Batman: Dvojník
Mattson Tomlin
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/488953/bmid_batman-dvojnik-QtK-488953.jpg
4
53
53
Bruce Wayne působí v roli Temného rytíře teprve asi rok, ale už teď dokáže poznat, že jeho mise slaví úspěch. Bohužel, nadělal si pár vlivných nepřátel. Lidé, kteří mají v Gothamu moc, velmi nelibě nesou to, jak Batman narušuje chod jejich města... a vypadá to, že jeden z nich má plán, jak samozvaného ochránce pořádku neutralizovat. Na střechách a v ulicích města nyní hlídkuje druhý Batman – a tenhle nemá žádné zábrany, pokud jde o zabíjení zločinců, dokonce i naživo před kamerami. Temnému rytíři je teď v patách celá gothamská policie společně s bohatými a vlivnými obyvateli. Batman proto musí najít svého dvojníka a očistit nějak své jméno. Jak ale můžete prokázat svou nevinu, když se schováváte za maskou? Režisér a scenárista MATTSON TOMLIN (Projekt Power, Malá rybka) spojil síly s držitelem Eisnerovy ceny, hororovým kreslířem napínavých scén ANDREOU SORRENTINEM (Joker: Killer Smile, Gideon Falls), aby společně vytvořili zcela novou verzi Gothamu, inspirovanou pochmurnou realitou, ve které po každém úderu zůstávají zlomené kosti a každý čin má své následky, které dalece překonávají dokonce i Batmanovu představivost! Kniha obsahuje sešity Batman: Dvojník č. 1–3.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Komiksy
Vydáno: 2022 , CrewOriginální název:
Batman: The Imposter, 2022
více info...
Přidat komentář
Docela fajn příběh, ale Batmanovské komiksy v edici DC Black Label jsou i lepší. Kresby na můj vkus moc tmavé, ale mělo to své kouzlo.
Zápletku jsem tak trochu čekala, ale ta kresba....TA KRESBA!!! A ty originální sekvence a panely! A barvy!
*zvuky slastného slintání*
Velmi milé překvapení, nečekal jsem nic, dostal jsem hodně. Musím hlavně vypíchnout práci s panely - originální, vkusné, zábavné. Když Batman láme kolena, vidíte rentgen snímek, který je ještě navíc orámovaný jako netopýr. Práce s barvami je úchvatná, celá stylizace Dvojníka nemá chybu. Plný počet nedávám jen kvůli závěru. Ten je příliš zbrklý a uspěchaný a identita Batmanova protivníka byla dost zklamání.
Zpracování komiksu je neuvěřitelné. Stejně tak práce s panely a dynamikou vyprávění. Batman je tu zatím krásně nezkušený, zato neuvěřitelně houževnatý. Akce tu moc nenajdete, ale když už k ní dojde, je krásně přehledná a svižná.
Jako, i lepší než nějaké příběhy od Brubakera nebo Rucky v Gotham Central... Kdyby oni měli více Batmana, a Tomlin naopak více detektivů. Práce s panely je zde neuvěřitelná, dvojlisty velmi zajímavě zpracované (třeba celý dvojlist jako puzzle; nebo uvažování detektivky a Batmana vedle sebe).
Dokázal bych si od téhle party co stojí za Batman Dvojník představit povedenou sérii jako Detectiv comics.
Mám rád tyhle příběhy, kdy se vezme zažitý svět / postava a ukáže se v novém originálním světle. A tahle alternativka taková bezesporu je - originální, realisticky působící pohled na Batmana, jeho svět a působení v něm. Skvěle vystavěné, uvěřitelné a skutečně působící dojmem, že ve skutečném světě by Batman vypadal nějak takhle. Další skvělý příspěvek edice Black Label a komiks, který v mé batmanovské sbírce určitě nezapadne.
