Básně 1974–1978: Láska je pes
Charles Bukowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11256/basne-1974-1978-lask-11256.jpg
4
353
353
Sbírka básní dnes již kultovního autora.
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1994 , PragmaOriginální název:
Love Is a Dog from Hell, Poems 1974–1978, 1977
více info...
Přidat komentář
Čítala som výber z Bukowského údajne najlepšej poézie v knihe The Pleasures of the Damned. A i keď som sa viackrát zasmiala, dojala, cynicky si odfrkla a vypísala si zopár citátov, prípadne celých básní, celkový dojem zostáva rozpačitý.
V zbierke čoraz starší a zahorknutejší alkoholik píše dookola o prostitútkach, mačkách, baroch, pouličnom živote, chľaste, smrti a svojom úbohom osude, iba so zriedkavými lúčmi čohokoľvek hlbšieho hodného diskusie. Bolo to ako čítať denník napísaný pre psychoterapiu.
Pravda, našlo sa pár klenotov (The Genius of the Crowd, So You Want To Be A Writer, Be Kind atď.). Ale ako sa hovorí, keď pánboh dá, aj motyka vystrelí. Pomerom to totiž vychádzalo asi tak jedna „pravá“ báseň (väčšinou krásne pesimistická a uspokojujúca sarkastická) na 20 obkecávačiek.
Bukowski mi v pozici básníka opravdu sedl. Na jeho románech mi obvykle vadí, že se nedokážu ztotožnit s hlavní postavou a příliš si neužívám trávit s ní čas 200-300 stran. Vypravěč (Bukowski) jednotlivých básní je ten samý typ člověka, nicméně ve verších se lépe projevuje, je barvitější, popisnější, jde přímo k věci a expresivní výrazy sexu (ve všech odstínech a způsobech) mi dávají více smysl. Moc se mi líbí, jakým způsobem jsou některé básně navrženy, některé mají hloubku či větší filozofický přesah. Rozhodně jsem byl velmi zaujat a tuto knihu poezie doporučuji dál. Rád si od autora přečtu další básně.
'Utřít se do prostěradla, protože láska uschne ještě rychleji, než semeno... a když vaše žena řekne "pověz mi, že mě miluješ", nemůžete.' Bukowski a jeho, jak jinak, plejáda momentů, spousty věcí už znáte, protože se to pořád opakuje dokola (jako všichni alkoholici, pořád melou jako kolovrátek), je tu spousta momentů, většina se točí okolo sexu na jednu noc, někdy meditování nad prostou existencí a místem ve Světě... někdy zase čumění "jak (b)Buk", když vám projde po přechodu patnáctka a podívá se na vás, přímo na vás, a udělá bublinu jako růžový glóbus a zmizí v obchodě, zatímco vy zůstanete v autě sami (s Ludwigem)", prodáváním Bukových obrazů za sex a kuřbu od ženy muže, který si chce obrazy koupit, až tradičním vzpomínáním nad rodinou, a to je jen pár momentů. Je v tom hodně, je tam něha, ale i krutost, je v tom zklamání, smutek, bolest (co vás ale už nebolí, je to jen něco, co se učíte s věkem snadněji trávit, když to znovu přijde), ale i radost, hřejivý žár, má to srdce, a možná, že teprve až si člověk projde sdostatkem bolesti a otupí, teprve tehdy dokáže Buka chápat zase trochu jinak, lépe, tím chci říct, že mi ani nepřijde, že bych tuhle sbírku četl pozdě. Snad jsem ji i možná pořád přečetl trochu brzo. Ale ty momenty, pokud je pro ně ten správný čas, k vám budou mluvit. Úderná grim obálka anglického originálu k tématu taky sedí. 8.1/10
top básně:
me
the end of a short affair
225 pounds
99 to one
now, if you were teaching creative writing, he asked, what would you tell them?
sex
Nie je žiadnym tajomstvom, že mám rád Bukowského prozaika. Jeho Všetky řitě světa i tá má či Najkrajšia žena v meste sú unikátmi a niektoré poviedky hraničia s genialitou a čo si budeme hovoriť, aj o tom je život. Možno. Bukowski je však aj básnik. Je taký geniálny v básni ako v poviedke? Sú to tie povestné zápisky starého prasáka? Kritici hovoria, že je to iba sprostý opilec. V určitom rozpoložení by Bukowski súhlasil. Je to tak. A preto ho milujeme. Píše o veciach tak, ako sú.
