Bezvětrné město. Kniha Druhá
Éléonore Devillepoix
Bezvětrné město série
< 2. díl
Kdo se ujme vlády v Hyperboreji — městě, kde nefouká vítr? Hyperborea padla do rukou nepřítele a ulicemi se šíří chlad. Arka se rozhodla uprchnout zpátky do svého domovského pralesa v Arkádii. Dcera Amazonek, vražedkyně, nositelka prokletí, ničitelka města: to je příliš mnoho břemen na někoho, komu ještě není ani čtrnáct let. Mezi Amazonkami se musí naučit čelit všem nepříjemným vzpomínkám na bezvětrné město, ale i tajemstvím, která les ukrývá. Po stopách své žákyně se na sever vydává i její mentor Lastyanax. Je odhodlaný ji najít, a tak opouští rodinu, přátele a nechává Hyperboreu za sebou. Nepřítel prozatím zůstává ukrytý ve stínu. Nikdo ale nevěří, že se s tím spokojí. Dokážou Lastyanax a Arka tajemného pána lemurů zastavit včas? Druhý, závěrečný díl série v sobě spojuje dobrodružství, politiku a precizně vykreslenou psychologii postav.... celý text
Literatura světová Fantasy
Vydáno: 2022 , HostOriginální název:
La Ville sans Vent: Livre 2, 2020
více info...
Přidat komentář
Druhá kniha navazuje přesně na první. Víc se tu dozvídáme o minulosti určitých postav, které se nejvíc zasloužily o momentální dění. Některé informace byly řečené už dříve nebo částečně nakousnuté, ale velká část z nich byla teprve nyní překvapením.
O akci rozhodně nebylo nouze, protože se v podstatě neustále něco dělo. Nicméně ne vždy mi to přišlo tolik uvěřitelné a věrohodné. Jakože se někteří lidé pohybují městem, přestože se po nich pátrá a zdržují se na místech, kde by je snadno objevili. Při čtení jsem nikdy neměla pocit, že by město mělo být tak velké, aby se tam dokázali skrýt. Jejich odvetné akce byly rychle naplánované, pocitově zjednodušené a zvládnutelné s minimem účastníků. Což bylo trošku divné.
Přes hodně originální svět (plný mixu magie a technologií) a celkovou tématiku jsem občas bojovala s pojmy orichalk, adamant, živazur a dalšími. S jejich využitím a vlastnostmi. Někdy jsem měla pocit, jakoby si některá tvrzení o těchto věcech protiřečila. Ale možná to byl jen můj dojem, protože jsem ve vlastní hlavě tyto předměty nedokázala dostatečně zpracovat. O to víc mě mrzí, že mám pocit, že tomuto světu úplně nerozumím. Ani samotná magie mi nešla do hlavy. Mohou ji používat kdykoli a jakkoli nebo k tomu potřebují ty pečetě, které zmiňují? Mám takový dojem, že asi tak polovinu fungování daného světa prostě nechápu.
Nicméně druhá kniha bylo rozhodně lepší, zajímavější, akčnější. Zvratů nebylo málo, celý děj plynul hezky a každý detail hezky zapadl na své místo. Spousta z toho byla neskutečně provázaná. Se závěrem a dokonce i epilogem jsem byla vskutku spokojená a zakončení celého příběhu tak udělalo pěkný dojem celistvosti s nádechem toho, že by přece jen ještě konec být nemusel.
Jak se mi první díl líbil, tak do tohoto se ne a ne začíst... několikrát odloženo a vzdávám to.
Přečteno .... I když mě první díl bavil o malinko více hodnotím tuto knihu též 4* ... Děj se odvíjel krásně už od začátku a bavilo mě to číst .... Jsem moc ráda, že jsem se k této (a prvního dílu) knize dostala .... Rozhodně ne to nadchlo ...
,,Svět někdy sklouzne po příliš strmém svahu, než aby bylo možné ho napravit. Je nutné umět tyto chvíle rozeznat a zachránit, co se ještě zachránit dá.
