Barbarella
Jean-Claude Forest
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/352339/bmid_barbarella-QOI-352339.jpg
4
42
42
Klasický černobílý komiks Jeana-Clauda Foresta ze šedesátých let se stal legendou, kromě jiného i díky slavnému filmovému zpracování Rogera Vadima s Jane Fondovou v titulní roli. Barbarella, jejíž komiksovou podobu autor vytvořil podle Brigitte Bardotové, cestuje z planety na planetu a zažívá fantastická dobrodružství. Je to samostatná, smyslná hrdinka a v jejích příbězích se silně doráží dobová sexuální revoluce i myšlenky hippies. Hrdinka na cestách kosmem potkává různé nezvyklé mimozemšťany, netvory, roboty a anděly, a klasickým se kromě mnoha jiných stalo například její utkání se strojem na rozkoš, „orgasmotronem“, který utahá a zničí. Plníme dluh, který česká nakladatelství měla k základním dílům světového komiksu, a kromě prvního původního alba přinášíme v jednom svazku i pokračování z roku 1974, nazvané Hněv minutožroutů. Barbarella se tu se svým kočovným podnikem dostává do jiného rozměru a zaplete se do složitého mocenského boje o planetu Spectra.... celý text
Přidat komentář
Hlavní hrdinka Barbarella krásná dívka, která putuje mezi planetami, zažívá úžasná dobrodužství, neohrožená a vždy stojí na straně dobra. Možná trochu naivní příběh, ale pro fandy komiksů naprostá klasika
Na komiksy a grafické romány moc nejsem, ale Barbarellu jsem si nemohl nechat ujít. Naivní scifi ze šedesátých let o meziplanetární cestovatelce, ovlivněné zejména roztávajícími mravy dané doby, volnou láskou a myšlenkami hippies.
V první – eponymní – části uprchlice Barbarella zprvu cestuje tak nějak bezprizorně, nedá se říct, že by šlo o ucelený příběh a celé se to může zdát chaotické, dokud se ve druhé polovině neobjeví sevřenější děj – znalci filmového (poněkud parodického) zpracování teď poznají staré známé momenty, zhýralé město Sogo, labyrint, nebo slepého "anděla" Pygara.
Druhá část, obsažená ve svazku, je o pár let mladší a nese název Minutožroutův hněv. Už od počátku je tu jasná příběhová linie, po téhle stránce je Minuožroutův hněv vlastně lepší než původní Barbarella. Taky je tu víc humoru a otevřenější erotika (ale ona ta jen naznačovaná měla asi větší kouzlo). Přesto musím říct, že Minutožroutův hněv mě vlastně bavil míň než Barbarella – chybí mu ta lehkost a kouzlo úžasu prvního dílu, ústřední postava Barbarelly tu už nepůsobí jako samostatná (byť naivní) hrdinka, ale spíš jako hloupá holka, sice emancipovaná, ale ne vždycky a ne s každým.
Jasně, z dnešního pohledu je Barbarella spíš sexsymbol než feministická frajerka. Jenže ona je vlastně obojím tak trochu zároveň. A to je pořád fajn.
Přiznávám, že děj zrovna neexceluje, zvláště v druhém příběhu, který navíc postrádá i tu správnou atmosféru. Občas jsem taky byla trochu mimo, ostatně ono se tam toho dost děje, snad na každé stránce je něco nového. Ale to nevadí! Protože Barbarella je prostě jedinečná. Je krásná a sexy, ví to, těší ji to a ráda toho využívá, a to takřka bezelstně. Nemá problém se kdykoli svléknout a ráda se s kýmkoli pomiluje, protože je to příjemné, a ráda své tělo poskytne k rozkoši, když je to druhým příjemné – ale nic explicitního. Milence nalézá a opouští rychlostí svého hvězdoletu. A ty její hlášky nemůžete nemilovat: "Klidně se oddám každému, kdo mi dá napít." Nebo: "Nikdy se neodvážím nahradit svoje hadry tak nádhernou kožešinou." Ano, asi by mohla působit hloupě, ale hloupá není, naopak. Všechno to tam dokonale ošéfuje. Ale jelikož s její osobností komiks víceméně stojí a padá, tak jestli vás právě Barbarella neokouzlí, nebude to asi čtivo pro vás. Za mě je to ale komiks pohodový, s hezkými kresbami, úsměvný a v dnešní době příjemně nekomplikovaný. Prostě klasika. Stejně tak mám ráda i film, a vůbec mi nevadí, že působí zastarale, pro někoho možná i směšně. Kdyby ho natočili dneska, se spoustou digitálních efektů a triků, vůbec by to nebylo ono. K Barbarelle zkrátka ta elementárnost, pudovost, naivita a prostota patří.