"ale vždy si buď vědom možnosti
úplné porážky
ať už se její důvody
zdají správné nebo ne"
z básne "jak se stát slávnym spisovatelem"
Jeho básne určite nepohltia každého. Základ je klasika, ženské, pitie, sem tam dostih, život tam dole, smola a nejaká tá literatúra. Niekedy je to dosť sprosté. Tie básne sú niekedy písané ako mini poviedka, niekedy až balast a niekedy vyštartujú s tak geniálnou myšlienkou, že vy sa pristihnete pri premýšľaní o živote, ba až filozofovaní, čo ste vlastne ani nečakali. Ono číta sa to dobre, sú to krátke fragmenty života okorenené pikantnými detailmi a obohatené o niektoré svojrázne poznatky, ktoré tnú do živého. Ako prozaika ho mám radšej, ale aj tieto básne sú super. Ono hovorte si čo chcete, Bukowski je génius. Básnik a génius. Básnicky génius.
"přesně tohle lidí chtějí:
zasrané divadlo Boží
osvětlený billboard
uprostřed pekla
přesně tohle chtějí,
ta parta
zabedněncú,
neschopných
zazobaných
a ubohých
ctitelů karnevalů"
z básne "co chtějí"
Skvělé syrové básně. Někdy je to jen spousta sexuálních výstřelků a bizarností, ale vždy tak nějak ze života s nádechem zvětralýho piva a lacinýho vína, tak nějak odspodu nebo spíš zezadu, jak kdo chce. Líbili se mi spíš ty sebezpytnější kousky, o samotě, o tý těžký tmě všude kolem, o melancholii prosvětlenou jen tu a tam možností vypadnout na dostihy nebo možností psát. Atmosféra sedmdesátkovýho LA z toho přímo čiší, ale vlastně je většina těch věcí nadčasových. Tohle je "hlas Ameriky" nebo aspoň tý Ameriky, kterou většina autorů nechce vidět nebo ji zas naopak kašíruje přílišnou akademičností a rádoby stylem. Hank jde zvostra na věc a mezi tím množstvím básní se najde spousta nevykouřenejch doutníků a nedopitejch lahváčů. V některých básních je Hank dokonce filosof, kterej má podle mě svým viděním světa blízko k Schopenhauerovi, Pascalovi a pak obecně k některým stoikům a epikurejcům. Skvělá sbírka, skvěle upravená a vytištěná na odpovídajícím papíře. Doporučuji.
Tak som sa po asi 25 rokoch vratil k tymto basnam. Nie ze by som obcas knihu nedrzal v rukach a neprecital par stran. Pre mna inspiracia ako sa da sklbit trebars aj vulgarita bezneho zivota a jasnost vyjadrenia myslienok. Kto si ale odnesie od Bukowskeho len potesenie z kontroverznosti a vulgarnosti, seredne sa pletie. Tento clovek Vam podava ucelenu reportaz jeho zitia, jeho prehry aj vitazstva, pouci vas co je v ziti najdolezitejsie.
Mladi citaju preto ze je to "in", stari preto ze uz tiez pomaly hnijeme zaziva a ukradnut si kusok lasky alebo ucty je potrebne aby sa rano clovek dokazal este na seba pozriet v zrkadle.
Ci este budem zit za dalsich 25 rokov? Na to sere pes.
ze sbírky básní jsem měl docela strach, žánr , kterému neholduji, ale byl jsem překvapený, spíše než básně jde o krátké příběhy napsané Bukowského drsným, vulgárním stylem a některé úryvky mi utkvěli v paměti a musel jsem se u knihy smát,, fialově nalíčené paničky kupovali avokádo za 25 centů, můj č...k byl předimenzovaný jak nákupní vozík :-):-),,,
Raz darmo, je to o vkuse a vzťahu k autorovi. Ak ho nepoznáte, môže to byť šok. Ak áno, tušíte, čo dostanete. A dostanete to. So všetkým, čo robí Bukowskeho Bukowskim. Vychutnávajte, krčte obočie, smejte sa, trieskajte sa po čele, trhajte si vlasy, plačte a zase sa smejte. Proste, Bukowski - básnik...
