Baron Trenck: Panduři
František Niedl
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/548807/bmid_baron-trenck-panduri.jpg
4
47
47
Baron Trenck série
< 2. díl >
Po slavnostní přehlídce před samotnou panovnicí Marií Terezií se baron Franz von Trenck vydává se svými pandury na pochod do Slezska, kde stojí rakouské vojsko proti pruskému králi Fridrichovi II. Ztráty pandurů, kteří před nepřítelem nikdy necouvnou, jsou však ohromné, a tak musí Trenck do Slavonie verbovat další muže. A také on sám musí nabrat síly, aby se mohl znovu vydat do boje. Pokud by jeho skutky nebyly pravdivé, mohly by se zdát až neuvěřitelné…... celý text
Přidat komentář
Historické dobrodrúžo mne baví, i když je ovšem vždy nutné brát ho, pokud jde o historické detaily, velice s rozervou. I zde je hodně nepodložené fikce, ale tak moc to zase nevadí. Hlavní baron je chlapák z rodu ostatních autorových hrdinů jako Tas, Prevít, Dabert a další. Hravě a ostrovtipně řeší problémy a to se mi líbí. Není nad čím váhat a vzít si další díl.
Za mě nejslabší historická série. Dočtu ji, ale na mě je tam strašně válčení, vraždění a znásilňování. Hvězda navíc za skutečné postavy z historie a rozšíření obzorů.
Za mě zatím nejslabší z knih mého oblíbeného autora. Tato série mě nějak nebere, to prolínání děje s Ttrenckem uvězněným na Špicberku a debatujícím patrně s imaginární bytostí a klasickým příběhem tohoto dobrodruha od jeho dětství mi přijde roztříštěné.
Baron Trenck a jeho Panduři v plné síle, zběsilosti a odhodlání v boji, nahánějící hrůzu snad všem už jenom při zmínce o nich, plenící, vítězící, strach a zkázu rozsévající, se účastní často jako jediní různých bojů, až se v té změti bitev čtenář trochu ztrácí. Víceméně pozitivně líčený baron Trenck si nadále získává čtenářovy sympatie nejenom svou odvahou, inteligencí a ostrovtipem, ale také přímostí a důvtipem. Souhlasím s vladimir5170, že ta poznámka autora o "chcimírech" v knize nemá co dělat, je to neprofesionální a byla při dalším čtení velmi rušivá.
Na jednu stranu se autor vyžívá v líčení hrůz válečného běsnění, na stranu druhou se na začátku dílu pozastavuje nad tím, že i dnes jsou mezi námi "chcimíři". Konkrétně tato připomínka, v audioknize p.Soukupem čtena jako "poznámka autora", mne tedy nepříjemně překvapila. Absolutně nechápu motivaci autora do poměrně rozsáhlého téměř faktografického díla vnášet soudobé osobní politické preference. Přiznávám, že ona autorova poznámka negativně ovlivnila mé hodnocení o jednu hvězdičku. (Tento autorův komentář mi nepřijde vhodný ani profesionální.)
Osobně bych řekl, že tento díl považuji za poněkud dějově slabší než první. Oba díly obsahují historických fakta, v tomto však začíná dostávat prim násilí až brutalita. Možná že vojenská tažení a zacházení s dobytými městy odpovídá popisu, nicméně zde je vše tolikrát zopakováno, že to působí dojmem, že se autor v tomto popisu vyžívá, nebo autor potřeboval získat další stránky. Nicméně z toho jej nepodezírám. Prostě jen v tomto případě toho už bylo moc. A nevyvažuje to ani fakt, že je v tomto díle mnohemi víc Trenck zobrazen jako renesanční bytost - hraje jako virtuoz na housle, recituje Shakespeara, ovládá řadu jazyků. Nicméně, i tento díl mně podpořil v zájmu přečíst si toho o Trenckovi víc, případně si přečíst jeho vlastní životopis. Každopádně příjemný čas s knihou, nicméně pochybuji, že bych ji četl znovu. Na trvalé uložení do knihovny to asi nebude.
Druhý díl ze série o osobnosti Barona Franze von Trencka.
Příběh pokračuje tam kde skončil první a my se s Trenckem vydáváme do bojů za Marii Terezii.
A teď teprve začínají ta pověstná jatka.. Trenck se svými Pandury vraždí - doslova masakrují, drancují, nezřízeně pijí a znásilňují co potkají a nechtějte vědět co se děje, když není po jejich vůli... tolik hrůzy a bolesti, co tihle ,,vojáci,, rozsévali se snad ani popsat nedá... ostatně dělali to, co vojáci dělají vždycky, když je někde válka.. horší je, že se z toho nikdo nikdy nepoučil a bohužel se taková zvěrstva, a ne-li horší, dějí i dnes..
Ale abychom zůstali tam kde máme, v tomto díle se opravdu věnujeme především Pandurům, jejich řádění a verbování. Občas nakoukneme i do Trenckova soukromí, ale velmi málo oproti prvnímu dílu.
