Běhání s Keňany
Adharanand Finn
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/225070/bmid_behani-s-kenany-225070.jpg
4
95
95
Vášnivý běžec a novinář Adharanand Finn se vydal do Afriky, aby našel odpověď na otázku: Proč se v žádné jiné zemi nerodí takoví běžci jako právě v Keni? Jak je možné, že běžci z jednoho keňského kmene už desítky let kralují v nejnáročnějších běžeckých disciplínách? Finn se i s rodinou vypravil do oblasti Velké příkopové propadliny, do slavného Itenu, kde se to doslova hemží držiteli světových rekordů, mistrů světa nebo vítězů slavných běžeckých závodů, aby si s nimi zaběhal a dozvěděl se, v čem spočívá tajemství jejich úspěchu. Kromě skromných vítězů zpovídá svérázné trenéry, sportovní manažery i kluky z chudinských čtvrtí, kteří musí denně běhat deset kilometrů do školy. Účastní se také běžeckých soustředění s cílem připravit se na nejtěžší maraton na africkém kontinentu. Především chce ale zjistit, jestli je možné po letech občasných tréninků dosáhnout i po třicítce radost z běhání.... celý text
Přidat komentář
Zajímavé se dozvědět, v jakých podmínkách a jak žijí nejrychlejší běžci na světě. Odstěhovat se s rodinou a žít tam, běhat - určitě autorův i rodiny zážitek na celý život. Vždy, až se budu dívat na běžecké závody, tak se mi to celé připomene. Kdo má běžeckého ducha - určitě přečíst.
Mozna kdyby kniha v nazvu neslibovala odhaleni velkeho tajemstvi, clovek by pak na to tajenstvi necekal tak napjate a nebyl tak zklamany, ze ocekavane wow se nedostavilo.. Tema uzasne, pribeh autora i to, jak se jeho rodina vydala nasledovat jeho sny by mohl byt strhujici koktejl, ale tempo a styl vypraveni pripomina spis uspavace hadu.
Určitě nejlepší kniha o běhání ,co jsem zatím přečetla . DOPORUČUJI všem nejen běžcům .Dokonce se mi líbila více než Born to run,zrozeni k běhu . Úžasné čtení !!
Vřele doporučuji všem, kteří se zajímají o běh, ale i všem, jenž chtějí nahlédnout do bájného světa těchto vynikajících běžeckých vytrvalců. V knize pochopíte, co vlastně je činí tak skvělými běžci, kterými jsou a proč se od nás evropanů i zbytku světa tolik liší ( způsob života, zvyklosti atd.) Kniha nepojednává pouze o běhání, i když z 80 % toto téma převažuje, ale je taky hezkým nahlédnutím do každodenního života a podmínek v chudých afrických zemích. Určitě vřele doporučuji!
Už je to delší dobu co jsem knížku četl ale často se k ní v myšlenkách vracím. Je to jedna z těch knih o běhání která mě zaujala a nezapoměl jsem na ni.
Uz vim jak se stat nejrychlejsim bezcem sveta. Musim se priste narodit nekde vysoko v horach ve velmi chude rodine, cele detstvi behat bos kazdy den mnoho kilometru do skoly a pri paseni koz, jist na kalorie chudou stravu a snazit se z te chudoby dostat vitezstvim v nekterem vyznamnem maratonu. To je panecku objev :-)
Na rozdil od jinych knih o behani tato neni prilis motivacni. Zajimava cast je rozhodne pohled do kazdodenniho zivota v bezecke komunite v Keni. Na stylu autora je znat, ze je novinar. Pripadalo mi to trochu jako spojeni nekolika clanku napsanych pro casopis. Moc mne to nebavilo a docetl jsem jenom z povinosti.
Zajimave je, ze vysledkem celeho tohoto autorova snazeni, to je prestehovani cele rodiny na pul roku do Keni, je nakonec zlepseni osobniho rekordu v maratonu o nekolik minut :-) No skvely.
Uvědomuji si komerční stránku knihy a fakt, že příběh nemusel být úplně podle skutečných událostí, ale jako zapáleného běžce mě to chytlo a živě jsem si představoval Keňu, běžce, západ slunce...
Po přečtení této knihy si již z reportáží z maratonů neodnesete jen informaci „zase vyhrál nějakej Keňan“, ale dokážete si představit, co je to za člověka, z jakého pochází prostředí, čím si prošel v tréninku a v životě, co pro něho znamená umístění na bedně. Nejde samozřejmě takhle jednoduše kategorizovat, ale fakt, že se A. Finnovi podařilo narušit určitou anonymitu těchto úspěšných afrických sportovců, mu neodpářeme. A navíc to udělal čtivou (částečně i lehce cestopisnou) formou s dojemným závěrem. Závidím všem, kteří měli tu čest proběhnout se v okolí keňského Itenu, ochutnat kukuřičné ugali, zazávodit si na akci, kde před startem musí nad trasou prolétnout vrtulník, aby rozehnal volně pobíhající lvy. Pro člověka s běžeckým srdcem parádní dovolená :-)
Pro mě osobně moc milá knížka, kromě způsobu běhání popisuje i mentalitu Keňanů, jejich způsob uvažování. Finnův způsob vypravování mi sedl, knížka naprosto splnila má očekávání =)
Běhání s Keňany se příjemně čte a nezbívá než ji doporučit a myslím, že autor i našel odpovědi proč jsou Keňani tak dobří.
Bohužel co mne velmi zklamalo byla chybějící fotodokumentace, jediná fotka na přebalu je opravdu málo a nakladatelství Mladá fronta by se mělo stydět, že tímto ušetřilo a knížce takto velmi ublížilo, přitom z textu je zřejmé, že pár fotek v knížce mělo být.
Trošku vláčný děj. Čekal jsem, že se v knize dozvím více o tajemství Keňanů. Další kniha, která se trošku veze na vlně "Zrozen k běhu". Nenáročné čtení před spaním.
Po přečtení knihy "Born to run" jsem byla nadšená a ihned jsem se vrhla do koupě jejího "pokračování". Běhání s Keňany jsem sice přečetla, ale dalo mi to pořádně zabrat. Myslím, že by z knihy mohla být pouze krátká povídka. Závěr vcelku nijaký, vysvětlení proč běhají Keňané, tak jak běhají, mi nepřišlo až tak překvapující, jestli vůbec o nějaké závěru můžeme mluvit. Škoda!
Závěr se mi líbil, ale bylo potřeba se k němu trochu "prokousat" ne úplně zajímavými pasážemi.
Jinak souhlasím, že je to knížka skutečně jen pro běžce :-)
Nemohu jinak než souhlasit, kdo alespoň trochu nepřičichl k běhu a přesto se rozhodne k otevření této knihy, bude jen stěží nalézat cestu k oblíbenosti následujících 286 stran. Na druhou stranu je velmi příjemné "nahlédnout pod pokličku" umění afrických běžeckých hvězd - do jejich každodenních životů, myšlenek, pocitů. Autor knihy se během celého pobytu na "černém kontinentu" snaží naleznout hlavní běžecké kouzlo obyvatel a ... :)).
Autorovy další knížky
| 2012 |  Běhání s Keňany: Tajemství nejrychlejších běžců světa |
| 2017 | Cesta běžce - Pohled do bájného světa japonských běžců |
Běžecká knížka, sonda do života Keňských běžců, sice spíše literární amatéřina, ale i tak pěkné.