Bbídáci
Charles Duits
Během setkání se svámím Rámanandou se Lucifer Jáon prostřednictvím madame Extatiky seznámí s mladou ženou jménem Corinne, která "nedělá všecko".. Půvabná erotická novela, v nichž se mísí milostné scény s úvahami Lucifera Jáona o psaní, profesi pornografa a stavu současné kultury.
Přidat komentář
Vždycky je mi sympatické, když je autor tak trochu pankáč, neohlíží se na čtenáře ani kritiku a píše si všechno tak, jak sám chce. Upřímně řečeno Charles Duits je pro mě literárním objevem tohoto roku a jsem rád, že ho nakladatelství Malvern u nás vydalo a plánuje vydávat. Žánrově se jedná o filozofickou pornografii, což je spojení dvou zcela odlišných témat, ale tady se to daří na jedničku. Zároveň je kniha psaná až básnickým jazykem, kolikrát jsem se přistihl, že mi text přišel jako poezie v próze, což u takhle pokleslého žánru jako je zrovna pornografie je nevídané. Závěrem snad jen citát z knihy:
Štěstí je důležitější než pravda, než to, čemu říkáte pravda.
Autorovy další knížky
2006 | Ptah Hotep |
2022 | Bbídáci |
2022 | Země osvícení: Peyotl a iniciace |
2024 | Démonické vědomí |
Porno, jaký jste určitě ještě nečetli a na jaký hned tak nenarazíte. Filozofie. Východní nauky. "Pozoruje mě celou svou tváří. Jako by v každém z jejích pórů bylo mikroskopické oko." (...) "Temně mi stojí." (...) Lucifer Jáon, hlavní postava, se od počátku příběhu začne motat, na tom, co jsem si představoval jako nějakou seanci, okolo energie koktající, ale vzrušené Corinne, která předstírá, že "Nnedělá ffšecko", aby z ní posléze vylezlo, že to jen tak říká, ale chlapi ji musí v podstatě znásilnit (nebo být slušní a nechat si ho jen vykouřit), což je teď hodně v oblibě, do momentu dokud není. Ale náš "Bach rozkoše", k němuž šeptá "univerzální frnda" se do Corinne na poli velmi krátkém absolutně zabouchne, ale stejně rychle jak se jejich cesty spojí, tak i končí. Dokážu tam cítit nějakou osobní Duitsovu zkušenost. Je to příliš konkrétní v některých bodech, v dalších si člověk připadá zase jak na tripu. Ale nenudí to a dá se to i pro někoho jako já, stáhnout na jeden zátah. Chtěl jsem si udělat kávu, nebo jídlo, nebo jít cvičit, ale nešel jsem. Namísto toho jsem mrznul v trenkách u otevřeného okna a četl tohle. "Zámek pableskující přísvity i plamenný drak se hroutí. Prudce dýcháme a v opojení se od sebe odtahujeme. Moučnatá pěna se s prskáním řine po okrajích hrnce. Špagety jsou hotové." (...) "Ženy zkoumají svého partnera předtím, než se s ním milují, muži až potom." (...) "Corinne je nahá. Moji neodhadnutelní čtenáři, vy samozřejmě chápete, že nemluvím o jejím těle, ale o její duši." (...) "Nekromanti se věnují jachtingu." (vždycky tam plácne větu, která mě rozseká) (...) "Z temných hlubin orgasmu ke mně zašeptala: "Miluj mě" Nedokázal jsem odpovědět, jak by chtěla, spontánně a prostě. V naší ledově chladné společnosti se chyby tohohle typu nepromíjejí."