Svým realistickým vyzněním a náladou připomíná nejnovějšího Batmana s Pattinsonem (mimochodem doporučuji, výborný film). V Gotham city se objeví dvojník Batmana, jenž své oběti/kriminálníky vraždí, což se zrovna nelíbí policejnímu oddělení, a tak začíná hon na Batmana. Bruce Wayne je zde ještě v mladším věku a na začátku své netopýří kariéry a často ze soubojů odchází s jizvami a pohmožděninami, k tomu dochází k psycholožce. Druhou hlavní postavou příběhu je detektivka Wongová, pověřená vyšetřováním Batmanových vražd, jejíž osud se s netopýřím mužem proplete. Kresba Sorrentiniho je špinavá a syrově realistická, se zajímavým panelováním a přesně dotváří temnou atmosféru Gothamu. Příběh je pěkně vystavěn a ukončen je nadmíru zajímavě s pozitivním poselstvím. Lahůdka na poli Batmanovských komiksů.
Naprosto lahůdkovej Batman. Žádný zrůdy ani silácký a efektní scény. Hodně ve stylu Batmana jak ho filmově prezentuje Matt Reeves. Takže takovej trochu uzavřenej a melancholickej miliardář se sklony k sociopatii. A já musím říct, že mě tenhle zádumčivej Batman, kterej často dostane pěkně pohulit, hodně baví. Je to spíš taková introspektivní sonda do nitra Bruce Wayna a toho proč je Batmanem. Je to poměrně civilní příběh, na Batmana až netypicky, skorem jako Gotham City, ale zas ne tak pomalý, akce tam je a vždy je to paráda, hlavně díky kresbě a barvám. Žádný efektní zakončení, který by věstilo možný pokračování, i když, proč ne, rád bych si přečetl dalšího Batmana od Tomlina a nakreslenýho Sorrentinem a ty barvy jsou taky moc povedený. Jinak je ale tohle spíš uzavřenej příběh ve stylu Batman Detective. Krásně rozvržený panely a dvojstrany. Občas jsem měl teda pocit, že se v té ponuré kresbě trochu ztrácím, ale Sorrentino z toho vždy solidně vybruslil. Doporučuji.
Temný, špinavý, brutální a sakra chytlavý komiks, který svou inspiraci nejnovějším filmem o Batmanovi opravdu nezapře. Já jsem z toho to komiksu nadšený a opravdu hodně se mi líbí jeho styl. Batman tu dostává opravdu čočku a realističnost se sem hodím, zkrátka je to výborný komiks který se do mé top 10 určitě dostane100%.
Jeden z nejrealističtějších Batmanů, jaké jsem kdy četl. Žádná netopýří jeskyně, žádné hi-tech udělátka, žádný sprej proti žralokům. Neustálý boj s policií i se zločinci. A do toho ten zatracený dvojník. Nepřekvapivě se tento komiks snaží o další psychologický pohled na Batmana. To už tak nějak k příběhům z Gothamu patří. Není to zde nijak navíc, ani nijak na sílů a celý příběh to pěkně rámuje. Po dočtení jsem měl pocit, že to celé bylo nějaké krátké. Vyprávění pěkně odsýpá a čtenáře strhne s sebou.
Velkou zásluhu na tom má také Andrea Sorrentino. Jeho kresba je hodně špinavá a hrubá. Ale to je jenom první dojem. K tomu realistickému příběhu se dokonale hodí. Zajímavé a efektní je pozadí ve stylu zašlých černobílých fotek. Hodně zajímavá a nápaditá je také jeho práce s panelováním. Používá také malé vložené panely, které zdůrazňují nějaký detail - často až rentgenový. Takovou práci s panely mám rád. Škoda jen, že se občas nepočítalo s vazbou knihy a některé panely si pořádně neprohlédnete. To je celkem s podivem, protože pokud se nepletu, tak tento příběh šel rovnou do knih.
