Balada o snech
Markéta Prášková
Rodinná sága o hloubce lidské touhy chránit svoje milované a o desítky let skrývané vině… Klára se po rozchodu se svým přítelem stěhuje do babiččina domu v Praze. Společnost jí dělá spolubydlící Viktor, s jehož pomocí se pustí do rekonstrukce nového domova. Když náhodou nalezne na půdě starý kufr, ještě netuší, že díky jeho obsahu odkryje tajemství, které mělo zůstat navždy ztraceno v minulosti. Klára tak postupně odhaluje příběh rodiny mladičké Lucie, jíž po strastech druhé světové války začínají ještě další, mnohem větší útrapy. Staletá pravidla venkova se pod nátlakem socialistického režimu rozpadají, sedláci jsou zatýkáni, jejich majetek znárodňován a rolnické rody přicházejí o domovy. Také Luciina rodina je nucena snášet opakovaná příkoří a pokorně přijímat nenávratné životní ztráty. Jakou roli ale hraje v celém příběhu Klářina babička a proč nechce, aby Klára ve svém pátrání pokračovala?... celý text
Přidat komentář
Právě jsem dočetla - uf, je to síla, hluboce se mne příběh dotkl. A asi budu nekritická - příběh mne neuvěřitelně chytl za srdce kvůli popisům hlavně poválečné doby, kvůli sedlákům, vztahům, rodinným tradicím a sounáležitostem, zradám, bolestem, příchodu komunismu a snaze přežít ty strašné křivdy, co byly. Přišlo mi, že si autorka hodně o době načetla, až mne napadalo, zda to někdo z jejích blízkých nezažil. Něco jsem si i ověřovala a nebyly to smyšlenky. Příběh je známý, dvě časové roviny. Dřívější doba mi byla bližší (navíc se popisovalo to, co zřejmě moji předci zažívali) , vypravěčsky a obsahově mi víc sedla. Současná linka pro mne byla trochu kostrbatá (ano, i mne oslovení zlato neuvěřitelně dralo). Ale asi to tak mělo být. Příběh mne pohltil a již jdu hledat další autorčiny romány.
Skvěle napsaná kniha, nemohla jsem se odtrhnout. Dějová linka z minulosti mě ale bavila více. Každopádně jsem úplně nepochopila, proč se to řešilo takto drasticky, přišlo mi to zbytečné, šlo to vyřešit jednodušeji.
(SPOILER)
Příběh se mi četl dobře, bavilo mě to, jen měl pro mě lehce klišoidní styl nebo mi úplně nesedl jazyk vyprávění, nevím. Proto jen čtyři hvězdičky.
Spoiler
Viktor mi byl dost brzy podezřelý a to jeho oslovení Zlato, mi už lezlo krkem.
Nádhera, já jsem naprosto spokojená. Příběh Lucie a Kláry ve dvou časových osách, rodinné tajemství, které se postupně odkrývá a osudy se spojí.
Kniha mi připomněla proces zakládání JZD, útrapy rolníků, zabavování majetku, vystěhovávání a zatýkání. Kam až byli soudruzi schopni zajít ve své neomezené moci proti režimu nepohodlným občanům a vzdělaným lidem s protikomunistickými názory. Moc děkuji.
Autorka má vlastní styl psaní, kterého se ve svých knihách drží a i tato celou dobu gradovala k velkému závěru. Trochu mi vadí poněkud kostrbatý jazyk vyprávění, ale dá se na něj zvyknout. Knihu velmi doporučuju pro skvělý popis šílené doby normalizace.
Tohle byla moje třetí kniha od autorky a četla se mi opět skvěle. Sice jsem v jednu chvíli vytušila, jaké tajemství hlavní postava nakonec odhalí, ale ani to mi neubralo na silném emotivním zážitku. Je to krásně napsaný, čtivý příběh a já za něj autorce děkuji.
Poslouchala jsem v audiotéce a nedalo se odtrhnout. Strhující, napínavé, smutné a dojemné. Autorku si dám do seznamu.
Audiokniha :
Byla to moje druhá kniha od autorky a opět nádhera. Nádherný a zároveň smutný příběh v období 50 let. Je neskutečné co se dělo. Závěr knihy mě opět překvapil, tohle jsem nečekala.
Mám ho ráda, ale je to jenom dům, řekla potichu. Tam přece nenecháváme svoje srdce. Srdce zůstává u lidí, které jsme milovali.
Dojemný příběh vypovídající o síle přátelství, které je schopno překonat i různé životní propasti, o těžké době, která by se neměla opakovat, o vině a smíření. Od knihy se nelze odtrhnout. Určitě stojí za přečtení!
