Bez citu
Neal Shusterman
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/498285/bmid_bez-citu-Tmx-498285.jpg
4
262
262
Bez šance / Unwind série
< 2. díl
Tři přátelé, jejichž cesty svedla náhoda sice unikli rozpojení, děsivé proceduře, která z nich měla učinit zdroje náhradních orgánů pro vyvolené, ale zdaleka nemají vyhráno. Connor, Risa a Lev ve zvráceném světě budoucnosti potkávají nečekané spojence i kruté a bezcitné protivníky a z těchto setkání vyvstávají otázky, kde život začíná a končí – a co vlastně znamená žít. Dlouho očekávané pokračování románu Bez šance přináší nejen napětí a akci, ale jak už to u Neala Shustermana bývá, také mnoho podnětů k zamyšlení, které není snadné vystrnadit z hlavy.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2022 , Yoli (ČR)Originální název:
UnWholly, 2012
více info...
Přidat komentář
Bez šance je zatím stále moje nejoblíbenější série od Neala Shustermana, proto jsem měla neskutečnou radost, když to po několika letech klaplo a začaly se vydávat i další díly. Hlavně jsem byla zvědavá, kam se bude příběh dále ubírat, protože první díl končil celkem uzavřeně.
Bez citu mě nezklamalo, vrátila jsem se do skvěle vystaveného dystopického světa. To je něco, v čem je za mě tento autor prostě král. Sledujeme, kam se dostávají naše známé postavy, zároveň se setkáváme s novými, které mají zase trochu jiné příběhy. To je něco, co na jeho knihách žeru. Nejenže vystaví svět, který nás šokuje, a který má podtext toho, že tohle by se reálně jednou mohlo stát, zároveň na něj ale nastavuje spoustu různých příběhů, které nesou jinačí myšlenku.
Zároveň tu je vidět psychologie lidí zaměřená na jejich chování v různých skupinách. Není to tak easy, že se posbírají lidi, co chtějí přežít, protože to díky charakterům není jen o tom ty lidi spojit, a máme vyhráno.
Konec byl drsnej, smutnej, šokující, dechberoucí a já nevím co všechno ještě. Ani jsem tohle vlastně moc nečekala. Takový konec bych normálně viděla zase u závěru celé série, takže už jen proto byla takhle kniha zase skvělá. Možná z poloviny o něco pomalejší a utahanější, ale pořád skvělá.
Po sedmi letech jsem se pustila do druhého dílu této dystopické série. Ač jsem se zprvu bála, že po tolika letech si nebudu skoro nic pamatovat, mýlila jsem se. Dvojka navazuje na události jedničky, a ačkoliv Neal Shusterman zdlouhavě nepřipomíná předchozí děj, nijak jsem se v ději neztrácela.Bez citu je druhý dlouhé roky vyhlížený díl čtyřdílné série, která je opravdu výborná. Má skvělé hlavní postavy, děsivou myšlenku světa, která ale bohužel je tak realistická, že to velmi děsí. V druhém díle se představují zcela nové postavy, vrací se i postava z jedničky, která by se mohla ztratit z překladu, ale to bychom přišli o pěkně zápornou postavu. Ačkoliv je Connor hlavní hrdina příběhu, ve dvojce je lehce upozaděný. Bez citu není ochuzena ani o akční scény, nebo úmrtí. Neal Shusterman se toho zkrátka nebojí, a jde do všeho naplno. O husí kůži v tomto díle opět nebude nouze.
Romance mezi Connorem a Risou pokračuje, ačkoliv není nijak zásadní pro děj, a rozhodně tu nepotkáte žádné emotivní romantické okamžiky. Ač mám sama v oblibě romantiku v knihách, zde mi sedí, že je jen takovým doplňkem.
Sérii rozhodně doporučuji nejen fanouškům young adult, jelikož si myslím, že právě dospělejší čtenáři odhalí pravou podstatu lehkých filozofických myšlenek autora.
