Bílá nemoc
Karel Čapek
Ve své hře z roku 1937 ukazuje Čapek svou obavu z fašismu a předvídá vypuknutí války. Hlavní postava, soucitný doktor Galén, objeví lék na nebezpečnou nemoc, léčí však jen chudé. Mocné muže – politiky a průmyslníky - léčit odmítá, dokud od nich nedosáhne příslibu, že zruší zbrojení a nevyhlásí válku. Přes veškerou jeho snahu však události naberou tragický spád. Tato hra ve své době natolik oslovila, že se již roku 1937 dočkala filmového zpracování pod režijní taktovkou Hugo Haase, který ve filmu rovněž ztvárnil hlavní roli.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Tak nevím, jestli vinit Čapka v jeho neodbornosti a nebo vinit lidstvo, které tu vykreslil, jakožto neschopné rozpoznat a léčit prostý lymfatický edém. Stranou všechna podobenství - toto je od Čapka čirý alibismus, provokace, nezlobte se.
- Milan P.
Tato kniha se mi opravdu moc líbila. Děj a pointa, kterou si z toho člověk odnese je opravdu zajímavá. Hezky se čte a není zde až moc politického. Jak by se mohlo na první moment zdát.
Válka s mloky to není, ale i tak je to velmi působivé dílo. Čte se to celkem snadno a rychle.
(SPOILER)
Jedna z knih, kterou jsme měli na střední škole jako povinnost, a je to dobře, protože by to tak mělo být všude. A to přesto, že mi jinak v rámci smysluplnějšího vzdělávání připadá nejlepší, aby si každý student/ka sestavil svůj seznam oblíbených knih sám, podle toho, co jej zajímá a v rámci studií si to pak prezentoval.
Koneckonců v tomto případě jde o malou knížku, která nemá ani sto stran a navíc je to divadelní hra, což přečtení ještě více usnadňuje. Dovedu si představit, jak bych ji přečetl za pár hodin, kdybych jí chtěl dát na jeden zátah. Čapek je prostě mistr slova a celá hra je sepsána schopnou a svižnou rukou, takže je radost ji číst. Malá knížka, která má skrz nemnoho slov tolik co říct!
Galén je super sympatická postava, zásaditá, lidská a sociální. V době současného kapitalismu už vůbec - mít takhle osud někoho bohatého v rukou jako on a umět jej srovnat do latě, aby nežil na úkor ostatních, ale pro dobro druhých. Řekněme si to upřímně: kdo to dneska má? Až si skoro říkám, jaká je škoda, že to nejde takhle jednoduše udělat. Lidstvo by pak alespoň nesměřovalo nevyhnutelně do pekel.
Nic není černobílé, a přesto je pro některé dětinsky naivní Dětina jednoznačně nejlepší charakter, který pomáhá primárně těm nejpotřebnějším a nejchudším, tak, jak by to mělo být a jak to bohužel mnohdy dnes není. Ostatní postavy jsou dost válkychtivé, bez žádných ambic měnit řád světa, který vždy v určitých situacích vyprodukoval zbytečné hromady mrtvých a nesmyslné války. Pokud se ovšem podíváme na Maršála malomocných, i ten se nakonec pod tlakem svých bližních nechal zlomit a na podmínku míru přistoupil, byť to nakonec nejen jemu bylo houby platné a celé dílo končí maximálně možně tragicky podle slov "nikdo nevyhraje, prohrají všichni." Maršál byl jistě velmi špatný charakter, který se zuby nehty držel své válkychtivé vize: a přesto byl o nějaký ten nenápadný odstín lepší, než skutečný "německý vůdce" minulého století, který si prostě šel za svým i přesto, že kolem sebe všechno zničil a všechny okolo sebe zneužil.
Nemá smysl si nalhávat nějaké nesmysly, jako že byl Čapek tak geniální, aby snad předpověděl pandemii covidu - a přesto je čtení této knihy neuvěřitelně aktuální, jak kdyby tu knihu někdo jiný mohl poprvé sepsat a vydat v letech 2020/21. Nicméně Čapek to psal o století dříve a přesto měl o té "tolik vyspělé" Číně naprostou pravdu.
