V objetí smrti
Miroslav Žamboch
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/394682/bmid_v-objeti-smrti-vxP-394682.jpg
4
183
183
Bakly je kupodivu stále naživu, v jím vyvolané válce podsvětí se zaplétá do spirály násilí stále hlouběji a hlouběji a nehledá cestu ven. Jen blízkost smrti ho udržuje na hranici příčetnosti. Baronesa Münchauzen pronikla do vyšší společnosti a teď se snaží dostat pod povrch nablýskaného společenského pozlátka, aby získala to, co ji osobně nejvíc zajímá – informace o moci, o magii. V podzemí Grafzatzy, jednoho z největších a nejbohatších měst Crambijského impéria, roste něco, pro co v paměti lidí i v nejstarších encyklopediích chybí pojmenování. Roste to, vyvíjí se, ovlivňuje a proměňuje své okolí a pátrá po důvodu vlastní existence, po účelu, kvůli kterému bylo stvořeno. Ti, co Věc v podzemí probudili z neexistence, se začínají bát. P.S.: Děj navazuje na příběh Bakly - Hledání smrti.... celý text
Přidat komentář
Už to tu pár ľudí spomenulo, tak ja to poviem rovno - veci s tým slizom z kanála som proste preletel a neskôr preskakoval a o nič som neprišiel. bez toho by to bola výživnejšia kniha, ale ... aj keď mám chuť povedať, že išlo o slabší príbeh s Baklym, tak zároveň ide o najrozsiahlejší a ja som si ho naozaj užil.
Kapitoly se "slizem x věcí" mě moc nebavily, ale i tak měly něco do sebe, jen mohly bejt kratší.
Celkově se mi kniha líbila a jdu na další.
Je to jedna ze slabších knih s Baklym, přesto stále velmi dobrá a užil jsem si ji od začátku do konce. Závěrečná bojová scéna nebyla tak strhující jako v jiných, za to ta hvězda dolů, aby to bylo fér k nejlepším knihám.
Finální bitva dost suchá, kapitoly s "věcí" jsem měl tendenci přeskakovat, jak byly otravné, mimo to jsem se bavil. Od Žambocha bych ale čekal víc, na 4 to však stačí.
Bakly: "Ninjovia to boli určite. Tí chlapi sú tuchší ako hovädzina, človek ich musí udrieť viackrát, kým umrú."
Bakly je moja srdcovka od Žambocha. A tento dvoj diel je podľa mňa jeden z najlepších príbehov. Baklyho by človek ťažko opísal, pretože nie je ani kladný, ani záporný, chrlí z neho strach, ale na druhej strane vie rozoznať kedy použiť zbraň, a kedy to riešiť mieromilovnou cestou, čo u Baklyho znamená, že vám pri najhoršiom zlomí nos. Nesrší inteligenciou, ale nie je ani tvor bez mozgu. Hrdina, ktorý nie je rytier v zlatej zbroji, ale hrdina ktorý sa prebojoval z gladiátorskych súbojov aby pomohol svojej dcére Zuzane. Bakly si ide svojou cestou, pričom pomáha, niekedy ani o tom netuší, aj okolitým ľuďom. A samozrejme, čo už aj Terva spomenul, má rád pivo.
Príbehové linky pekne do seba zapadli. Dokonca som si obľúbil ďaľšiu postavu a to Grumana. Dúfam, že sa s ním ešte niekedy stretnem, ale dosť pochybujem, keď že jeho príbeh je viac menej uzavretý. Veler a Zuzana neprekvapili. Tam to bolo od samého začiatku jasné, ktorou cestou to smeruje, a Baklyho súboj, čo dodať, tam sa strany strácali svetelnou rýchlosťou. Na konci sa Žamboch vyhrážal vojnou, čo znamená, že sa s Baklym a Koniášom ešte stretneme.
Opět pan inženýr spisovatel nezklamal! Výborné oddechové čtení, to by byl seriál! Kam se hrabe Hra o trůny a podobné pohádky pro teenagery, to by bylo něco! Neuvažoval pan spisovatel nabídnout své knihy Netflixu? Držím palce a dejte mi pak vědět!
