Běsa
Dita Táborská
Znepokojivý román o hledání a ztrácení těch nejbližších. Běla a Sabina vyrůstaly jako dokonale na sebe napojená jednovaječná dvojčata — dokud jejich symbiózu nezačala rozežírat drogová závislost. Jejich matka prožila svůj život v paralyzujícím smutku z osudu jedné dcery a v marné snaze zakrýt ho před tou druhou, která svůj život takříkajíc zvládla. Ve stejném roce jako obě dívky se v české vesnici na Ukrajině narodil Vitalij, který se rozhodl řešit neutěšenou ekonomickou situaci odjezdem do vysněného Česka, země svých dávných předků. Práci dostával od Luboše, obchodníka s bílým masem, který jednou dostal odvážný nápad… Všechny postavy propojí dítě, které se po mnoha letech začne nepříjemně hlásit o slovo. Co vlastně chce? Má právo jim po tak dlouhé době vtrhnout do životů a znovu je obrátit vzhůru nohama? Román Běsa volně souvisí s románem Malinka a klade nesnadné otázky, co to znamená být něčí otec nebo matka.... celý text
Přidat komentář
Kniha mě zaujala, výborná je i část tzv. "ukrajinská." A originální je epilog „ručně“ psaný deník Běly Vránové, který se její dceři po různých peripetiích dostává ke čtení.
Četl jsem nejprve "Malinku," ale vůbec to nevadilo. Vřele doporučuji!
Běsa mne bavila více než Malinka, měla větší spád a asi se lépe četla i proto, že část postav jsem měla pod kůží již z Malinky. Pochopitelně jsem musela rychle vědět, jak to dopadne, takže jsem listovala dopředu, ale osudy byly natolik spletité, že mi to nepomohlo a musela jsem pokorně číst popořádku :-). Jinak se jedná o temný příběh dvojčat, po kterém se mi těžko usínalo a potom se mi o něm i zdálo. I přes tragické téma je příběh psán lehkou rukou. Velmi mne zaujalo líčení života v české vesnici na Ukrajině, originální je epilog ve formě Bělina deníku. Vzhledem k tomu, že na konci už člověk ví, jak to dopadlo, z poslední stránky vysloveně mrazí...v pondělí budou buchtičky se šodó.
Jak píše EvikU. - syrové čtení, kdy vás probíhající děj stále nutí číst dál a dál. Již pro přečtení Malinky mne cosi svíralo a teď to nebylo jiné. Knížka stojí za přečtení přes všechno temno, které se v ní odehrává.
Bylo to syrové čtení. Musela jsem vědět, jak to dopadne. Ale vlastně mi nebyla ani jedna postava nijak moc sympatická. Byla by vhodná k přečtení všem, co si myslí, že drogy nic nejsou a nebo kdykoliv přestanou. Drogy si opravdu vezmou celý život a mnohdy ne jen ten, kteří fetujou. Ale i životy jejich blízkých. Opravdu silný příběh. Za přečtení stojí.
Bez výhrad pět hvězd! Bezvadně se čte. Příběh dvojčat a fetu. I slza ukápla.
Spoiler: Víte, mohlo by se otevřít dilema kolem Sabinina postoje vůči Malce. Měla právo od ní dát ruce pryč v takovém absolutním rozsahu? Měla právo Malku tajit před maminkou? Měla právo odmítnout jí informace o Běle? Kde končí její právo na vlastní ochranu jakožto bývalé fetky a kde začíná právo Malky na informace..a tím myslím morální právo opuštěné duše. Jak věděla, že existence vnučky by mamince spíš ublížila než hojila rány po ztrátě Běly? Nakolik v tom hrála roli soutěživost či žárlivost? Nakonec jsem s ní nijak nesympatizovala.
Originální, výborné. Začtete se snadno. Román o tom, že nás minulost vždycky dostihne. Dvojčata jsou spjatá navždy, i když spolu nežijí. Rodinné vazby trvají, otec s dcerou se nemůže nikdy rozvést. Těžko se vystihuje, v čem je kniha tak jedinečná. Možná ve své upřímnosti, syrovosti a detailními popisy různých prostředí. Zkrátka: dobré čtení, tím líp, že jde o českou autorku.
Běsa...jak výstižné, je totiž plná běsů a ještě temnější než Malinka. Pro mě i náročnější na čtení - kvůli prolínání, měnící se osobě vyprávění (autorka používá i 2.os.,č.j.) a množství jmen-proto doporučuji číst v návaznosti na Malinku,max. s velmi malou prodlevou. Byť se mi Malinka dostala pod kůži hlouběji než Běsa, zaslouží si plný počet a mé doporučení. Určitě se k této dvojci knih vrátím-mají mj.krásné obálky a záložky v barvě druhé knihy, jak propracované! Autorku řadím k našim nejlepším a nejvýraznějším současným spisovatelům.
Kniha byla výborně napsaná a propracovaná. Dokázala překvapit vývojem postav. Vykresluje velmi těžký život na Ukrajině, i jak bylo pro přistěhovalce těžké se tu v 90. letech uchytit. Vztah dvojčat je nádherný, propojený, dokud ho nezničí drogy. Určitě si přečtu i Malinku.
Z tohohle mi bylo strašně zle. Knihy Dity Táborské (nebo Viktorie Hanišové) jsou nejúčinnější antikoncepcí, jakou znám.
