Baruška
Božena Němcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/53756/bmid_baruska-QTM-53756.jpg
4
61
61
Bohatý sedlák Bartoš poslal svou dceru Barušku do Vídně, do služby, aby se naučila hospodařit a pansky mluvit. Sám ji odvezl až do města, kde s pomocí malíře Vojtěch Lesanského našel bohatého krajana Slavíčka, u kterého měla Baruška sloužit. Jeho paní byla velmi přísná a ostatní služky se Barušce smály pro její nezkušenost a prostotu. Jedinou útěchou Barušky byla její dávná kamarádka Kačenka, která ji radila, aby si našla milého, kterému by si mohla postěžovat. Barušce se líbil mladý Vojtěch a také Vojtěchu nebyla Baruška lhostejná...... celý text
Přidat komentář
Krásná archaická čestina , výborně načtená Danielou Kolářovou. Ani jsem nevěděla, že Němcová něco takového napsala . Znám Karlu a Divou Báru ale neznala jsem Barušku . Nikde jsem ji neviděla. Hezká obálka a pravdivý příběh, život není peříčko a láska hory přenáší a musí se o ni bojovat.
Pěkná pohádková povídka o temperamentní vesnické dívence Barušce. Je zde pěkně rozebráno sociální postavení služek a nerovnoprávnost muže a ženy
(SPOILER)
Odposlechnuto jako cetba na pokracovani z archivu Ceskeho rozhlasu.
Hezky vhled do zivota tehdejsi doby, ukazka toho, jak velke tehdy byly socialni rozdily.
Proto mi preslazeny happyend prisel velmi tezce uveritelny a ve skutecnem zivoty dost nerealny. Spis to bylo zbozne prani autorky, aby se to stavalo.
Kazdopadne bezva kulisa k domacim pracem diky skvele interpretaci Daniely Kolarove.
(SPOILER) Vyprávění o tom, kterak bohabojná vesnická dívka službu ve městě nastoupila, jak nedopatřením z nemravnosti osočena byla a jak našla svou lásku v muži, který byl za obhajobu její počestnosti zatčen. Božena Němcová vykresluje rozdíly mezi morálkou na vesnici a ve městě. Autorka se rovněž zaobírá nelehkým postavením služek a nerovným postavením muže a ženy. Příběh sice řeší různá sociální témata, je však také dost přeslazený a naivní.
Po knize jsem šáhla, protože jsem si zase chtěla přečíst něco od Němcové. A nezklamala, taková pěkná romantická knížka plná přechodníků s poučením a dobrým koncem. Oddechovka se skvělou češtinou ;-).
Vesnická dívka Baruška je jako služka ve velkém městě vystavena posměchu ostatních děvčat, ohrožuje ji zkaženost cizího světa a její láska k malíři Lesenskému ji málem stojí život, když je nedopatřením zatčena jako prostitutka a z hanby se hodlá utopit.
Povídka má daleko archaičtější a komplikovanější styl než Divá Bára (což není nutně špatně, ale i tak na mě Bára zapůsobila lépe než Baruška). Zaujalo mě tu několik věcí:
1) autobiografické rysy, hlavně pokud jde o rozumnost děvčete: „Baruška měla ducha už probuzeného a schopnostem jeho jen se nedostávalo příležitosti zadost učiniti sobě." I Vojtěch dívku oceňuje jako moudrou a chápavou; intelekt představuje jednu z nejdůležitějších hodnot i pro samotnou autorku, jak se mi zdá. „I nejučenější člověk neví mnoho."
2) Němcovou lze (jejím vlastním výrazem) označit za „znatelku lidí". Dovede přesně, detailně, analyticky zachycovat city a myšlenková hnutí.
3) Určitá teologická hloubka. Zaujalo mě líčení Baruščina dojmu v pražském chrámě: pohnutí z jeho prostor, z kázání a hudby: „... poznává člověk citem, co jest modlitba, co náboženství".
4) Ještě tu doznívá obrozenská apoteóza divadla jako svatostánku.
5) Příznačně pro prózu venkovskou Němcová staví na antinomii čistého venkova a strojeného města. Měšťanští mladíci jsou nebezpeční venkovským dívkám. „Jest to ukrutná zbraň, hrubost proti mírné a stydlivé povaze."
6) Otázka sociální: Němcová si všímá „špatných dívčích mravů", například svobodných kojných. Přesto soucítí s prostitutkami, z nichž některé se chtějí napravit, ale nemohou.
7) Přirozeně čeština paní Němcové. Zaujaly mě zvláštnosti vokativu: „holko" (místo holka), „milá brachu".
8) Nemohu si pomoci, ale v některých ohledech na mě próza působí dojmem naivního, schematického, prvoplánového a nerealistického ženského myšlení, ač Němcová, jak říká Pavel Eisner, celkově byla duch virilní.
Úžasná staročeština, miluji řeč a tvorbu Boženy Němcové. Příběh je na jednu stranu lehce naivní, ale jako vždy i zde zvítězí dobro, láska a spravedlnost.
Dr. Q. M. Vyskočil: Božena Němcová. Literarní medailon.
II. Poznámky k literárnímu odkazu Boženy Němcové (1926):
"... "BARUŠKA" (z r. 1853) je příběhem služky, v němž se řeší však též sociální otázky. .. Zní tu opět ozvěna domažlických vzpomínek, neboť hrdinka odchází z venkovského statku do služby v Praze, aby tu prožila k těkavému umělci hořký, ale smírně končící románek lásky.
Autorka sama hlásá své názory Baruščiny kamarádky Kačenky a vřele se zastává lidských práv těch, jimž život nejvíce ublížil. ..." :)
Část díla
Autorovy další knížky
| 1958 |  V zámku a v podzámčí |
| 1942 | Divá Bára |
| 2021 | Babička |
| 2002 | Povídky |
| 1988 |  Velká kniha pohádek |
Do ruky se mi doslat soubor několika povídek Boženy Němcové, mezi nimi i tato. Dodnes jsem o ní ani neslyšela. V knize se mi líbí, že jsou díla řazená chronologicky, jak je paní Němcová psala, což je pro mě taky poučné, sledovat tvůrčí vývoj psaní.
Začala jsem Baruškou a jsem navýsost spokojena. Ukazují se zde nástrahy pro naivní dívku z vesnice, která je vržena do města, navíc do rodiny, kde s ní zachází jak s posledním pohůnkem. Mám ráda dobré konce a to se jí nakonec povedlo.