Vše je znovu prokládáno hovory s ,,ďáblem či démonem,, a také s knězem při Trenckově věznění na Špilberku mezi lety 1748-1749. Ale jen zřídka..
Tento díl končíme povýšením Trenckových zástupců a smrtí plukovníka Johanna Daniela Menzela, který měl s Trenckem osobní spory, zemřel však svou blbostí a ne Trenckovou rukou, jak by se snad mohlo zdát...
Já mám prostě pro pana Niedla slabost... Ve druhém díle Barona Trenka Panduři se dozvíme spoustu zajímavých historických informací, které musel autor pečlivě nastudovat. Se svými pandury, chorvatskými a srbskými dobrovolníky zaséval v řadách nepřátel děs a hrůzu. Pistole, ručnice, šavle, jatagany, handžáry, vyceněné zuby, neutuchající řev, nemilosrdné zabíjení a mrzačení, porušování vojenských řádů. Kdo by se nebál? Akorát toho zabíjení bylo na mne moc, jdu si najít na kompenzaci nějakou lehkou pohodovku. Doporučuji k přečtení.
Franto snažíš se, ale dře to. Vrať se do středověku.
I forma je schizofrenní. Na jednu stranu se snažíš pevně držet faktů, na druhou tam za každou cenu chceš naroubovat fantaskní humor a za vlasy přitažené scény což logicky nefunguje.
A komentáře k současné politické situaci by sis mohl úplně odpustit. K histerickýmu románu se to fakt nehodí.
Panduři se četli rychle. Jen mě mrzí, že to bylo čtení jednostranně zaměřené jen na boj.
Mně se knížka líbila a tak nemám problém dát všechny hvězdy. Bylo to svižné a plné akce. Byť je možné dílo považovat za pohádku pro dospělé, nelze odhlédnout od reálného podkladu příběhu - ať už samotného barona Trencka, tak i činů pandurů v boji i "v neboji". Knížek z období válek o rakouské dědictví není mnoho, takže určitě je přínosem. Překvapilo mě, že pod Trenckem sloučil budoucí generál Laudon, o něm si budu muset ještě něco načíst (https://www.databazeknih.cz/knihy/general-laudon-46816). Také mi byla zcela neznámá osoba schopného stratéga maršála Khevenhüllera (https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludwig_Andreas_von_Khevenh%C3%BCller), ale o něm se v češtině asi kromě zápisu ve wikipedii víc nedozvím. Třetí díl si nenechám ujít.
(SPOILER) Nejslabší kniha od autora. Navíc vstupem autora do děje s politickým napadením chcimirů hrubě porušil zásadu his.románů a stal se jen politickým agitátorem. Tím jsem s tímhle dříve špičkovým spisovatelem skončil.
Trochu mě mrzí, že se upozadil osobní život barona a vše se podřídilo popisům z bojů. Takže tento díl mě moc nebavil. Bude další díl lepší?
(SPOILER)
Druhý díl pana Františka Niedla o osudech Barona Trencka se odehrává v první polovině válek o rakouské dědictví, kdy po smrti císaře Karla VI. a nástupu jeho dcery Marie Terezie na Vídeňský trůn, se na Habsburské soustátí vrhli jeho soupeři a snažily se každý si utrhnout co největší kus kořisti, nakonec se mladičké panovnici podařilo většinu území zachovat, až například na většinu Slezska které si podmanilo Prusko.
Velké části bojů se se svými Pandury zúčastnil i Baron Trenck, a jeho životní příběh možná vypadá trochu jako historická pohádka, ale jelikož to není postava smyšlená, ale reálná tak myslím že kdyby se mělo vypsat vše co v tomto období zažil, že by tahle kniha byla ještě mnohem tlustší.
Jinak se dozvíme spoustu zajímavých informací, které asi většina čechů nezná, například že v roce 1741 se Českým králem nechal korunovat Bavorský kurfiřt Karel Albrecht, že v letech 1741 a 1742 byla Praha obsazena převážně francouzskou armádou, a že i když jsme se učily že nám Habsburkové vládli až do roku 1918. tak to vlastně není pravda, protože potomci Marie Terezie už patřili do dynastie Lotrinsko-Habsburské.
Knížky od tohoto autora ráda čtu.
Tohle je taková historická pohádka, jenom je v ní hodně boje a hodně se mluví o drancování a znásilňování. Čte se snadno a rychle.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Čtvrtý králův pes |
| 2012 | Platnéř |
| 2012 | Útěk do pekel |
| 2013 | Čas vlků |
| 2016 | Rytíři z Vřesova |
Druhý díl přímo navazuje na předchozí, až by to mohla být jedna kniha. Historické události z počátku období vlády Marie Terezie jsou doplněny notnou dávkou fikce. Vzhledem k tomu, že život (i smrt) barona Trencka jsou milovníkům historie celkem dobře známé, většinu čtenářů nečeká žádné velké překvapení.