Balónky oběšenců a další hororové příběhy
Džundži Itó
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/414957/bmid_chveni-vQJ-414957.jpg
4
265
265
Tvůrce Ryb se vrací v parádním sborníku svých osobně vybraných nejlepších hororových povídek. Najdete tu létající hlavy, obludné modelky, díry v těle, duchy, temné uličky i obludy. Bizarní svět Džundžiho Ita je děsivý i fascinující! A pozor, ke každé z povídek patří i autorova předmluva, ve které vysvětluje tajemství jejího vzniku… a původní náčrtky a rozepsané nápady!... celý text
Literatura světová Horory Komiksy
Vydáno: 2019 , CrewOriginální název:
Shiver: Selected Stories / 伊藤潤二自選傑作集, 2015
více info...
Přidat komentář
Pěkná kniha na dobrou noc, noční můry nezpůsobuje. Jen příběh Tuk je řádná slizárna, brrrr. Bratr se nalejvá olejem, olejem je všechno nasáklé, teče po zdech a kape ze stropu, no hrůza. Zajímavé je, že u japonského autora bych čekal, že hrdinové budou vypadat japonsky, ale kdepak, příběhy graficky vypadají, že se mohou odehrávat kdekoliv mimo Japonsko.
Určitě si půjčím něco dalšího od pana Itó, teda kromě Ryb - ty jsem jen prolistoval, ale na mě to vypadalo moc hnusně.
Hodnocení kapitol:
Deska z bazaru=9/10
Zimnice=9/10
Modelka=8,5/10
Balónky oběšencú=10/10
Dům loutek=9/10
Malíř=9,5/10
Dlouhý sen=9/10
Tuk=7/10
Modelka,prokletý záběr=8,5/10
(Zapomněl jsem na Velectění předkové=8,5/10)
Celkově asi 9/10
Vřele doporučuji pro čtení před spaním - jeden příběh je tak na 15 -25 minut a některé kresby z komiksu člověku zůstanou dlouho v paměti, např. zoubky modelky nebo pacienta z dlouhého snu. Jednotlivě: Deska z bazaru - 75%, Zimnice - 85%, Modelka - 95%, Balónky oběšenců - 100%, Dům loutek - 85%, Malíř - 80%, Dlouhý sen - 85%, Velectění předkové - 85%, Tuk - 95%, Modelka - prokletý záběr - 70%. Celkem tedy 86%.
Ilustrácie dokonalé, námety originálne, akurát dramaturgicky trochu nedotiahnuté. Možno na dlhšej ploche (Uzumaki?) by vedel Ito fungovať ešte lepšie. Film Špirála je jeden z mojich najobľúbenejších japonských hororov.
Tato sbírka je kolekcí několika povídek s poněkud kontroverzními náměty, které jsou místy možná šokující a dost často nechutné svojí podstatou. Člověk ale autorovi nemůže upřít to, že jednotlivé příběhy jsou dost čtivé. Autor tu jde dost na dřeň, s ničím se nemaže a k jádru povídky se dostanete dost rychle.
Kresba jednotlivých povídek je černobílá, ale o to mi to připadalo děsivější, nějak to víc dosahovalo syrovosti a brutálnosti, než kdyby to bylo barevné. A o to autorovi asi šlo. Děsit. Přeci jen v názvu sbírky najdeme slovo "hororové". V tomto ohledu podle mne tato sbírka splňuje očekávání. Autor tu pracuje doslova s nočními můrami, popouští uzdu fantazii - fantazii jako takovou skoro jakoby překračoval za její hranice do sfér čirého šílenství.
Příběhy jsou to teda místy dost brutální, je to místy dost řežba - asi bych to nedoporučovala slabším povahám, které se záměrně vyhýbají brutálnímu násilí. Tady se tomu totiž úplně nevyhnete.
Nicméně do říjnového období - do doby před Halloweenem je to sbírka jako dělaná. Hodnotila jsem plným počtem - kniha splnila veškerá moje očekávání a já od toho dostala přesně to, co jsem čekala. Horor, děs, šílenství v manga podobě.
To teda byla parádní jízda. Dostaly mě originální nápady, bezbřehá fantazie, skvělá kresba, některé detaily příběhů... Děsivá atmosféra z knížky přímo odkapávala. Samozřejmě jsou některé povídky lepší a některé horší. Ale všechny jsou dobré. Po přečtení jsem si prostě musela objednat další knihu autora... :-)
Od Itóa jsem zatím četl jen Ryby, ale ty se mi dost líbily. Minimálně v první polovině byla jejich atmosféra skvělá. Bizarní nápady, znetvořená těla, přepálené nápady. A to jsem čekal i od Balónků. A popravdě? Nedostal. Tu hutnou hororovou atmosféru měly cca tři povídky (titulní Balónky, Tuk, asi Předci a dírkatí lidé), u jedné se mi líbil skvělý námět (Dlouhý sen), ale jinak jsem se asi až nudil. Několikrát jsem se dokonce těšil víc na autorův doslov, než na samotnou povídku. A jestli je Tomie tak nudná, jak byla tady, tak asi celou knihu raději přeskočím. Škoda, hodně jsem se těšil.
