Bible pro děti
Bridget Hadaway , Jean Atcheson
Pěkně a srozumitelně vypracovaná kniha Starého i Nového zákona, bohatě ilustrovaná a tím, že je psaná pro děti, velmi dobře srozumitelná.
Náboženství Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 1991 , Mladé letáOriginální název:
The Bible for Children, 1973
více info...
Přidat komentář
Před mnoha lety, když jsem ještě chodil do školky, nám tuto knížku koupila babička. A přestože měla zřejmě dobrý úmysl, neboť zajisté chtěla ve vnoučatech zasít vztah ke křesťanství, tak u mě byl efekt naprosto opačný, protože mě mnohé z těch příběhů tehdy dost děsily. No uznejte sami: Král Herodes povraždí novorozence, král Nabukadnezar upaluje lidí v peci, Baalovi kněží podřezavaji nad oltářem .... A k tomu všemu drsné ilustrace: Dodnes mi v hlavě utkvěl dvoustranný obrázek topících se lidí při potopě světa, stejně tak obrázek chlapů se zakrvácenými meči, jak matkám vytrhavají z náručí novorozence - prostě drsný naturel! Pravda, ilustrace jsou velice hezké, ale zároveň jsou někdy dost naturalistické a pro dítě školkového věku občas děsivé...
Knížku jsem si později přečetl sám, když jsem byl asi ve čtvrté-paté třídě, a tehdy se mi biblické příběhy začaly líbit mnohem více. Řekl bych, že věk cca 8-11 let je cílová skupina, která je myšlena tím "pro děti" . Pro menší děti (školka, začátek školní docházky...) bych doporučil jiná zpracování biblických příběhů.
Pro určité objasnění určitých dějů či postav není špatná tato kniha. Má krásné obrázky s krátkým příběhem, ale jako čtení na jednou je to moc matoucí, protože jsem měla docela problém se orientovat v postavách jako tak, že jsem měla problém si urovnat kdo je čí potomek či k jaké době příběh zařadit a tak. Já to brala tak, že jsem si přečetla hlavně ty příběhy, o kterých jsem slyšela a jen jsem si chtěla některé věci ujasnit jak to přesně bylo.
Mali sme ju doma, keď som bola malá. Listovali sme si v nej, čítali a obzerali krásne ilustrácie, na základe ktorých sa aj jednotlivé príbehy lepšie pamätali. Teraz v nej u babky listuje ďalšia generácia.
Po letech jsem ji vytáhla z knihovny. A teď nevím co s ní. Vůbec nechápu, jak jsem ji mohla koupit dětem. Určitě jsem ji tenkrát i četla a děti ji brali jako pověsti a pohádky. Ale dneska to nějak nemohu překousnout. Vnoučatům tedy určitě ne. Když budou chtít znát některá jména nebo pojmy, tak ať si to najdou na internetu.
.
Velice jsem ocenila nápad přepsat Bibli do verze pro děti, protože ačkoliv je psaná pro mladší, jsem toho názoru, že je to jedna z mála verzí Bible, která je srozumitelná pro všechny. Co se však týče obsahu, musím přiznat, že to skutečně nebyla četba pro mě. Jistě, zápletka byla v mnoha příbězích zajímavá, avšak nevyhovovalo mi rozuzlení – to, jak prostě najednou přišel Bůh, ztrestal zlé lidi a na světě opět zavládl mír. Tenhle typ řešení mi jednoduše nevyhovuje, ale rozhodně nikomu nechci vnucovat svůj názor.
řekla bych že tahle vymývačka mozků je ještě v pohodě, co si pamatuji, není tam nic v rozporu s mým přesvědčením. Tedy až např. na Izáka, ale to se dá přejít. Je to způsobeno tím, že starý zákon, tedy jeho filosofie je potlačená a jde pouze o příběh-pohádku, a nový zákon je snesitelný. Měla jsem kdysi doma ještě jednu bibli pro děcka, a tam se v plné kráse ukázalo že starý zákon je vlastně převlečený korán, takže hnus a špína a hanba fuj a ble a zlo maximální. Bůh tam nutil člověka aby svlékl jiného člověka z kůže a pověsil kůži na svatostánek. Všechny vraždil a trápil. Holku znásilnili- mohla si za to sama. To jsem ještě chápala- stýkala se se zlýma lidma, i když ji to otec říkal. Ale že pak její bratr vyvraždil ten chlípnej kmen a ti zas jeho, a zas za to mohla ta holka, to ani můj rozum nebral.
Podle mého názoru je problém v tom, že se nelze řídit něčím, co je 3000 let staré. Etika se vyvíjela, a šla podle mě nakonec správným směrem. Občas ale zabloudila a tak vznikl starý zákon , korán a ostatní sračky...
Na tomhle jsem vyrostl, resp. jsem tím byl krmen od školky. Tahle bible byla z celé náboženské hitparády nejsnesitelnější, ale neuvěřil jsem tehdy ani dnes, a tehdy i dnes se pořád divím, že to někdo může brát vážně a už jako kluk jsem si říkal - kdysi lid neochvějně věřil, že země je placatá, že mozek čistí krev a že pouštění žilou je fajn léčba rýmy. Dnes tak nějak tušíme, kolik blbostí si lidstvo vymyslelo z různých důvodů, ale náboženství stále přetrvávají a to mi tak nějak pořád nejde do hlavy.
Mám ji doma dostala jsem ji od rodičů již dávno a sama jsem ji koupila svému kmotřenci před dvěma léty.
A to já bych ji svým dětem rozhodně doporučil. I proto že v té skutečné Bibli, jak zpívá Jarek Nohavica, zatím "rozumím jen větám nerozvitým".
Jsem nevěřící, ale abych byl v obraze koupil jsem tehdy po revoluci v pouličním stánku tuhle nádherně ilustrovanou knihu. Při čtení jsem se ještě více zatvrdil a rozhodně ji zakáži číst svým dětem dokud si neudělají svůj vlastní názor.
Napadá mě citát Charlese Bukowského: "Vyvarujte se těch, kdo neustále hledají dav, neboť sami nejsou nic."
Přemýšlejte sami za sebe a nebojte se kritického myšlení, je to správný způsob, jak se nenechat zmanipulovat kdejakým naleštěným blábolem.