Tajemný poutník a další příběhy
Christopher Golden , Mike Mignola
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/385620/bmid_tajuplny-poutnik-a-dalsi-pribehy-XEu-385620.jpg
4
85
85
Na cestě za svou pomstou Lord Baltimore potkává pološíleného vědce, který se pokouší vyléčit vampirismus a stvoří ještě děsivější zrůdy. Zatímco náš hrdina nepřestává pátrat po zjizveném upírovi, jemuž dává vinu za veškeré zlo světa, jeho pronásledovatel – ďábelský inkvizitor – odhaluje svou temnou minulost.
Horory Komiksy Fantasy
Vydáno: 2018 , Comics CentrumOriginální název:
Baltimore vol 3: A Passing Stranger and Other Stories, 2013
více info...
Přidat komentář
Pokračování komiksového příběhu.... Tentokrát v podobě pár povídek, které dokreslují děj...
„Díky První světové válce
jsme zjistili, že skutečnost
může být mnohem děsivější
než nejtemnější představy...“
(Kim Newman)
„Pane, jste opravdu lovcem upírů?“ (O tanku)
Předem přijměte pár zajímavostí: Mike Mignola věnoval tuto knihu Rayi Harryhausenovi. Americký filmař, režisér, animátor a průkopník speciálních vizuálních efektů zemřel 7. května 2013. Natočil třeba filmy Jáson a argonauti nebo Sindibád a tygří oči. V povídce „Hra“ je použito básně E. A. Poea „Červ dobyvatel“. A dle mého názoru je to jeden z nejpropracovanějíš a nejzajímavějších příběhů v tomto svazku.
Citát: Ti, kdo onemocněli, jsou už vlastně mrtví. Nezbývá než doufat, že mrtvými zůstanou. (Hra)
Systém povídek je tu dán tak, že Lord Baltimore při honbě za upírem Haigem projde napříč Evropou. Dostáváme se do Anglie, Francie, Německa, Itálie, Chorvatska a Rakouska-Uherska. Vše v letech 1916 až 1917. V poslední povídce, „Inkvizitor“ se naopak podíváme na muže, inkvizitora, soudce Duvice, který pronásleduje lorda Henryho Baltimora. Těžko říci, kdo z těchto dvou postav je šílenější a krvežížnivější.
Citát: Jste šílenec. Zatímco plýtváte časem a pronásledujete ho, on sám je tam venku a zabíjí skutečné zrůdy. (Inkvizitor)
Všech šest povídek bylo vesměs perfektních. Je tam jedna, která mi moc nesedla, ale většina je nádherně a mistrně nakreslena. O scénáři se snad ani nemusím zmiňovat. Mike Mignola prostě umí, má vše připravené a mnohdy plánuje několik kroků dopředu. Komentáře ke všem povídkám a jejich hodnocení si můžete „zkontrolovat“ zde:
https://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/baltimore-tajemny-poutnik-a-dalsi-pribehy-385620
Citát: Ó Bože, považuješ mě snad za svého cínového vojáčka, že mi neustále stavíš do cesty takové běsy? (Medikament Dr. Leskovara)
Povídková kniha která prokládá hlavní děj je vlastně po druhém dílu dobře situovaná. Jednak nabízí další Baltimorovy mezipříběhy, které se na jeho cestě udály a druhak nám více představuje některé vedlejší postavy a jejich historii a osudy, které se pak opět spletou do hlavního příběhu. Vůbec mi povídková kniha paradoxně nevadila, jelikož příběhy byly fakt dobré a svěží s nápadem. Takže za mě fajn a jedeme dál, protože cliffhangery máme :)
O vdově a o tanku
O vdově, Louth, Lincolnshire, Anglie, červen 1916
Lord Baltimore přijde ke vdově Yeardsleyové hledat jejího manžela, kapitána. Zemřel za války, ale povídá se, že se vrátil domů. Spousta lidí si myslí, že spolu se skupinou několika vojáků dezertovali, aby se mohli vrátit ke svým rodinám. Tomu však Lord Baltimore nevěří, myslí si, že se její manžel vrátil z úplně jiných důvodů.
