Bílé noci, Nětočka Nězvanovová
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/201094/bmid_bile-noci-netocka-nezvanovova-201094.jpg
4
23
23
Bílé noci - Štěstí prožité ve sledu čtyř jasných severských nocí tohoto sentimentálního románku uplývá stejně rychle jako jejich pomíjivá nádhera. Nětočka Nězvanovová - vyrůstá uprostřed bídy, strachu a přetvářky, ve světě zborcených iluzí, žije víc snem a fantazií. Spojení skutečnosti se snovou fantazií nepřipravuje hrdiny Dostojevského o cit pro opravdovost ani o smysl pro spravedlnost, které jsou výrazně přítomny i v těchto dvou jeho raných romantických příbězích.... celý text
Literatura světová
Vydáno: 1978 , OdeonOriginální název:
Belyje noči, Nětočka Nězvanova
více info...
Přidat komentář
Dvě povídky, možná novely od Dostojevského. Bílé noci je romantická novela z prostředí Petrohradu za letních večerů, druhá povídka popisuje neutěšený život mladé hlavní hrdinky, která má naději na zlepšení svého života. Myslím si, že autor dobře vystihl tehdejší prostředí a lidské vztahy tehdejší doby v Rusku.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Zločin a trest |
| 2004 | Bratři Karamazovi |
| 2008 | Běsi |
| 1958 | Bílé noci |
| 2020 | Idiot |
Zpočátku se musím přiznat, že Dostojevského zcela zbožňuji. Mé hodnocení jsou dokonale neobjektivní a neměli byste se jimi řídit. Přesto mě vyslechněte.
Fjodora jsem si zamiloval už když jsem poprvé četl Zločin a trest a od té doby mám za sebou spoustu jeho děl s cílem přečíst vše. Ale Bílé noci a Nětočka se znatelně vyjímají v díle našeho ruského mistra. Nětočka rozhodně méně než Bílé noci. Nětočka v sobě obsahuje spoustu témat, které jsou po Dostojevského životě na Sibiři hmatatelně přítomné v dalších knihách. Bíle noci jsou oproti tomu krátkou poctou romantikům.
V Nětočce se před čtenářem odvíjí bolestný životní příběh malého děvčátka, jehož otčím byl hudebníkem přesvědčeným o vlastní genialitě s masivními sklony k alkoholismu. Třídní témata a bída jsou zde srovnatelná se Zolou.
Bílé noci však nabízí zcela jiný příběh. Na pouhých několika stránkách se čtenáři před očima rozvíjí náhlé vzplanutí citů. Vzplanutí, jež se odehrává za krásných bílých nocí a obsahuje málomluvného a nespolečenského mladíka a slečnu (marně) vyčkávající na příjezd svého milého. Příběh, který ukazuje, jak je láska nepředvídatelná a jak může působit na jedince. Příběh, který nekončí šťastně. Romantismus v čiré podobě. Jinými slovy něco, co se běžně s Dostojevským příliš neasociuje. Jeho geniální duch se zde však projevuje se stejnou silou, jako tomu je u pozdějších děl.
Chcete-li skutečně porozumět Dostojevskému, možná vám bude stačit příběh bratrů Karamazových, socialistické přízraky v podobě Běsů či dobrota Idiota, ale raná díla vám dokáží ukázat Fjodora v jiném světle. Možná v jiném stínu. Nicméně stojí za vaši pozornost.