Je doktor Dětina skutečně tak dětinský, když se chtěl svými metodami domoci míru pro všechny? Koneckonců kdyby nebylo jednoho toxicky maskulinního génia z Kremlu, minimálně v Evropě by mír stále přetrval. Ale to bychom byli asi až zbytečně moc vyspělí, tak třeba nás k míru pro všechny konečně dokope klimatická krize. Možná...
Nádherná nadčasová myšlenka, skvěle sepsaná a vygradovaná až do totální tragédie, jejímž zdrojem byla nesmyslná potřeba válčit a něco dokázat, ale ne pro lidstvo, nýbrž jen pro jeden jeho národ, který se rozhodl agresivně prosazovat na úkor ostatních, byť to bylo zbytečné a bylo by pro všechny lepší spolupracovat. No a nakonec podle toho také naštěstí a zaslouženě dopadl jako odstrašující příklad - ať už myslíme Bílou Nemoc jako knihu našeho mistra spisovatele, tak jako nešťastnou realitu minulého století.
Další kniha z řad období maturita.
Bohužel za mě jedna z nejslabších od Čapka, která mi prošla rukou.
Čas od času se k této knize vracím a stále a stále jsem fascinována poselstvím, které v sobě kniha pro další a další generace nese. Při čtení se mi ani nechce věřit, že toto dílo vzniklo již bezmála před sto lety a stále nám má co říci a je aktuální. Karel Čapek byl opravdu vyjímečný člověk a jedinečný spisovatel.
Dramata tohoto typu mě obvykle moc nelákají, nicméně Karel Čapek patří ke klasikům naší literatury a k nejoceňovanějším divadelním autorům. Proto jsem se konečně odhodlala a mám se v úmyslu jeho dílem postupně propracovat. Jako první jsem se rozhodla pro hru Bílá nemoc, a doufala, že to nebude ztráta času. A nebyla. Překvapivě se mi hra moc líbila a mrzí mě, že za nás ještě nebyla začleněna do povinné četby k maturitě.
Autor v díle zapracoval velmi silné téma, které je stále aktuální a bohužel nejspíš vždycky bude. Pevný a veskrze kladný charakter doktora Galéna v kontrastu s charakterem jeho nadřízeného je velice imponující. Ačkoliv jeho téměř naivní odhodlání zamezit válkám tím, že si jako rukojmí vezme ostatní nemocné ve mně vzbudil poněkud rozporuplné reakce. Jeho neblahý konec mě překvapil.
Celkově jsem byla z díla docela nadšená a rozhodně doporučuji.
Dr. Galén mi svými pevnými postoji i vyjadřováním připomínal Václava Havla, kterému bylo v době prvního uvedení hry na začátku roku 1937 teprve několik měsíců.
A skvělý Karel Čapek mě i v Bílé nemocí oslovil svou lidskostí a schopností vnímat a popsat hlavní problémy své doby a, jak už je u jeho nadčasových děl typické, nejen té. Aktuálnost příběhu a jeho podobnost s pandemií covidu a počátečními úvahami Ruska nad válečným konfliktem na Ukrajině je až děsivá.
"Pandemií. Nemocí, která lavinově zachvátí celý svět. V Číně, pane, se skoro každý rok vynoří nová zajímavá choroba..."
"Žádná starost, holenku, budoucí válka nepotrvá ani týden. To se nepřítel rozbíje na padrť, dřív než se doví, že je válka."
Přečetla jsem opět jako maturitní četbu, ale rozhodně toho nelituji! Do knihy jsem se nepouštěla s moc velkým nadšením, avšak bezprostředně po několika stránkách jsem nabyla vědomí, že tohle se mi opravdu bude líbit. No a líbilo! A jak! Dramata nečtu zrovna s láskou, ale Karel Čapek píše krásně poutavě, a tak jsem knížku přelouskala jedna báseň. Pokud bereme v potaz, že byla kniha poprvé vydána v roce 1937, je zajímavé, jak autor brilantně předpověděl situaci v českých zemích těsně před 2. sv. válkou a současně již tehdy varoval před nástupem nacismu. Díky tomu se jedná o dílo s hlubším podtextem, které nejednoho přivede k zamyšlení. Silně DOPORUČUJI!
