Sebastián mezi lidmi
Cécile Aubry (p)
Bella a Sebastián série
< 3. díl
Všichni ctitelé půvabného vyprávění Cécile Aubryové znají z vydání Nakladatelství Svoboda Bellu a Sebastiána, příběh o cikánském sirotkovi a věrném pyrenejském psu. V knize Sebastián mezi lidmi se chlapec stěhuje z hor na usedlost Jonquieres, kde jeho otec Pierre chová jezdecké koně. Pierre se chce začít starat i o svého syna, ale naráží to na řadu problémů: rozejde se s ním dívka Sylvie, začnou ho opouštět zaměstanci, kvůli penězům prodává jednoho koně za druhým... Zbývá poslední kůň Monseigneur, ale tomu kdosi před závodem podstrčí drogu a kůň zklame. Pierre ho pokládá za definitivně vyřízeného, ale Sebastián o něho začne pečovat, pak s pomocí Sylvie trénovat, sám se naučí bezvadně jezdit a přihlásí Monseigneura na závody... V této knize má čtenář příležitost shledat se nejen se sympatickými hrdiny a oblíbenými zvířaty, ale může se zamyslet i nad lidskou laskavostí a porozuměním, jež jsou tak potřebné v komplikovaném světě dospělých stejně jako v životě dítěte.... celý text
Dobrodružné Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 1993 , Svoboda-LibertasOriginální název:
Sébastien parmi les hommes, 1968
více info...
Přidat komentář
Zdařilé pokračování. Z hor mezi lidi, a koně! Pro mě krása. Sbližování s otcem. Přijímání lásky. Krásný příběh.
Sebastian se z hor přestěhuje ke svému otci, který má statek, kde chová koně. Sebastian se po dlouhé době, kdy žil mimo lidskou společnost, se učí sžívat a pochopit lidi kolem sebe, což pro něj není vůbec jednoduché. V tomto díle trochu ustupuje do pozadí Bella, což trochu škodí příběhu, protože zde chybí to propojení psa a chlapce. Ale jinak stále dobře napsaná kniha.
Snad, že mám raději psi, než koně, a Bella zde nemá až tak velkou roli, hodnotím o hvězdičku níž, než předchozí dva díly. Také nemám v dětských knihách rád spory dospělých. Knížka se ale opět dobře čte, ke konci jsem se už od ní nedokázal odtrhnout (bylo to napínavé, skoro jako detektivka). Doporučuji.
Velmi uspokojivé.
Od dětství jsem milovnicí zajímavých (hlavně dobrých) konců. Neměla jsem ráda nedořečené, nedokončené, nedopovězené. A tenhle příběh jsem po přečtení prvého přímo hltala, s báječným pocitem, že se Sebastiánovi děje něco dobrého, že se mu život plní něčím zaslouženým dobrým. A i teď, po desetiletích uplynulých od přečtení, ten dojem zůstal.
dievčatá mali svoju Heidi, my chlapci sme za hrdinu považovali skôr Sebastiána a nádherného ovčiarskeho psa Bellu. Bol koniec 60. rokov, televízory boli ešte stále novinkou a luxusom a čiernobiely seriál francúzskej televízie bol ako magnet. spomína si dnes ešte niekto na chytľavú úvodnú pieseň?
kniha prišla až neskôr.
krásne spomienky.
ktovie, ako tento príbeh vnímajú deti dnes? asi si to v knižnici vyskúšam a podsuniem im ho:)
Plním si zpětně výzvu z r 2016 a tak jsem si ji přečetla po letech opět a překvapilo mě jak dospělá četba to je.
Opravdu krásná knížka, kterou jsem v dětství nějak minula. I když možná, že tehdy by se mi zdaleka nelíbila tolik jako dnes. Je plná emocí a dostala mě hlavně svojí opravdovostí, která se projevuje v myšlenkách a jednání malého chlapce Sebastiána, jenž téměř deseti letech od svého narození poznává svého otce. Jeho život se tak rázem změní - ovšem zpočátku nikoli k lepšímu. Síla ryzího přátelství a lásky, ale i pořádná dávka tvrdohlavosti, která se projevuje u většiny postav však přispěje k tomu, že příběh navzdory rozmanitým katastrofám končí dobře. Ano, možná je to tak trochu červená knihovna - ale hezká :-). Člověk potřebuje nějaký pozitivní vzor, věřit v naději i ze zdánlivě bezvýchodné situace. A je jedno, zda je dítětem, či dospělým. Svůj výtisk, který jsem získala jako vyřazený z fondu obecní knihovny, jsem dnes odložila do nádražní knihovny v Č. Budějovicích. Doufám, že někomu udělá radost! :-)
Asi "nejošuntělejší" knížka v mé knihovně, byla to moje nejoblíbenější knížka dětství a když mi bylo ouvej, tak jsem se k ní vracela, proto je asi taková je :)
Tak to je moje nejoblíbenější kniha dětství, Děti z Bullerbynu jsou hned na druhém místě.
"Jednu kásnou zemi znám, slunce tam svítí, louky kvetou tam..."
Nádherný příběh, nádherná kniha, nádherné filmové zpracování,
Voní mi dětstvím, odpoledním lítáním u paneláku (protože kam se hrabou počítače na tu zábavu, kterou vymyslela tlupa dětí ze všech přilehlých vchodů a na střechách garáží se děly panečku věci- to se chce říct- Tam se psaly dějiny ") všichni- i holky jsme chtěli být Sebastián, případně holky krásná Sylvia a bojovali jsme s fašisty, s přírodou, někdy i s majiteli těch garáží, mezi nimiž byl i můj otec a tak trochu jsme jim na těch garážích udělali binčus- ale válka se musela vyhrát, žejo
úplné detstvo - teda zbližovanie sa s Bellou ma určite viac chytilo za srdce, ale aj táto časť bola dobrá....tu ma stále nejaká zvedavosť hnala do čítania,,,,,až som knihu musela v noci dočítať.Nevedela som ju odložiť....
Trochu slabší, než první díl, ale stále nezapomenutelné. Každý chtěl mít Monseigneura doma v pokojíčku:)
Kam se hrabe Harry Potter, Letopisy Narnie a podobně.
Kniha mého dětství, nebrala mne kdysi jako díl první, ale lety se mi líbí čím dál, tím víc. Asi stárnu...
V dětství se mi moc líbila, ale z dnešního pohledu se mi zadá trochu červenoknihovnová. Tři hvězdičky jsou trochu nefér, protože je to dnešní pohled ale nemohu si pomoct. Ale v době, když jsem ji čela, by určitě dostala všech pět.
Štítky knihy
francouzská literaturaAutorovy další knížky
1971 | Bella a Sebastián: Tajný dokument |
1993 | Sebastián mezi lidmi |
1970 | Bella a Sebastián: Útulek na Velkém Baou |
1972 | Bella a Sebastián – Útulek na Velkém Baou, Tajný dokument |
1972 | Bela a Sebastián |
Moc pěkné pokračování knihy Bella a Sebastián. Knihu jsem četla v dětství a moc se mi líbila.