O tanku, Francie, Akvitánie, červenec 1916
Baltimore přijde do hospody a ptá se místních, jestli neviděli jednoho konkrétního upíra, Haiga. Jeden malý chlapec mu řekne, že jeden upír se schovává v nedalekém tanku. Zavede ho tam a Baltimore se rozhodne počkat, až upír vyleze. Ale kolem je spousta horších netvorů, než tento bojácný upír.
Tajemný poutník, Tulingart, Německo, říjen 1916
Skupinka lidí se schovává před upíry na půdě jednoho domu, když v tom na okénko někdo zaklepe. Ohlásí se jako Rolf a Max ho hned pozná a otevře mu. Rolf přesvědčí Maxe, aby se šel podávat na záhadného lovce upírů, který prochází jejich městem. Oba ho sledují, až se dostanou pod most k řece. Tam ale číhá něco zcela jiného, než je lovec upírů.
Hra, Verona, Itálie, konec ledna 1917
V místním divadle zkouší skupinka herců soudobou hru o moru a upírech. Chtějí se zavděčit jejich mecenáši, Haigovi. Tomu se velmi líbí mladá herečka, přímo nadlidsky ho přitahuje. Pro svou hru přivedl k životu slavný básnický mozek, aby byla hra opravdu skvělá. V průběhu zkoušek se několik herců stane dokonce opravdovými upíry. Pak Haig zjistí, že herečka není jen obyčejná žena. Rozhodne se, že když ji nemůže mít, raději ji zabije.
Medikament Dr. Leskovara, Bijelogora, Chorvatsko, Dalmatské pobřeží, květen 1917
Místní stařec učí mladou ženu rybařit, v tom z nebe padá letadlo. Místní se běží podívat, co se stalo, myslí si, že to je jedna z nestvůr doktora Leskovara. Ukáže se, že kromě netvora je tam také náš Baltimore. Poví mu, proč jsou všichni obyvatelé městečka v rybářských chatkách a bojí se jít zpět do města do svých domovů. Baltimore to jde prozkoumat a narazí na mnohem podivnější stvůry než jsou upíři. Dostane se až k doktoru Leskovarovi, který chce napravit své činy a proto zkoumá různé medikamenty. Mezitím se na pláži kraby pustí do nestvůry z letadla, najednou se začnou měnit ve velmi podivná stvoření a napadnou lidi v rybářských domcích. Ti se ale nedají snadno.
Inkvizitor, Szeged, Rakousko-Uhersko, 29. září 1917
Novinový dopisovatel Hodge je ve vězení, kam ho přijde navštívit inkvizitor André Duvič. Chce vypátrat Lorda Henryho Baltimora a také zachránit duši pana Hodge - svým svatým soudem, kdy může zachránit jeho duši, ale ne tak jeho tělo. Hodge se pokusí uprchnout, ale marně. Chvíli se spolu dohadují a pak se objeví neznámá osoba, která chce zabít soudce Duviče. ten je poraněn a rozhodne se, že to s panem Hodgem vyřeší jindy. Pan Hodge o tom všem napíše Baltimorovi a požádá ho, aby se se soudcem sešel.
Mne poviedkový formát nevadí. Lord Baltimore ma zaujal natoľko, že dám prednosť aj kratším, hlavný dej moc neposúvajúcim, príbehom z jeho sveta. Možno by som si dal aj pár poviedok, v ktorých by sa nevyskytoval vôbec, ten svet po Prvej svetovej vojne zamorený rôznymi príšerami ma tak strašne baví a zaujímali by ma osudy rôznych ľudí (bez toho, aby im do osudu zasiahol oný plešatec s drevenou nohou).
Čo sa týka poviedok, za najlepšie považujem O vdove, Hra a Inkvizítor. Ani k jednej sa nechcem viac vyjadriť aby som potencionálnemu čitateľovi nepokazil zážitok. Len dodám, že som rád za poodhalenie minulosti sudcu Duvića, tá postava ma zaujíma a teším sa, až sa konečne stretne s Baltimorom (na ten stret sa teším aj viac, ako na stret Baltimorea a Haigusa).
Ku kresbe sa neoplatí vyjadrovať, tá je stále super. Rovnako ako celá séria.
