Bílá nemoc
Karel Čapek
Popudem k napsání tohoto dramatu z r. 1937 byl podle autorových slov "konflikt ideálů demokracie s ideály neomezených a ctižádostivých diktatur". Jistou zemi napadla epidemie bílé nemoci. Lékař Galén proti ní vynalezl účinný lék. Lék vydá jen tehdy, když se vlády zaváží, že již nikdy nebudou válčit. Hlava státu, v němž bílá nemoc vypukla - výbojný maršál - chce dobývat svět a před ničím se nezastavuje. Bílou nemocí je napaden hlavní zbrojař země baron Krüg. Galén jej odmítá léčit, dokud nebudou splněny jeho podmínky...... celý text
Přidat komentář
Co říct? Snad jen to, že je to výborně napsaný příběh, který kritizuje lidskou touhu po moci, válce a penězích. Ukázka společnosti, která zavrhne inteligentního a vysoce morálního doktora je smutná o to víc, že v dnešní době je to pořád stejné. Karel Čapek napsal úžasné drama, které má světu co říct i dnes. Jen škoda, že v době svého vzniku nakonec nepomohlo odvrátit hrůzy druhé světové války. Kéž by se alespoň dnes lidé poučili.
Pro mě určitě nejzajímavější Čapkova hra (nepočítám teď Ze života hmyzu, společné bratrské dílo) s nejsympatičtější Čapkovou postavou - doktorem Galénem. Možná ještě více než u jiných Čapkových her a románů je zde přesah do dnešních dní - až z toho mrazí, jak stále dokola děláme stále stejné chyby. Jak jsme pořád stejně náchylní k tomu, dělit svět na My - Oni (přičemž My jsme vždy ti dobří a Oni ti zlí). Jak je stále snadné v nás vyvolat nenávist. Jak málo pro nás znamená lidský život, pokud to není život náš. A jak snadno by se i dnes mohlo stát to, co se stalo doktoru Galénovi, tedy že když nám chce někdo pomoct, tak ho nejdřív budeme nenávidět a potom ... .
Krásné dílo, které mě ihned od začátku uchvátilo... hrozně jsem se četby bála, poněvadž jsem slyšela několik názorů, ale nakonec jsem velmi ráda, že jsem si k dílu našla cestu... Opravdu vřele doporučuji
Kaji se, že jsem se k Bílé nemoci dostala až teď. Je až děsivé, jak je její příběh stále aktuální.
Velmi povedené dílo, jen mě na tom všem mrzí, že to je napsané jako divadelní hra a ne próza.
Opět geniální dílo z Čapkovy tvorby. Čtyři hvězdy dávám jen proto, že Bílá nemoc je divadelní hra, která podle mě už z principu nedokáže naplno využít svůj potenciál. Chyběla mi tam ona věrohodnost, které mistr dosáhl ve Válce s Mloky. Jako román by se mi Bílá nemoc nepochybně líbila daleko víc.
Skvělá kniha, jen žalostně krátká. Přečteno za hodinku a četla bych dál. I přes malý počet stran však příběh říká naprosto všechno. Po dokončení jsem chvilku jen tak seděla a bylo mi smutno. Kniha je taková krásně naivní a rozuzlení tam přichází až příliš jednoduše. Je nepříjemné, když si na to člověk při čtení zvykne a potom je vypuštěn zpátky do reality, kde je takové řešení problémů nemožné.
Určitě doporučuji, nevidím jediný důvod, proč by tuhle knihu někdo neměl přečíst.
Po od naivní Makropulos se Čapek dostal do reálné utopie živého pre-orwellovského typu. Nevyčerpatelné téma se silným symbolismem antitotalitarismu a antimilitarismu. Poutavý jazyk, zajímavé postavy, skvělé scény. Nemohu se dočkat až uvidím nějakou inscenaci, Čapkovských je bohužel v ČR málo.
Zatím nejlepší Čapek. Oceňuji jeho smysl pro megalomanství, kdy stejně jako u mloků a R.U.R., příběh zahrnuje celej svět a jeho možnou zkázu bílou nemocí a válkou. Bohužel mezi bílou nemocí a válkou není nebo, a tim pádem si to Čapek zase Mirko-Dušínovsky šněruje tam, kam by to čekal i slepej.
Tentokrát se nekoná happy end, když už to vypadá, že jo, tak to Čapek utne. Jako Řecko naše tažení na Euru 2004. 8/10, protože je to přeci jen zbytečně černobílý.
Nejsem zvyklá číst divadelní hry, takže zvyknou si na tento styl pro mě bylo trošičku náročnější. Čapek krásně vystihl pomíjivost všeho a dokonale vepsal hlavní poselství mezi řádky
Co je silnější - strach ze smrti nebo touha po moci?
Čapek se v geniálně vymyšleném příběhu zamýšlí na
d lidskými hodnotami a preferencemi.
Už už jsem si myslel, že to bude Happy end, ale to by Čepek nikdy neudělala, protože ví, že by dílo takového rázu zásadně ztratilo hodnotu poslání. Doporučuji - 100%
Zvláštní, jak jsem se tomu dlouho vyhýbala a po přečtení jsem se nestačila divit, jak nádherně to bylo napsané. A nadčasové! Až to nebudu mít v paměti, přečtu si to znovu.
Jen jedno slovo: naivní. Toto slovo perfektně popisuje celou knihu. Něco to do sebe má, ale ta naivita to zabila. Úplně.
Štítky knihy
zfilmováno divadelní hry rozhlasové zpracování pandemie dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Krásně napsaný, četlo se to svižně a člověk se neztrácel v množství postav. Smysl toho příběhu byl taky skvělý, jediný co mě trochu vyvedlo z mého opojení nad četbou byl konec, který byl nečekaný, moc rychlý a vůbec jsem nechtěla aby to takhle dopadlo.