Básně 1974–1978: Láska je pes

Nečekala bych, že ač jsou Bukowskeho básně úplně stejné svou podstatou jako jeho prozaická díla - naturalisticky přímá bez ochoty jakéhokoli předstírání a přizpůsobování - může z toho být tak citová a silná poezie...alchymie!

Sú autori, pre ktorých platí, že keby sa z ich tvorby vyhodili obscénnosti, vulgarizmy, či prvoplánový negativizmus, neostalo by už nič viac. Toto nie je prípad Bukowského, ťažisko jeho geniality je niekde úplne inde, preto ho nie je také jednoduché napodobniť.

16.01.2019

WAW, tohle jsem nečekala, přesto, že jsem tušila , po čem že to sahám. Uzemnilo mě to tak , že jsem polykala na prázdno a nevěřila vlastním očím. Naprosto úžasné, šílené, vulgární...dokonalé, geniální....prostě prdelózní.

24.10.2018

To je autor, který buď osloví nebo pohorší... některé z básní bych mohla zveřejnit až po 22 hod ... ale já vím, co mě čeká...

Potřebuji dobrou ženu, víc než tenhle psací stroj
víc než svůj automobil, víc než Mozarta
potřebuji dobrou ženu tak strašně, že
ji cítím ve vzduchu , cítím ji bříšky svých prstů...

vím, že existuje
ale kde je na téhle zemi
na které narážím jenom na samé kurvy ?

Charlesi - v pajzlech ji nenajdeš .... ale to ty víš.

22.08.2018

Můj první Bukowski v básních.
Charlesův specifický rukopis najdeme i zde v poezii...
Jeho rebelství smíchané s kapkou melancholie je dokonalé :-)

20.02.2018

Jak já poezii nečtu, tak od této Bukowského sbírky básní jsem se doslova nemohl odtrhnout. Až mně bylo líto, že to tak brzy skončilo. Charlesi, jen houšť, chci více tvých žalostných dnů!

cosi

došly mi sirky.
péra v gauči
jsou polámaná.
ukradli mi kufr.
ukradli mi olejovou kresbu
dvou růžových očí.
auto je v háji.
v koupelně lezou po zdi ryběnky.
má láska je v háji.
zato akcie šly dnes
nahoru.

Bukowskému-básníku může v kresbě tohoto životního pocitu konkurovat snad už jen Bukowski-povídkař... Avšak i to jen horko těžko.

18.09.2017

Moje první literární láska. Když se k ní člověk vrátí, pořád je to to ono.

Díky, Charlesi!

02.07.2017

co mně na tom všem
vadí,
je dívat se na lidi, jak popíjejí kávu a
čekají. všechny bych je zahrnul
štěstím. potřebují
ho. potřebují ho
víc než já.

Fenomén. Hořkost v Bukowského básních mě dostává. Nemaže vám med kolem huby, popisuje reálný svět. Pro někoho může být Bukowski prasák, pro mě je to génius. K jeho dílům a básním se ráda vracím:-)

05.04.2017

Jsem velký milovník poezie a vlastně čistou náhodou jsem narazila na tuto skvělou básnickou sbírku a ptala jsem se sama sebe, jak je možné, že jsem dříve tohoto Bohéma přehlédla...
V básních byl popsán život... I když velice surovým způsobem, prostě takový život a takové city, které si na nic nehrají a to se mi velice líbí. Často se básníci snaží schovat za poetická vyjádření, aby i ošklivé věci vyzněli krásně, ale v této sbírce i pěkné věci, jako například láska, vyzněly drsně... Ale nebylo to vlastně pravdivé vyjádření reality?

08.01.2016

Bukowského zbozňuju, tohle se mi ale zdálo slabé, takže jen dvě hvězdy

08.01.2016

Bukowski je pro mě a promiňte že to takto napíšu " Prasáckej král v literatuře". Znám od něj všechny knihy a tuhle sbírku mám nejraději, protože jo - Láska je pes a někdy se prostě musíš vychcat do umyvadla :).

13.01.2015

„MILUJU TĚ!" řekla.
„dík," řekl jsem já.
„to je všechno, co mi řekneš?"
„ano."
„di do prdele!" řekla a zavěsila.

láska usychá, pomyslel jsem si,
když jsem se vracel zpět
do koupelny, dokonce rychleji
než sperma."

28.12.2014

Byla jsem malinko zklamaná. Bukowski je lepší v povídkách, básně mi moc nesedly pro jejich surovost.

21.04.2014

Bukowski jako autor povídek je skvělý, ale kam se hrabe na Bukowskiho jako na básníka! Proč se snažit zaobalit slova do poetických krás, když je mnohem větší síla v surovosti, neurvalosti a tvrdosti (doslova?). Pod touto, pro mnohé ohavnou, skořápkou je skrytá přemíra citů, ubohost, bolest a samota, takže spolu vytváří velmi neobvyklou upřímnou poezii, kterou budete buď milovat za každým slovem, nebo knihu ihned zahodíte. V něčem tak výrazném střed prostě neexistuje.

Sám se všemi

tělo obepíná kost
a dovnitř
dají mozek a
někdy duši,
a ženy rozbíjejí
vázy o stěny
a muži pijí
přespříliš
a nikdo nikdy
nenajde toho pravého
ale lidi nepřestávají
hledat
hemží se z postele
do postele.
tělo obepíná
kost a
tělo hledá
něco víc než
tělo.

není v tom vůbec
naděje:
všichni jsme ve spárech
stejného
osudu.

nikdo nikoho nikdy
nenalezne.

městské skládky se plní
smetiště se plní
blázince se plní
nemocnice se plní
hřbitovy se plní

nic jiného se
nenaplní.

01.02.2014

Nádherný...

12.08.2013

Pro příznivce tohoto autora je to jakási povinnost, sáhnout i po jeho básnické tvorbě. Mainstream to asi nenadchne, což vlastně žádné Bukowského dílo :-)

13.08.2012

Všimli jste si, že obálku této knize dělal pan Bukovský?

Ačkoliv mi Bukowského-básníka představila už antologie Dítě na skleníku, do jeho básní jsem se zamiloval až tady. Zřejmě jsem potřeboval trochu zestárnout. Zvláštní slovo, zestárnout. Možná bych měl napsat „vyspět" – už proto, že na obrazovce televize právě při závěrečném ceremoniálu OH v Londýně The Who pořád doufají, že umřou dřív, než stačí zestárnout – 'I hope I die before I get old'...

05.06.2012

Tato knížka je jedna z mých nejoblíbenějších, četla jsem ji už několikrát a často se k ní vracím. Je v ní všechno! Pod vším tím sexem je hodně filozofie.

17.05.2012

Teda ten Bukowski mi dal. Četla jsem ho ve vaně, v posteli, při jídle. Při četování s kamarády na ICQ. Prostě jsem ho nedala ruky, dokud nezmlkl. Bylo to výborné, zábavné a svým způsobem i morálku kazící čtení. Hold, co čekat od Bohéma...