Bez citu je po dlouhé době skvělým druhým dílem série, nikoliv nějakým výplňkovým dílem, ale plnohodnotným dílem, který vás bude bavit. Po dočtení opět potřebuji další díl, a mně nezbývá než doufat, že se ho dočkám dřív, než za sedm let jako tomu bylo u toho prvního.
Hodnotím 4,5/5
Neal Shusterman mě obecně baví. Smrtka, Sucho, Bez šance - všechno více než povedené knihy. A Bez citu je pokračování právě posledního jmenovaného, takže jsem čekal opět něco slušného. No, nestalo se.
Bez citu je bohužel naprosto zbytečná kniha a snaha vycucat peníze ze známého jména je až bolestivě jasná. Postavy jsou příšerné. Hloupé, otravné, nudné. Jejich rozhodnutí jsou brutálně tupá a rozhovory... nepsalo tohle nějaké AI? Takhle přece lidé nemluví.
Svět se nikam neposune, lidé v něm se nevyvíjí, příběh stagnuje. Jinými slovy: o ničem, zbytečné, prázdné.
Bez citu je zbytečným pokračováním, které nejspíš (bohužel) vyprodukuje ještě další sourozence. Děkuji, nechci.
Btw co to bylo za překlad? Panebože, takhle slovo od slova snad nebývají ani amatérské titulky k pirátěným seriálům.
Pokračování knihy, která se zdála být uzavřená, což vlastně bylo jaksi dobře, protože trvalo 6 let, než jsme se ho v Česku dočkali. Ale že to čekání stálo za to. Nějak jsem si nedovedla představit, jak by příběh mohl pokračovat a hlavně jakou novou zvrácenou myšlenku by do něj autor mohl vložit. No, rozhodně nezklamal. První díl na mě sice působil děsivěji a měl silnější atmosféru, obzvlášť detailní popis rozpojování, ale druhý díl byl daleko dějovější a poskytl rozvoj jak hlavním třem postavám z dílu prvního, tak "hrdinům" novým.
Musím však podotknout, že mě zklamaly dvě věci. To, jak autor lpí na životě hlavních postav, i když všichni kolem padají jako šachové figurky. Zvlášť když se hrdinové neustále dostávají do situací, ze kterých by prostě tak snadno vyklouznout neměly. A také to, že se v tomhle díle moc neobjevuje vliv částí rozpojenců na vnímání a chování postav, kterým byly dány. Vliv Tylerovy poloviny mozku na CyFiho totiž bylo v celém příběhu pro mě osobně zatím asi to nejzajímavější.
Zároveň musím pochválit Yoli, že zachovala grafické a stylistické zpracování původního vydání Knižního klubu. Sice moje srdce pláče, že mám sérii ve dvou různých vydáních, ale aspoň to nijak nenarušuje kontinuitu čtení :-) (I když teda musím říct, že v Knižním klubu si přece jen dávali trochu víc záležet na korektuře.)
Neal Shusterman jeho knihy jsou čtivé, svižné, sledují poměrně dost hrdinů a hlavně námět je vždy velice originální. Bez citu je pokračování Bez šance - a musím říct, že i přes velký časový odstup mezi vydáním, knížka nezklamala. Čte se dobře a příběh jede. Těším se na pokračování.
Trochu jsem pozapomněla některá fakta z prvního dílu, ale v konečném důsledku to tolik nevadilo. Začátek trochu nudný, život na Hřbitově mě moc nebavil, ale líbí se mi, kam se děj posunul. Některých postav, které už v dalších dílech asi neuvidíme, mi je líto.
(SPOILER) Pokračování ve stejném duchu jako první díl. Kniha se dobře čte, příběh "odsejpá", ale celé mi to přijde takové spíš naivní než scifi. Bylo to tak už u prvního dílu, u tohoto druhého je ten pocit naivity ještě o dost výraznější. Líbí se mi nápad s rozpojováním, který pokračuje z prvního dílu i nápad s vytvořením člověka "spojováním", ale dějová linka, kde se banda dětí vzepře světu a žije napůl utajeně na letišti, do toho zachraňuje další děti a pak finální velká bitva dětí s těžkooděnci je jen těžko uvěřitelná. Celkově 3 hvězdy, hlavně za čtivost knihy, ale další díl už si nejspíše nepřečtu.
