Beethoven: Život v devíti kusech
Laura Tunbridge
Lze ještě říct něco nového o skladateli, který se řadí po bok velikánů, jako jsou Shakespeare a Dante? Beethovenových životopisů je celá řada, ale odvážná kniha muzikoložky Laury Tunbridge je jiná: představuje Beethovena prostřednictvím devíti různých skladeb, z nichž každá vrhá jiné světlo na rozmanité aspekty jeho života, osobnosti a hudby. Oxfordská profesorka píše jasně a srozumitelně, ale nezjednodušuje. Více se zajímá o realitu než o mýty – těch je okolo Beethovena až příliš. „V celé této knize se objevují zmínky o tom, kolik Beethoven vydělával peněz,“ zní první věta. Jak najít sál pro koncert, jak vydat partituru tiskem, kolik zkoušek lze před představením uskutečnit, kolik by měly stát vstupenky, jak přimět bohaté sponzory k štědrosti: to vše má vliv na to, zda je co jíst, zda umělec tvoří nebo ne. Autorka spíše příkladem než teorií zpochybňuje domněnku, že Beethoven byl neurvalý, bez přátel a bez lásky. Důsledně líčí Beethovena v kontextu života naplněného usilovnou prací. O to víc nad ním můžeme žasnout.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Hudba a zpěv
Vydáno: 2022 , KalichOriginální název:
Beethoven: A Life in Nine Pieces, 2020
více info...
Přidat komentář
Ludwig van Beethoven (1770-1827) patří k mým nejoblíbenějším skladatelům. Rodák z německého Bonnu strávil většinu života ve Vídni a zažil úspěchy i slávu, ale zároveň i nepochopení a složitou osobní situaci - měl komplikovanou povahu, nikdy nenašel vhodnou životní partnerku, léta se soudil o poručenství nad synovcem Karlem a trápila ho postupující hluchota. Jeho pozdní díla, vymykající se tradicím a běžným formám, byla doceněna až posmrtně. Brzy byl ale oslavován jako hudební génius a jako jeden z největších a nejhranějších skladatelů všech dob. K vrcholům jeho tvorby patří Symfonie č. 3 Eroica, č. 5 (u nás známá jako Osudová) a č. 9 s Ódou na radost, pozdní klavírní sonáty a pozdní smyčcové kvartety, Missa solemnis, klavírní Diabelliho variace či jediná opera Fidelio. Uměl také tvrdě vyjednávat s vydavateli svých skladeb či se svými mecenáši, nežil v bídě a zanechal po sobě docela slušný majetek.
Oxfordská profesorka Laura Tunbridge se v knize Beethoven - Život v devíti kusech snažila o trochu jiný pohled na slavného skladatele a o trochu jiné pojetí životopisu. Napsala čtivý, nepříliš rozsáhlý text, aniž by zjednodušovala, ale píše jasně a srozumitelně, takže pokud se chcete s Beethovenovou osobností, jeho tvorbou a životem seznámit, je toto nadmíru vhodná publikace. Autorka vybrala devět Beethovenových děl, a to zdaleka ne pouze těch nejslavnějších, aby prozkoumala rozmanité aspekty jeho života a hudby a mj. se zaměřila i na to, kolik Beethoven vydělával a jak ho vnímalo jeho okolí, přátelé a hudební veřejnost či kritika.
První velký úspěch se dostavil se Septetem op. 20 (1800). Na přátelství se autorka zaměřuje kolem Houslové sonáty č. 9 op. 47 zvané "Kreutzerova" (1803). Hrdinství reprezentuje Symfonie č. 3 op. 55 Eroica (1804). Ambice jsou spojené s Chorální fantazií op. 80 (1808). Láska (a dodnes tajemná "nesmrtelná milenka") s písní Milence z roku 1812. Svoboda s operou Fidelio (1814). Rodina s Klavírní sonátou č. 29 op. 106 Hammerklavier (1818). Duch s Missou solemnis op. 123 (1823). A konce, závěrečná fáze života a tvorby, to je Smyčcový kvartet op. 130 a Velká fuga op. 133 (1826). Autorka se více než na mýty, kterých je kolem Beethovena dost, zaměřuje na realitu a zpochybňuje, že byl Beethoven neurvalý, bez přátel a bez lásky. Také je zajímavé dozvědět se, která díla byla za jeho života nejpopulárnější - Septet a Wellingtonovo vítězství - zatímco dnes patří k těm nejméně známým.