O fous lepší, než předchozí díl. Jenom mi přijde, že Bakly je čím dál větší ufňukánek. Linka Zuzany a Velera mi byla jasná už skoro od první zmínky v minulé knize. Trochu mě mrzí až moc velký happyend. Vždyť se nic nestalo, Koniáš získal co potřeboval, žádná z postav se jménem nezemřela - až na pár komparzistů s Velerovi jednotky. A nevím, jsetli jsem to přehlédl-zapomněl-nevnímal, ale proč nikdo neodnesl ten kámen chladu, když šlo hlavně o něj. Celkově mi tento příběh přijde asi nejméně uvěřitelný, ze všech Baklyho peripetii.
Podobně jako u prvního dílu se akce hýbe především s Baklym. Za mě je nejlepší ta gladiátorská linie, určitě bych si rád přečetl něco z gladiátorského mládí hlavní postavy. Kniha by určitě potřebovala očistit od některých hluchých pasáží.
Zklamání číslo dvě a něco mi říká, že to třetí díl "Armáda", který vyjde počátkem příštího roku, asi nezachrání. Snad nedopadne (literárně) Koniáš stejně jako Bakly.
Úžasné důstojné pokračování. Nemám tomu co vytknout :)
Je to moje 2. kniha od MŽ a 1. s Baklym, ale Baklyho teda žeru :)
Tak tohle je o něco lepší než první kniha první. Je to temnější, je v tom víc smrti a bolesti. Perfektně pojatý Baklyho svět. Mistr Žamboch prostě umí. Vřele celou sérii Bakly doporučuju.
V objetí smrti je Baklyovka nanejvýš povedená, přesto mě vývoj Baklyho od prvních dílů nutí k zamyšlení. Bakly začínal dosti nevděčně - jako jedna z vedlejších postav v sérii Koniáš, povídka Fanoušek. Tam, kde měl Koniáš svazky, dostal Bakly malé kolibříky (knížka do kapsy). Podobného osudu se čtenář dočká i ve srovnání s koncem obou postav. Zajímavé je, jak se Bakly postupem času vyvíjel - alkoholik s chorobným strachem z nindžů, kteří ho mučili, aby se dozvěděli tajnou informaci, kterou Bakly zapomenul, je navždy pryč. Bakly je nyní už na konci své cesty, ale nebyl by to on, kdyby vzdal to nejhorší.
(SPOILER) Nejlepší počin pana Žambocha to určitě není, ale jak už jsem psal, je to zralejší a promyšlenější. Komentář uživatele Terva je hodně výstižný. Pasáže s Baklym jsou opravdu povedené (,,Posadil jsem se, když jsem položil dlaň na kamennou podlahu, cítil jsem, jak je prohřátá nepřirozením žárem mého těla. Také čistá, jako by ji někdo vymetl a pak vydrhnul rejžákem,,). Příběh krásně graduje a není moc věcí, které bych mohl vytknout. Mě osobně vadilo jen to, že po překonání limitů žádná z hlavnějších postav nezemřela (např. Zuzana nebo i sám Bakly). Tím by autor vyrovnal misky vah a člověk by tam nalez i něco víc . Takhle si autor ,,vychcaně,, nechal otevřená zadní vrátka a je jasné, že to není poslední kniha o Baklym a spol.
Jídlo ještě stále mělo chuť,
omáčka příjemně pálila
a pivo bylo studené.
Dobrý den pokračoval.
Ne že by na tom záleželo.
V objetí smrti je přímé pokračování příběhu Hledání smrti. Věci i Věc se hnuly, sice ještě není vše vyřešeno, ale rychlým tempem se to všechno žene do finálních soubojů. A že jich v tomto příběhu je. Asi ten nejočekávanější má na starosti Bakly. Jeho souboj v aréně je největší událostí ve městě. Bakly se těší, protože jen to nejhorší je pro něj dobrý. Jenže monstrum nazvané jednoduše Věc už také roste a začíná být čím dál tím nebezpečnější pro všechny lidi i čaroděje žijící nad městskou kanalizací. Pokud Bakly nezemře v aréně, určitě se s Věcí setká.....
Citát: Podle velikosti kudly to vypadalo, že má problém se svým pindíkem.
