Bílá věž
Juraj Červenák
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/165371/bmid_bila-vez-8VI-165371.png
4
228
228
Bohatýr (Wales, trilogie) série
< 3. díl
Tato kniha obsahuje dva díly tetralogie Bohatier: Horiaca ríša a Biela vež. Kníže Svjatoslav v dychtivé touze posunout hranice kyjevského velkoknížectví a otevřít národům na severu přístupové cesty k bohatým jižním zemím a Hedvábné cestě vyrazí proti Chazarské říši. Ta byla až doposud hlavní mocností v oblasti Kaspického moře, v povodí Volhy a ve stepích u Donu. Svjatoslavem vedené kmeny se v drtivé bitvě střetnou s armádou chazarského kagana, avšak tím rozsáhlé válečné tažení pouze začíná. Pořád jsou tady pevnosti Avarů, Alanů a Kassogů na kavkazských úpatích, dobře opevněná města na pobřeží Kaspického a Azovského moře a především pohraniční tvrz na řece Don, zvaná Šarkil - Bílá věž. Říká se o ní, že je nedobytná. A Kyjevané se o tom chtějí přesvědčit... Na daleké a namáhavé cestě si však bohatýři postupně uvědomují, že jejich nejhorším nepřítelem nejsou Chazaři, ani krvelační Pečeněgové vedení zrádným chazarským begem, ale temnota, která hlodá v jejich vlastních srdcích. Nakonec bude Ilja v citadele Šarkilu nucen zkřížit meč s mužem, jehož kdysi považoval za svého přítele...... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Přibylo válek a střetů a s nimi spojených hrůz v čele s Kosčejem.. Tohle je vskutku epické vyvrcholení celé ságy.. Nebudu lhát, na konci jsem uronil slzu, Jegora, toho starýho nabručenýho bastarda, jsem si zamiloval snad víc než Ilju. Klobouk dolů,příběh který autor přivedl k životu byla radost číst.
Bílá věž je asi nejválečněji zaměřené dílo z celé kyjevské trilogie. Naštestí pro nás méně akčně zaměřené čtenáře k tomu autor přistoupil tak, že nemusíme číst mnoho a mnoho stránek o tom, kterak se naše hrdinné jezdectvo přesunulo z levého křídla na pravé a šikmo zprava je proti zlým barbarům podporovali lučištníci. Nic takového - vlastně všechny znesvářené strany jsou popisovány jako do jisté míry podlé, vlastní zájmy sledující a krvelačné skupiny. K tomu dostaneme řadu pasáží o dopadu války na jednotlivce a běžné obyvatele, zkrátka nejlepší možný způsob psaní o válce pro mě.
Celkově skvělé, jen jednu hvězdu srážím za to, že to možná bylo až moc dlouhé..
Tak jsem dorazil na konec Iljovi trilogie a tato poslední část byla rozhodně obsáhlá. Z Ilji se to sice stal spíše vedlejší charakter a Kyjevané jsou tu zobrazení více záporně než doposud. Do popředí se dostávají zcela nové postavy a i když jsou na opačné straně než bohatýři člověk jim nemůže nefandit. (A evidentně jim fandil i autor.)
Atmosféra příběhu je asi nejlepší a nejtemnější ze všech tří knih. Nepřátelství roste i uvnitř skupiny a nikdo si nedokáže být jistý starým přátelstvím, natož novými politickými spojenci. Zrada stíhá podlost a nikdo neví kdo mu vrazí meč do srdce, nebo setne hlavu. Nebo kdy ho opustí Svjatoslavova přízeň.
Stejně jako u předchozích dílů i zde je zřejmá důkladná práce při získávání podkladů a upřímně obdivuji pana Červeňáka za jeho vědomosti.
Asi si znovu přečtu povídky z Kámen a krev abych si osvěžil i pozdější Iljovi příběhy...
Tento díl trilogie byl opět překrásný.Velice dobře se četl a měl v sobě tu správnou trhavinu která vybuchovala pokaždé když jsem se začetl prostě nádhera.Doporučuji
Děj a celé Svjatoslavovo vojsko se přesunuje ze severních lesů povodím Volhy ke Kaspickému moři a dál na Kavkaz aby se obloukem vrátil do stepí v povodí Donu. A za ním zůstává spoušť a téměř zničená říše. A před ním mezi uprchlíky chazarský princ a alanská princezna, jejichž milostný příběh je druhou hlavní linkou knihy. Té bych tedy osobně dost prostoru ubral, ale nijak významně mě nerušila a příběh zase tolik nezpomalovala. Naproti tomu finálním bojům není co vytknout, žádné dlouhé protahování a konec.
Série skončila, ale vůbec by mi nevadilo do Svjatoslavovy říše ještě vrátit. Myslím, že v pozdějších bojích na Dunaji by se Muromcova síla neztratila.