Krásný jazyk, skvělé postavy, antagonista, jehož motivy jsou pochopitelné, fungující magický systém, tohle všechno dělá z Bezvětrného města skvělou knihu, přesto mám pocit jakési matné neukončenosti celého příběhu.
Druhý diel som čítala s cca mesačným rozostupom po prvom dieli.
Autorka nám pripravila akýsi úvod do druhej časti príbehu, ale ja som sa vo vedľajších postavách úplne strácala. Musela som si dohľadávať kto-je-kto v prvom dieli. Až po dočítaní dvojky som zistila, že prehľadný zoznam vedľajších postáv autorka umiestnila na koniec knižky:).
Túto druhú časť Bezvětrného města som čítala neúmerne dlho. Nebolo to zlé, ale kvalitu prvého dielu nedosahuje.
Na záver musím vyzdvihnúť krásnu grafiku na obálke.
Z mého pohledu je to o ždibec slabší než první díl.. Trochu se vytratil ten odlehčený tón, ale celkově je to velice povedená série, která neurazí ani starší ani mladé čtenáře a fanoušky fantasy. Čtivý a velmi příjemný způsob vyprávění činí z téhle knihy fajn záležitost.
Skvělé zakončení téhle bezvadné duologie, u které jsem ráda, že u nás vyšla (aneb v originále bych si ji asi těžko přečetla). Druhý díl má úplně jinou, temnější a bezútěšnější atmosféru, než ten první (který mám přeci jen o chlup radši), ale to se od vývoje událostí dalo očekávat. Oceňuji, že se vše vyřeší a uzavře a příběh není dál natahován – ale na druhou stranu se mi přeci jen těžko loučilo s tímto jedinečným světem, plného politického intrikaření, mocenských převratů, zrad a pomst, ale především magie a magického města pod ledovou kupolí.
Problém sérií, které mají perfektní první díl je, že má člověk stejně vysoká očekávání i u pokračování.
Kniha je určitě velice čtivá, ocenila jsem nezvyklý příběh a především to, že autorka do knihy necpala zbytečné milostné linky. První díl mě ale asi bavil o trochu víc
Kniha vypráví o vzniku volebního systému a principů demokracie. A samozřejmě nezapomíná na politické a zákulisní hrátky. O čem je řeč? O tom, jaký osud postihne Hyperboreu, bezvětrné město, kde útokem falešných Amazonek padl původní systém a o moc usilují Themiscyrští nájezdnici z Napoky. Ale ve hře jsou další figurky, které nakonec rozhodnou.
Politika je ovšem jen částí fantaskního příběhu. Tou druhou je osud Arky, která utekla zpátky k Amazonkám do svého domovského pralesa v Arkádii, Lastyanaxe, který se ji vydal hledat, ale nakonec se vrací zpět do Hyperboreje, aby zachránil své přátele, a pána lemurů, který je pojítkem toho všeho. A o jehož zastavení Arce i Lastyanaxovi jde.
Detailně vypracované postavy i děj jsou něco, na co se můžete při čtení těšit. I když autorčin styl nebude patřit mezi mé oblíbené. Příběh je psán stylem, který mi nedovoluje se do něj plně ponořit a nezasekávat se něm. Jako bych četla nahlas. Zaměňuji slova a musím se vracet zpátky. Z toho důvodu se mi kniha nečetla nejlíp. Ale ani to mi nezabránilo si závěrečný díl duologie vychutnat.
Velmi se mi líbí obálka, která vystihuje prostředí děje a zrcadlí v sobě hustý porost Amazonského pralesa s vysokými věžemi bezvětrného města.
Druhý díl je stejně tak skvělý jako ten první. Velmi čtivé a napínavé, příběh celou dobu krásně plyne. Co velmi cením je konec, který nebyl uspěchaný.
Za mě top příběh :)
Stejně jako mě překvapil první díl, tak i druhý stál za to. Autorka navázala přesně tam, kde skončila a dokázala ten příběh dotáhnout do konce. Opravdu skvělý zážitek.
Úctyhodné pokračování, které započalo tam, kde to první skončilo, a ani na chvíli nevypustilo duši.
