Lidožrouti z Obchoďáku
Daniel Pennac
Benjamin Mallaussène série
1. díl >
Kdo miluje děti a psy, bydlí v pařížské čtvrti Belville a pracuje jako obětní beránek? Kdo se vždy ocitne na nesprávném místě a ve špatnou dobu? No přece bratr rodiny, svatý Benjamin Mallaussène! V tomto prvním románu proslulé malaussénovské tetralogie pracuje smolař Mallaussène v obchodním domě, kde se právě on vždycky připlete k výbuchu bomby. A v obchodním domě se také seznámí se svou Julií, kterou čeští čtenáři znají z jeho dalších neuvěřitelných dobrodružství. Kdo si už oblíbil Benjaminovu rodinu a kamarády z arabské čtvrti, může se těšit na další ohňostroj vtipu a nápadů i patřičnou dávku napětí. A pokud někdo ještě s Malaussènem neměl tu čest, má nejvyšší čas se s ním seznámit. Nikdy už pak na něj nezapomene!... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , Mladá frontaOriginální název:
Au bonheur des ogres, 1985
více info...
Přidat komentář
Na mňa kniha pôsobila trochu nevyrovnaným dojmom. Aj som sa bavil. Aj nie... Nevadí. Preventívne som kúpil všetky 4 knihy tejto série, tak sa ďalšou rád nechám presvedčiť, že som urobil dobre. Zatiaľ nie som si celkom istý
To byla jízda jak na tobogánu! Velmi zábavné, plné neotřelých nápadů, čtivé. Mohu jen doporučit.
Francouzi mají prostě zvláštní smysl pro nesmysl. Ačkoliv excelují na poli ztřeštěných postav a ještě ztřeštěnějších situací, stran dějové osnovy člověk snadno nabude dojmu, že ji snad považují za nějakou lacinou urážku. Tedy alespoň v případě Lidožroutů z Obchoďáku mi to tak přišlo. Jednotlivé etudy totiž fungují dokonale a na hrdinech se Daniel Pennac doslova vyřádil, jakmile však dojde na zápletku, ta se plíží podél plotu a nebýt několika narážek, čtenář by jí málem ani nepostřehl. Což se naneštěstí výrazně promítá i do závěrečného finále.
Jinak fajn čtení, obzvláště potrpíte-li si na dobře mířené štulce do zad konzumní společnosti. Autor to s komikou zbytečně nepřehání a drží se v příjemně srozumitelné rovině, přičemž některé jeho poznámky jsou doslova odzbrojující. Občas možná trochu děsivé, ale to už k humoru patří. V důsledku tedy taková střídmější kombinace spisovatele Chucka Palahniuka a filmového režiséra Jean-Pierre Jeuneta, které chybí k dokonalosti pouze celistvější forma.
Jako první knihu autora jsem četl před nedávnem Obchodnici s prózou, která mě přímo omráčila. Tato kniha je trochu míň praštěná, ale opět se výborně čte (ten styl je jedinečný), je to osobitý humor, ale i (občas) drsná detektivka. 85%, 19.3.2014.
Autorovy další knížky
2004 | Jako román |
2011 | Pes Paličák |
2004 | Lidožrouti z Obchoďáku |
2003 | Sudička pistolnice |
2002 | Obchodnice s prózou |
Kdybych regulérně začala tímhle, tedy prvním dílem série, asi bych se k dalším knihám neodhodlala. Nebylo to špatné, ale místy dost nepřehledné a nesrozumitelné, navíc zápletka i její řešení tonou v mlze, jak už napsal trudoš. Já jsem ale naštěstí omylem přečetla jako první ten poslední díl, takže nezoufám a věřím, že druhý díl bude lepší. (Ovšem skvělý překlad Vlasty Misařové servíruje jazykové lahůdky navzdory mírné neuspořádanosti autorových myšlenek.)
V téhle knize už Tereza provozuje své jasnovidectví, Špunt je sympatický prcek, s Jéremym jsou jen problémy, Klára se neobejde bez svého foťáku a chudák Benjamin aby to všechno zvládal, včetně svého beraního zaměstnání, které mě vzalo za srdce. Ovšem naprosto úžasné je oslovení Klarinetko!
"Přesně tuhle otázku si kladu každý ráno před svým šatníkem. Říkám si, že jsem stavěnej na heterosexuála, no a prosím, jsem buzík."