Běžkyně - Krátký příběh o dlouhém běhu
Lizzy Hawker
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/262342/bmid_bezkyne-kratky-pribeh-o-dlouhem-beh-6603d4de46a8c.png
3
56
56
Kniha Běžkyně vypráví Lizzyin příběh od školačky běhající po londýnských ulicích až po závodnici lámající rekordy v nejtěžších závodech a horách. Vrozená vytrvalost a hluboký vztah k horám vedou Lizzy k výkonům na absolutní hranici jejích možností, například ohromujícímu 320kilometrovému běhu Himálajem ze základního tábora Everestu do Káthmándú, účasti a pětinásobnému vítězství v UTMB či dosažením světového rekordu v silničním běhu na 24 hodin. A navíc: stala se první ženou, která se umístila mezi muži na stupních celkových vítězů Spartathlonu. Lizzyina odhodlaného ducha ocenil roku 2013 i časopis National Geographic, který ji vyhlásil dobrodruhem roku.... celý text
Literatura naučná Sport
Vydáno: 2016 , Mladá frontaOriginální název:
Runner: The Memoir of an Accidental Ultra-Marathon Champion, 2015
více info...
Přidat komentář
Jak tu téměř všichni uvádějí: první půlka super, druhá půlka změť na sebe nenavazujících ezo myšlenek, z nich většinu známe od Eckharta :-)
Přijde mi, že ji k psaní někdo donutil, a je to z té knihy dost znát.
Inspirace a motivace, to ano, ale velmi mi vadilo překrývání jednotlivých závodů. Raději bych formát jednoho dlouhé běhu a s ním spojené prožitky, pocity apod.
Skvělá kniha o skvělé běžkyni. Hvězdičku dolu dávám za několik posledních kapitol, které byly sice plné hlubokých myšlenek, ale ztrácely čtivost oproti celé knize, kde autorka popisuje různé závody, zážitky, běžecké trasy... Tato kniha mě velmi mile překvapila.
Pro běžce inspirativní kniha. Nicméně vyprávění je místy trochu zmatené a člověk se snadno ztrácí. V druhé polovině pak filozofování převládá nad příběhem.
Nevím, co na tu knihu říct. Když šlo na začátku o závody jako takové, tak mě to bavilo. Trochu mně vadilo, že v knize neustále přeskakuje z jedné životní etapy i závodů či běhů do druhých a já se v tom začala ztrácet. Lizzy je obdivuhodná, co dokázala, ale na druhou stranu si nemyslím, že 6 po sobě navazujících únavových zlomeninách by mělo být takovéto přehnané běhání někomu jako vzor. Její nekonečné filosofování o podstatě, proč vlastně běhá atd. mě ke konci už fakt unavovalo. A nakonec mi přišlo, že to píše tomu Richardovi nebo nějakému jinému chlapovi a na čtenáře už kašle. Nevím, aspoň tak jsem se začala cítit já osobně. Zajímavé čtení to je, určitě stojí za to, ale jak říkám, měla zůstat u psaní o běhání.
Běžkyně je další z řady nepříliš literárně povedených knih.. Tady konkrétně mi vadila rozkouskovanost, přelétání z jednoho období a závodu do druhého, že jsem chvílemi vůbec nevěděla, o kterém že závodu nebo životní etapě to zrovna píše.Ale to zas tak nevadí. Na tyto problémy běžeckých knih jsem si zvykla a automaticky s nimi počítám a knížky si šetřím vždycky na vrcholný období svého tréninku, kde mi dodávají skvělou motivaci a zpestřují mi moje dlouhé běhy. V tomto knížka posloužila skvěle, Lizzy je neskutečná, co všechno dokázala. Poslední kapitola mě taky moc nebavila, na druhou stranu jsem v ní našla takové životní moudro... Že by se člověk neměl přivazovat pouze k jedné životní vášni, protože když pak o ní přijde, místo toho, aby si užíval krásné okamžiky skrz jiné činnosti a vztahy, přemýšlí, jak se s náročnou situací vyrovnat a všechny možnosti kolem něj bez povšimnutí plynou...
Fakt zajímavě psaná kniha, napřed takový nábuch závodů a konec je pouze filozofování. Šlo vidět, že jak sama spisovatelka píše, musela zcela změnit náhled na život. Souhlasím, ale mě ta změna byla nepříjemná a nebavila mě. Kdyby knihu ukončila posledním šikovným závodem, měla by větší úspěch.
