Detské roky Bagrova - vnuka

29.12.2022

Jedným slovom by som to asi nazvala "čarovné". Udalosti popisované očami veľmi inteligentného chlapca. Keďže si neviem predstaviť aké to je jazdiť na ruských saniach, ako sa kedysi bývalo, ako sa koče dostávali na druhú stranu riek atď, veľmi som ocenila autorov spôsob rozprávania - pozoruje to ako prvýkrát, dáva detské otázky, a ja neznalá, by som veru dávala rovnaké. Ešte lepšie je to pri vzťahoch v rodine, najprv intuitívne zisťuje problém a potom pátra, čo je vo veci, len s náznakmi, lebo dieťaťu nikto nič nevysvetľuje. A čitateľ dostáva presný obrázok ľudí, ktorí spolu zápasia alebo si len nerozumejú, robia chyby, aj si odpúšťajú. Detskými očami zisťuje prečo ľudia v meste a na dedine žijú tak inak, zisťuje, ktorí ho majú radi a ktorí nie. Ešte musím spomenúť, že v porovnaní s modernými románmi sa to vyvíjalo nečakaným smerom, žiadne klasické zvraty, ale nečakaný vývoj postáv a deja. Možno preto, že šlo o reálny život? Bolo to skoro ako antická tragédia na malom priestore. A záverečná udalosť ma úplne dostala. Pritom to nebolo nič pesimistické, skôr šlo len o udalosti, ktoré sa odohrávali pred chlapcom, ktorý im ani celkom nerozumel. Zato úplne naplno prežíval svoje radosti pri rybolove, knihách a pozorovaní. Čarovné.

Citáty:
"Má fantazie přede mnou načrtla nový, ještě strašnější obraz umírajícího dědečka. A tento obraz jsem měl neustále před očima. Uvědomil jsem si, jak bezmezné musí být utrpení, když o něm nelze říci slovíčko lidem okolo, protože člověk již nemůže mluvit."
-----------------
"Cestování je báječná věc! Má úžasně uklidňující a léčivou moc. Vytrhne člověka naráz z dosavadního prostředí, ať již příjemného či nepříjemného, z pestrého denního shonu, jenž ho neustále spoustou věcí rozptyluje, a soustředí jeho myšlenky a pocity na malý svět cestovního kočáru, zaměří jeho pozornost nejprve jen na jeho osobu, potom na vzpomínky z minula a nakonec na sny a naděje do budoucna. A to všechno se děje v pohodě a klidu, bez jakéhokoli shonu a spěchu."