Rozmlsán z druhého dílu, jsem byl teď trochu zklamán. Některé povídky jsou prostě průměrné jednohubky na doplnění příběhu. Autor u konce vysvětluje, že je jedná o první počiny/kratké příběhy Baltimora do Amerického komiksového magazínu a je to znát. Zde jsou pro doplnění a abysme ze série Baltimor měli vše. Druhá polovina knihy šla opět nahoru.
Všichni si stěžovali, ale povídkový Baltimore má rozhodně co nabídnout a skvěle se čte. Jako nádech před dalšími díly naprosto výborná věc.
No, tak tu máme menší kvalitativní sešup. Knihu jsem četl hned jak vyšla a teď už si z ní téměř nic nepamatuju. Nic zajímavého se v ní nestane a rozdrobení na povídky mi přijde velmi nešťasné.
Baltimore je pořád dost zajímavá postava aby utáhnul i méně zajímavé příběhy, ale osobně dávám přednost ucelenému vyprávění, které má v rámci celku nějaký smysl a hlavně směr, kterým chce směřovat.
I tak se stále jedná o slušný počin, který si v rámci žánru žádnou ostudu neuhnal. Jen v porovnání s předchozími knihami nijak neoslní. I v "pokleslém" žánru se dá nastavit laťka vysoko...
Zpočátku knihy jsem měl pocit, že mi v tomto případě ucelený děj v minulých knihách přišel lepší než jednotlivé příběhy v tomto pokračování, ale později i díky delším povídkám se to skoro vyrovnalo. Povídky jsou plné nejrůznějších příšer (nejen netopýrů, ale i červů, pavouků a nepojmenovatrelných stvůr), nechybí v nich pěkná pointa (i když párkrát je to přece jen rychlovka) a větší či menší provázanost s dějem hlavním. Můj oblíbeny inkvizitor soudce Duvič tentokráte dostal menší prostor, ale vypadá to, že v příštím pokračování, na něž se již nyní moc těším, bude opět jednou z ústředních postav.
Povídkový Baltimore je mnohem lepší než ten ucelený. Úderné pointy a děsivé nestvury jsou rozmanitější a pěkně dokreslují trouchnivějící svět po první světové válce. Finální příběh pak nádherně připravuje půdu pro konfrontaci s inkvizitorem. Doufám, že se dočkáme ještě dalších flashbacků.
Baltimore už od začátku pracoval s pomalu budovanou, mrazivou atmosférou. To se povídkám příliš nedaří a z Baltimora se stal terminátor, před kterým upíři spíše prchají. Přesto kniha není úplným zklamáním a pobaví akcí a parádní kresbou.
Od Hellboye a Ú.P.V.O. jsem zvyklý na prokládání delších příběhů povídkovými sbírkami, a pokud touto cestou Mignola půjde i v případě Baltimora (s tím, že povídky postupně zužitkuje a vše propojí v jeden celek), budu jen a jedině rád. Z této sbírky se mi kromě Medikamentu dr. Leskovara nesmírně líbila povídka O tanku, což je taková ta stoprocentně mignolovská miniatura, která toho ovšem hodně řekne. Teď už mi nezbývá než čekat, jestli se v příštím dílu Baltimore a inkvizitor sejdou v Pešti a co z toho asi bude.
Tak tu máme dalšího Baltimora, tentokrát neobsahuje ucelený příběh. Ano Henry stále pátrá po upíru Haigovi. Při této cestě prožije několik vedlejších příběhů. V jde třeba zničit zlo do starého válečného tanku. U jednoho se podíváme i do divadla. Který mě hodně bavil byl Medikament dr. Leskovara. Jednalo se o delší příběh, takže se dobře vygradovala atmosféra a tak celkově mi to přišlo zábavné. Obsahuje i super hlášku, která je v dnešní době poměrně klišé: "Tvrdil jsi, že kostel je bezpečné místo. Možná, že už žádná bezpečná místa nejsou." V tomto světe Baltimora tato hláška sedí dokonale.
Na závěr musím říct, že ucelenější příběh mně k Baltimoru sedl více, proto se mi předchozí knihy líbily více.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) upíři horory pomsta Dark Horse Comics fantasy
Neurazí, nenadchne. Několik krátkých epizodek z Baltimorova univerza, vyřízených za pár stran. Špatné to není, ale měl bych pro tuto knihu spíš jiný výraz - zbytečné.