Bezdětná
Monika Baudišová
Ilustrovaný příběh o neplodnosti a všem, co s sebou přináší – smutek, naději, bezmoc, vztek, černý humor, izolaci, předsudky i sblížení. O tom, jak se z nenormálního stává normální. Pro neplodné, aby se necítili sami. A pro plodné, aby si to dokázali alespoň trochu představit.
Přidat komentář
Netreba ďalších slov. Všetko bolo povedané a nakreslené.
Vo svojom okolí mám dva takéto páry. Každý ďalší nevydarený pokus je ďalšou vráskou na duši. Občas netreba vyprávať, občas stačí obyčajné objatie.
Byla jsem velmi zvědavá na to, jak kniha bude pojatá.
Psychoterapie, myšlenky a pocity, které si mnohdy musíte bohužel nechat pro sebe, informace o IVF.
Příběh jednoho páru, který ukázal světu svůj příběh - jenže ten příběh není jen jejich, ale spousty dalších párů.
V knize je napsané, že nás všichni učí, že žena hned otěhotní, porodí a má dítě. Nejlépe dvě. A nejlépe holčičku a chlapečka. A spousty žen i mužů přesně po tomhle touží. Jenže to mít nemůžou. Trápí se - zlost, bezmoc, deprese, vztek, slzy, bolest.
Nikdy se párů neptejme na "pitomé otázky" ohledně založení rodiny, nikdy nevíme, do čeho můžeme "vrtnout" a z vlastní zkušenosti vím, že ať je to cokoliv, bolí to a pár to rozhodí.
Dítě a rodina je dle mého jedno z nejcitlivějších témat a nikdo nemá právo partnery soudit či odsuzovat.
Možná každý z nás zná někoho, kdo si IVF prošel či prochází. Buďme tu pro ně jako přátelé či rodina. Nesuďme je, nedívejme se na ně z lítostí či bolestí. Prostě tu pro ně jen buďme a doufejme, že se svého malého zázraku dočkají. A i kdyby bohužel ne, stále tu pro ně buďme.
Úžasná kniha, hlavně pro ženy (i muže), kterých se to týká. První komiks, u kterého jsem brečela. Bylo to jako sdílet svojí bolest s kamarádkou, kterou potkalo to samé co mě. Děkuju.
Určitě téma, které nejde poslat do světa a nečekat kritiku. Ti co měli štěstí, nikdy nepochopí. I pro mnoho mužů je tohle téma nepochopitelné. Za mě je kniha fajn. Hvězdička dolů za ilustrace, které mi nesedly.
Kdo nezažil..tak neví..a potom třeba napíše, že je tahle knížka přeceňovaná..určitě bych ji doporučila všem, kdo se trápí a nechápou proč.. mě by určitě strašně moc pomohla v dobách, kdy jsme zjistili, že otěhotnět nebude jen tak, kdy jsem byla na dně a trápila se, proč zrovna my..tyhle doby jsou naštěstí snad definitivně pryč..dnes už je mi jen líto, kolik krásných let jsem strávila tím, že jsem se trápila a měla v hlavě jen dítě...máme to za sebou všechno..IUI, IVF a hlavně neustále otázky proč a obrovské nepochopení ostatních, kteří to ani chápat nemůžou, protože neví jak šílená bezmoc to je....když mi například kamarádka po asi 2 letech, co jsme se snažili o miminko a pořád nic v dobré víře řekla, já to chápu, taky jsme se snažili asi půl roku, myslela jsem, že ji na místě uškrtím..vždycky když mi bylo nejhůř, utíkala jsem ke knížkám, ty pro mě představovaly jediný únik z té šílené reality..do IVF jsme už dali více než by nás stála nádherná dovolená na mých vysněných Maledivách a nedočkali se ani té vymodlené druhé čárky na těhotenském testu natož zdravého miminka a naše cesta ještě neskončila..ale přesto všechno v tom všem vidím obrovský smysl..možnost pomoct nějakému dítěti, které by bez nás šťastný domov nikdy nezažilo, posílilo to neuvěřitelně náš vztah a třeba se ještě stane zázrak a dočkáme se i my, ..však nás brzy čeká pokus č. 5..