(SPOILER)
Ne vždy se u hororových knížek bojím, ale tohle mě dostalo.
Nejen povídka Balónky oběšenců, kdy Japonsko napadly obří létající balónky, které měly obličej svých obětí, po kterých jdou a které chtějí oběsit. Nebo Malíř, který stane před úkolem namalovat opravdu krásnou slečnu a alespoň z části zachytit její krásu. Jak je překvapen, když ji zahlédne na fotografii, jak vypadá skutečně. A co Dlouhý sen? Sen, který sníte během jedné noci, ale ve vaší hlavě trvá týden, měsíc, rok i celou věčnost, až se vaše tělo úplně rozloží. Nebo Zimnice, která je prokletím zkamenělého nálezu, který svým držitelům způsobuje díry všude na těle. Nebo Deska z bazaru, která zachytila píseň ze samotného záhrobí.
Opravdu vřele doporučuji si tuhle mangu přečíst. Autor u každého konce povídky vysvětluje, jak na daný námět přišel.
Jelikož jde o příběhovou sbírku, je jisté, že kvalita jednotlivých kousků bude kolísat; nicméně v tomto případě nikdy neklesla až do vod čistého průměru. Skoro mi i přijde, že ty zajímavější kusy čtenář najde (většinou) v druhé polovině knihy. Ale ačkoli mám rád otevřené konce, tady si to mnohdy vyloženě říkalo o pokračování - což je asi jediná výraznější výtka, kterou mám.
Hodně oceňuji i autorské medailonky; příběh sice má mluvit sám za sebe, ale vidět spojnice s životem tvůrce je taktéž obohacující. Bonusová povídka pak rozvíjí jeden z námětů v této knize; činí tak ve stručnější, ale o to brutálnější formě. Za mně je tato kniha velmi povedená, od kresby až po náměty.
Máte-li rádi nápadité horory, byla by chyba tento svazek vynechat.
Mám rád horor. Mám rád komiksy. Mám rád mangu. A o Japoncoch sa traduje, že sú bizarní. A na Džundži Itóa (ak zle skloňované, tak sa ospravedlňujem) počúvam samú chválu. A preto, že si myslím, že autor sa najlepšie predstaví na poviedkach, tak som siahol po tejto zbierke.
Celkom som aj spokojný, že som si ju prečítal. Nebudem klamať, nie všetky poviedky boli dokonalé, vyskytujú sa tu aj zlé či priemerné. I keď väčšina tých priemerných je stále fajn, má nejaký zaujímavý nápad a priemerne ich robí skôr to, že Itó ten skvelý nápad, aspoň za mňa, nezvláda rovnako zaujímavo spracovať.
Kresbu tiež chválim, niektoré obrázky sú správne desivé a atmosférické. Napríklad TÁ jedna scéna z poviedky Zimnice je fakt skvelá a anime spracovanie ani z polovice nezvládlo zachytiť tú atmosféru, ktorá vychádzala z Itóvej kresby.
Za najlepšie poviedky považujem Balóny obesencov a Tuk. Za najhoršie Maliar a Dom bábik.
Určite ma to presvedčilo, aby som sa o tohto autora hororovej mangy viac zaujímal.
Další sbírka japonských hororových bizarností z pera pana Itóa. Musím říct, že po Spirále a Rybách to byla celkem slabota, čekala jsem větší ulítlosti a nechuťárny. Za mě jsou top Balónky a Velectění předkové, oba příběhy mají ten Itóův správný tísnivý divno šmrc. Zbytek byl průměr až pod průměr, s občasnými záblesky zajímavých nápadů.
PSYCHO
Oh u mě nebýt svátky hororu tak často.Ani nevyhledávat moc.Avšak konečně šáhnout po manga.
Ačkoliv většinou tenhle žánr k smíchu klišé: vždy utíkat z baráku lidi před monstrem ne ven z domu,ale na půdu ap.
Tady po něčem takovém ani památky.Zapomente na filmy západní produkce.Nebo o nějaké bubu kletbě.Kinga taky nechat na poličce.Tento svět je docela jiný.
Všeobecně známá věc o Japoncích a mě mnohem blížší.Studnice fantazie,která nemá hranic.
Tady mnoho dostatečná ochutnávka porce podivných příběhů.
Fantazie plíživých stínů,chcete-li děsů jen hlavně ne podobné tomu,co už jste někde viděli nebo četli.Kromě těch tedy ze souostroví Zipangu.