Bezvětrné město je dilogie, která skončila v tom pravém momentu.
Náš příběh začíná krátce po událostech prvního dílu. Nemusíte mít strach, že byste se v dění neorientovali, protože na vás hned na první straně čeká připomenutí postav vystupujících v příběhu, což mě osobně dost pomohlo si mezi nimi opět udělat pořádek. Stejně jako posledně, i tentokrát hraje velkou roli politika. Tato zápletka dostala nový rozměr a stala se o něco zajímavější. Více je kladen důraz na všemožné pletichaření a spiknutí. Co se postav týče, trochu mě mrzelo, že Arka nedostala tolik prostoru jako v prvním díle. Na druhou stranu si svůj čas na výsluní užilo více vedlejších účastníku dění, díky čemuž jsme dostali i jejich pohled na věc.
Autorčin styl psaní je velmi čtivý. Jde z něj poznat, že si dává při výběru vhodných slov záležet a přemýšlí hodně dopředu. Taktéž se jí podařilo neztratit hlavní zápletku mezi těmi dílčími, což se ne vždy podaří. Nicméně mě dost mrzí pomalý rozjezd a naopak urychlené finále. První polovina se odehrávala v dost pomalém tempu a po nějaké větší akci jsem opravdu toužila.
Nakonec tedy musím říct, že to nebylo vůbec špatné čtení. První díl bohužel nasadil laťku příliš vysoko a kniha druhá se k ní tolik nepřiblížila. Přesto můžu tuto dilogii velmi vřele doporučit všem fanouškům fantasy. Svět i postavy jsou krásně rozvinuty a věřte, že budete prahnout po dalším podobném čtením!
Knihu jsem začala číst 2 dny po dočtení prvního dílu a začátek mi teda přišel opravdu zdlouhavý. Prvních 200 stran pro mě bylo víceméně o ničem. Pak už se to konečně rozjelo a svižné tempo vydrželo až do konce. Co se autorce musí nechat, je to, že nikdy nepředvídám jak to bude, protože to prostě nejde. Takže závěr byl překvapivý a druhá polovina knihy skutečně akční. Bylo to i více o emocích, což bylo super, člověk pak i těch pár klišé odpustí. Já se osobně těšila na to, že v knize bude více Pyrrhy a toho jsem se dočkala, takže super. Z první knihy jsem byla sice více nadšená, ale v globále za mě fajn a klidně bych si od autorky ještě něco v budoucnu přečetla.
Druhý a závěrečný díl série se opět může pyšnit nádhernou obálkou se zlatými detaily. Znovu se setkáváme s oblíbenými postavami, které čekají těžké překážky a volby, jež nakonec rozhodnou o osudu celé Hyperboreji.
Cesta k epickému finále mi přišla nekonečná. Bezvětrné město je pomalá fantasy, ale v tomto případě se už autorka pohybovala dost na hraně (ještě chvíli a trpělivost by mi došla). Druhá polovina byla záživnější, vtipnější a konečně už i plná odpovědí.
Jsem ráda, že dílů v sérii není více, protože hřbety vypadají (až na miniaturní označení kniha první, druhá, které lze na první pohled přehlédnout) úplně stejně.
(SPOILER)
Cirka první polovinu knihy jsem se rozpomínala na postavy a děj 1. dílu. Pak se příběh opravdu rozjel, i když občas je fuška sledovat tolik postav. Je to napínavé i vtipné, čtivé. Dle informace v knize jde o poslední díl.
Dozvíte se víc víc o Arce a Amazonkách i pánovi lemurů. Mistr i Pyrrha se stanou odvážnými zachránci města a nechybí ani Trpaslík a had(i). Symbolem obnovy města je návrat želv.
Přečteno za 2 večery. Jinak opravdu oceňuji grafiku obálky, akorát bych uvítala pevnou vazbu.
Druhý díl se mi líbil o dost víc, než první. Zaujalo mě, jak se autorka vracela příběhem do minulosti a rozkryla tím mnohdy netušené informace, které se pospojovaly a propojily se zápletkou z prvního dílu.