Bestie
Peter Benchley
Co vlastně děsí a ohrožuje obyvatele a návštěvníky malého ostrova Atlantiku? Zjistit to má vědecká výprava, ale i ta je dlouho bezradná. Kdo a za jakou cenu nakonec mořskou příšeru zlikviduje?
Literatura světová Dobrodružné Horory
Vydáno: 1992 , PrírodaOriginální název:
Beast 1991, 1991
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Skvěle, napínavě, čtivě a místy i hororově sepsaný příběh o obří krvelačné olihni hnané touhou zabíjet zasazen v pověstmi opředenými Bermudami. Děj zároveň pozoruhodně popisuje situaci bermudských vod, v nichž se již vyhubil prakticky celý život, a život prostých obyvatel žijících na tomto vraky obleženém ostrově.
V textu se nacházejí i vtipné části jako např.: ,,Pokud nebudou zbraně účinkovat, domnívá se (St. John), že by se oliheň mohla ovinout kolem kabiny, a ta by se pak prostě na lanech vytáhla nahoru a oliheň by se zabila tady (na palubě)." ,,Ježísikriste, holka zlatá," řekl Darling, ,,to je to samý jako byste lovila tygra tak, že mu strčíte ruku do huby a budete volat: mám ho!'' nebo ,,Ani to jako bomba nevypadá (semtex)," řekl Sharp, když byli hotovi. ,,Spíš jako laciná rachejtle." ,,Nebo řezníkův kanadskej žertík," řekl Darling. ,,Mysliš, že to bude fungovat?" ,,Radši by mělo, co říkáš?" ,,Můžu tě utěšit, Marcusi: Jestli to fungovat nebude, tak už tě stejně nebude mít kdo sprdnout.''
Avšak závěr je poněkud zdrcující...
Vcelku dobře vymyšlený příběh který čtenáře musí bavit. Jde o klasiku tohoto autora, mořská příšera terorizuje všechny živočichy a lidi kteří se přiblíží do její blízkosti. Prostě napětí od začátku až do konce.
Četl jsem to spíš jen tak z legrace, nebo spíš ze zajímavosti, protože tu dvoudílnou filmovou adaptaci jsem v dětství viděl tak asi třicetkrát. Tak jsem si to chtěl porovnat, nakolik se bude předloha odlišovat. A liší se teda dost, v podstatě je to tak půl na půl, takže bych až tvrdil, že jsou to dvě paralelní díla. Který je lepší, těžko říct, vyjde to tak zhruba nastejno plus mínus. Takže tomu dám za tři, má to silný pasáže, pak jsou tam hlušší místa, ale za přečtení to za mě stojí, taková místy napínavá, místy lehce děsivá, ale přesto oddychovka.
Kniha, která vás spolehlivě zbaví chuti plavat v něčem větším, než je zahradní bazén. Temně atmosférická a ledová jako oceánské hlubiny!
Mám dojem, že nedávno National Geographic hovořil s rybáři, kteří podobné (po)tvory zahlédli u pobřeží Jadranu. To bude asi nějaká kachna!
Podle této předlohy byl natočen jeden známý film a já musím bohužel říct, že na obém se dalo ještě zapracovat. Na film se dá koukat, ale rozhodně to není hollywoodský trhák. A totéž platí o knize. Rozhodně zajímavý námět a v knize se střídající napínavé pasáže s těmi méně zdařilými.
