Běsa
Dita Táborská
Znepokojivý román o hledání a ztrácení těch nejbližších. Běla a Sabina vyrůstaly jako dokonale na sebe napojená jednovaječná dvojčata — dokud jejich symbiózu nezačala rozežírat drogová závislost. Jejich matka prožila svůj život v paralyzujícím smutku z osudu jedné dcery a v marné snaze zakrýt ho před tou druhou, která svůj život takříkajíc zvládla. Ve stejném roce jako obě dívky se v české vesnici na Ukrajině narodil Vitalij, který se rozhodl řešit neutěšenou ekonomickou situaci odjezdem do vysněného Česka, země svých dávných předků. Práci dostával od Luboše, obchodníka s bílým masem, který jednou dostal odvážný nápad… Všechny postavy propojí dítě, které se po mnoha letech začne nepříjemně hlásit o slovo. Co vlastně chce? Má právo jim po tak dlouhé době vtrhnout do životů a znovu je obrátit vzhůru nohama? Román Běsa volně souvisí s románem Malinka a klade nesnadné otázky, co to znamená být něčí otec nebo matka.... celý text
Přidat komentář
Jak se životy členů rodiny zamává pár událostí, které vedou k závislosti jedné z dcer. Odstrašující příběh a mrazivé pocity členů rodiny, které se vám dostanou pod kůži.
Nemusíte se obávat podrobného popisu brání drog, o tom tahle kniha není.
Má první kniha této autorky a určitě ne poslední.
Tuhle knihu jsem potřebovala k zalepeni bílých míst v Malince. Kvalita v průběhu hodně kolísala a chvílemi to bavilo hodně, chvílemi vůbec. Tak jako tak bych se ke knížce už nevrátila, což je pro spisovatelku vlastně pochvala. Takhle dobře popsaná realita se jen tak nevidí. Já osobně asi potřebuju číst víc přibarvený příběhy a realitu si nechat k žití.
Začátek byl na 5 hvězd - poté se to zamotávalo a musel jsem se vracet abych se orientoval o kom se vlastně mluví - to bylo na 3 hvězdy a konec to zase vytáhl na 4 hvězdy .-) Děj dobrý, jen mi dala i trochu zabrat kniha ... :-)
Čtivé, to ano, ale Malinka se mi líbila o něco více. Za Běsu bych dala hvězdy tři, ale závěrečný Bělin deník to vytáhl na čtyři.
Já jsem vlastně vůbec nevěděla, že je Běsa volný pokračování Malinky. A bylo to příjemný překvapení. Jakkoliv je knížka depkoidní, četla jsem ji jedním dechem a Dita Táborská se posunula velmi vysoko v mým pomyslném žebříčku. Chvilkama se mi zdálo, že je těch témat dost - adopce, fet, pasáci, ukrajinci, mateřství, velký myšlenky, ale co by z toho jinak bylo, kdyby něco chybělo, že? Střídání forem i vypravěčů se mi moc líbilo, nejraději jsem četla Sabinu, nejmíň ráda Lidku, hrozně mě bavila du forma. Strašně dobrý, jen bych si osobně odpustila ty fantasmagorie s Bůh a Smrtem, ale tak to mi vadilo už u Malinky.
Dobré! Strašně dobré a dobrých českých autorek není podle mě mnoho. V dějových linkách ani postavách jsem se neztrácela. Dala bych šest hvězd, kdyby to šlo.
Střídání časových linek, ani vedlejší postavy mě ve čtení vůbec nerušily, právě naopak. Kniha se mi četla dobře, zpracovává příběh dvou sester, které, byť to nemusí na první dojem vypadat, jsou spolu silně propojené. Příběh Vitalije zase ukazuje, jak se životy lidí mohou navzájem nečekaně propojit a poznamenat. Minus pro mě byl závěr knihy - pasáž s paní Bůh a Smrtem v nemocnici, to mě opravdu nebavilo a vlastně mi to trochu zkazilo celkový dojem ze čtení. Každopádně určitě se těším na Malinku, kterou jsem zatím nečetla.
Tak tohle byla jízda, po prvním dílu najednou do sebe všechno zapadlo, dostalo se odpovědí na otazníky z jedničky a závěrečný deník tomu dodal korunu. Málokterá kniha a příběh mě po dočtení takhle rozhodil. Ty brďo ,fakt dobré!!!
Druhý dil knihy Malinka, byl opět hezký a četlo se dobře i když je kniha náročnější.
Odhalili se zde tajemstvi z prvního dilu.
Hodně silná kniha, volné pokračování Malinky. Druhá kniha odkryje některá nevyřešená tajemství z první knihy. Je to čtivé, ale náročné čtení. Tento příběh mě hodně zasáhl.
BĚla + SAbina sestry, jednovaječná dvojčata a jejich příběh - volné pokračování knihy Malinka.