V komiksu Batman: Dvojník se nám dostává výborného noirového příběhu, který ukazuje dost možná ten nejlepší způsob, jakým příběhy tohoto populárního hrdiny uchopit. Dává vzpomenout na Millerův Rok jedna či Dlouhý Halloween a zároveň stojí pevně na vlastních nohou. Je komorní, drsný (Bruceovi je zde v patách celý Gotham a všechny složky policie) a skvěle graduje, udržuje čtenáře v napětí. Dokazuje, že i po tolika letech, příbězích a odlišných náhledech na kultovní postavu lze stále přijít s komiksem, který má své opodstatnění a přinese zase něco nového. A je to daleko víc, než nápad s vraždícím dvojníkem a potenciální nemožností očistit se, když se skrýváte za maskou mstitele. Je tu romance, je tu detektivní linka a je tu Bruce Wayne, jenž není dokonalý. Je až nepříjemně křehký a lidský. Je jiný. Ale přitom zůstává zachováno to, co na postavě máme rádi a proč se tolik dekád drží na špici superhrdinských příběhů. Celé dílo nabízí až překvapivě dospělý pohled na celého Batmana a jedná se bezesporu o milé překvapení a jeden z nejlépe odvyprávěných a nakreslených komiksů s Batmanem, jaké jsou momentálně na našem trhu k mání…
Pripomína to film s Robertom Pattinsonom: civilné, komorné, málo akcie, viac Batmana ako Waynea, Bruce je štíhly mladík robiaci chyby večne posiaty jazvami a modrinami, ešte sa len učí, komu môže veriť, Gotham pripomína zločinecké mravenisko (viac, ako inokedy predtým), nie je možné byť všade a netopier je na stope sériového vraha zmrdov, ktorí mali dávno sedieť, ale nesedia a teraz za to zaplatia. Identitu vraha som napriek relatívne nízkemu počtu postáv neuhádol. Nie je to šok, ale dáva to zmysel: ako jeho totožnosť, tak to, prečo zabíja toho, koho zabíja (ono to spolu súvisí). Zápletka je jednoduchá, ale účinná, hoc sa zdá, že vo svete komiksu nie je nči jednoduchšie, ako si na seba vziať kostým slávneho hrdinu a v jeho mene začať vraždiť (zažil si s tým svoje už Smaragdový strelec v Green Arrow 3: Smaragdový psanec). To, že sme v Black Label, sa okrem celkovej drsnosti a realistickosti prejavuje napr. na spôsobe, akým scenárista pracuje s Gordonom a Alfredom. Scenár je vydarený a vyladený, ale ešte mohutnejšie sa mi páčila fenomenálna, špecifická kresba Taliana Andreu Sorretina (Tajné impérium 1 + 2). Nápad, že Bruce navštevuje psychiatričku je skvelý, ale historicky nie prvý (bolo to už v Knightfalle, ktorý u nás vyšiel pod názvom Soumrak Temného rytíře). Rovnako sa v minulosti už vyskytol komiks, v ktorom sa pod netopierovou maskou ukrýva zločinec, ktorý mu takýmto spôsobom chce uškodiť (Oběť). Viac v mojej recenzii: [url=https://www.fandom.sk/clanok/recenzia-batman-dvojnik-komiks]https://www.fandom.sk/clanok/recenzia-batman-dvojnik-komiks[/url]
Tohle je v dobrém slova smyslu asi ten nejhnusnější Batman, kterého jsem kdy četl. Mladý Bruce Wayne má pod maskou neustále ulepený obličej od vlastní krve, kůže mu praská, nové jizvy přibývají, kosti se lámou. Brutální, syrový, extrémně ponurý – takový Gotham tu poznáváme, a takoví jsou i jeho hrdinové a záporáci.
Z knihy čiší také obrovská samota, v níž Temný rytíř existuje. Tahle jeho verze nemá Alfréda ani Gordona, takže je odkázán pouze sám na sebe. Na své schopnosti i bohatství, které zde ale rovněž má nečekané limity. Rozzuřený mladík těžko hledá spřízněnou duši, a tak prostě den za dnem pokračuje v sebezničující misi.
Ten pocit osamění a hnusu vydatně podporuje neobvyklá kresba. Jako kdyby přímo ilustrovala rozpadající se duši Batmana, Gothamu. Jednotlivé panely jsou různě rozházené, rozostřené. Většinu děje jsme lapeni v odstínech černé a červené, jen občas se objeví i jiné barvy. Herní fanoušci se pak jistě pousmějí při pohledu na Mortal Kombat „x-ray“ detaily praskajících lebek apod.
