Bílá místa v našich dějinách?

09.06.2023

Je pravda, že jsem čekal faktografickou práci o "mezerách" v naší historii, čili přímo nějakou naučnou hisotrickou knihu. Jenže se jedná se o úvahy, která témata by měla historiografie zpracovat, co vše bylo za minulého režimu zamlčováno a proč, či jak se k daným "bílým místům" stavěla tehdejší vládnoucí strana a její historiografové. I tak mě to bavilo, i když jsem občas musel některé věty, resp. souvětí, číst opakovaně. Autor má košatý jazyk a užívá často složité větné konstrukce. Občas se vyskytne i náznak vtipu či ironie.
Pozoruhodné dílo na to, že to vznikalo těsně v období před listopadem ´89, v některých věcech dobře předpovídal vývoj.

08.10.2021

Je to pozoruhodný historický artefakt. Text byl napsán v roce 1988, resp. 1989, ještě před revolucí a navíc s vidinou, že nikdy nebude publikován. Z tohoto hlediska je velmi odvážná. Zcela otevřeně, tak, jak jsme zvyklí v dnešní době svobodného historického bádání, rozebírá různá zákoutí české historie, zejm. té 20. století a upozorňuje na souvislosti, které tehdejší (tehdy současná) "oficiální" historiografie pomíjí nebo překrucuje. Na knize je velmi zajímavé, jak není jednostranná - člověk by čekal jenom kritiku, co všechno se zamlčelo a pokroutilo v pohledu na Masaryka, Mnichov, církve, na Beneše, procesy, Stalina atd., ale Křen velmi zajímavě líčí i co sama disciplína "Dějiny KSČ" vynechala z dějin dělnického hnutí v Českých zemích a upozorňuje na to, že to byl velmi silný dlouhodobý proud, který zúžením na "Dějiny KSČ" se v podstatě sebezkarikoval. Za pozoruhodnou považuji kapitolu o nacionalismu a konzervatismu.
Takže tato kniha nenahrazuje žádné učebnice, ani nedoplňuje učebnicově bílá místa, ale v době, kdy se o tom ještě nemohlo mluvit, zcela svobodně se "nahlas" zamýšlí nad jevy naší historie, které se vynechávají a proč. Dobrý střípek do mozaiky.