Barva vraždy Bee Larkhamové
Sarah J. Harris
O Jasperovi byste měli vědět tři věci: 1. Vidí svět úplně jinak než vy. 2. Nedokáže rozpoznávat obličeje. Ani svůj vlastní. 3. Stal se jediným svědkem vraždy své sousedky Bee Larkhamové. Jenže chytit vraha, jehož obličej si nepamatujete, není jednoduché… Synestezie je způsob vnímání, při němž určitý vjem vyvolává vjem jiný, který nemá oporu ve skutečnosti. Svět třináctiletého Jaspera Wisharta je vymalovaný barvami, které nikdo jiný nevidí. Slova, čísla, hudba, dny v týdnu, hlasy lidí — to vše má svůj vlastní, jedinečný odstín. V pátek však Jasper objevil novou barvu, která se mu nelíbí a které nerozumí — barvu vraždy. Jasper má podezření, že provedl něco strašného a že s tím má něco společného i jeho otec. Zakrvácený nůž, křik a obrazy, které mu víří v hlavě, chlapci nahánějí strach. Rozhodne se proto znovu projít události posledních měsíců a poté příběh svého vztahu s Bee namalovat. Jasper se zoufale pokouší vyznat ve svých vzpomínkách i barvách, které ho nakonec dovedou k pravdě. Zdá se však, že ve hře je ještě někdo další, kdo se mu jeho úsilí pokouší překazit.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , HostOriginální název:
The Color of Bee Larkham's Murder, 2018
více info...
Přidat komentář
Na prvotinu je to velmi dobré. Přesto se nemůžu ubránit dojmu, že by kniha mohla být o sto stran kratší. Ale moc oceňuju téma, které si autorka vybrala. Ještě jsem nikdy nic takového nečetla. Tedy, o autistech ano, ale ne nic o synestezii a prosopagnozii. A nemůžu si pomoct, vím, že to musí mít tito lidé velmi těžké, ale zároveň je jejich svět o tolik bohatší. Příběh byl také slušný, z postav mě zezačatku trochu zklamal Jasperův táta a samozřejmě mě velmi rozčilovala samotná Bee Larkhamová, byť dopadla, jak dopadla. Závěr pro mě měl takový thrilleroidní nádech, kdy mi i místy zatrnulo. Super!
Velmi zdařilé. Barevné vnímání světa hlavního hrdiny je velmi neotřelé, a ačkoli místy trochu leze na nervy, vytváří jedinečnou atmosféru. Velmi čtivé a napínavé. Zvraty poměrně nečekané a dobře promyšlené, což velmi oceňuji. Víceméně prosté logických chyb, což také velmi oceňuji. Místy velmi sugestivní, zejména scéna s koláčem. Místy úsměvné, když hlavní hrdina nechápe různá ustálená úsloví a metafory. Malou výtku mám k věku hlavního hrdiny, myslím, že kdyby mu bylo 10 a ne 13, bylo by jeho uvažování a chování uvěřitelnější, ačkoli se jedná o autistu. Druhou malou výtku mám k jeho malování zvuků, protože to ke konci knihy narušuje rychlý spád příběhu. Vřele tuto knihu doporučuji.
Zvláštní a úžasná kniha! Netušila jsem, že existují lidé s tak zvláštní vlohou vidět zvuky jako barvy. A obdivuji autorku, že dokázala napsat příběh z pohledu tak výjimečného chlapce. Vlastně jsem knihu nevnímala ani jako detektivku, ale spíš zajímavý román.
Další kniha z nakladatelství HOST, která mi nedovolila zajímat se o něco jiného než o čtení. Ovdovělý muž vychovává autistického syna. Jasper nerozeznává obličeje lidí, ale poznává jejich hlasy, které se mu v mysli mění na barvy. Život je pro Jaspera těžký, protože mu okolí nerozumí, i když se otec opravdu snaží. Román má detektivní zápletku, jedná se o vraždu, přesto čtenář sleduje především Jasperovo chování a jeho osud. Je to velmi čtivé, velmi zajímavé, velmi poučné. Každá informace o autismu je potřebná, protože dětí s touto poruchou u nás není málo. Kniha si rozhodně zaslouží pět hvězdiček.
Ze začátku docela těžké čtení. Ale jsem ráda, že jsem knihu dočetla a dozvěděla se spoustu nových informací. Dějové zvraty v knize stojí za přečtení!!