Bílé noci
Kristmann Gudmundsson
Chudý islandský chlapec Valur vypravil se kdysi do světa, aby nabyl jmění a vrátil se pak jako zámožný a vážený člověk ke své, bez mála ještě dětské lásce, rybářskému děvčeti Margaretě, jíž slíbil věrnost. Po letech se vrací na rodný Island jako věhlasný universitní profesor. Byla by to opravdu pohádka, kdyby se byl jinde život zastavil... ... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1946 , Plzákovo nakladatelstvíOriginální název:
Hvite netter, 1934
více info...
Přidat komentář
Vždy jednou za čas mám chuť přečíst si starou islandskou knihu a v tom případě raději sáhnu po K. Gudmudssonovi než po známějším H. Laxnessovi. Líbí se mi jeho vnímání přírody, která je i v této uzounké knize vystižena především barvami.
Starý příběh o návratu, útěku, hledání a sobeckosti na pozadí romantického propletence.
Štítky knihy
islandská literaturaAutorovy další knížky
| 1971 |  Mínos Devátý (Bohyně a býk) |
| 1941 |  Děti země |
| 1942 | Modré pobřeží |
| 1946 | Bílé noci |
| 1947 | Předjaří |
Vlastně velice smutné.
Působící poeticky, s převládající lyričností v textu.
Příběh krutý a v mnoha směrech morálně nesprávný.
Chvílemi si myslíte, že cítíte správně, postavy jsou dobře vykreslené a vedlejší dějové linky obohacují jednotvárně zaměřený děj. Popisnost přírodních krás Islandu dodává knize půvab.
Ale ne. Valur, ani Margareta, natož Linda, nejsou lidmi s kreditem kladných hrdinů a výsledek připomíná spíše pokřivenost charakterů, nežli zdárný happy-end.
Myslím si, že Gudmundsson chtěl upozornit na přílišnou vulgaritu tehdejší doby prostředky dobře ukrytými v povahách všech zúčastněných.
Hlavním motivem knihy je láska. Ale z lásky se stane co, pokud nemáme srdce natolik pevné, aby odolalo svodům úspěchu, ale i jiné náruči ženy či muže...