První díl jsem přečetla strašně rychle a hltala každé slovo, tady mi ten pocit "no to si děláš pr**" nenaskakoval tak často jako u prvního dílu. Každopádně nechybělo zhnusení se nad lidmi, že něco takového vůbec dopustí, nechyběla řada "ou" momentů a také strhující závěr. Za mě další povedený díl, to že nebyl jako první mu na kráse vůbec neubírá. Těším se na další dva zbývající díly této dystopie a na jejich završení
První díl mě asi uchvátil (bylo to pro mě překvápko) o milimetr víc, teď už jsem věděla, co od Neala Shustermana čekat. Ale opět četlo se krásně, jedna báseň prostě, Shusterman píše neskutečně čtivě a chytí čtenáře do spárů od prvního okamžiku. Jeho témata jsou i zde velmi znepokojivá, navazuje tak přesně na minulý díl a přidává ještě další otázky. Například téma vytvoření umělého člověka z "dílů" jiných lidí - jaké bude asi jeho "já", je to vůbec živá bytost, technicky ano, ale jinak?
Téma rozpojování stále žhavé jako rozpálená plotna. Morální témata a dilemata jsou v autorových knihách denním chlebem. Příběh ponouká k zamyšlení se, ukazuje například jak něco, co vzniklo jako původně dobrá myšlenka, se může nesprávně zvrtnout. Kouká i na otázky víry, která může být pro někoho nepochopitelná, řeší přehnané zbožštění a kult, sahá až na dno čtenářových postojů.
4 a půl a těším se na další díl. Snad bude tentokrát dříve.
Trochu jsem se bála časového odstupu od prvního dílu, šest let není zrovna krátká doba. Ale obavy byly zbytečné, do příběhu jsem krásně a vlastně hned vplula. Parádní pokračování, kdy není nouze o akci i morální otázky. Moc se těším na další díl a doufám, že bude vydán v kratším termínu než tento.
Shusterman nám i ve druhém díle ukazuje znepokojivou dystopickou realitu, kde jsou jistí jedinci bráni pouze jako objekty pro lepší budoucnost vyvolených občanů.
Vrací se nám staří známí, ale máme také tu čest poznat tváře nové a neméně zajímavé. Kupříkladu takový Cam je úplná rarita a Starkey starý dobrý sráč :-D. Na to, jak nám končila jednička a všichni naši hlavní hrdinové byli na maděru, končí dvojka jejich opětovným ozdravením, aby byli ťip ťop na své finální bitvy.
V knize nalezneme, stejně jako u všech Shustermanových děl, filozofické otázky o světě a životě, stejně jako morální dilemata, kterým následně musí postavy příběhu čelit.
Trošku jsem se obávala, aby se nejednalo pouze o to samé v bledě modrém, jakožto maličko rozšířená první kniha, ale mé obavy byly plané. Děj se nám krásně posunul a hlavní protagonisté zjistili nové poznatky ohledně války o vnitrozemí a osobách, které stály za celým procesem rozpojování.
Shrnutím chci říci jen toto - Shusterman je machr a ještě jsem nenarazila na žádnou jeho knihu, která by mne neoslovila a nebavila. Také bych ráda řekla tohle - koukejte vydat další díl ještě tento rok, a ne zase až za deset let .
Obdivuji Neala, jeho představivost a smysl pro detail. První díl pozvedl o další úroveň a představil nám další důležité postavy příběhu. Už se nemůžu dočkat až se osudy všech spojí v pompézní rozuzlení třetího dílu. S Nealem nesáhnete vedle a je jedno, kterou z jeho knih si vyberete. Zkrátka zaručená kvalita nejen rozhodně nejen pro teenagery.
