladit se na tu atmosféru konkrétní rodiny/páru/jednotlivce. Mnohdy jsem musela pátrat v paměti, někdy i listovat zpět. Proto, ač to nikdy nedělám, bych si tuto knihu za nějaký čas ráda přečetla znovu (jistě pochytím nějaké nové detaily).
Symbol bábovek v knize působí trošku nepřirozeně, jako kdyby to v žádné kapitole nesmělo chybět..i když nápad je to hezký, bez toho by to nebylo "ono". Film jsem neviděla, ale věřím, že tam by jednotlivé "bábovky" mohly působit mnohem přirozeněji.
Jen se obávám, že je to jedna z těch krásných věcí, které se ztratí v překladu, pokud bude (nebo již je, nevím) kniha nabídnuta i v zahraničí.
Celá kniha mě zasáhla svou surovostí, psychologickým náhledem do nitra tolik odlišných žen, náznaky, které vlastně ani nepotřebovaly vysvětlení. Konec hovoří za vše - na jednu stranu by mohl vypadat nedokončený, otevřený pro další díl, nepřirozeně utnutý ve chvíli, kdy se začalo něco dít... Já si to ale nemyslím. Pochopila jsem, že po této knize je dobré o ní popřemýšlet, dát si pauzu od dalších příběhů a vstřebat to. Uzavřít a dokončit to ve své hlavě podle svého, dle potřeby. Pak to bude úplné.
V této knížce je hodně ze života, občas velmi smutné osudy, stejně jako tomu je v i ve skutečném životě, ale určitě to není oddychovka.
Kniha o životě. Pro mě trochu náročnější možná realita. Pokud jí nečtete v kuse, ale máte delší přestávky, jako já, velmi snadno ztratíte souvislosti.
Jednoduché mikro příběhy žen, které na sebe hezky navazují. Třeštíková má cit pro popis jednotlivých situací a postav. Líbil se mi i její ironický nadhled a umění z trapasu udělat snesitelnou věc. Film jsem neviděla, ale doufám, že brzy uvidím.
Radka Třeštíková se pustila do konceptu, který je čtenářsky/divácky velmi vděčný. Proplétání, na první pohled na sobě nezávislých osudů, bylo v literatuře a ve filmu použito už mnohokrát. Bohužel se autorce nepovedl onen "majstrštyk", kdy se všechny osudy protnou, vzájemně se ovlivní. To je vtip tohoto konceptu. V případě Bábovek to byl pouze guláš příběhů, guláš postav, které se po pár kapitolách začkou plést. Ještě se mi nestalo, abych si při čtení knížky vzala blok a tužku, a dělala si poznámky kdo je kdo :-).
Křečovitě na mě působila snaha do každé kapitoly napasovat nějakou zmínku o "bábovce" (bábovka jako moučník, bábovky na písek... atd.), jako by bylo třeba ospravedlnit název knížky.
Podle čtenářského zájmu a následného zfilmování Bábovek, bych očekávala větší invenci a ne tento průměr. Úspěšnost autorky ve mě vzbuzuje otázku, jak by se jí umělecky dařilo, kdyby nevyvdala příjmení Třeštíková.
Oddechovka? Možná na první pohled. U této knihy myslím hodně záleží na osobnosti čtenáře. Za jednotlivými příběhy si každý najde něco ze svého života, nad čím se možná zamyslí a nebo se tomu zasměje. Mě se kniha líbila v tom, že vypráví obyčejné životy obyčejných lidí, nicméně stejně jako v realitě je každá postava originální a s útrapami se vyrovnává po svém. Tím se i na první pohled obyčejné životy stávají osudovými příběhy. S některými jsem se ztotožnila více s některými méně, ale jak říkám záleží na osobnosti čtenáře.
Kniha má dobře našlápnuto na vynikající čtivo, ale pak se to někde v polovině zlomí a ze všeho se rázem stává jen naprosto průměrný román. Škoda.
No, jak to hodnotit... Musím určitě ocenit to, jak autorka dokázala příběhy pospojovat, jak do sebe vše zapadalo. Jinak ale nemám moc co chválit. Styl psaní mi nevyhovoval - skákání v čase bylo místy opravdu nepřehledné. Postavy se mi v polovině knihy začaly míchat. Co pro mě bylo ale nejhorší, to byly charaktery postav. Kniha, kde mi jsou naprosto všichni nesympatičtí až protivní, ta se mi líbit nemůže. A nepotřebuji reálné příběhy, ale to, že jsou všichni zlí a nevěrní, to bylo moc. Takže abych ty své zmatené myšlenky uzavřela - nepochopila jsem, co tím chtěla autorka říct, další její knihu číst nebudu.
Štítky knihy
nevěra pro ženy zfilmováno partnerské vztahy neplodnost manželská krize české romány
Autorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Mě se kniha líbila a dobře se mi četla. Občas jsem se jen ztrácela v tolika příbězích a propojenich.