To bylo tak smutné a přesto, tak dojemné.. nádherná rodinná sága.. co se týče komunismu a nelidských zrudnych věci, kterých se dopouštěli na lidech .. příšerné co se dělo, ale je dobré nezapomínat co se dělo naším předkům..doporučuji
Tuto spisovatelku jsem neznala a mohu říct, že kniha alespoň pro mně byla nádherným překvapením. Kniha byla krásná, smutná, k zamyšlení s neskutečným koncem. Děkuji za ní.
Příběh kamarádek Marty a Lucie mě silně zasáhl. Začíná druhou světovou válkou a odehrává se hlavně v období po roce 1948. Jeho konec je zasazen do současnosti, kdy vnučka Klára rozplétá babiččino tajemství. Knížka se mi moc líbila.
Krásně napsaná kniha, moc dobře se četla. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Od autorky jsem přečetla již knihu Ester, Která se mi také moc líbila.
Hezký příběh, se zajímavou zápletkou. Části s Lucii a Martou mě bavili více. Nejen pro příběh, ale také, že se člověk zase dozví něco nového z naší nelehké historie. Souhlasím se čtenáři, příběh Kláry byl slabší, ale na druhou stranu to jako celek dávalo smysl. V příběhu nechybí ani "detektivní zápletka".
Rozbité světy se mi líbilo více, ale i tento příběh zaslouží pozornost.
Byla chyba číst Baladu o snech bezprostředně po trilogii Šikmý kostel, měla jsem aspoň výrazně změnit žánr, takhle to bylo jako dát si ovesnou sušenku po větrníku. Moje chyba. Tohle byla spíš slohová práce studenta SŠ. Příběh tedy moc hezký, nápad šťavnatý a přitažlivý, ale vyšla z toho splácanina včetně pasáží opsaných z učebnic. Ale co mi vadí nejvíc, je práce s jazykem. Ach jo, cit pro jazyk je podle mě základním předpokladem pro práci spisovatele. Když ho nemá, tak je jako zpěvák bez hudebního sluchu. Autorka evidentně neumí skloňovat a plete si výrazy. ODTUŠIT znamená něco úplně jiného než VYTUŠIT a PRCHLIVÝ má úplně jiný význam než PRCHAVÝ. Ale já mám velkou slabost pro české autory, takže velká pochvala za příběh a věřím, že se M. Prášková vypíše.
Krásné čtení a nepřestane mě udivovat ta skromnost žití. Prstýnek upletený ze slámy, srdíčko ze železa - to vše darované z lásky - mně vhání slzy do očí.
Krásný příběh. Přiznám se, že děj ze současnosti s Klárou a Viktorem mě ze začátku trochu rušil, ale asi to do knihy jako celku patřilo.
Krásný a dojemný příběh o přátelství na život a na smrt. Kolikrát jsem tak pohlcena těmi svými thrillery, že mi takové poklady unikají :o) Naštěstí mi bylo ctí si příběh poslechnout, autorku si zařazuji mezi své oblíbené a dávám jasných 5* Souhlasím ale s komentáři, že dějová linka Kláry a Viktora nebyla tak zajímavá (někdy až rušivá) a to oslovení "zlato" bylo divné.
Knihy s příběhem z minulosti a současnosti mám moc ráda. Většinou je ale ten současný příběh trochu slabší. V této knize není jen slabší, je absolutně nejslabší. Podle mě se na něj autorka měla vykašlat a napsat jen historickou linku, která se jí moc povedla. Za tu bych dala i 6*.
"Každý den se ve světě dějí nějaké nepravosti, stále však musí zůstávat lidé, kteří se nebojí je napravovat."
Štítky knihy
50. léta 20. století tajemství pátrání v minulosti rodinná tajemství oběti komunismu prolínání minulosti a současnosti kolektivizace zemědělství české rományAutorovy další knížky
2022 | Balada o snech |
2023 | Rozbité světy |
2020 | Prokletá pevnost |
2024 | Ester |
2022 | Kniha stínů |
V knize sledujeme dva příběhy, jeden se odehrává v současnosti v Praze a druhý ve čtyřicátých a padesátých letech 19. století na jedné malé vesnici. Líbil se mi styl vyprávění, byl takový malebný a současně věcný, jen mě překvapilo pár kostrbatých vět, které jakoby tam nepatřily. Linka z minulosti mě zaujala mnohem víc, než ta ze současnosti, ve které mě rozčiloval Viktor. Jen jsem nechápala ten závěr z roku 1957, nechci nic prozradit, ale říkala jsem si proč to nemohlo zůstat, tak jak to bylo. Nicméně musím říct, že celý příběh na mě silně zapůsobil.