Tenhle poslední díl Bohatýra by se také mohl jmenovat „Pověsti o velké lásce mezi alanskou kněžnou Semirou a chazarským kaganem Davidem.“
Druhá polovina desátého století, Kavkaz, Černé moře. Autor znovu poutavě vypráví a zároveň popisuje dva velké konflikty:
1. Chazaři, Alané, Avaři, Kyjevané, Pečeněgové, Bulhaři, Varjagové, samí nespolehliví spojenci, se připravují na velkou konfrontaci sil. Sledujeme intriky vůdců – těch, co tlačí své národy do krvavých střetnutí, z nichž se splétají dějiny.
2. Rozpory ve Svatoplukově kyjevské družině vrcholí a přichází čas k razantnímu řešení.
Autor znovu dovedně míchá osudy skutečných i fiktivních postav (Kyjevan Svjatoslav, čaroděj Koščej, Chazar Herod, Bulhar Ahmed, admirál Pesach, Varjag Sveneld, Pečeněh Kurja, Alanská kněžna Semira, Chazar David ben Josef, bohatýři Jegor Svjatogor, Mikula Seljanovič a spolu s mnoha dalšími samozřejmě Ilja Muromec) a životní příběhy některých z nich dramaticky zakončuje. Podařená knižní série, při níž mi nerozlučnými společníky byly mapy.cz a wikipedie.cz.
85 % (aktuálně 175 hodnotících s průměrem 89 %).
P.S.
Poznámky na konci knihy znovu dokazují autorovu kvalitní přípravu, kdy čtenáře seznamuje se skutečnými historicky ověřenými postavami i názvy a velký důraz klade i na představení mytologie (hlavně alanské).
Kniha si bohužel nedrží tempo dílů předchozích, zejména díky přidané milostné dějové linii, která zdržovala příběh, nebavila mě, spíše mě vysloveně štvala. Občas jsem měl dojem, že sloužila pouze k tomu, aby příběh postačoval na 2 knihy (ve slovenském originále, u nás vyšly souhrně v jedné). Linky s Iljovou družinou či Kyjevany opět bravurní, pěkně propracované. Oproti druhému dílu ubylo magie, přibylo intrik. Kvůli zmíněné pro mne otravné milostné linii nemůžu dát 5*, ovšem i tak kniha rozhodně stojí za přečtení, a jsem si jistý, že si celou bohatýrskou trilogii nekdy zopakuji.
Juraj pokračuje bez straty dychu, diel je temnejší, bohatieri bojujú s vlastnými vnútornými strachmi a démonmi. Koščej je vykreslený úžasne a bitky sú poriadne krvavé.
Ale Juraj, dávam štyri, Ty vieš za smrť koho :)
Uf, uf! Ta mi tedy dala zabrat. Nejen proto, že se jedná o šestisetstránkový špalek, ale... Já nevím, nějak mi přišlo, že to bylo zbytečně natahované. Bylo málo bohatýrů a až příliš Semiry a Davida. Ten jejich románek mě docela štval a klidně bych se bez něj obešla. Je dobré, že byl příběh zprostředkován i z pohledu Chazarů, ale zástupců této strany tam bylo víc než dost. A ten konec! Ten se mi zdál poněkud odfláknutý. Takže pořád je to moc dobrá kniha, ovšem kdyby byla o stopadesát stran kratší, nic by se nestalo a já bych si ji užila na sto procent.
Celá trilogie:
První díl - skvělé! Zrození hrdiny, vykreslení postav a historická věrohodnost plus trocha té mystiky, čar a kouzel vytvořilo naprosto fantastickou směs.
Druhý díl - čistokrevná fantasy. Jiné, než Ocelové žezlo, ale stále skvělé.
Třetí díl - historický román se špetičkou fantasy prvků. Po odbočce v Dračí carevně návrat ke stylu v prvním díle. Ale na můj vkus byl Ilja Muromec trochu zatlačen do pozadí. Finále se ale nedá nic vytknout.
Veľké epické zakončenie príbehu, ktorý naoko demystifikuje ruské byliny. Aj sa zasmejete, aj si poplačete. Je to historický román, aj fantasy. Občas mi dokonca celá séria pripomenula knihy Henryka Sienkiewicza. Mám silný pocit, že tu si Ďuri nastavil laťku proklatě vysoko a ťažko ju bude prekonávať...
První dva díly se mi líbili, zase trochu jiné fantasy, ale hodně v Červeňákově stylu. Třetí díl mě ale dost zklamal. Nemohla jsem se pořádně začíst a několikrát jsem přemýšlela zda ji radši neodložit. Nevím, jestli to bylo větším množstvím dějových liní, či delším rozsahem, ale dočetla jsem jen abych věděla jak to dopadlo...