Vymazlená záležitost v podobě Dlouhého snu.Už jen ta představa je skličující.
Mega hustej příběh s názvem TUK.Nechutná,ale silně atmosférická záležitost.
Dále pak ústřední Balonky oběšenců nebo třeba Zimnice alias erupce nápadů.Ani další příběhy nejsou vyloženě pozadu a jistě vás nadchnou.
Velmi vyvážené vtahující v manga stylu vás nenechat na pochybách,že je v tom jakási nechutná krása.Originalita a vyložené autorství.
Komentáře za každým story plus stránka z deníčku už je vyvážená třešnička na dortu.
Není na škodu si občas něco takového dopřávat.
Takových věcí se k nám zase tolik (zatím) nedostává.
Hulení ehm manga tady až tak nemá takovou tradici.
Tak v lepších časech ...
Sem tam přečtu (ne)hrdinské komiksy, ale po manga Skrýš od Masasumi Kakizaki jsem se začetl i do této hororové mangy a byla to "jízda". Co fascinující, není ani tak "hororovost", ale ta fantazie, ty ujeté, bizarní nápady, které mohou vzniknout snad jen v Japonsku, a které jen manga dokážou tak zpřístupnit.
Za mne osobně je to skvost.
Příběhy, které nahánějí husí kůži a ohromí svou nenásilnou brutalitou.
Kdybych měla vypíchnout tři tak jako první by byly Balónky oběšenců-vytvořit příběh tak silný že tomu málem věříte je skutečným uměním.Balónky, které mají podobu lidských tváří a na smyčku kterou mají uvázanou na sobě oběsí člověka kterému patří.... prostě pecka.
Dlouhý sen-desivá představa že bych měla jít spát a probudit se s představou tisíci letého spaní...a dle toho i vypadat....brrr
Velectení předkové-neskutečná představa takového dědictví.Asi bych o to nestála.... některé vzpomínky by měli umřít s našimi předkami a né přetrvávat takovým způsobem.
Příběh který byl totálně nechutný byl Tuk ale tak nějak tam prostě patřil.
Fajn čtení. Každý příběh je úplně jiný, někdy ani nechápu, jak na takový random nápad vůbec mohl někdo přijít. Některé povídky jsou seskládané z totálně náhodných nápadů, které pan Ito přetvořil do podoby podivných příběhů. Za mě jsou asi nejlepší Balónky oběšenců, Zimnice, Velectění předkové (ti mohli dostat více prostoru) a Dlouhý sen.
Brrr, to bolo nepríjemné. Itó už tradične útočí na diváka prestupovaním média a fyzického sveta (mátoha "vyskakujúca" z fotografie, vraždiace chúťky z LP platne), čím vytvára znepokojivý pocit už zo samotného čítania. Akoby tie kreatúry mali každú chvíľu vyskočiť z komiksu a pohltiť vás. Prekračujú sa tu tiež hranice telesnosti, ktorá sa nenapraviteľne deformuje a deštruuje pod tlakom podivných, nevysvetliteľných a abnormálnych udalostí, čo pre zmenu vyvoláva pocity odporu, znechutenia, nepredstaviteľnej bolesti a znepokojivej transgresie. Itó nie je ani tak autor šokujúcej brutality ako skôr plýživého, znepokojivého všadeprítomného zmaru, ktorému sa nedá uniknúť a ktorý, ako to už napísal puml, prechádza až do grotesknej surreálnosti. Jedinec sa tu stáva akousi hračkou v rukách vyšinutého, a tým pádom rozumovo neuchopiteľného osudu Ako žánrové dielo je to naozaj výborné a originálne, zároveň však ide len o takú lepšiu jednohubku, po ktorej sa budete pár dní báť zaspať a potom vám vyfučí z hlavy (teda, až na modelkin ksicht).
P.S. Ak ma zajtra nájdete roztrhaného, viete, čo sa stalo.
Jedna z nejděsivějších, nejnechutnějších, nejbizárnějších, nejchaotičtějších a nejodpornějších věcí, na které jsem kdy položila zrak. Miluju :)
Pokud chcete nespat klidně dalších čtrnáct dní, bát se naprosto každodenních předmětů, nebo jste třeba jen někdo, kdo se velmi rád bojí, určitě doporučuji.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Balónky oběšenců a další hororové příběhy |
| 2010 | Spirála #1 |
| 2017 |  Ryby - Útok z hlubin |
| 2021 | Spirála |
| 2022 | Tomie |
Bizarní - vždycky.
Nechutné - občas.
Šílené - vždycky.
Originální - většinou.
Zábavné - rozhodně!
Kde si můžu dát nášup?!
Formát hororových povídek v podobě komiksu mi opravdu sedl.
Některé momenty příběhů se těžko vyhání z hlavy. Za mě známka toho, že autor odvedl dobrou práci!