Bílá nemoc - Karel Čapek
Anotace:
Popudem k napsání tohoto dramatu z r. 1937 byl podle autorových slov "konflikt ideálů demokracie s ideály neomezených a ctižádostivých diktatur". Jistou zemi napadla epidemie bílé nemoci. Lékař Galén proti ní vynalezl účinný lék. Lék vydá jen tehdy, když se vlády zaváží, že již nikdy nebudou válčit. Hlava státu, v němž bílá nemoc vypukla - výbojný maršál - chce dobývat svět a před ničím se nezastavuje. Bílou nemocí je napaden hlavní zbrojař země baron Krüg. Galén jej odmítá léčit, dokud nebudou splněny jeho podmínky...
Recenze:
Absolutně nemám nic proti této klasice. Je to neuvěřitelně inteligentní dílo, do kterého pan Čapek schoval tolik! Naráží na fašismus, lidskou sobeckost a pokrytectví.
To, jak si člověk začne všímat až když se ho něco bezprostředně týká, to je velmi nadčasová myšlenka.
Mám knihu moc ráda a ráda jsem se k ní díky výzvě “Pročteme abecedu” vrátila, protože je červenec měsícem B.
5/5 ⭐️
Budu moc ráda, když mě pro další recenze budete sledovat na IG: little.monday a na FB: LittleMonday - Rádi čteme ️️️
Po tolika letech a děj se dá vztáhnout i na dnešní dobu.
Poprvé jsem knihu četla na střední, protože jsme to vlastně od učitelky dostaly nakázáno. Bavilo mě to tehdy a bavilo mě to i nyní. Bohužel scénář o tom, jak se lidé snaží zbohatnout na léčení nemoci, válka a všechny aspekty knihy jsou stále aktuální.
Na jednu stranu mě ale štval i doktor Galén, který měl jako jediný lék, ale rozhodl se, že pomůže jen v případě vyhlášení míru. Přece jen by jako doktor by měl hlavně chtít léčit.
Konec je podivně skličující a záchrana lidstva před nemocí v nenávratnu.
Tahle kniha opravdu stojí za přečtení a můžu doporučit i například k maturitní četbě.
Osobně, nejsem fanda knih, které jsou napsané jako scénář pro divadelní hru, hlavně z principu, že spousta detailů tam chybí, ale dal jsem tomu šanci a musím říct, že to rok 2020 dobře vystihlo. Kalamita, chaos a lidé umírají. Rozhodně si přečtu R.U.R., až nebudu mít co číst.
Jedna z mého seznamu knížek k maturitě, byla moc zajímavá, čtivá a určitě jsem ráda, že jsem se k ní dostala. Za mě lepší, než Válka s mloky, která mě vůbec neoslovila, ale doufám, že jí dám někdy další šanci.
2022/15
Předposlední kniha, co mi chyběla k maturitě. RUR mě bavilo o něco víc, ale já Čapka obecně moc nemusím. Je mi jasné, že to byl cíl, ale jsem v tomhle jednoduchá a prostě nemám ráda špatné konce (ani konce alarmující proti válkám a zmanipulovaným davům). Postavy nesympatické, doba smutná.
Toto drama jsem četl (tedy nikdy neviděl inscenované) několik let zpět, ale docela rád na něj vzpomínám. Už proto, že jsem z něj maturoval přičemž jsem si mohl trošičku zamachrovat a s úsměvem odejít s výbornou. Mimochodem, mezi čtením samotným a maturitou uběhly tři roky, takže se docela divím, že jsem na tom machrováním taky nevypadnul. Třeba jméno Galén jsem si vůbec nepamatoval… Teď už zase uplynul další rok, takže to tu zamořuje svými myšlenkami jen abych zaplnil prázdné místo u mého Čapka.