Tohle je nehorázně přechválená knížka. Nechci být zlá, ale tak ošklivé ilustrace jako tady se jen tak nevidí. Autorka nemá žádný výtvarný talent a i to téma se podle mě absolutně nehodí pro komiks. Kdyby autorka napsala o neplodnosti román, udělala by mnohem lépe. Souhlasím s losem- pro mne naprostá blbost, vůbec nic mi to nedalo.
Téma, o kterém se opravdu málo mluví. Těžké téma a jsem moc ráda, že ho autorka zpracovala. Úplně jsem cítila tu úzkost a beznaděj, ten tlak a očekávání okolí, ty reakce. Měla by být povinná pro všechny, aby věděli, jak v takových situacích reagovat a co rozhodně neříkat.
Je to vlastně brutální množství emocí vyjádřených v pár větách a jednoduchých ilustracích. A ta jednoduchost sdělení je přitom naprosto výstižná. Za mě doporučuji, ale chápu, že je to takový ten druh knížky, který nezaujme každého.
Velmi povedené.
Krátké, barevné, strohé, sympatickou formou podané citlivé téma, které v nás vzbuzuje rozpaky, soucit i empatii. Autorka se vykreslila a vypsala z vlastní strastiplné cesty, z emocí a obav, kterých byla plná a za to jí patří můj respekt - otevřít se s tak intimním trápením světu určitě nebylo snadné...
BEZDĚTNÁ přivede k hlubšímu zamyšlení, vzdělá, pobaví i rozesmutní.
Příběh o neplodnosti a všem, co s sebou přináší - smutek, naději, bezmoc, vztek, černý humor, izolaci, předsudky i sblížení.
Pro neplodné, aby se necítili sami. A pro plodné, aby si to dokázali alespoň trochu představit.
Velice působivá kniha o bolestném tématu, moc se mi líbil závěr.
"V určité chvíli se musíš odprostit od toho, co se podle tebe mělo stát, a smířit se s tím, co se právě děje."
"Je mnoho způsobů, jak založit rodinu."
Autorce a výtvarnici určitě patří dík za nápad, otevřenost a jeho dotažení do konce. Jistotně to je všestranně zdařilý počin na závažné, doposud tabuizované, ba spíše tak porůznu nešikovně a trapně obcházené a ohmatávané téma. Nicméně právě s tím souvisí asi má jediná výtka - dovedu si představit, že i tak to autorku stálo hodně vnitřní síly a duševního odhodlání, ale byl bych mnohem vděčnější, kdyby kniha byla podrobnější, propracovanější, delší, a to jak z hlediska informační zevrubnosti (týkající se možných biologických/lékařských příčin a okolností neplodnosti, možností a rizik reprodukční medicíny, ale též možných přístupů a strategií, jak se s neplodností vyrovnávat psychicky, jaké reakce okolí jsou vhodné a konstruktivní, či alespoň nejméně zraňující), tak i z hlediska otevřenosti, hlubšího (a třeba i trochu drásavějšího, ale o to názornějšího) ponoru do mysli a psychiky obou partnerů, jichž se to týká, konkrétnějšího ohledávání pocitů nenaplněnosti plynoucích z vidiny, že se nedočkají pokrevního potomstva, a niterného ukotvení jejich příčin. Takhle byla ta knížka během půlhodinky za mnou - jistě: jímavá, vkusná, ale zůstává pro mě jen takovým lehkým nakousnutím problematiky, příliš diskrétním a taktním na to, aby se hlouběji vrylo pod kůži. Ovšem jak už jsem řekl - uvědomuju si nesnadnost traktování tohoto tématu, navíc má očekávání asi byla odlišná než u většiny ostatních čtenářek a čtenářů. Koneckonců třeba někdy vyjde její rozšířená verze - nebo pokračování...
"V určité chvíli se musíš odprostit od toho, co se podle tebe mělo stát, a smířit se s tím, co se právě děje."