Opět famózně napsaný příběh. Už je tu i víc lidí, kterým se dá fandit a u kterých máte strach, že zemřou. Je jen na osudu, kteří to budou a kteří ne. Baklymu je to jedno, on si už se smrtí poradil a někdy se na ní až nechutně těší. Možná proto jde tak tvrdě za svým cílem, protože možnost zemřít ho láká, a tak nezná na své cestě žádné zábrany. Tak teď už se jen pořádně najíst, zapít to dvěma džbány piva a jdeme na to.
Malá ochutnávka:
Lidé chodili sem a tam a splývali mi v chaos proměňujících se struktur, jen občas se mi je dařilo vidět jako lidi. Věděl jsem, jak se do té změti ponořit, aby za mnou zůstával jen...dokonalý klid. Možná že se to zlepší, když se napiju. U jiného prodavače jsem si dal dva tupláky piva. Svět zůstal stejný, nic se nezlepšilo, ale na to jsem si začínal zvykat......
Příběh opět nezklamal. Plno napětí, akce a dobrodružství. Přidejte Baklyho hlášky, jeho chuť se neustále zaplétat do rvaček a pivo, které pije nejraději a máte tu další velmi povedený příběh. Opět jsem si to užíval a pak i litoval, že už je konec. Vybral jsem dvanáct citátů a vložil je panu Žambochovi na jeho profil i sobě do oblíbených.
Citát: Jen to nejhorší je pro mě dost dobrý, zachraptěl jsem a zlomil tu zkurveně odolnou páteř.
Kaji se za pochyby u předchozí knihy. Zpětně chápu, že jejím jediným nedostatkem bylo rozhodnutí rozdělit celek do dvou dílů. V kuse by byl příběh celistvější a návaznější - i když by to byl asi pořádný fascikl.
V knize druhé už šlo do tuhého, dočkali jsme se očekávané akce a kruh se začal uzavírat.
Vymyslet Baklymu důstojného soupeře se zdá jako tvrdý oříšek, ale podařilo se to jak v aréně, tak s Věcí na konci. Nezničitelnému zabijákovi pak držíme palce stejně, jako by to byl prostý smrtelník.
Pan Žamboch si nastavil sice příčku vysoko, ale znovu dokázal, že pod ní klesnout nehodlá. Opět exceluje nejen v popisu akčních scén, v detailech a popisu prostředí, ale i v psychologii a vývoji postav. Čtenáři pak nezbývá, než zuřivě hltat odstavce, aby věděl, jak to, sakra, bude dál.
Skvělá práce!
Hodnocení: 5/5
Verdikt: Nejsem Bakly - jen to nejlepší je pro mě dost dobré.
Škoda, Žamboch má asi krizi...z nostalgie dávám hvězdu navíc, slušně napsané, ale chybí tomu "srdíčko", no prostě nemá ten správný "tah na branku" a tedy se jedná o "promarněnou šanci českého týmu"... (psáno po hokejovém MS).
Než jsem začala číst, prošla jsem recenze. Někdo tu psal, že ho to otrávilo, zejména to sek-pích v podzemí. Po přečtení první třetiny jsem si říkala, že třeba přečetl jen ten začátek a bude to v pohodě. Bohužel pak začalo převažovat líčení úvah Věci a přestala jsem se bavit. A když se hrdinové přesunuli do podzemí a pořád dokola vraždili automaticky vyráběné protivníky, přeskakovala jsem po stránkách. Mrzí mě to, ale byla to vážně nuda. Když vezmu nadzemní část knihy, tak má dobrý potenciál, ale ta podzemní to definitivně zabila :(
Velmi důstojné dokončení prvního dílu. Jedna akce střídá druhou. Všechny jednotlivé děje jsou poctivě samostatně ukončené. Oba dva díly jsou vynikající.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Drsný spasitel |
| 2009 | Na ostřích čepelí |
| 2003 | Bez slitování |
| 2004 | Ostří oceli |
| 2010 | Čas žít, čas zabíjet |
Tak,jak mě v přecházející knize Bakly tolik nezaujal, tady se mi hodně líbil. Taky scény z kanálů, zvláště ta poslední, jsem ocenil. Dějová linka týkající se Koniáše byla hodně zamotaná, konec otevřený.