Běsa je svým zpracováním poměrně složitá, obsahem nesmírně náročná, ale obojím dokonale zvládnutá. Volně navazuje na Malinku a odkrývá některé skutečnosti hluboko do minulosti. Nečetla se mi úplně dobře, občas jsem se ztrácela v postavách, ale možná jsem se jen nedostatečně soustředila, je to opravdu náročné čtení... V každém případě jsem velmi ráda, že jsem dala oběma knihám šanci a stejně jako uživatelka níže, přemýšlím, že si je obě pořídím do knihovny. A název knihy? Originální...
2020/1
Tak téhle knize říkám velké ANO!
Není to jednoduchý čtení, to vůbec, ale tu bezmoc, vztek, revoltu, zlobu, tu můžete při čtení téměř cítit. A některé pocity vyjádřené fantazií (třeba setkání paní Bůh a Smrta)? Skvělý, dávám 100 %!
Příběh dvou sester, kde v podstatě nic není dobře, nic není zalité sluncem a nic nemůže ani dobře dopadnout...takové depresivní čtení, kdy chcete, aby aspoň něco bylo pozitivní, ale když už na konci trochu naděje svítá, tak to zase nedopadne. Určitě si od autorky ještě přečtu další knihy.
U českých autorek mám strach a utápím se v předsudcích, že z knihy na mě vyskočí jednoduchá a trapná Radka Třeštíková. A proto je moc nečtu.
No a tak jsem se jednou zase hecla a doteď mám z Běsi zimomriavky.
Jedná se o rozsáhlý román plný několika časových rovin, propletených osudů, složitých postav a špatných rozhodnutí. Běsa je naléhavá kniha, ve které se nachází několik aktuálních společenských problémů - otázka drogové závislosti, adopce, návratu ke kořenům či jejich opuštění, mezigenerační otázky, apod.
Prakticky je v té knize vše, ale zároveň se nejedná o nepřehlednou blbost.
Jen jsem měla občas pocit, že aby dostalo prostor co nejvíce postav, ty nejzajímavější byly o to dost ošizeny. Ale to je věc názoru.
Za mě opět poklona paní Táborské! Příběh sester- dvojčat,z nichž jedna skončí na ulici jako drogově závislá a vzdá se dítěte,druhá odmítne nést odpovědnost za dítě sestry. Mezi tím odvíjející se příběh na Ukrajině,mimochodem určitě věrohodně popsaný ,se spojí s našimi hrdinkami. Život v této zemi je těžky i dnes. Líbila se mi i pasáž ,kde Bůh mluví na Smrt. A v neposlední řadě zápisky z deníku drogově závislé Běly,to byla síla. Občas těžší čtení,ale stálo za to. Měla jsem obě knihy půjčené,ale už jsem si je objednala,chci je mít. Těším se na další knihu od paní spisovatelky!
Knihu jsem dočetla s úsilím. Příběh je sice poměrně zajímavý a mapuje asi 40 let, což mám obvykle ráda, ale styl psaní mi nevyhovoval.Přechod mezi er-formou a ich-formou je nepřirozený a některá přirovnání a podobenství byla přitažená za vlasy a do žánru to nesedělo. Zápisky z deníku by mě bavily, ale tím, že bylo zachováno v psané formě rukou (dost nečitelně), nečetly se dobře.
Dlouho jsem přemýšlela, jestli se mi víc líbila Malinka nebo Běsa. Pak jsem došla k tomu, že když člověk přečte obě knihy v tomto pořadí, tak Běsa Malinku krásně doplní, jako celek to je prostě dobré. Běsa se mi četla asi trochu lépe, ačkoli skoky v čase, ději a prostředí byly dost divoké. Příběh byl opět hodně silný, postavy někdy nesnesitelné a nepochopitelné, ale hlavně ze začátku jsem se od čtení jen těžko odtrhávala. Chytlo mě to. Pak tempo vyprávění polevilo, ale pořád to bylo dobré. Až po stranu 290. Pak přišlo ono velké WTF, cca šest stran, nemocniční pasáž s Bohou a Smrtem, kvůli které jsem strhla hvězdičku v hodnocení. Co to bylo? Proč? Komu tím prospějete? Ona tedy ta záležitost s Milošovou tetou už byla dost divná, ale tohle? Naprosto zbytečná část těsně před koncem (nepočítám-li epilog), který už se ovšem opět vrátil k příčetnosti. A pak zajímavý epilog. Bohužel, pachuť z ONÉ pasáže to nepřebilo, nakonec tedy 4 hvězdy.
Po dočtení Malinky jsem si myslela, že je Malka jen takový nevděčný prevít a moc sympatická mi nebyla. Byla jsem zvědavá, jak to vlastně s tím jejím životem bylo. Běsa nám vypoví, co všechno předcházelo Malčinýmu narození, jak to bylo s její původní rodinou. Velkou roli tady hrály drogy a rodinné vztahy. Kdyby Sabina nezklamala a zachovala se jinak, kdyby se Bělá nespoléhala na svou sestru, kdyby se svěřily své matce, kdyby otec měl o rodinu zájem. Těch kdyby je v knížce spoustu a bohužel i závěr není veselý. V obou knížkách mi byly nejvíc sympatické maminky a jejich osud byl podobný