To je žena! Ta, která létá Vesmírem a dobrem a láskou zachraňuje jednotlivce i celé civilizace. Ona byla první. Ostatní komiksové divy jsou pouhé její kopie. Už aby přistála na Zemi!
Barbar, kdo ONU nezná. S fondem fantazie, erotické akrobacie. Klasická pohádka pro dospěláka. Kosmická Amazonka, vybavená hvězdnými křivkami, které se zásadně nedrží při zemi.
Barbarella je důkaz toho že můžete být superhrdina bez speciálních shopností a problémy řešit láskou. Tahle intergalaktická bitch létá z jednoho světa do druhého a nezdráhá se vyspat s jakoukoliv formou života pro vyšší dobro. A je to docela sranda. Sci-fi ve kterém se může stát cokoliv a také se to neustále děje. Těžko se to chápe a o to obtížněji se to vysvětluje :)) Ale vážně je to docela významný evropský komiks který dokázal, že tohle médium není jen čtivo pro děti a na svou dobu to muselo být odvážné a lehce pobuřující. Tahle zkušenost určitě stála za to... A stará čerobílá kresba se mi kupodivu velmi líbila...
Tak tohle je opravdu jen pro maniakální sběratele-archiváře. Kresba je v pohodě, ovšem ten "příběh"...
To, že jsem na to třikrát po sobě narazil v knihovně naneštěstí nebylo znamení, že si to už konečně musím půjčit, ale spíš, že to ani nestojí za přečtení.
no.... musela sem se fakt hooodně snažit, abych to dočetla.... děj byl jeden velký trip bez začátku a konce, někdy sem hledala i domněle neotočenou stránku, jestli sem něco nepřeskočila, ale ona tam žádná ztracená stránka nebyla!
půlka hvězdy navíc za limitovanou verzi obálky a druhá půlka za půvabné křivky hlavní hrdinky, která mi však bohužel za celou dobu četby nepřirostla k srdci....
i přesto to všechno považuju tento počin za nesmírně průlomové a inspirující dílo, možná, že bez něj by nevznikly další úžasné kousky z komixového světa, což by byla škoda....
Sexy naivní Barbarella v nesnázích! Zatímco jiné komiksové postavy naplňují své hrdinství za pomoci násilí, její největší zbraní je akt lásky. Již navždy symbolem svobodné Evropy a nástupu feminismu.
První část se mi celkem s přihlédnutím na stáří komiksu líbila. Ač příběh byl jednoduchý, tak to bylo poměrně čtivé, úsměvné, bavilo to. Druhá část to ale zcela zazdila. To jsem dočetl jen silou vůle. Hrozně upovídané, ale především jakoby to vypadlo z pohádky o pejskovi a kočičce, jak vařili dort. Autor skáče z jednoho nápadu na druhý, výsledný produkt je však těžko stravitelný.
Připadám si jako ostuda, že hodnotím tuto ikonu komiksové tvorby tak nízko, ale nemohu si pomoci. Kresba byla nepřehledná (a to si myslím, že jsem již Barbarellu viděla v propracovanějším podání, ale třeba se pletu) a nepřehledné byly místy i zápletky. Děj skákal z místa na místo a z času do času chvílemi tak nečekaně, že předešlé děje nebyly ani ukončeny. Jedna hvězda za krásnou " Brigitte", jedna za to že jde o průkopnický počin své doby a jedna za to že je to naprostá Klasika. Všem obdivovatelům se hluboce omlouvám, ale mám raději slabší linku kresby a jasnější průběh děje...
Ano, opravdu výborná klasika. V roce 1968 zfilmováno režisérem Rogerem Vadimem,
Barbarella
Je to stejně půvabně naivní, lechtivé a nemotorně emancipované jako ten starý Vadimův film s Jane Fondovou. Lehce zchátralá klasika, která vás nutí k úsměvu, ale ne k tomu škodolibému a povýšenému, ale k úsměvu shovívavému nebo dokonce okouzlenému. I když je pravděpodobné, že v tomto případě to pánové budou vidět trochu jinak než dámy.