Bábovky
Radka Třeštíková
Dvanáct žen, dvanáct osudů propojených v jednom románu, tentokrát k poslechu! Napadlo vás někdy, co řeší milenka ženatého muže a jaká je ve skutečnosti ta příšerná manželka, o které jí on vypráví? Nebo proč má sestra manželky tak špatný vztah se svojí dcerou. Jak se vlastně cítí ta patnáctiletá holka, na kterou si rodiče nikdy neudělají čas? A kam se vlastně poděly ty peníze? Kdo je vzal, kdo je ztratil, kdo je utratil, kdo je našel a kdo je bude muset vrátit? Nechte se strhnout upřímnou zpovědí hlavních hrdinek, kde nechybí ironie, humor, bolest, napětí, nenávist ani láska. Kde se emotivní příběhy vzájemně prolínají, jeden vede ke druhému, k celé řadě zajímavých rozuzlení a potom nerušeně pokračují dál, někdy šťastně, někdy ne, takový už je život.... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno: 2016 , MottoInterpreti: Simona Babčáková , Helena Dytrtová , Kristýna Kociánová , Lenka Loubalová , Klára Melíšková , Sandra Nováková , Iva Pazderková , Jana Plodková , Kristýna Podzimková , Barbora Poláková , Michaela Tomešová , Olga Želenská
více info...
Přidat komentář
Dvanáct osudů, dvanáct žen a dvanáct rolí, které musejí hrát, ať už chtějí či nikoli. Dvanáct hrdinek, které jsou na první pohled „tuctové bábovky“, tedy ženy, jaké kolem sebe vídáme každý den. Povídky jsou nejen zajímavé a velmi čtivé, ale skrývají také jeden neobvyklý bonus – nenásilnou provázanost. Všechny postavy v průběhu knihy mizí a zase se vynořují. Jednou se jen mihnou na pozadí, jindy hrají důležitou roli v životě jiné hrdinky. Vzájemně se ovlivňují, aniž by někdy jedna o existenci druhé vůbec tušila. A životy „bábovek“ kapitolu za kapitolou plynou dál.
Celá kniha je psána v ich-formě, přičemž „hlavní slovo“ si vždy bere hrdinka, které je daná kapitola věnovaná. Pozornému čtenáři neunikne, že Radka Třeštíková v jednotlivých kapitolách mírně mění jazyk tak, aby korespondoval s charakterem postav. Jiným stylem píše o patnáctileté dívce, ambiciózní podnikatelce či prostitutce. Tyto nuance jsou však velmi jemné a kniha působí celistvě.
Těšila jsem se na ni, ale po přečtení prvního příběhu jsem byla dost zklamaná. Celkem banální příběh, nic jsem od knihy už dál nečekala. Proto mě příjemně překvapilo, že se zdánlivě nesouvisející osudy žen spolu propojily a knihu jsem vzala na milost. Nakonec celkem pohodové počtení. Společné téma všech povídek je samozřejmě v názvu uvedená bábovka v různých podobách.
Do Bábovek se mi moc nechtělo. Nakonec ale zvědavost zvítězila a já jsem za to ráda. Koncept knihy mě nadchl, jak se do sebe jednotlivé příběhy zamotaly a životy hrdinek se vzájemně proplétaly. Ani mi nevadilo takové množství postav. Každopádně i přes to všechno se autorce podařilo se do toho samotné nezamotat a kniha dává smysl na rozdíl od mnohých současných věhlasných detektivek. Ač Bábovky detektivka nejsou, napínavá zápletka se objevuje snad na každých 20 stranách...
Líbí se mi jak autorka umí kouzlit se slovy, přesto, že jsou mnohé věty strohé, nechybí jim poetické prvky, inteligence...a též obdivuji ten smysl pro humor, který je patrný i z autorčiných facebookových statusů. Témata provázející celý příběh -sex, nevěra, nevlastní děti- mi bohužel blízká nejsou, proto taky knihu hodnotím níž. Zajímalo by mě, jestli Třeštíková umí psát i o něčem jiném, než o nevěře, a tak možná i proto se těším, až si přečtu její další knížku, Osm.
Čtivá kniha, zajímavé příběhy, mám moc ráda téma kdy se více příběhů propojí tím, že se postavy znají, i když chvílemi se tady musíte zorientovávat kdo je kdo. Ale přišlo mi, že autorka nebyla schopna to pořád nějak ukončit až to prostě usekla. Některé situace byly si myslím až nerealistické, ale možná jsem toho akorát tolik neprožila. :)
Asi jsem od knihy měla velké očekávání, které bylo způsobené obrovskou reklamou a kladnými ohlasy. Dlouho mi trvalo než jsem se do knihy začetla a zorientovala se ve všech osobách, které tam vystupují a v ději, ve kterém autorka přeskakuje z minulosti do současnosti. Bylo to prostě těžké čtení a vlastně jsem byla ráda, že kniha končí.
