Bílá nemoc
Karel Čapek
Diktátor (“Maršál”), který chce zahájit válku (dobová paralela na Adolfa Hitlera). V téže době se objevuje nakažlivá neznámá nemoc, která zabijí lidi. Mírumilovný lékař (dr. Galén) nachází lék. Bohaté lidi ale vyléčit nechce, pokud nejsou ochotni brojit proti válce. Maršálovým přítelem je také majitel zbrojovky baron Krüg, který také bílou nemocí onemocní. Dr. Galén, který zažil válku, jej odmítne léčit (dá továrníkovi ultimátum – nechce jej léčit dokud nepřestane vyrábět zbraně), proto je předvolán maršálem, přesto odmítá maršálova přítele léčit, pokud bude maršál pokračovat ve zbrojení. Baron Krüg se posléze sám zastřelí. Poté, co později maršál promlouvá k davu, si na prsou najde bílou skvrnu. Nakonec je ochoten vzdát se plánů na válku a ovládnutí světa, pokud jej dr. Galén vyléčí. Dr. Galén jde tedy pro léky a cestou zpět prochází skrz zfanatizovaný dav, kterým je ubit). Zfanatizovaný člověk z davu vysype obsah doktorova kufříku a nalézá ampulky s lékem, které rozšlape, doktor Galén sám zahyne ušlapán davem.... celý text
Přidat komentář
Asi bych řekla, že číst tento příběh v této době je celkem odvaha :D
Ale každopádně už druhá kniha do tohoto spisovatele, která se mi četla jedním dechem a líbí se mi. Ten konec, to je prostě ironie osudu, která mě poměrně dost pobavila :D
(SPOILER)
Mám strašně moc ráda Karla Čapka, takže když jsem si Bílou nemoc vytáhla u maturity, byla jsem nadšená:)
Kniha, o které by se dalo říci, že je nadčasová.
Příběh začíná tak, že se v jedné nejmenované říši, kde vládne maršál začne šířit Bílá nemoc( malomocenství) a nikdo na ni nemá lék. Projevuje se bílým flekem a člověk za velkého zápachu za pár dní zemře. Pouze pro bohaté je na zmírnění obtíží podáváno morfium. Nemoc postihuje lidí od 45 nebo 50 let výše.
Jednou do nemocnice přijde doktor Galén a oznámí, že má lék na bílou nemoc a je ochotný ho poskytnout. Dvorní rada ho z počátku odmítne, ale nakonec mu nabídne ať svůj lék vyzkouší na několika beznadějných případech. Pozitivní výsledky jeho léku jsou téměř okamžité.
Dvorní rada je nadšený a chce od Galena vědět recept na ten zázračný lék. Ten ho drží v tajnosti a je ochoten ho prozradit jen v případě, že přestane válka. Galén byl vojenský lékař a viděl umírat mnoho lidí a nechce, aby to dále pokračovalo. Jelikož nikdo ukončovat válku nechce, tak si Galén otevře vlastní ordinaci, pouze pro chudé lidi. Poté, co onemocní maršál, tak ho jeho dcera přesvědčí, aby splnil Galénovu podmínku a zrušit válku a mohl se vyléčit. Galéna, bohužel při cestě do maršálova palace ušlape dav lidí, kteří křičí:,, Ať žije maršál! Ať žije válka!" A nakonec dav rozšlape i Galénův kufřík s lékem na bílou nemoc.
Jedná se o tragickou divadelní hru o třech dějstvích.
Maturantům doporučuji.
Velice nadčasový pan autor. Čapek spoustu věcí předpověděl ve svých dílech dopředu. Kniha není pro každého, ale já mám oba pány Čapky velice ráda a tato kniha mi nesměla uniknout.
Klasika, četla jsem před lety s nadšením , teď mám pocit , že Čapek viděl ještě dál , než se nám kdy zdálo !
Čínský virus útočí na starší. Z každé chřipky se hned dělá bílá nemoc. Mladí se veselí, staří umřou , uvolní se teplý fleky ve státní správě. Tím ale podobnost končí. Je to protiválečné drama. Se vším všudy. Vyhraná válka je lepší než mír, myslí si Maršál. Mír je lepší než válka , říká Galén. Kdyby náš spisovatel viděl , co se děje potom, asi by řekl, že špatnej mír je horší než válka. Myslela jsem , že fabriky zavřou, nezaměstnanost stoupne na 35% a zfanatizovaní nezaměstnaní pověsí Galéna na poulučním osvětlení. Spletla jsem se, neodhadla jsem Čapka. Dobrý námět, naivní zpracování. Naivní , neskutečně naivní Čapek. Dobrý konec, všechno dobré.
Knihu jsem přečetla v rámci Čtenářské výzvy 2021. Hru jsem měla přečtenou za jeden večer, dobře se četla.
Tuhle hru jsem četl několikrát a pokaždé jsem v ní našel trochu něco jiného. Podle mě jedna z Čapkových nejlepších.
Přestože jsem tento titul déle odkládala, po přečtení mi nebylo jasné proč. Myslím, že téma pandemie je nyní velmi aktuální vzhledem k dění za uplynulý rok. Tím, že se jedná o divadelní hru, přečte ji i "nečtenář" snadno a rychle. Opravdu, žádné složitosti zde od čtení neodrazují, což se mi často u povinné četby stává. Tato kniha mě v tomto ohledu překvapila a svižným dějem moc potěšila.
