Beznaděj
Stephen King
Stephen King v Beznaději maluje svým rozmáchlým štětcem apokalyptický souboj mezi Bohem a zlem, mezi šílenstvím a zjevením. Naplno uplatňuje geniální nadání napínat čtenáře a jeho fantazie je děsivě živá, když jeho cestovatelé - a čtenáři, kteří se odváží sledovat jejich cestu - začínají objevovat pravý význam slova beznaděj...... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 2020 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Desperation, 1996
více info...
Přidat komentář
Jednoduchý a funkční námět knihy mě po přečtení anotace jedním slovem uchvátil. Nebo dvěma slovy sakra uchvátil. Jenže co naplat, kniha se nedala sehnat. Všechno rozebrané a dotisk v nedohlednu. Inu, na řadu musel přijít mocný internet a jeho bazar. Nemám rád knihy z druhé ruky. Chci si je sám ošmatat, zamastit, polít, zohýbat stránky, ne nutně v tomhle pořadí. V tomto případě jsem však nemohl odolat.
Začátek cesty je skvělý, syrový, špinavý a čiší z něj "Beznaděj". Poté se na silnici připlete víra a neznalá dopravních předpisů omezuje provoz svojí rozvleklou jízdou. Rozumějte, stále je to dobré, ale požitek z výletu je ochuzen. Do cíle jsem tak dorazil o něco později než obvykle. Možná lepší, kdybych překročil rychlost, Collie by se zlobil. Takhle mi jen pokynul na pozdrav a nechal mě projet. Až pojedu zpátky, možná zastavím a prohodím pár slov...
Jedna z knih, kde autor umí udržet čtenáře v napětí až do konce. Konec mi sice přišel už maličko překombinovaný a zbytečně zdlouhavý, ale tak jako tak je tahle kniha moje oblíbená a vřele ji doporučuji všem.
Kniha je přímo brilantní,co se týče hororového děje,takže jí nemám,co vytknout,což zfilmovaná verze knize nesahá ani po paty.
Tohle má být "Král hororu"? Celkem slibný začátek, ale po pár stránkách se začal pan King asi dost slušně sjíždět a nepřestal až do konce. Výsledkem je tenhle velmi slabý spedový béčkový horor(?). Samozřejmě opět narvaný autobiografický momenty a mnoha zvířátky. Pokud by toto měl být autorův pokus o vlastní smíření se se svými démony, tak (podle mě) selhal. Spíš to odpovídá deliriu tremens.
Sice je Beznaděj lepším příběhem než Strážci zákona, ale hodně záleží, který příběh si přečtete jako první. A já volil nejdříve Beznaděj. Knihy jsem koupil s tím dvojbalením a nikde nebylo napsáno, která je která.
Jednoducho skvelé, skvelé a ... skvelé. Typický King, ktorý je pútavý a pomerne ľahko čitateľný. Ide o takmer čistokrvný horor, ktorý má niekoľko mystických prvkov. Trošku mi prekážali pasáže, z ktorých mám dojem, akoby si King vyrovnával nejaký účet s Bohom. Či je to tak, vie len on sám. Nesúhlasím, že prvá polovica knihy je lepšia, ako druhá, napríklad opisy, ako vlastne došlo k nálezu porubu a čo sa dialo potom sú tými najlepšími pasážami z celej knihy. V podstate je Desperation celkom prostý príbeh a tak mi ani pomerne jednoduchý záver knihy nevadil. P.S. Ospravedlnenka do školy v poslednej kapitole je povestnou čerešničkou.
Od knížky jsem příliš neočekávala, domnívala jsem se totiž, že půjde o slabší počin Kinga, nebo bude mít takový děj, který mě nemůže moc zaujmout. A vida, jak se člověk může mýliti. Už po chvíli se si říkala: sakra, ten policajt je divnej. A nemohla jsem se i přes dějovou obsáhlost od knížky odtrhnout.