Neuvěřitelný příběh o úžasné ženě....či úžasný příběh o neuvěřitelné ženě? Vlastně obojí :-)
Nikdy bych nevěřila, že mě - coby člověku během nepolíbenému - se tak moc bude líbit knížka o běhání. jenže - jak už bylo řečeno v komentáři pajaroh - tato kniha není tak úplně o běhání, a to přesto, že není v knize ani stránka, kde by slovo běh nebylo....
Je o přístupu k životu. O hledání sebe sama. A o nalézání odpovědí.
Kniha o ničem. Už dlouho se mi nestalo, abych něco podobně lehkého četla tak pekelně dlouho a z Běžkyně se tak stává suverénně nejnudnější kniha letošního roku - rámcový příběh se drolí a nefunguje, protože málokdo bude znát oblast, v níž autorka běží, a tak to pro nás je prostě jen sled místopisných názvů. Možná kdyby byl text doplněný nějakými technickými údaji, mapkou, něčím, co by jednotlivé závody trochu ukotvilo v realitě. O Lizzy se v zásadě nedozvíte nic, ale vychází z toho jako hodně velký podivín, který ve 40 letech dospívá k zásadním zjištěním, která si normální člověk odžije v pubertě... Takže nevíme, proč nemá partnera a rodinu, nevíme, jak zvládla nástup mladé, rychlejší generace ultraček a její sebeprezentace jako pokorné, skromné dívky tak docela neodpovídá šesti únavovým zlomeninám během dvou let (co trochu pokory před vlastním tělem?). Styl je přehnaně prostý, absolutně jsem nepochopila v tomhle typu textu poznámky pod čarou a krkolomný, místy nesrozumitelný a anglismy prošpikovaný překlad tomu celému nepomáhá. Takže ne. Tudy ne. MF by měla zbrzdit tempo vydávání běžecký knih, jsou čím dál slabší a věnovat větší pozornost redakci. Oboje by prospělo.
Mám rád knížky o běhání a tahle mě také nadchla... tedy na začátku, když šlo ještě o autorčin příběh. Postupně nad příběhem začlo převažovat filozofování, některé části příběhu se opakovaly, druhá půlka knihy už vypadala, jako by psala dopis svému příteli... ke konci už jsem přeskakoval. Škoda, že autorka nezůstala u stylu z první poloviny knihy.
Úžasná knížka nejen o běhání. Dvě poslední kapitoly nestačí číst jednou ani dvakrát.
"Svět je jaký je a já jsem jaká jsem. Nasněží, až nasněží....Nemůžu předělat věci, aby byly takové, jak bych je chtěla, potřebovala nebo jak bych si přála je mít. Jsou, jaké jsou."
"Vytváříme si vlastní svět tím, kam zaměříme svou pozornost a úmysly. Můžeme si tedy vybrat takový svět, jaký ho chceme mít. Je to vždycky naše volba"
Silná slova.
Krásná knížka o běhání, horách a něčem to všechno přesahujícím. Knížka, za kterou Lizzy děkuji! Knížka, která jen umocnila moje přání postavit se sama na Place du Triangle de l'amité a začít svůj vlastní krátký příběh.
Krásná kniha, vůbec nejlepší ze série běžeckých a sportovních, jaké jsem kdy četla.... i když - je vůbec o běhání? Není spíše o tom, jak důležité je najít si svou cestu, ať už extrémním či poklidnějším způsobem, jak důležité je poslouchat své instinkty a nezapadnout do ubíjející všednosti. A především jak důležité je naučit se pokoře. Tato kniha je více o životě než o běhání, i když v případě autorky je běhání život... přinejmenším je o běhání za svým snem.
Skvělá knížka. Už dlouho mě tak žádná běžecká knížka nebavila. Autorka své příběhy píše poutavě a člověk má hned chuť vyrazit běhat. Po přečtení jsem byla ještě více motivována na běh. Vytkla bych akorát tak posledních 40 stran knihy, kdy se autorka zabívala spíš duchovní stránkou věci.
Běžkyně - Krátký příběh o dlouhém běhu
Knihu jsem... protrpěla. K dočtení jsem se musela vyloženě nutit, ale moje OCD povaha mi bohužel nedovolil knihu odložit bez dočtení :)
Při čtení jsem nechápala, proč ta nebohá žena dělá tak šílené věci, bez jakékoliv zjevné motivace. Rádoby zenové a filosofické myšlenky tomu taky moc nepřidaly. Tak jako miluju knihu Chrissie Wellington a Scotta Jureka, tak tuto knihu bohužel nedoporučuji.