Před přečtením jsem zaznamenal spekulace, že se jedná možná až o prequel k současnému filmovému Batmanovi. Tak to není, byť najdeme několik podobností. Černočervená stylizace, svižný pohyb po Gothamu na motorce, černé líčení kolem očí. Také se shodují v zobrazení té bolestivě realistické temnoty, zvrácenosti některých jedinců a utrpení druhých.
Mám jen pocit, že identitu hlavního záporáka, titulního „Dvojníka“, si tu domyslíte dřív, než by bylo záhodno, ale jinak není moc co knize či jejím tvůrcům vyčítat. Možná nemusí sednout méně zkušeným komiksovým čtenářům, protože tou svou temnotou vás skoro až vysává. Celkově jde ale o ve všech směrech kvalitní, výrazný počin, který by měl najít místo ve sbírce každého fanouška Batmana.
Hodnocení: 8,5/10
PS: Různé bonusové příspěvky nejen k tomuto komiksu nebo recenzi na nejnovějšího filmového Batmana najdete na mém IG profilu instageek_cz :)
Batman: Dvojník je poriadne depresívna psychologická detektívka. Akcie je tu síce málo, ale aj napriek tomu je príbeh nápaditý a napínavý. Ideálny komiks k aktuálnemu temnému filmovému Batmanovi.
Dvojník je zajímavá kniha ve více ohledech.
Rozhodně má působivý úvod...
Psychiatrička Bruce Wayna najde dost zrasovanýho Batmana, a zjistí, že to je je jí pacient. A chce vědět, co se všechno stalo. Nejenom ten večer. Když jí všechno řekne, nepráskne ho.
Taky má zajímavý celý děj...
Nad městem dohlíží někdo, kdo je sice oblečený jako Batman, ale není to Batman. Navíc je ten někdo dost nekompromisní a zabíjí.
A vlastně má zajímavé postavy...
Tím myslím dvě hlavní ženské postavy. Obě ženy jsou prostě skvěle napsané a jejich chování dává smysl. A mají pro celý příběh velký dopad.
Osvěžující způsob vyprávění...
Tady nebudu psát nic konkrétního. Napíšu jenom, že občas něco vypadá jinak než to vážně takové je a odhalení skutečnosti je o to zajímavější. To má nejspíš i spojitost s tím, že je autor knihy scénárista a ví, jaký fígly fungujou. Protože já byla celou dobu napnutá jako kšandy. Když nás třeba děj nechá v jedné scéně a potom se do ní postupně vrací. Zároveň tohle napětí udrží celou dobu. A mě se to prostě líbilo. Moc.
Kresba, která nemusí sednout každému...
Mě ale sedla na 1000%. Je temná, místy dost nekonkrétní jako když se skládá koláž. Většina panelů je prostě šílených, ale všechno tam dává smysl, a je přehledný. A na několika stránkách jsem se zastavila poměrně dlouho a jenom zírala. Tohle bylo prostě nádherný.
Batman: Dvojník je kniha, která je spíš o Batmanovi, než o jeho dvojníkovi. A jak zvládá to, že si ostatní myslí, že je vrah ne ochránce. A když najde svého dvojníka, co potom? Odmaskuje ho sám v masce? A všechno bude jako dřív? Protože tohle bude mít svoje následky. Ať už celá věc dopadne, jak dopadne, bude to mít následky. Je pouze otázkou pro koho. Možná pro všechny...
Je to kniha, kterou by si měl přečíst skutečně každý, protože je prostě dobře napsaná. Našla jsem tady v komentářích zmíněno pár výtek, které jsou proti logice Batmana. Já je tam naprosto respektovala z toho důvodu, že tohle je začátek jeho "kariéry". Chybuje, není dokonalý, trochu se mi na jazyk dere slovo naivní (ale jenom lehce), byť plný naděje a důvěry v lidi (kvůli tomu na konci), ale tím to zároveň působí strašně lidsky. Tenhle přístup mě baví :)
Navíc je kniha sama o sobě moc hezká. I když se sundá přebal.