Příběh se mi moc líbil. Měl svou myšlenku, s kterou si spisovatel různě pohrával. Překvapilo mě, jak byl jistým způsobem příběh podobný naší době. Závěr jsem úplně nečekala, i když mě v průběhu čtení napadl, ale časem jsem ho zavrhla. Ráda jsem si zase něco přečetla ze starších knih. Doporučuji k přečtení.
Karla Čapka jakožto spisovatele doceňuji až v pozdějším věku. Jeho knihy jsou nadčasové a vizionářské - Bílá nemoc není výjimkou.
Čteno jako součást Čtenářské výzvy 2021 – "1. Kniha z lékařského prostředí"
Klasika. Když jsem měl Bílou nemoc číst před lety k maturitě, div že jsem si mozek nezavařil při přemýšlení, jak s tím vydrbat a z kánonu preventivně slaboučkých knih přečíst co možná nejméně. Tehdy jsem si vytáhl (nečtenou) Stařec a moře a všechny povrchní znalosti o Bílé nemoci jsem vypotil na potítku. Lidi se ale mění a koníčky s nimi...
K jednomu z nejváženějších dramat Karla Čapka jsem se tak dostal, až v době, kdy mi pomalu táhne na třicítku a nikdo mi ji vážně nenutí (možná tak nenásilně Čtenářská výzva). Je zajímavé, že v dnešní nelehké době Bílá nemoc opět rezonuje, i když ve zcela odlišných pasážích a jiným způsobem než před 2. světovou válkou.
Bílá nemoc je klasickým příběhem o lidské krátkozrakosti a zabedněnosti, kde se střetávají figurky s vlastnostmi lidskému pokolení stále dobře známými. Utopistický snílek doktor Galén se zde nesnaží vyléčit pouze záhadnou chorobu, ale lidstvo samotné. A dělá to stejnou měrou úctyhodně jako naivně.
Drama prakticky stojí na scénách, kdy svéhlavý doktor, který jediný umí vyléčit zhoubnou nemoc, naráží na stále mocnější pohlaváry (zjevně) nacistického režimu, s nimiž se snaží dohodnout na vybudování světového míru výměnou za "kouzelnou" medicínu.
Na Bílou nemoc je potřeba nahlížet v kontextu doby a v tomhle ohledu si skutečně Čapek servírky nebral. Za jeho osobní statečnost si zaslouží obdiv, jen mám pocit, že následný vývoj dějin nakonec překvapil i vizionářského Čapka.
Trochu mě mrzí jen kvalita vydání, co se mi dostalo do rukou. Na tak útlou knížečku je v ní překlepů a chyb přeci jen trochu moc.
Zakoupeno v roce 2020 za 49,- Kč z e-shopu Knihy Dobrovský.
Zkráceně? Klasické drama s přesahem i do dnešních dnů. Čapek se zde pouští do líčení krátkozrakosti lidstva a opakovaně trefuje hřebíček na hlavičku. Kniha dnes možná již tolik nenadchne dějem či postavami, ale už jen v kontextu jejího vzniku ji je potřeba ocenit.
Hodnocení na DK v době přečtení: 89 %; Moje hodnocení: 80 % jako 4 326. hodnotící.
Wow... ten konec mě fakt dostal. Každopádně co se týče knížek z povinné četby, tak moc doporučuji.
Četla jsem to vloni na jaře. Až děsivě aktuální příběh. Spousta paralel s naší současnou situací: nemoc z Číny, nejdřív tomu nikdo nevěřil a připadali jsme si nezranitelní, pak se to rozšířilo do celého světa, stejně jako v knize jsou nejohroženější starší lidé... Další důkaz, jaký byl Čapek génius a vizionář.
Kam se hrabe covid na tuhle pandemii. Musím potvrdit všeobecný názor - kdyby mi někdo řekl, že se jedná o nějaké současné dílo, nic bych nepoznal (a to nemam na mysli pouze tématem)
Scénáře nemám rád a tenhle mi to potvrdil. Děj je místy velmi naivní a prvoplánový. Zjevně je na tomto díle podstatné pouze jeho protiválečné vyznění.
S ohledem na současnou coronakrizi je ale velice zajímavá první část, kde Čapek popisuje samotnou nemoc. Přinejmenším tuto část stojí za to přečíst.
Štítky knihy
zfilmováno divadelní hry rozhlasové zpracování pandemie dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Ze čtení až mrazí. Když člověk ví, že Čapek napsal Bílou nemoc v roce 1937, je jasné, na co odkazuje a před čím varuje. Stačí ale vyměnit jen pár slov za aktualizované termíny (například Čapkův anarchismus za dnešní terorismus apod.) a na mnoho světových vůdců (či situací v mnoha zemích) by se text jako varování dal použít i dnes.
I proto, že jde o divadelní hru, je čtení velmi svižné a vše směřuje k jasnému a silnému konci. Čapkův přístup je tak ve své koncentrované divadelní formě až neuvěřitelně pesimistický. Je ale velmi pochopitelné proč a svou kritikou se strefuje velmi cíleně a nadčasově...
Dovětek z roku 2021: Kdybychom tak věděli v roce 2019 (kdy jsem knihu četl), co víme dnes. Ještě aktuálnější než dříve, bez ohledu na téma nemoci...