Bez adresy
Lenka Reinerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/63_/6379/bez-adresy-6379.jpg
4
30
30
Nové vydání tří rozsáhlých autobiografických povídek pražské německy píšící autorky.
Přidat komentář
Nechtěla bych prožít to, co prožila autorka. Ale chtěla bych umět psát jako ona.....
Německá autorka žijící v Praze a její povídky. Hledání fotky dívky, která zemřela v koncentračním táboře. Naléhavý děj, velmi silné čtení (3.10.2006)
Na tuto knihu jsem narazila díky e-knihám zdarma .... a nebyl to zas tak špatný příběh ... první část se odehrávala jako v přítomném čase vyprávějící (a její nucené cestování kvůli 2.světové válce) a další části jsou cestováním po místech z války a retrospektivní vyprávění o osobách, se kterými se setkala, ale už nežijí ... nebyla to vůbec špatná kniha na přečtení ...
Lenka Reinerová se pokouší "díky drobným zážitkům" porozumět "velkým událostem". Ony velké události 20. století ji chytily za vlasy a vláčely ji nekompromisně s sebou. Protáhly ji nejistým a nebezpečným exilem za války (francouzské vězení a pobyt v Maroku, Mexiku a Srbsku) – povídka Bez adresy. Poslaly ji hledat stopy po její mladší sestře do Ravensbrücku, kde bolestně srovnávala její úděl s osudem člověka, kterého znala a který stál na opačné straně mravního spektra, švýcarské udavačky - povídka Výlet k labutímu jezeru. A nakonec nikoliv dějiny, ale rakovina ji o vlasy připravila, a ne obrazně; vracela se jí po několik desetiletí - povídka Tragický omyl a správná diagnóza.
Jak se s takovým životem dá vůbec vyrovnat? Lenka Reinerová odpověď formuluje několikrát – a já čtu její knížky nejen pro její specifický styl, pro mě ohromně čtivý, ale právě pro nalezení jediného možného východiska, které naznačuje např. v první povídce koncipované jako vyprávění o vlastním životě určené londýnské bezdomovkyni:
Nevím, co tě zahnalo na odpočívadlo schodů, nespravedlnost, bída nebo snad pohrdání, které chováš k běžným lidským tvorům. Nechci ti něco vyčítat, chci ti jen říct, co s sebou nese život a že může být zároveň velice ošklivý a pak zas docela obstojný, dokonce i krásný.
Celý svůj dospělý život se pokouším nastavit svůj pohled na svět a lidi takhle optimisticky a moudře, ale je to pěkná fuška, to vám řeknu. Mám Lenku Reinerovou ráda i proto, že mě to učí.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Kavárna nad Prahou |
| 2007 |  Čekárny mého života |
| 2007 | Vůně mandlí |
| 2002 | Všechny barvy slunce a noci |
| 2009 | Lodní lístek |
Tiež som sa k tomuto výtvoru dostal vďaka e-knihám zdarma a musím povedať, že sa mi to vcelku aj pozdávalo. Vzhľadom k deju mali všetky poviedky akúsi osobitú melancholicko-tragickú atmosféru, čo však nezabránilo občasným zábleskom humoru, či len drobným rozmarnostiam. Čítal som už aj lepšie veci, no táto je prekvapivo zaujímavá tiež, hoci neviem, či po nej ešte niekedy siahnem.