A teď ten bod, který by měl být teoreticky v hodnocení na posledním místě, ale lidi to teď strašně řeší, tj "co to vlastně je".
Kniha vyšla jako podpora filmu (tak to u nás bylo prezentováno) The Batman a bylo o ní tvrzeno, že je to dobrý materiál na čtení před filmem. Maximálně bych s tím souhlasila kvůli navodění atmosféry. A co jsem měla poradu se strejdou goglem, protože nikde jsem to nenašla napsaný na férovku, ale smysl dává to, co píše kolega memphisz, vzhledem k tomu, že se Tomlin motal kolem Batmana už předtím.
Ale všimla jsem si, že dost lidí si na tomhle poslední dobou ujíždí. Na zoufalé potřebě všechno někam zařadit. A bohužel jsem si všimla i té odvrácené strany. Že když to neví, tohle se odrazí v hodnocení.
Nakonec není tak úplně pravda, že Dvojník předchází novému filmu, ač se to psalo. Tedy nejspíš to není pravda, protože jistý si budu až film uvidím podruhé. Ale ono je to vlastně jedno. Důležité je, že stejně jako film má Dvojník naprosto skvělou atmosféru (ta kresba!!!!), v níž se odehrává opravdu zajímavý a místy vcelku odvážně pojatý příběh. Trochu mi vadil pootevřený, respektive neuzavřený konec, který působí dojmem, že nás čeká ještě jedna kniha, jenže ona nečeká. Jako pokračování bychom tedy mohli vzít film, ovšem to zase narážím na těch několik událostí, kvůli kterým si myslím, že The Batman na Dvojníka spíš nenavazuje (ač se to psalo). I tak jsem ale s dalším kouskem Black Label superspokojený,.
Temnější podobenství už tak dosti temného rytíře, které si pohrává s psychologií bezradného detektiva na jedné straně a fanatického zločince na straně druhé. Dlužno podotknout, že scenárista Mattson Tomlin dokáže po celých sto šedesát stran udržovat napětí a zároveň nápaditě gradovat příběh tak, aby byl člověk nucen příběh číst pokud možno v kuse. Což ještě podtrhuje kresba Andrea Sorrentina, jež dotváří tu správně pološílenou a pokřivenou atmosféru celého vyprávění. Příběh vás tak nutí spíš přemýšlet, než pouze hltat výbušnou akci, přičemž není vůbec nouze o silná a kvalitní témata. Takhle má vypadat noir v superhrdinském světě.
Jen samotné vyústění mě však maličko zklamalo; je znát, že jak se tvůrce snažil hrát s minimem postav, v závěru se to maličko obrátilo proti němu. Stejně tak jsem úplně nepochopil tu potřebu vytvářet alternativní vesmír bez Alfreda a s mnohem více frustrovanějším Brucem Waynem, protože ve své podstatě šel příběh zakomponovat i do klasického kánonu. No co už…
Spokojenost. Komiks mi sedl a příjemně mě překvapil. Mám rád, komiksy s Batmanem, které se "drží při zemi", a ukazují, že Batman je stále jen člověk, který krvácí a může zemřít. Zde je ta realistická a civilní rovina dotažená na maximum a funguje dost dobře. Z počátku jsem si dost zvykal na scénář a i na samotnou kresbu. Naštěstí obojí bylo jen o zvyku a s každou další stránkou se to četlo lépe a lépe. Scénárista Mattson Tomlin odvádí velmi slušnou práci. Tomlin si hezky hraje s vyprávěním a několikrát mě překvapil jak příběh pojal, škoda že v některých věcech nebyl o trochu drsnější a odvážnější. Stále jsem cítil, že se drží v nějakých mantinelech a neutrhl se více ze řetězu ohledně zápletky. Scénárista se rozhodl pojmout Batmana více realisticky a bez opulentnosti a velkoleposti. Žádné velké honičky, souboje nebo dlouhé akční scény. Všechno se drží v uvěřitelné