Básně ze života, néé zrovna z mého, ale jak to cítí, tak to píše. Bavil jsem se, smál se u toho a přemýšlel, kam na ty rýmy chodí.
Jako student jsem ty básně žral, fascinoval mě ten divoký svět chlastu, sexu, dostihů a sprosťáren. Teď už z toho nejsem tak bezmezně nadšený, ale pořád se to čte dobře, Bukowski zkrátka uměl postihnout ten hmatatelný život ulice.
osamělý pes
jdoucí po rozpáleném letním
chodníku
vypadá, jako by měl moc
deseti tisíc bohů
Klasický Bukowski. Zhnucení životem, snaha šokovat a samozřejmě jeho "fantastický" vztah k ženám a alkoholu. Sbírka je velmi povedená, některé básně lepší než jiné. (Jak už to tak bývá u každého básníka.)
Jediná škoda je, že sbírka ztrácí své kouzlo díky českému překladu. V angličtině mi jeho básně přijdou tak nějak ucelenější a smysluplnější. Tedy, do té míry, do jaké je to u Charlese možné.
Probírám se jimi celý den.
Čtu si upřímnost pana Bukowskiho a přemítám nad vulgaritami a banálnostmi, které vložil na papír.
Pár básní je vskutku podařených, ale spočítal bych je na všech prstech, které mám.
Ostatní je balast, který nezaujme. Příznivci Bukowskiho samozřejmě udělají z každé básně téměř epos. Spoustu básní na toto označení téměř kandiduje. S jistým nadhledem, pochopitelně.
Bukowski je králem sprostoty a činí vztahy k ženám živočišnými.
Přesto jsou jeho básně nesmrtelné, protože je umí neodolatelně podat.
Na tuto sbírku jich bylo použito nicméně velice málo...
Bukowski je výborný beletrista, ale především uhrančivý básník, který své emoce nehalí do krasopisu a lyrické poetiky, ale bez příkras doslova střílí slovy, neurvale, surově, o to upřímněji a opravdověji, odhaluje bez skrupulí vše lidské až na dřeň. Jeho poezii lze buď milovat nebo zatratit. Asi není nic mezi tím, buď připustíte způsob jeho nahlížení světa a je Vám blízký nebo s nelibými pocity knihu odložíte.
Syrové, někdy vulgární a živočišné jsou básně Charlese Bukovského. A stejně v nich dřímá bohatá a citlivá duše tohoto rebela...
..."tak obrovská osamělost je na tomto světě
že ji můžeme spatřit v pomalém pohybu
hodinových ručiček.
lidé tak znavení
zmrzačení
láskou nebo nedostatkem lásky."
Poprvé v životě by zaplatil včas nájem,
nemusel by po kočce olizovat misku,
kdyby si byl jistý, že neklesne náš zájem,
zašel by i na oběd (na pivo a whisku)…
Ženský co dřív nechtěly, by provedly ho rájem,
měly by ale přijít pro jistotu dnes,
to kdyby zítra v dostizích projel ten svůj nájem,
ať radši ví do čeho jdou - Láska je pes…
Po niekoľkomesačnej pauze, kedy som už mal Bukovych kníh plné zuby som siahol po tomto. Celkom dobré osvieženie, prečítané behom jedného dňa.
Niektoré básne ma iritovali, všade samé kurvy, sex a chlast. Čo ale od Buka čakať.
Naproti tomu, mnohé iné vo mne zarezonovali - pocity beznádeje, hľadanie správnej ženy uprostred samých kuriev, púť životom, ktorý vás zatiaľ fackuje ako na bežiacom páse.
Znova som sa presvedčil o tom, že Bukov štýl irituje, no predsa len ma niečo do seba. Niečo kruto úprimné.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1995 |  Šunkový nářez |
| 2013 |  Všechny řitě světa i ta má |
| 1996 | Poštovní úřad |
| 2006 | Příběhy obyčejného šílenství |
| 2005 | Zápisky starého prasáka |
Básně moc nemusím ale co se dalo dělat když není co číst