Tak tohle se hned po přečtení zařadilo na první příčku mého TOP 10 žebříčku. Tentokrát jsem si před přečtením přečetl různé diskuze, takže jsem čekal historický román, kde jsou fantasy prvky jen aby se neřeklo a přesně to jsem také dostal. Nejdřív jsem si říkal, že je to moc dlouhé a ke konci mě to už nebude bavit, ale po dočtení jsem litoval, že to není dvakrát delší. Prostě nově přibylé postavy jsou buď pořádní sympaťáci, nebo praví záporáci. Obě dějové linie plynou jako po másle a po jejich spojení se to čte ještě líp. Nemám co vytknout.
Závěrečný díl trilogie je jedna velká paráda. Kecy v kleci , že je nejslabší. Téhle knize se nedá nic vytknout Dokonalé zakončení , děj graduje. Červenák je prostě mistr pera , proto tohle byla mistrná jízda. Vřele doporučuji, plný počet hvězd . To nejlepší co jsem od Juraje četl. A to jsem zatím četl vše co vyšlo.
Finále ako sa patrí! V "Bielej veži" sa stretneme s novými etnikami a novými mytologickými predstavami. Čitateľ tak má možnosť do seba nenásilne nasať nové vedomosti. Medzi postavami sa to dosť zamotá, kde okrem iného sa z Volcha Vseslajeviča stane mrazivý Koščej Nesmrteľný. Túto knihu môžem len odporúčať. Kto však nemá už bytostne slabosť pre slovanskú mytológiu a kultúru, ten bude možno znudený a sklamaný.
Před skupinou bohatýrů leží nový úkol, neméně obtížný než ten předchozí. Zároveň v jejich řadách panuje rozkol, protože temnému Koščeji se dá čím dál méně věřit. A tak při tažení proti mocné Chazarské říši musí kromě malých bitev mezi sebou vybojovat i ty velké proti dosud neporaženému nepříteli.
Bílá věž patří k vrcholu celé trilogie Bohatýr. Opět plno bojových scén, intrik uvnitř intrik, rychlých spojenectví a pomalých zrad. To celé okořeňují ruské byliny, poměrně svébytně, ale zároveň zcela přirozeně, zakomponované do příběhu. Stavba knihy je přitom dost podobná těm předchozím, snad jen, že je o něco více megalomanská. Osobně mi pouze lezlo krkem, že už od Dračí carevny bylo jasné, že s čarodějem budou problémy, přesto k tomuhle zjištění museli hrdinové ujít kus zdlouhavé cesty, ale budiž.
Ovšem třetí díl neuzavírá nic definitivně, jen se dořeší další dílčí zápletka. Nijak bych se tedy nedivil, kdyby Juraj Červenák časem připsal k Iljovi Muromcovi další knihu nebo dvě. Tož uvidíme.
V zásadě jsem při čtení měl stejnej problém, jako v případě předchozího dílu - tady ovšem znásobeno, kvůli neskutečný rozsáhlosti ve srovnání s předchozíma dílama. Milion postav, milion pohledů, u některých jsem si pak ani nebyl jistej, jestli je to ten samej, co tam byl před půl knížkou, takže jsem musel listovat zpátky... a vlastně navzdory názvu mi přišlo, že nejenže už to tolik není o bohatýrovi Iljovi, ale že to o těch bohatýrech není skoro vůbec a naopak se to spíš věnuje všem těm Chazarům, Alanům, Avarům a všem kolem. Jenže ono je to opět - až na pár slabších míst - skvěle napsaný v důležitých částech i dobře vymyšlený, takže osudy jednotlivých postav (a zvířat), se kterýma čtenář strávil stovky (u některých i tisíce) stran a celej závěr v člověku prostě vzbudí emoce, který bude muset nějakou dobu zapíjet tím proklatě dobrým alanským rongem.
Inu, není to špatné. Opravdu. Ale oproti prvnímu a druhému dílu je to slabší. Postavy které známe nemají tolik prostoru na úkor nových a konec je vůbec podivný. Ať se jedná o nedůstojné rozloučení s postavami, s nimiž jsme strávili tolik času, přes tažení, které se řeší celou sérii proto, aby bylo odváto jako mávnutím proutku, přes udýchnost děje.
Pro mne nejhorší díl.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Vládce vlků |
| 2013 | Mŕtvy na Pekelnom vrchu |
| 2009 | Strážcové Varadínu |
| 2006 | Ocelové žezlo |
| 2015 | Ohnivé znamenie |
Druhý díl třetího dílu? Jak to? Ale vlastně mi přišlo, že to končí nějak do ztracena, ta Hořící říše. Tak už to vím. Nicméně i ten první díl stal za to, rozvrat Chazarské říše v přímém přenosu, Svjatoslavova taktika. A Kostěj Nesmrtelný. A bohatýři, vikingové, barbaři. Tak rychle najít poslední část.