Tek. Nevím, jak to má King s vírou, každopádně z celé knihy jsem získal dojem, že procházel obdobím jakési krize osobnosti a možná i víry, proto měl potřebu napsat něco podobného. Desperation je výborná kniha plná silných momentů a rozhodně není jen o víře, nicméně chápu ty, kteří ji odsoudí kvůli nadměrným dialogům o Bohu a o tom, jaký je. Je pravda, že jich je tu zbytečně moc a některé proměny postav jsou laciné, King chtěl ale zřejmě ukázat, že ať věříme, nebo ne, vždy si musíme vlastně pomoci sami, i když třeba cítíme, že je to Boží vůle. První polovina je mnohem vydařenější než ta druhá, protože scény, kdy policista chytá nic netušící cestující, jsou fantastické a napínavé. Celé to má navíc skvělou atmosféru odlehlé pouště a osamělost hlavních hrdinů je znát z každé stránky. Duchařský motiv ke Kingovi tak nějak patří, tady je navíc dobře vysvětlen, takže není nač si stěžovat. S blížícím se koncem tempo malinko upadá a závěr nemá asi takovou sílu, jakou by měl mít a úplně tu chybí chvíle, kdy by lezl mráz po zádech a měli bychom větší strach o postavy. Jako celek je ale Desperation velmi dobré čtení a řekl bych, že je o úroveň výš než rozpačití Strážci zákona. Tek en leh. 80%
Abych pravdu řekla, knížka se mi moc nelíbila. Pravda, ze začátku to bylo super. První půlka je napínavá, děsivá, doslova jsem hltala příběh šíleného policajta, jak chytá lidi na silnici a moje fantazie pracovala naplno. Ale pak? Přišlo mi to hrozně překombinované a utažené za vlasy. Jasně, chápu, že v tom bylo něco nadpřirozeného. A ráda si počtu takové příběhy. Ale tohle už bylo moc. Pro mě to naprosto ztrácelo věrohodnost, už jsem nebyla napnutá, příběh ve mě už ani nevzbuzoval strach nebo, přesněji řečeno, takové to mrazivé chvění, co prožíváte, když čtete něco děsivého a naprosto vás příběh pohltí :-) dočetla jsem to víceméně jen z úcty k Stephenu Kingovi, protože je to můj oblíbený spisovatel. A taky jsem pořád tak nějak doufala, že na konci nakonec budu překvapená a celý názor na knížku přehodnotím. Bohužel, nestalo se.
kniha se mi moc líbila,jsem fanda Kinga zatím sem nečetl od něho knihu kterou bych odložil nedotčenou.Tento temný přiběh se mu opět moc povedl.
Beznaděj byla dlouho mou nejoblíbenější Štefanovou knihou - až pak přišlo To a všechno převrátilo naruby!
Myslím ale, že je opravdu neprávem v modrých procentech, podle mě si zaslouží červená. Jenže to by lidi museli číst víc než jen to napsané.
Jasně, na první pohled to vypadá jako nepříjemná pámbíčkařina - jako by se nám Štefan snažil Boha narvat všemi možnými způsoby. Člověk ale musí svůj pohled na věc trochu rozšířit! Když se zbaví svojí omezenosti, pak možná i pochopí, že to není jen o tom hodném dědovi, co sedí na mráčku a hlídá nás - že je to spíš o lidské vůli a síle.
Sakra, Bůh je přece ta největší Beznaděj - když to dovolíme...
Zcela souhlasím s uživatelem Rockwood.
Jako z béčkového hororu. Do toho všudypřítomná křesťanská propaganda (ten malej smradlavej modlitebníček by zasloužil nafackovat), nesympatické postavy a jejich ultra-americké dialogy - mám na mysli např. laškující, briskní a samozřejmě děsně vtipné glosy i v těch nejstresovějších, život ohrožujících situacích. K popukání. Jasně, že všechny kingovky jsou americké až běda, ale toto bylo příliš.
Z božské proměny Johnnyho Marinvilla bych se poblila.
A přitom to začalo tak slibně: Během prvních cca 50 stran jsem se nemohla odtrhnout. Kdyby to tak zůstalo na reálnější rovině a policajt byl prostě úchylák, který pozavírá pár lidí do cely a nechá je mučit se mezi sebou. Ale ne, Štefan potřeboval zapojit velkolepý zvířecí komparz, perverzní erotické hračičky a zázraky boží. Hnus! Nuda!
Už jsem přečetla mnoho Kingových knih, ale tato byla jednoznačně a Beznadějně nejhorší.
Tek!
Beznaděj je hmatatelné, pulzující zlo, sílící každou další stránkou. Mám obavy co naleznu, až otočím list. Jenže nemůžu přestat … Něco mě nutí pokračovat. Tek!
Beznaděj je jako logaritmická rovnice. Prvních padesát stran je naprosto dokonalých avšak pozdější spád příběhu začíná být poněkud nudný. Konec je přímo střeštěný a máte u jeho čtení pocit, že jste třista stran před tím četli něco od uplně jiného autora. jediné co mě v pozdějších fazích knihy zaujalo, byly tři strany z pohledu utočící pumy což je moc málo...
Jak řekl sám King - Beznaděj je o Bohu a Strážci zákona o televizi. Což asi nejvíce vystihuje rozdíl mezi Kingem a jeho druhým já - Bachmanem.
Beznaděj je skvěle napsaný horor, při jehož čtení vás začne mrazit v zádech (mně osobně začalo mrazit v momentě, kdy policista odváží manžele do Beznaděje a jen tak mezi řečí jim oznámí, že je zabije). King ukazuje Boha jako krutou sílu, která se nebojí k dosažení svých cílů využít obyčejné smrtelníky jako figurky na šachovnici.
Štítky knihy
zfilmováno záhady americká literatura Nevada pouště horory Locus Poll Award (ocenění)
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Neuvěřitelná kniha. Od začátku do konce jsem z té knihy byla nadšená a vyděšená zároveň. Kniha je pořádně napínavá a nabitá, ale neunaví vás. Tohle je prostě stará dobrá Kingovka jak má být.