Knížka moc hezká. V polovině jsem se ale začala dost ztrácet. Uvítala bych pokračování, ten otevřený konec mi moc nesedí. Ale kniha určitě stojí za přečtení. :)
Parádní kniha!! Moc hezky a rychle se mi četla :) Mám ráda takové prosté příběhy, které na sebe vlastně celkově navazují. Akorát tak při čtvrté ženě jsem se začala ztrácet. Tak jsem si vytvořila takový seznam jmen žen a u každé jsem měla napsáno s kým žije, kdo je její milenec, kde pracuje a informace o ní a při čtení mi to hodně pomohlo, protože jak říkám v těch jménech jsem se přestala orientovat. A druhá věc, trochu mi vadí jak příběhy končí, ráda bych věděla co je s těmi lidmi dál, né ukončit příběh tak dramaticky a už se nedozvědět co bylo dál. I přesto ale knihu doporučuji a dávám 5*
Moje maminka mi tuto knihu doporučila s tím, jak je úžasná, bohužel ji asi zklamu, že stejný názor nesdílím. Neustálé skoky v časových rovinách i postavách, těžko uvěřitelný propletenec (ne)reálných životních situací, chabě na efekt popsané charaktery lidí. Nemůžu si pomoct, kdyby to byl jeden souvislý příběh jednoho, dvou postav a přidala se sem tam nějaká vedlejší postava, určitě by z toho vzešlo dílo kvalitnější.
Ze začátku jsem byla nesvá ze stylu, jakým autorka píše, ale po chvilce mě absolutně vtáhla do děje. Líbila se mi provázanost postav, různé pohledy na život a ani mi nevadil mírně otevřený konec. Můžu všem jen doporučit, čte se sama.
Trochu moc sociálně patologických jevů v jedné knize.... ale velice rychle přečteno, spisovatelka umí vtáhnout do děje a těžko se kniha odkládá. Krásná propojenost postav.
I já se musím přidat k pozitivním názorům na tuto knihu , řadím ke knihám , které se čtou jedním dechem. Trochu mi vadila ta povrchnost , jako by autorka psala , spíše filmový scénář , kde musí být stále nějaká překvapující akce . Ale jak říkám spíše pohodové čtení. I když je pravda , že ke konci jsem se už trochu ztrácela - hodně osudů, hodně jmen. Ale přesto musím jednoznačně doporučit.
Tak u této knížky jsem se skvěle bavila. Příběhy byly zajímavé. Knihu jsem přečetla jedním dechem za jeden den. Doporučuji.
Kniha je velmi čtivá, způsob psaní autorky mě velmi oslovil. Příběhy byly realistické, uvěřitelné a moc hezky propletené. Těším se na další díla této spisovatelky.:-)
Nechtěla jsem to číst. Vyhýbala jsem se tomu, že to nemá nejlepší hodnocení a všichni o tom prostě mluví, protože někdo řekl, že je to dobrý a od tý doby si to musel přečíst každej, ale.... Ale přečetla jsem to za den. Prostě jsem to zhltla. Líbilo se mi, že se to nevleklo. Četlo se to hrozně rychle a nutilo mě to číst dál. I když paní spisovatelka píše o obyčejných lidech a obyčejných dnech a obyčejných životech, píše o nich neuvěřitelně čtivě a to mě baví.
Do úspěšných titulů se mi nikdy moc nechce. V případě Bábovek mě zaujalo, že si o nich povídala 16 letá děvčata a docela nadšeně. Tak jsem ochutnala. Všednodennost, prolínání životů, osudů, ztráty a nálezy. Vyprávěno brilantně, mistrovsky, zkušeně, velmi jistě a velmi, velmi uvěřitelně...zachytit ženské úkoly a úděly dam různých věkových a sociálních kategorií tak, aby to bylo svižné, ale ne třeskuté, chce slušný vhled. No! Klobouk dolů.
Čtu tady ty komentáře, některé mi přijdou až vědecké, ale víte, co jsem si z toho odnesla já? Cítila jsem lidskost a u poslední kapitoly jsem byla dojatá. Kniha ve mně zanechala určitou stopu a o to přeci jde, ne? ;)
Páni! Takovou knihu, kde jsou osoby až tak propleté spolu dohromady nějakým způsobem jsem dlouho nečetla.. Některé osudy osob byly smutnější, některé trochu šťastnější..ale kniha se mi líbila! :)
Knihu jsem četla na doporučení kolegyně a celkem se mi i líbila, je psaná čtivou formou a během několika dní jsem ji přečetla, líbilo se mi, jak se nakonec všechny postavy nějakým způsobem propojili.
Knížku mi doporučila známá, moc se mi líbila, přečetla jsem ji během pár dní. Zajímavé příběhy, které se postupně prolínají.
Autorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Radka Třeštíková jistě psát umí, její povídky jsou však vychtěné, neprožité a prázdné. Mám z nich dojem, jako kdyby je psal někdo, kdo se jen tupě drží stereotypních literárních šablon, aniž by byl kdy schopen se z nich vymanit. Postavy působí jako namalovaní panáci, s nimiž nemá čtenář šanci se ztotožnit. Příběhy jsou banální a čpí "komediální emancipací." Ale možná je to jinak. Možná jsem jen špatná cílová skupina, no.