Tak jsme se dočkali pokračování Bez šance a hrozně se mi ulevilo, že to čekání stálo za to! Bez šance je mojí nejoblíbenější knížku Neala Shustermana a musím říct, že druhý díl se mu ve všech ohledech vyrovnal. Měla jsem strach, jestli téma rozpojování, sklizňových táborů a čápnutých dětí nebude už vyčerpané, ale to by nebyl Neal Shusterman, kdyby opět nepřišel s něčím šokujícím.
Přestože už je to dlouho, co jsem četla předchozí díl, do příběhu jsem se vrátila tak snadno, jako bych ho dočetla teprve včera. Kromě známých postav se v příběhu objevila spousta nových tváří, jak je ale u autora zvykem, každý z hrdinů měl v příběhu svou roli. Opět se mi líbilo propojení jednotlivých dějových linek a ten pocit, když všechno začalo dávat smysl.
Bylo to perfektní. Jsem strašně ráda, že jsme se toho druhého dílu nakonec dočkali a doufám, že tentokrát už se budeme moct rovnou těšit i na ten další. Takže kupujte, kupujte, pokud jste od autora zatím nic nečetli, fakt vám to doporučuju, jsem si jistá, že nebudete zklamaní.
Po letech jsme se dočkali pokračování dystopie Bez šance od Neala Shustermana!
Bez citu naváže tam, kde má… Ale nebojte se, na začátku je slovníček pojmů a ten vám pomůže se ve světě po té době zorientovat.
2. díl jsem si užila stejně jako ten první a proto mohu sérii jen a jen doporučit, drží si svou úroveň!
Nikdy bych nevěřila, že se tohohle ještě někdy dočkám, ale here we are, Yoli, MILUJU VÁS.
I druhý díl měl pomalejší rozjezd, až jsem se trochu bála, jestli z toho nebude největší zklamání roku, ale Shusterman mě opět přesvedčil o tom, že je mistr ve svém oboru. To, jak rozehrává několik dějových linek, které spolu zdánlivě nesouvisí, a potom to do sebe všechno začne zapadat jako puzzle, jak buduje napětí, jak vás nutí se o své oblíbené postavy opravdu bát, je zkrátka geniální. Dočteno někdy v jednu ráno, i když jsem musela vstávat brzy do práce, a nelituju jediné minuty. Za mě jedna z nejlepších knih roku 2022 a jenom pevně doufám, že se dalších dílů dočkáme dříve než za několik let.
Neal Shusterman zkrátka umí psát dystopie a jeho originalita světů, které vymýšlí je fakt neskutečná a místy až moc mrazivá Do této série jsem se odhodlala jít až vyšel druhý díl. A co si budeme, od autora mám zatím nejoblíbenější Smrtku a rozhodně jsem chtěla zjistit, co dalšího nám může ukázat a jestli mě překvapí.
Unwind Dystology jsem četla oba díly za sebou a od samého začátku mě příběh vtáhl naplno a je to neskutečný, jak se autor opravdu nebojí vůbec ničeho. Už na konci knihy Bez Šance jsem měla chvilku, kdy mi určitá scéna a celková komplexnost myšlenky tzv. rozpojování přišla bohužel až moc realistická celkem mě až vyděsila a měla jsem husí kůži. Obzvlášť některé detailnější popisy této zvrácenosti jsem musela malinko rozdýchávat a všechny témata mě vedly k zamyšlení. Jenomže vám to prostě nedá a musíte číst dál. To je Shusterman nepustí vás!
Druhý díl Bez citu pokračuje akcí a rozhodně není žadným výplňovým dílem, poznáváme nové postavy a taky se vracíme k těm, které již známe. Byla jsem překvapená, že jsem nepociťovala mezi prvním příběhem a jeho pokračováním žádný časový posun, a to přitom vyšel po několika letech takže autor opravdu hezky navázal tam, kde skončil a jsem zvědavá, jakým směrem se děj bude dále ubírat v dalších dvou dílech, které by měli údajně v rámci této série vyjít.