Skvěle graficky zpracovaný a velmi osobní komiks, s přesahem velmi vážného tématu, které je bohužel stále ve společnosti tabu a nemluví se o něm. Přínosné jak pro ty, co se v této situaci nacházejí a hledají špetku útěchy, ale i pro nás ostatní, co svými často nedomyšlenými poznámkami umíme "tnout do živého".
Osobně nejvíc kvituji "rozuzelní", kterým celý příběh končí. Ne, že bych hlavní hrdince nepřála happyend, jaký by si pro sebe ona představovala nejradši, ale tak to bohužel většinou v životě nechodí. Což ovšem neznamená, že to musí být nutně špatně, možností je spousta.
Autorka tím podtrhla reálnost celé knihy a já ji vřele doporučuji.
Kniha pojednává o určitě důležitém tématu a hezkou a nenáročnou formou. Pro někoho, kdo se v tématu vidí, je to určitě super! Bohužel mě kniha zas tak moc nebavila.
Zajimavá kniha o bolestném tématu neplodnosti. Kdo zažil, tak ví...
Knihu určitě doporučuji všem.
Tenhle typ komiksů si vážně užívám, obzvlášť jsou-li o tématu mně blízkém. A téma tohoto komiksu je mi velice blízké. Je totiž o bezdětnosti a s ní často související neplodnosti. Tu já moc dobře znám.
Když po něčem toužíte a nedostává se vám toho, je to frustrující. Je-li to zároveň něco, co je jinak docela běžné a co se od vás očekává, je vaše situace o to obtížnější. A pak ty nevyžádané rady a otázky, které vás dostávají do úzkých. To všechno hodně bolí…
V květnu jsem o tomhle tématu v souvislosti s komiksem četla jednu velice trefnou poznámku: i když se téma neplodnosti nebo bezdětnosti docela běžně objevuje i v pohádkách (viz např. Otesánek), mezi dospělými se z něj často dělá tabu, čímž se to podle mého celé dělá ještě horším a tak se ten problém konzervuje. Když se o něčem nemluví, bývá to pak ještě horší. Vždycky je lepší, když to jde ven. A podobně to bylo i s Monikou Baudišovou, která se z toho v rámci autoterapie vykreslila.
Já už jsem se svou situací dávno vyrovnaná (člověk nemůže mít všechno a já už mám toho nejlepšího chlapa na světě ), přesto ve mně čtení těch řádků mnohé pocity zase probudilo. Ale nebylo to ve špatném slova smyslu, spíš jsem tak nějak hodnotila, jak jsem se od té doby posunula a co všechno se změnilo. Především jsem se ale na těch stránkách poznávala a došlo mi, že já bych se tehdy nedokázala tak moc otevřít, takže mám k autorce velký obdiv!
Komiks ale hlavně hodnotím jako skvělý počin, který může nastavit zrcadlo těm, kdo tuhle zkušenost nemají. Na co není vhodné se ptát? O čem raději nemluvit? Jaké to je? Kdo nezažil, ten neví, ale možná může trochu nahlédnout pod pokličku – stačí zalistovat tímhle skvělým a velmi osobním komiksem. Obrovské doporučení!
Od této knihy jsem čekala něco jiného - myslela jsem si, že bude rozebírat rozhodnutí být v dnešní společnosti bezdětná.
Naopak se v této knize dozvídáme, jak je těžké se ve společnosti rozebírat téma toho, když žena nemůže z nějakého důvodu otěhotnět a jaký koloběh lékařů, prášků, změny nálad nebo spousty nevyžádaných rad ji čeká.
Kniha je tvořena minimalistickými ilustracemi, které autorce sloužily jako terapie, zatipmco se touto knihou snaží říct dalším ženám, že i přestože se na toto téma bojí lidé vyjadřovat nebo o něm mluvit, nejsou v tom sami.
Ostatním pak slouží k zamyšlení, zda se opravdu neustále musí ptát na otázky, které se v knize objevily.
Velice zajímavé