„Je to iba zviera. Nemôžete sa pomstiť zvieraťu.“ 17 rokov po Čeľustiach napísal Peter Benchley ďalší hororovo-morský survival o prerastenej oblude, ktorá si rada pochutnáva na ľudských obetiach. A hoci už s tým zďaleka nespôsobil taký rachot, ako kedysi (síce aj túto jeho knihu sfilmovali, ale „len“ ako solídnu televíznu minisériu, celosvetový trhák oscarových rozmerov sa už nekonal), mne sa vlastne Beštia páčila o čosi viac, ako slávny žraločí krvák a i preto jej udeľujem o jednu hviezdu viac. Postavy sú sympatickejšie. Nikto (hlavne teda autor, ehm) nás neotravuje zbytočnými, pre dej málo (až vôbec) dôležitými dejovými zápletkami. A ústredná beštia mi pripadala zlovestnejšia a desivejšia, než žralok. Žralok je krásny, desivý živočích, ale to, s čím Benchley prišiel v románe Beštia, mi na tele vyvolalo predsa len viac zimomriavok. Vravel som si, že s „týmto“ by som sa veru v mori ocitnúť nechcel. Samozrejme ani so sedemmetrovým žralokom, ale v „tomto“, v tých chápadlách, bolo čosi ešte desivejšie, atavistickejšie, nepríjemnejšie a rešpekt budiace. Také to šokujúce uhranutie tesne pred smrťou, keď si uvedomíte, že ste si zahrávali s niečím, čo je vás schopné behom sekundy zničiť...a aj vás zničí a už večer si na to nebude pamätať. Benchleyho štýl je veľmi jednoduchý. Dej dopredu, k povinnému akčnému vyvrcholeniu, posúva prostredníctvom epizódnych „poviedok“, v ktorých sleduje osoby, ktoré sa alebo stanú obeťou zobáka beštie, alebo sa im v poslednej chvíli podarí zachrániť si život. Ako v Čeľustiach, aj v Beštii Benchley veľmi zaujímavo opisuje spôsob uvažovania ústredného monštra. Mimochodom, postavy spomínajú film Čeľuste. Na slovenskom vydaní z roku 1992 mi vadilo viacero pochybený (napr. chýbajúce úvodzovky), strašne nahusto posádzaný text (a k tomu ako bonus malé písmenká, vskutku diabolská kombinácia) a pár zastaraných slov, ktoré boli rovnakou mierou rozkošné, ako príšerné, ale za to Benchley pravdaže nemôže.
Ona by se ta kniha dala odbýt prohlášením, že je to jen zopakování konceptu Čelistí s jinou mořskou potvorou a nebylo by to daleko od pravdy. Slušeno by se a nutno by bylo však dodat, že stejně funkční a působivý koncept. Pravda, zdejší bestie je mnohem více z oblasti nadpřirozena (ale jedna "poučka" v knize zmiňuje dosud neprobádaný vodní prostor koule zemské, tak bych to s tou nadpřirozeností moc nepřeháněl), ale kniha operuje hodně dobře načrtnutými a podanými postavami, nechybí jí sociálně-environmentální, ekologický a trvale udržitelný podtext (vcelku silný). Román má spád, umí být napínavý a napětí a mrazivou atmosféru jeho hned úvodní první kapitoly by mu mohl závidět kdejaký horrorový román.
Poučné, napínavé, rýchlo čitateľné, nemám knihe čo vyčítať. A aj dobrý citát sa v nej našiel, aktuálny:
"Keď sa vyskytne priveľa uškatcov hrivnatých, stúpne počet bielych žralokov, ktoré ich stavy preriedia. Keď je na svete priveľa ľudí, vypukne epidémia, ako napríklad mor."
Tak toto je absolútna nostalgia :) Knihu som prvý krát našla ešte v detskej knižnici (predstavte si) v maličkom oddelení s beletriou, a absolútne som sa do nej v cca 14tich rokoch zamilovala. S odstupom času, keď sa už (na moju veľkú radosť) nachádza v mojej knižnici, to už hodnotím s trochu triezvou kritikou, stále mám ale pre ňu slabosť.
Hneď od začiatku cítiť (hlavne v prvej polovici) autorov záujem o prírodu, o jej ochranu, a o environmentálne problémy, ktoré už v čase písania knihy začínali ničiť krásne prostredia. Autor podmorský a prímorský život pozná a cítite sa, akoby ste tam na loďke boli s nimi, Benchley proste písať vie. Sprvoti som sa nevedela s hlavnými postavami stotožniť, ale cca po prvej tretine knihy to prešlo. Takisto zo začiatku je to zdĺhavé, autor naozaj využíva priestor hlavne na opis prírody a jej pľundrovanie, potom sa to ale rozbehne. Všetky pasáže z pohľadu "tvora" ma ale veľmi zaujímali, takisto všetky jeho "akcie" boli napínavé. Grandiózne finále, hoc možno trochu krátke, to pekne ukončilo. Mimochodom, i keď kniha má len 201 strán, keďže písmo je dosť malé a všetky okraje takisto dosť úzke, prakticky toho prečítate oveľa viac.
PS: kvitujem nápaditú, temer 3D obálku :)
Za mě asi lepší než Čelisti. Četl jsem už před nějakým tím pátkem, ale dodnes si velmi přesně pamatuji pasáže s líčením vylovených moří. V podstatě mě to navedlo na problematiku průmyslového rybolovu....
