Bílá Voda
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532061/bmid_bila-voda-65ca1959709d6.jpg
4
3033
3033
O všechno je připravili, ale víru v Boha jim vzít nedokázali! Lena Lagnerová přijela do kláštera v Bílé Vodě hledat útočiště před bolestnými vzpomínkami. Namísto očekávaného klidu ji však ve zchátralém konventu čekají intriky, pomluvy a útoky, jejichž terčem je hrstka řeholnic z řádu Panen Anežky České v čele s obětavou, ale nepoddajnou sestrou Evaristou. Co je to však proti útlaku, jemuž byly spolu se stovkami dalších řeholnic vystaveny před pádem komunistického režimu! Hlavní hrdince – bývalé novinářce – se tu dostanou do ruky dokumenty, které jí umožní proniknout hluboko do pohnuté historie zdejšího kláštera, v jehož zdech byly od roku 1950 internovány příslušnice nejrůznějších řádů, vysídlených ze svých svatyní v rámci nechvalně proslulé Akce Ř. Hlídány kovanými soudruhy i kolaborujícími církevními hodnostáři, musely pracovat na poli nebo v továrně a dennodenně čelit nejrůznějším obstrukcím a trestům. A přece se ty statečné ženy nevzdaly své víry ani naděje v lepší zítřky. Dokáže v sobě Lena najít podobnou sílu? A co její pátrání přinese klášteru a jeho současným obyvatelkám? Dlouho očekávaný román o ženách, víře a zlu, na kterém autorka cenami ověnčených Žítkovských bohyní pracovala s přestávkami deset let.... celý text
Literatura česká Historické romány
Vydáno:
2022
,
OneHotBook
Interpreti: Dana Pešková , Johanna Tesařová , Ladislav Cigánek , Libuše Švormová , Oldřich Vlach , Pavla Tomicová , Petr Pochop , Tereza Vítů , Vanda Hybnerová
více info...
Přidat komentář
Strhující, velmi silný příběh. Poutavě napsáno, byť nejsem příznivec sáhodlouhých popisů, zde mi nijak nevadily.
Rozhodně kniha, kterou si budu pamatovat. Kdybych měla něco najít za kritiku, možná bych řekla, že konec mohl být maličko lépe dotažený.
Mohu doporučit 10/10.
Audiokniha.
Taky jsem jako mnozí další srovnával se Žítkovskými bohyněmi a není to srovnatelné. Pociťoval jsem méně napětí, musel jsem obětovat více času a soustředění na děj co u bohyní jelo tak nějak všechno samo.
Možná tomu přispělo i to, že nejsem věřící a tak jsem byl k různým dějovým zvratům různě citlivý.
Po fenomenálních Žítkovských bohyních a skvělé knize Vyhnání Gerty Schnirch, jsem se moc těšila na Bílou vodu. A jak už to tak bývá, člověk může být zklamán, když se na něco příliš těší. Vlastní téma je na plný počet hvězdiček a mělo by se o těchto věcech psát. Abychom nezapomněli. Přemýšlím, s čím jsem měla největší problém. Asi to byly ty sáhodlouhé dopisy od církevních hodnostářů, nebo od stranických soudruhů a nudící přepisy novinových článků. Netroufla jsem si ani řádku přeskočit, to zkrátka neumím (co kdyby zrovna zde bylo něco pro děj důležitého), tak jsem se těmito pasážemi doslova protrápila. Druhá věc, která mi vadila, že vlastně není jasné, kde končí skutečná historická fakta a kde začíná autorčina fantazie. Sečteno, podtrženo - zkrátit o třetinu a ponechat vše jen v rovině smyšleného vyprávění inspirovaného skutečnými událostmi, ale bez uvádění pravých jmen tehdy žijících osob.
Já jdu proti proudu, kniha mě nebavila, nedočetla jsem, nedokázala jsem se přinutit. Zajímavý byl pro mě samotný příběh alkoholičky, ale to je všechno. Kapitoly o zápisech z totalitních knih a přepisy novinových článků mě vyloženě štvaly. Mě se u téhle knihy potvrdilo, že čeho je moc, toho je příliš.
Kniha s velkým K. Moc děkuji své kamarádce Dádě, že mi ji věnovala a tím mne donutila ji přečíst. Měla jsem totiž před tím od místních čtenářek ne zcela kladná hodnocení. O to víc mne kniha překvapila. Je řada knih a filmů, které kvalitně zpracovávají dobu totality, ty hrůzy, zvůli vládnoucích komunistů, ponižování i fyzické utrpení jejich odpůrců. Tato kniha k nim patří a navíc je zpracováno, jak v té době (ve které jsem prožila polovinu svého života) fungovala kladně i negativně církev. Zamyšlení o dogmatech, o úloze žen v církvi, to bylo pro mne hodně nové a přínosné, vedlo mne k hledání dalších a dalších informací na netu. Hodně zajímavé je i zamyšlení o odpuštění - komu a co lze ještě v rámci víry odpouštět.