Perfektní propojení obou příběhů i když to není lehké čtení.
Krásné obálky mají oba díly .
Doporučuji číst oba díly tak jak jdou za sebou
Tak přece jen mi to nedalo a přečetla jsem si volné pokračování Malinky - Běsu. Sledujeme tady prapůvod toho, proč Malinka skončila v kojeneckém ústavu.
Hlavními postavami jsou dvojčata Běla a Sabina. Ty vyrůstají s mámou samoživitelkou, jejich převážně nepřítomný otec se tam jen mihne - za to podstatně. Postavy jsou opravdu skvěle a věrohodně vykreslené.
Druhá linka nás zavádí do české vesnice na Ukrajině a potom sleduje ukrajinské Čechy až do Prahy, kde pracují a jsou vykořisťováni svým ilegálním zaměstnavatelem.
Na konci knížky je uveden i deník, který si psala biologická matka Malinky v léčebně a právě ten dodává celému příběhu na autenticitě.
Jak Malinku, tak Běsu stojí za to přečíst. Je to smutný příběh, ale často pravdivý a cenné je, že se šlo až na dřeň problému - do dětství Malčiné matky. Takto umně zpracovaná sociální témata jsou určitě potřeba a člověk si z toho ledacos vezme. Přiznám se, že ač byl příběh dobře vymyšlený a velice čtivý, chvílemi mi přišel maličko překombinovaný. Z tohoto důvodu hodnotím o trochu výše Malinku. Na druhou stranu autorka zvládla otevřít několik sociálních témat a popsat, kam až některé věci mohou vést. Cenná kniha.
Na úvod chci napsat, že Dita Táborská je pro mě veliký objev, talentovaná autorka s velice originálním jazykem v dobrém slova smyslu.
Běsa je pozoruhodný román s velmi zajímavým obsahem. Na můj vkus příliš mnoho různorodých prostředí s velkým množstvím postav, ale všechno má, samozřejmě, svůj důvod.
Autorka umí báječně popsat a citlivě až naléhavě vykreslit všechny možné nefunkční mezilidské vztahy. Běsa i předchozí Malinka patří do mé knihovny na ta lepší místa, jsem příjemně potěšena pro mě novou autorkou. Doporučuji přečíst v pořadí, ve kterém byla vydána.
Běsa byla o chlup lepší než Malinka, alespoň podle mého názoru. Postavy byly opět skvěle propracované a příběh dvou sester velmi smutný. Líbila se mi propletenost osudů jednotlivých postav, i když některé postavy tam byly trochu navíc. Příjemné bylo zjištění, že příběh Malky pokračuje i na stránkách téhle knihy. Deník z léčebny na konci byl zajímavé zpestření, i když trochu smutné.
Po dočtení Malinky jsem byla zlomená a říkala jsem si, že Běsu budu číst až za hodně dlouho. Jenže já najednou potřebovala zase číst depku, dobrovolně.
Běsu jsem četla dlouho, musela jsem si ji dávkovat, protože jsem tentokrát věděla, do čeho jdu. A i přesto, že Malinka je pro mě prozatím nejsilnější knihou letošního roku, Běsa se mi opět neskutečně vryla pod kůži. Nikdy na tyto dvě knihy nezapomenu.
Příběh dvojčat Sabiny a Běly byl krutý. Dozvěděla jsem se spoustu dalších faktů a skutečností, které jsem k příběhu Malinky potřebovala. A najednou to do sebe všechno hezky zapadlo.
V této knize se setkáte s tématem drog, nechtěného těhotenství, prostituce a podobných špatností. Doporučuji číst nejdříve Malinku, na kterou najdete recenzi u mě na profilu.
Knihy jsou to přenádherné a budou u vás mít úspěch i přesto, že vám roztříští srdce na milion malých střípků.
„Copak je možné být doopravdy šťastný, když není nikdo, kdo by poznal, že se něco děje, ještě dřív, než ty vůbec otevřeš pusu, kdo by v desítkách zvuků bot došlapávajících na schody rozeznal ty tvoje, kdo by při představě, že se ti něco zlého stane, zezelenal strachy a padl v bázni před Bohem na kolena? K čemu je život o samotě?“
Doporučuji s dalšími jednoznačnými pěti hvězdičkami.
Četla jsem po Malince a krásné se mi to propojilo. Jazyk syrový, přímí, skutečný.
Vztah sester dvojčat a jejích životní křivdy, bahno vyplouvající na povrch. Drsná ale nádherná kniha.
Má druhá kniha, kterou jsem od Dity Táborské četla. Opět silný příběh, stejně jako román "Malinka", který je volným pokračováním.
Velmi zajímavým místem v knize je "Deník", který napsala Běla (jedna z postav příběhu) v léčebně.