Autor světoznámých Čelistí přichází v Bestii s dalším mořským dobrodružstvím. Tentokrát je hlavním účinkujícím ve strhujícím dramatu gigantická vraždící oliheň. Peter Benchley zvolil pro Bestii v podstatě úplně stejný scénář, jaký už použil v Čelistech, jen roli policejního náčelníka Martina Brodyho převzal rybář a majitel předělaného vlečného člunu Whip Darling a zámožné turistické letovisko Amity se změnilo na chudé bermudské ostrovy. Strach z mořských hlubin je však v obou případech víceméně totožný. Koneckonců, proč ne? Co fungovalo jednou, bude bezesporu fungovat znovu, zvlášť když je autor o nějaký ten rok zkušenější a vypsanější. Nemá cenu ohlížet se zpátky a dělat si vrásky, že už tu něco podobného jednou a vícekrát bylo. Lepší je vrhnout se do toho po hlavě a užít si napínavý příběh takový jaký je ve vší jeho kráse a jednoduchosti.
"Bestie" kvalit "Čelistí" nedosahuje, to ani omylem, ale rozhodně se nedá říct, že by nějak výrazně zklamala. Já se bavil i tak a je to dáno hlavně tím, že je na Benchleyho psaní sakramentsky znát, že autor nebyl spisovatelem, který by prožil celý život někde za pecí a cucal si příběhy z prstu. Že naopak procestoval celý svět a na moři byl jako doma. Když čtu jeho díla, mám nehoráznou chuť vyrazit někam na dovolenou, tak sugestivně dokázal Peter popsat výpravy na moře. Člověk málem cítí ve vzduchu tu vůni. Negativem vydání z roku 1992 je překlad. České vydání se tisklo na Slovensku a také překlad je československý. Občas se do textu totiž zamíchá i slovenské slovíčko a není jich málo. Ale i tak je fajn, že u nás kniha vyšla, protože zabijáckých olihní není nikdy dost!
Krvelačný, ač rozměrný hlavonožec nevzbuzuje tolik strachu jako nejobávanější zubatá paryba a i proto, že i postavám tu není dán potřebný prostor, tak jako v autorově nejslavnějším díle, ve výsledku jde o záležitost v lepším průměru, ale určitě se s Benchleyem ještě potkáme - 65 %
Krátka, ale veľmi napínavá kniha. Už od začiatku, som tušil že tentokrát to bude, neobyčajne, kvalitný, zážitok. Autor neuveriteľne realisticky, vystihol atmosféru, prímorského mestečka, Bermudy. Postavy sú napísane tak dobre až sa zamýšľam nad tým či neexistovali aj v skutočnom svete. Samotná Beštia je tu monumentálna, masa, podmorskej, hrôzy. Síce je pravda že príbeh miestami pokrivkáva na jednu nohu, napokon sa na nej, ale udrží a rýchlosťou svetla, dôjde k finále. Samotné finále je asi jeden z najlepších záverov aké som čítal. Je plný napätia a neklamem, keď poviem že som sa pri ňom spotil a lial zo mňa pot ako keby som sa kúpal, niekde na pláži v prímorskom mestečku, Bermudy. Kniha ma milo prekvapila a to že som sa pri jej čítaní cítil ako keby som bol priamo v deji je najlepšie odporúčanie si ju prečítať. A možno aj dva krát.
moje hodnocení bude asi ovlivněno tím, že je to první horor, který jsem kdy četla a bylo mi asi 14 let. A já se při tomto čtení sakra bála. Tato kniha na mě velmi zapůsobila a některé zcény se mo vybavují dodnes, když se řekne bestie.
Znova ekologicko-dobrodružno-sociologická sonda do obyvateľov prímorského mestečka. Len už to zaváňa B-ečkovosťou, hlavne charakterov postáv a priamočiareho deja. Ale čítať sa to dá.
Někdo chce mít za domácího mazlíčka štěňátko, někdo koťátko, jiný, odvážnější, roztomilého chameleonka nebo třeba malou jedovatou hadičku. Můj vysněný mazel, když pominu osm noh a pavučinové doupě, má chapadla. Hodně chapadel. Hodně chapadel má i bestie v románu autora Spielbergem proslavených Čelistí.
Jasně, jde o klasický schematický a vcelku předvídatelný thriller, ovšem přítomnost obří olihně pro mne kniha získala náboj přitažlivosti. A nezklamala. Jdu shánět akvárko a pozemek, na kterém bude stát...