Hledání smrti
Miroslav Žamboch
Bakly unavený životem přijíždí do Grafzatzy, jednoho z největších a nejbohatších měst Crambijského impéria. Chce pomoci jedinému člověku, na kterém mu osobně záleží, a přitom plní jednu malou laskavost. S nadáním jemu vlastním umocněném skutečností, že nad další budoucností nepřemýšlí, dělá to, v čem je nejlepší. Mladá baronesa Münchauzen se snaží zachránit zkrachovalé panství svého děda navázáním obchodních vztahů s bohatými šlechtici a obchodníky. Ve skutečnosti je ale někým úplně jiným a hraje velmi nebezpečnou hru spojenou s magií. Velmistr Rumělkového klanu se pokouší odhalit tajemství starého magického artefaktu, o němž doufá, že ho dokáže využít jako zbraň v přibližující se globální válce.... celý text
Přidat komentář
Na to ako je kniha natiahnutá, a príbeh pôsobí prepracovane, mal som dlho pocit, akoby to nepísal Žamboch. Natoľko sa mi to zdalo iné oproti iným Baklyovkám. Ale nakoniec ani neviem ako, kniha bola zhltnutá a ja som hladovo čakal na ďaľšiu.
Bakly, kde je vlastně Bakly jen jako vedlejší hrdina. Ale zase je to dobrý pohled i na ostatní postavy ze série, těším se na další díl a jdu do něj.
Moje první setkání s Baklym, škoda, že tu nedostává více prostoru. Jediné, co bych vytknul, je spoustu překlepů a chyb, tolik jsem jich v jedné knize v životě neviděl.
" Stál jsem v kanceláři Suchara, jednatele arény,a čakal. Nad ničím jsem nepřemýšlel, prostě jsem je tak nechával plynout čas. Suchar nebyl v takové pohodě jako já a zachmuřeně mě pozoroval. Už mě nebral na lehkou váhu, spíš jako problém, ze kterého musí vybruslit. Dopřával jsem mu veškerý čas, který chtěl. Čekáni mě neznervózňovalo, ani ve stoje před někým, kdo na mě zíra ze své židle. Bylo mi to fuk."
Od pána Žambocha mám Baklyho príbehy najradšej, a keď do toho zamieša aj Koniáša, je každému jasné, že z toho nemôže vzniknúť nič hrozné, ale naopak napínavý príbeh plný prekvapení. Autor výborne vykresluje kladné, ale ja záporné postavy, a tým pripúta čitateľa hlbšie do deja, pričom na konci zistíte, že nemôžte prestať. Nadvezuje to na predchádzajúce príbehy Baklyho a Koniáša. Nečítal som ešte Vlk samotár, tak mi dosť unikalo, keď sa postavy vracali späť do minulosti. Hledáni smrti sa skadá z niekoľkých dejových častí, kde autor skáče z jednej na druhú. Nie je to na škodu práve naopak, knihe to len prospieva. Najviac ma zaujali časti s Baklym a časti s tajomnou entitou v Grafzatzkej kanalizácii. No, uvidíme ako sa to vyhrotí v nasledujúcom diele.
Bakly tak nějak skoro bez Baklyho, ale kdyby se to jmenovalo Zuzana, nebo Veler, tak by to asi nikdo nekoupil. Nevím, jestli jsem se někam posunul já, nebo autor, ale předchozí knihy z Koniášov světa mi přišli jiné, poutavější. I přes kritiku jsem měl problém se od čtení odtrhnout
Za mě slabší, ne že by to úplně neodsýpalo, ale občas to nebylo úplně ono. Každopádně ten konec byl zklamání celkem, hodně otevřené. Kdo má rád autora a Baklyho, tak ale pravděpodobně zklamán nebude.
A já mám přitom starší věci o Baklym snad ještě raději než ty o Koniášovi. Jenomže tahle "smrtící" - doufejme, že jen trilogie - se mému oblíbenému autorovi nějak vymkla. Koho zajímá číst dvěstě stránek popisu toho, jak postupně roste v kanále nějaká potvora, kterou stejně Bakly nakonec určitě během deseti minut zabije?
Dostal jsem to, co jsem od tohoto autora čekal. Jako vždy se čte velmi dobře. Těším se na pokračování.
Pěkně napsané. Má první kniha od autora, rozhodně si dám další. Postava Baklyho se mi moc líbí.
Tato tvojkniha je trošku jiná káva. Byl jsem trochu mrzutý z přeskakování děje, který ani nemíří do jediné události, jako to většina autorů dělává z důvodu gradace zápletky. Ke konci první knihy jsem si na to zvyknul a musím uznat, že autor postoupil na vyšší úroveň psaní. Každému charakteru vetkl osobitost. Mě osobně Zuzana připomněla Dceru impéria, která musela začít uvažovat o lidech jako o nástrojích a spíše využívat jejich dovednosti pro svůj osobní růst a prospěch, a učit se těžit z těchto vlastností. Bakly ustoupil do pozadí a jeho přístup ke světu ho začíná znepokojovat, protože už nemá (kromě ochrany Zuzany) důvod žít a dochází u něj k ,,nějaké,, změně. Ostatní charaktery se začínají hezky rýsovat a zlo pomalu přichází. Nemohu říct, že bych se vyloženě bavil, ale na druhou stranu se těším na to, jak to dopadne.