Dostala jsem při tom jednu z knih z limitované edice 2500 ks. s ilustracemi Jaromíra 99 - skvělé.
Autorka vždy věnuje velkou péči přípravě všech svých knih a tady mě hlavně bavilo hledat skutečné předlohy románových postav. Některé byly k poznání snadno. Málokterá instituce mi připadá tak rigidní jako katolická církev, a tak jsem nebyla překvapená závěrem, ani do Jana Pavla II. jsem nevkládala přehnané naděje, protože to byl jeden z nejvíc tradicionalistických papežů novodobých dějin. Možná s Františkem I. by "kněženy" měly nějakou naději.
Hvězdu jsem ubrala za propojení řady hlavních postav v závěru, to na mě nepůsobilo věrohodně a z hlediska posunu děje mi to přišlo zbytečné. A pokud se panna Marie umí zjevovat i s autem, aby mohla jednu z hlavních postav hodit do Prahy, tak to je teda opravdický zázrak. Celkově čtyři hvězdy. S poněkud odřenými paprsky.
Nelehké čtení, trvá to, než se člověk začte, ale pak nelze než křičet, číst, litovat, číst, brečet, číst, šílet, číst, radovat se, číst, doufat, číst... Skvělé dílo, velká věc.
Skvělá kniha. I přes rozsah se člověk ani chvíli nenudí. Obdivuji jak autorka pracuje s historickými fakty a na jejich základě skládá svůj příběh. Krutost a zlo je tak obrovské, že jsem knihu musela opět několikrát odložit stejně jako v případě Gerty. Občas si připadám jako masochista, když se chci dozvědět co bude dál. Střípek naděje a znovu kladivem do hlavy a na konci zase ten kousek naděje.
Úžasný pohled do života řádových sester a nejen jich. Děkuji za něj.
Tuhle knihu si do metra nevezmete, nebude ani ve vašem výběru na pláž na dovolenou - prostě nic odpočinkového, nejedná se o lehké čtení. Já ji musela proložit dalšími asi pěti knihami, neb téma bylo na mě často tak husté, že potřebovalo rozředit...
Jeden z nej počinů poslední doby, co jsem četla. Mráz mi běhal po zádech. A i když jsem hlavní hrdinku zpočátku hlavně nesnášela, časem jsem si k ní pomaličku našla cestu.
Dnes jsem dočetla a musím říct, že tohle je skvělé literární dílo. Bylo jasně vidět, že si na této knize dala autorka dost záležet. Děj se dotýká prostředí klášterů. Knina nebude patřit mezi odpočinkové čtení, ale uvede čtenáře do církevních a politických věcí o kterých nemají mnozí žádnou informaci. V knize se prolíná mnoho linek, které nakonci vyústí v jednu. Jsou tam i přepisy různých dokumentů. Za mě velmi zajímavé čtení a velmi doporučuji.
Knihu jsem si zakoupil ihned po vydání, se vzrušením jsem se do ní pustil, ale se stejným vzrušením jsem ji po pár desítkách stránek odložil. V ten čas mě neoslovila. Nechat však knihu jen tak nepřečtenou ležet na polici (především za nemalé peníze, které stála) se mi nechtělo, a tak jsem se "překousal" nezáživnými prvními stranami a začetl se do velmi složitého a propleteného příběhu.
S odehrávajícím se příběhem jsem si čím dál více uvědomoval, že knihu lze čist (ostatně jako všechny!) mnoha způsoby: náhled do nitra osoby, která byla zdrcena tokem (nejen!) dějin, !nespolehlivou historickou výpověď, ale především jako zajímavý (a částečně smyšlený) příběh o historicko-teologickém výseku dějin poutního místa.
Musím uznat, že autorka musela strávit mnoho stovek hodin výzkumem. Už jen to, že knihu několikrát přepisovala, si zaslouží obdiv. K. Tučková je však obdivuhodná v tom, že si umí vybrat nosné téma.
Kniha si však zaslouží i troch té kritiky! "Zbržďující" děj se jevily pasáže, které přepisovaly(?) historické dokumenty. Čtenář asi chápe jejich funkci, ale často odváděly pozornost od děje. Dalším "pomyslné mínus" dávám za až přílišnou snahu postihnout mnohovrstevnatý příběh. Do knihy zakomponovala až příliš mnoho žánrů. Čtenář neví, zda si má v průběhu četby vybrat interpretační rovinu historického románu, detektivky, deníku, nespolehlivých dějin církve apod.
