Bez poslední kapitoly
Josef Knap
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/409645/mid_bez-posledni-kapitoly-W4H-409645.png
4
10
10
Vzpomínky českého spisovatele vězněného v padesátých letech jsou evokací venkovského dětství. Jemné rozvzpomínání na přírodu, lidi a dětské a chlapecké poznávání světa patří k vrcholům Knapovy tvorby.
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 1983 , Křesťanská akademie Řím , Velehradvíce info...
Přidat komentář
Tato kniha mě lákala, protože mám ráda vyprávění o starých časech. Začetla jsem se až napodruhé a nemohu říci, že jsem se nemohla odtrhnout. Text je dost hutný. Asi v polovině knihy, kdy skončí dětství a nastoupí i politika to bylo ještě horší, i když chápu, že je to cenné dílko. Ubírám * za to obtížnější čtení.
Doporučuji. Celá kniha vzpomínek je kouzelné vyprávění o venkově, jeho rodině, přátelích a o vývoji naší země. Přestože občas vypráví o smutných věcech či událostech, je v tom cítit velká láska a životní optimismus.
Vzpomínky Josefa Knapa jsou umělecké dílo. Ožívá nám zde svět malých rolníků, pracovitých lidí z Českého ráje a Podkrkonoší, kraje, do kterého umístil děj většiny svých románů a povídek. Svět, který byl drsný, syrový, ale krásný. Josef Knap si psal vzpomínky do šuplíku a vyšly hodně dlouho po jeho smrti. Jeho životní osud na pozadí 20. století stojí za povšimnutí, když autor a jeho tvorba byly neprávem po roce 1948 opomíjeny. Sám autor byl v 50. letech souzen v politickém procesu s vězněn. Nikdy si ale nestěžoval, nesl svůj osud statečně. Pro mě je on a jeho blízcí skuteční hrdinové.
Autorovy další knížky
| 1993 |  Čas kopřiv |
| 1935 | Muži a hory |
| 1934 | Cizinec |
| 1944 | Věno |
| 1997 | Bez poslední kapitoly |
Přestože psáno dnes již téměř archaickou češtinou, zrcadlí se ve vzpomínkách autorův básnický styl, jemný a čistý jazyk a dobrý postřeh, který popisuje osoby, blízké autorovi s něhou a láskou.