Jo, je vidět, že když se Žamboch zrovna netrápí s Johnem F. Kovářem, umí napsat perfektní příběh. A kdo jiný by měl být poctěn dvěma knihami, když ne legendární Bakly. Perfektně se to čte, je v tom napětí a ve své podstatě jednoduchost a přímočarost. Dočetl jsem jedním dechem a než jsem podruhé vydechl, už jsem šahal po druhé knize.
Mávl jsem na hospodského.
Jedno z jeho děvčat mi hned přineslo pivo.
Vonělo jako pivo,
chutnalo jako pivo.
Fajn.
Na světě je nový příběh, který sleduje další osudy Baklyho. Ve městě je nový týpek a bude zle. Na Baklym se mi líbí jeho povaha. Mistr Žamboch vytvořil nezapomenutelnou postavu zabijáka, kterému nevadí že při souboji umře. Vlastně on to vítá a těší se na smrt. Proto není tak jednoduché ho zabít. Tady přijíždí do Grafzatzy jednoho z největších a nejbohatších měst Crambijského impéria, a aby našel osobu, kterou urputně hledá musí pozabíjet spousty protivníků a doslova vnést chaos mezi tamní podsvětí. Do toho přidejte nestvůru žijící v městské kanalizaci, která vlastně také zabíjí. Dva zabijáci v jednom městě – bude boj.
Citát: Nesměl jsem pustit z řetězu bestii, kterou jsem v sobě tak tak ovládal.
Tento příběh má pokračování v dalším příběhu nazvaném V objetí smrti. Pan Žamboch své čtenáře nešetří a po delší době vydal dvě knihy těsně za sebou s jedním hrdinou. Bakly je borec, který se řídí heslem, že jen to nejhorší je pro mě dobrý, borec, který miluje dobré jídlo, spousty jídla a pivo, spousty piva. Pro mě je to lepší postava než Koniáš. Ale nebojte, v tomto příběhu se najde více kladných i záporných postav, kterým se dá klidně fandit. A je tu i Baklyho dcera, díky ní si to s tou smrtí stále rozmýšlí.
Malá ochutnávka:
Měl jsem na sobě svůj zemřelý kožák, ve kterém v sedě s ohrnutým límcem, vyholenými vlasy a odrůstajícím strništěm vypadám jako neohrabaný tlouštík. Lidi mi pak nevěnují zbytečnou pozornost. Ti, co mé maskování prohlédnou, ze mě mají respekt nebo se rovnou bojí......
Jedna z nejzajímavěji napsaných pasáží nese název Dietologická nebezpečí. Pojednává o Věci v podzemí a z toho mi běhal mráz po zádech. V knize se také objeví pojem Píďalkovitý pohyb, což je určitě velká pocta mistru Kulhánkovi, který ve své podstatě toto slovo vymyslel. Tady není co řešit, tohle si zaslouží pět hvězd. Je to čistokrevné a akční dobrodružství, které jsem si neskonale užíval. A vlastně ihned po dočtení jsem se vrhnul na pokračování. Vybral jsem osmnáct citátů a vložil je mistru Žambochovi na jeho profil.
Citát: Dnešek je vždy jen jednou.
Moje nadšení nad pokračováním Baklyho jaksi opadlo.A pro toho, kdo nezná předešlé příběhy je to asi zamotané. No uvidíme co nám přinese 2. díl.
Bakly je prostě špička. V knize se prolíná několik příběhů - Bakly se poflakuje po městě a bije to hlava nehlava, jeho dcera Zuzana s kapitánem Valérem pronikají mezi šlechtu, velmistr Janick zkoumá magii a to, co probudil, se vyvíjí v kanálech pod městem. Kniha v podstatě nemá slabá místa a to, že končí uprostřed příběhu mi nevadí, protože mám i další díl "V objetí smrti".
Tak nevím. Je to kniha povídek, nebo román. Kniha je čtivě napsaná, ale zdá se mi, že nemá ten správný drive. Dojmy mám rozporuplné.
Autorovy další knížky
2007 | Drsný spasitel |
2009 | Na ostřích čepelí |
2003 | Bez slitování |
2004 | Ostří oceli |
2010 | Čas žít, čas zabíjet |
Kniha podobného zaměření jako ty s Koniášem. Ten je mi ale sympatičtější. Bakly je bijec, zabiják, na štíru s emocemi, u kterého záleží, jak se zrovna cítí :-)
Kniha má ale tempo, zajímavou zápletku, jen je tam dost dějových linií v krátkých kapitolách. Občas mi to dělalo zmatek. Palec nahoru za kapitána Valera a propojení s Koniášem.
Jsem zvědavý, jak to v pokračování skončí, původně jsem myslel, že je to samostatná kniha :-)