Jedná se o velice prosté a dobře čitelné drama. To jsem ale asi nic moc nového nenapsal. Ono je ale těžké k tomu něco nového napsat, že? Ono je to totiž dost jednoduché i co do obsahu. A upřímně? Proč sakra ne? Ač jsem člověk, který zrovna čte Odyssea a užívá si každý řádek, přeci nemám nic proti jednoduché knize. Pokud je jednoduše napsaná a ještě k tomu má co říct (alespoň minimum), nemám proti ní námitek, nejsem žádný Šalda. A to zase Čapek toho nemá k řečení málo.
Čapek používá velice jednoduché metafory a kulisy, na čtení není absolutně nic složitého. I přes veškerou snahu se Čapkovi nepodařilo zastřít ani kritiku fašismů, které se v oné době jak plíseň rozlézaly po celé Evropě. Otázkou může být jak se dívat konkrétně na bílou nemoc. Možností je – je to prostě nemoc. Jop, lidé jsou občas nemocní, každý se s tím dříve nebo později setkáme. Nwm… v posledních letech se něco takového dělo, ne? Druhou možností je nemoc – metafora. Nákaza, která se šíří společností, stejně jako se právě zmíněný fašismus šířil evropskou společností. Myslím, že ono slovo „bílá“ tomu dodává zcela nové vrstvy, ne? Tato nemoc, sama rozdírající společnost na krev, je jedním z hnacích motorů války. Myslím, že obě alternativy jsou přijatelné.
Ještě dvě poznámky. Jendou je charakter doktora Galéna. Což je, upřímně, charakter dosti problematický. Jsem (no dobře, nejsem, ale nevěděli byste to, kdybych vám to neřekl… a asi by vás to ani nezajímalo, ale dost už!) právníkem a coby takový jsem samozřejmě nucen si uvědomovat jisté etické aspekty práva. Konec konců, docent Škop rozeznává tři složky práva, normativní, etickou a estetickou. Etická stránka čehokoliv je leckdy silně přehlížena a to i přes to, že má velice důležitou úlohu. V právu je to problém neuvěřitelně vážný, o to vážnější u lékaře. A s tím, jak Galén pohlíží na etiku… by se dala vést polemika. Pacifista jistě, ale neměl on by léčit každého? Vážně jeho vnitřní zásada (třebas jistě dobrá a směřující k maximálnímu užitku pro společnost) může potlačit primární zásadu lékařství, pomáhat všem, vždy a bez rozdílů? Může Galén svévolně určit kdo má právo žít a kdo musí zemřít? K jeho přístupu bych byl… skeptický. Morálně jej nezavrhuji, ale jistě by se o něm dalo diskutovat.
A ještě posední věc. U maturity mi byl předložen i neumělecký text s vazbou na Nemoc. Text byl, tuším, recenzí na inscenaci dramatu, kde byl do konce, který zde přirozeně nevyzradím, vsazen žák Galéna, který s doktorem pracoval na léčbě nemoci. A ten žák nebyl s Galénem na konci hry, zůstal v laboratoři. Nevím, zda to byl dobrý krok, skoro bych řekl, že to myšlenku hry poněkud zprznilo. Ale to už je asi na každém z vás.
Dílo Karla Čapka je právem vysoce hodnoceno a oceňováno. Zanechá v člověku hluboký dojem a přinutí každého k zamyšlení.
Štítky knihy
zfilmováno divadelní hry rozhlasové zpracování pandemie dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
AUDIOKNIHA : Skvělé dramatické podání s panem Hrušínským podtrhuje autenticitu poslání, které Karel Čapek do svého dramatu vložil. Ačkoli je idea Bílé nemoci opravdu v kontextu dnešního světa utopistická, neupírá jí to na síle a smyslu. Etické deskriptory by neměly zůstavat zapomenuty, aby mohly alespoň pnit roli mety, ke které by lidstvo mělo směřovat. A nejsou jimy jen mír a bezpečí, ale i humanita, soucit, porozumění, zásadovost, které jsou symbolicky ztvárněny v postavě doktora Galena. Silné, nadčasové dílo.