I přesto že autorka v závěru příběhu spojila knihu do "smysluplného" celku, přirozenější by bylo se držet striktněji jedné linie příběhu.
Na knize oceňuji, že se autorka nebála (ale s citem) zpracovat i naturalistické pasáže, při kterých se muselo čtenáři dělat až fyzicky nevolno.
Doporučuji pouze vážný zájemcům.
Kniha je opravdu široce zpracované téma o boji mezi církví a politický režimem. Než jsem si knihu přečetla, nevěděla jsem o tomto tématu skoro nic. Kniha tedy určitě není odpočinkové čtení, vždy jsem musela dočíst danou kapitolu a musela jsem mít na čtení absolutní klid. Jediné, co mě zklamalo bylo, že konkrétní osoby a zápletky nebyly podle pravdy, ale z velké části smyšlené, pouze inspirované skutečnostmi. Ale chápu, proč tomu tak bylo.
Tato kniha se mi líbila víc než Žítkovské bohyně, obdivuji autorku pro precizní práci. Také mi občas dělalo potíže prokousat se různými dopisy, analýzami, historiemi, latinskými výrazy, které jsou knihou doplňovány, je tam spousta výrazů a termínů, kterým jsem nerozuměla, a musela je hledat na internetu, proto jsem chtěla dát o hvězničku míň, ale pak jsem si řekla, že to tam vlastně patří, že si s tím autorka dala velkou práci a to, že tomu občas nerozumím, je chyba akorát tak moje.
Než jsem knihu četla, vůbec jsem netušila, jak byly řádové sestry v 50.letech perzeukovány, ani, že existovala nějaká Akce Ř a jak pevnou a nezlomnou víru v sobě řádové sestry měly.
Tím, jak je kniha obsáhlá, nejde na ni po jejím přečtení jen tak zapomenout a začít číst hned knihu další, dlouho se nad ní ještě přemýšlí a některé hlavní postavy zůstávají ještě dlouho v mysli i srdci.
Já jsem četla knihu celé léto, četla jsem ji u vody, některé pasáže byly tak silné, některé zase tak moc dojemné, že jsem ji musela občas rychle zavřít a skočit do ledové vody, abych se tam přede všemi nerozbrečela.
Mé první setkání s autorkou a jistě ne poslední. Kniha silná svým obsahem. Totalita, nesvoboda, persekuce. V knize se prolíná více linek, které se spojí nakonec v jednu. Dokonalý příběh, který zaujme od první stránky a nenudí ani přes svou obsáhlost. Jedna z nejlepších knih, které jsem četla. Děkuji paní Tučková.
Kniha se Paní Tučkové opravdu povedla, takových informací není nikdy dost. Krásně napsáno, vřele doporučuji.
Má nejdéle čtená kniha. Některé pasáže se četly samy, někde jsem měla problém udržet pozornost a zaujetí. Rozhodně ale doporučuji přečíst, vůbec jsem netušila, jak moc bývalý režim nenáviděl řádové sestry a co všechny si musely vytrpět. Obdivuji také pečlivost a preciznost Kateřiny Tučkové, deset let práce a dvakrát přepsat celou knihu tak, aby do sebe všechno zapadalo..
Kniha je určitě hodně zajímavá, ale přijde mi až zbytečně zdlouhavá. Bavil mě příběh Leny a deník Tobi, ale některá ta hlášení ze spisů mě nebavily, stejně jako u Žitkovských bohyní. Ale celkově dobré, ani jsem netušila, jak moc se režim snažil zničit církev.
Od autorky jsem četla už Žítkovské bohyně, které se mi líbily, takže jsem částečně věděla, do čeho jdu. Opět velmi zajímavé téma, jen to prolínání příběhu Leny, deníku Tobie a především různých spisů, dopisů apod. bylo na mě asi moc. Přitom vše do sebe zapadalo a nic se nedalo vynechat. Jen ty spisy byly občas zdlouhavé. Ze začátku jsem se nemohla odtrhnout, prostředek jsem se musela nutit číst a posledních 200 stran zas přečteno jedním dechem. Takže váhám mezi 3 a 4 hvězdami. 3 hvězdy za to, že jsem ráda, že jsem knihu přečetla, byla zajímavá, ale už bych se k ní nevrátila, a 4 za zajímavé téma i zpracování.
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Náročná, ale velice přínosná a krásná kniha. Notnou chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, a i já musela knihu často odkládat a třeba vzít do ruky jiné odpočinkové čtení. Stálo to ale za to,… V knize se střídá více žánrů a také děj přeskakuje mezi vypravěči, místy i časem. Mě toto bavilo velmi, ale chápu, že ne všem to sedne.