Barbarella přehled

20.02.2022

Na komiksy a grafické romány moc nejsem, ale Barbarellu jsem si nemohl nechat ujít. Naivní scifi ze šedesátých let o meziplanetární cestovatelce, ovlivněné zejména roztávajícími mravy dané doby, volnou láskou a myšlenkami hippies.
V první – eponymní – části uprchlice Barbarella zprvu cestuje tak nějak bezprizorně, nedá se říct, že by šlo o ucelený příběh a celé se to může zdát chaotické, dokud se ve druhé polovině neobjeví sevřenější děj – znalci filmového (poněkud parodického) zpracování teď poznají staré známé momenty, zhýralé město Sogo, labyrint, nebo slepého "anděla" Pygara.
Druhá část, obsažená ve svazku, je o pár let mladší a nese název Minutožroutův hněv. Už od počátku je tu jasná příběhová linie, po téhle stránce je Minuožroutův hněv vlastně lepší než původní Barbarella. Taky je tu víc humoru a otevřenější erotika (ale ona ta jen naznačovaná měla asi větší kouzlo). Přesto musím říct, že Minutožroutův hněv mě vlastně bavil míň než Barbarella – chybí mu ta lehkost a kouzlo úžasu prvního dílu, ústřední postava Barbarelly tu už nepůsobí jako samostatná (byť naivní) hrdinka, ale spíš jako hloupá holka, sice emancipovaná, ale ne vždycky a ne s každým.
Jasně, z dnešního pohledu je Barbarella spíš sexsymbol než feministická frajerka. Jenže ona je vlastně obojím tak trochu zároveň. A to je pořád fajn.