Básně
Karel Toman (p)
Svazek, shrnující celou Tomanovu básnickou tvorbu, vychází k 100. výročí básníkova narození. Základ vydání tvoří kniha Básně z r. 1946, uspořádaná autorem, k tomuto jádru je v závěru připojena autorova prvotina Pohádky krve.
Přidat komentář
31.07.2018
Osm lyrických sbírek, které Karel Toman shrnul do tohoto svazku....
Po bludné pouti světem
jenž vyprah srdce mé a tvrdou rukou zkrušil
vracím se pod tvůj věrný krov
zas dítě - DOMOVE.
Kdybys jen rubáš ušil
mým bludům řek pár smírných slov
a provodil mou rakev květem
učiníš dosti.
18
Autorovy další knížky
1918 | Měsíce |
1954 | Domove líbezný |
1913 | Sluneční hodiny |
1928 | Pohádky krve |
1902 | Torso života |
Verše
(ze sbírky Stoletý kalendář)
Kam došli jste kdo? V záři hvězd
pod cizím nebem bloudili jsme spolu,
snílkové z jiných dob.
Vzpomínám. Střecha má mi drahá jest
jak rodná země,
jež dává rytmus mému srdci.
Je na konci všech cest
buď domov, nemocnice, vězení,
anebo hrob.
(str. 150)
Kromě hutně lapidárních tomanovských veršů (viz např. báseň výše), které dnes, když je jich hodně, trochu nudí, jsem k mému pobavení našel rozverný tón. Moc se mi líbil:
Na cestu
(ze sbírky Verše rodinné a jiné)
Měsíci, vstávej, ospalý,
umyj se sněhem, nebuď líný.
Uvidíš, co jsme dostali!
Vlak osobní i nákladní
a lidi udělané z hlíny.
Měsíci, honem, pojedem.
Vlak píská. Kolik hodin bije?
Sedni si ke mně, nespadni,
ujedem všichni v krásnou zem.
Svezu tě rovnou do Francie.
Tam budem trhat hrozinky
a mandle, fíky, počkej, pane!
a citrón zlatý celinký.
Taťkovi, mámě ujedem,
ať mají oči uplakané.
(str. 130)