rovině. A podle toho taky vypadá samotný Bruce Wayne. Věčně pomlácený, od krve a chybující. Hlavní hrdina dělá spoustu chyb a nese za ně následky. Líbilo se mi, že se velká část příběhu soustředí na dvě ženy - detektivku Wongovou a doktorku Thompkinsovou. Wongová nahradila v jistém smyslu komisaře Gordona a příběhu to prospělo a dodalo mu to jiný rozměr. Totéž platí pro Thompkinsovou, ta zase nahradila Alfréda a slouží pro Bruce jako bezpečný přístav, a je to jeho jediný spojenec. Co se týče kresby, tak s tou jsem ze začátku bojoval. Andrea Sorrentino má zvláštní a specifický styl, jenž se k tomuto příběhu naprosto hodil. Sorrentino si rád hraje s detaily, stíny a rozvržení panelů - dvojstránky jsou naprosto fantastické. Místy to působí chaoticky a nepřehledně, ale posiluje to celkovou atmosféru a vyznění komiksu a na tom záleží. O kresbě nelze říci, že by na první pohled byla příjemná a líbivá, nicméně o to více funguje v kontrastu s příběhem. Protože tohle není typický mainstreamový komiks s Batmanem. Tohle je Black Label a zde budeme dostávat dospělejší a nepříjemnější komiksy. Z mé strany spokojenost.
Temný a vážný příběh, jak je pro Black Label zvykem, který mě ale příliš neoslnil a vlastně byl takový nijaký. Celá ta velká zápletka s dvojníkem je jaksi v pozadí a vše se točí okolo psychického rozboru Bruce, který ale taky není nijak extra rozebraný. Pozitivních je pár šokujících momentů, které se vymykají běžnému pojetí Batmana, a to hlavně vztah Alfreda a Bruce, který v tomto komiksu funguje vlastně přesně naopak a absence komorníka je velice znát i na věčně rozsekaném Batmanovi. Dále pak porušení té nejhlavnější premisy Batmanových komiksů, a to je udržování tajné identity. V tomto komiksu se až příliš lidí dozví, kdo je Batmanem, a je škoda, že to skončila tak brzy a nedořešilo se, jak s tím jaká postava naloží.
Je velká škoda, že ta detektivní zápletka s dvojníkem vůbec nefunguje a figuruje tam vážně jen jako šťouchnutí, co rozpohybuje děj. Z pátrání tak moc není a my vcelku rychle a bez nějakých kouzelných batmanovských metod zjišťujeme, kdo je pachatel. A že to je tedy (ne)pořádné zjištění, protože na Batmana je ten záporák dost slabý a asi je i trošku ostuda, že něco tak zjevného Bruce neodhalil. Celý tenhle komiks těží z toho, že Bruce je opravdu jaksi na dně a z formy a je to škoda. Nemám rád, když je předimenzovaný a všechno hned ví, až tajemně snadno, ale tady je to naopak a Batman tedy žádná sláva. Jeden ze slabších příběhů z edice, i když možná právě o tomhle Black Label je, ukázat i slabosti a jiné stránky, než jsme zvyklí.
Batman: Dvojník
Sú to síce "len" 4 hviezdičky, ale veľmi silné. Príbeh mi veľmi sedel, bol realistický, špinavý a taký správny noir, dosť mi pripomínal Batmana s Robertom Pattinsonom. Zápletka, že Batman má dvojníka a ešte navyše takého, čo zabíja je super a edícia Black Label sa mi páči čím ďalej, tým viac. Plusové body tomu dávam za to, že Batman má okrem iných psychických problémov aj OCD a navštevuje psychiatričku. To sa mi veľmi páči. Akurát strhávam hviezdičku za kresbu. Tá bola síce správne drsná a špinavá, čo bolo super, ale vo väčšine obrázkov som nevedel rozoznať, čo sa tam deje a to mi vadilo. Bolo to fakt dosť neprehľadné. Nebyť toho, má to plný počet. Ale príbeh jednoznačne stojí za to a určite môžem komiks odporučiť