Biomanželka
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/411720/bmid_biomanzelka-iGL-411720.png
3
1124
1124
Biomanželka/Biomanžel série
1. díl >
Autobiograficky laděný román českého autora, který se s vervou opřel do nového životního stylu části české populace. Autor, který se po celý čas svého vyprávění netají tím, že napsaný příběh je inspirován jeho osobou, se rozhodl za pomoci humoru a místy až kruté ironie popsat nový životní styl "eko-bio" ženy.
Přidat komentář
Trošku Woody Allenovsky úsměvná sebelítost hlavního hrdiny, který trefně a vtipně glosuje současnou nadřazenost žen.
Ačkoliv je knížka čtivá, je zároveň i blbá. Žádná z postav není sympatická, spíš naopak - všichni jsou pošahaný a lezli mi na nervy. Chvílemi jsem sice lehce litovala Mojmíra, ale vzhledem k jeho šovinistické povaze a nadutosti to byly jen chvilkové záblesky. Opět jsem se přesvědčila, že romány pana Viewegha nejsou můj šálek čaje.
Také jsem knihu dostala v audio verzi od České pošty za doručený balík. Viewegh mě baví..., nikde v knize nevidím šovinistu, ale pořádně naštvaného chlapa, který doma ženě trpí sedm let dulu, které také všechno financuje a navíc zřejmě ani netuší, že je to lesba a za jeho zády se mu vysmívá..., hi,hi Knihu beru, že byla napsána s velkou nadsázku, ve skutečnosti to snad ani není možné aby normální rodina takto žila.
Literární kataklyzma. Rozvětvené, barvité věty s pestrou slovní zásobou jen marně skrývají šovinismus egocentrického myzogina stavějícího svou "veleúspěšnou VIP maličkost" na vrchol fňukajících chudáčků, abychom jeho raněné, ješitné ego náležitě politovali. Přičemž ve vyprávění z pohledu nesympatické ženské postavy rafinovaně utrušuje benefity, luxusní dovolené na Mauriciu, vysoké kapesné pro manželku ke koupi róby od Diora nebo Prady, ne však jako ukázku jeho blahosklonné velkorysosti, ale coby poukázání na tučné konto.
Nicméně se tomu nedají upřít dvě věci:
1) Paradoxně čtivost
2) Fakt, že na každého šovinistického egocentrika a myzogina se vaří voda s božím trestem.
Prvni kniha od Viewegha a vlastne jsem celkem mile prekvapena. Jedine vyhrady mam k zanru.. v anotaci na prebalu knihy pise, ze je to roman. Podle me tohle roman teda neni, ale napsane je to vyborne. Zcela fascinujici (mozna az desive) mi prijde jak presvedcive se dokaze autor vcitit do zeny (tedy vypravet jako zena) a nadavat pritom na muze.. vlastne nadavat uplne stejne jako nadavam i ja.. no vlastne mi bylo najednou (na chvili) muzu dokonce lito..
Knihu jsem dostala v audio verzi od České pošty. Byla to moje první kniha od Viewegha a musím konstatovat, že i poslední. Kdybych do ní musela investovat finance, byla bych naštvaná, takhle jsem jen zklamaná.
Mám ráda ironii, ale tohle byl jen chabý pokus o ni. Celé knize totiž chyběla jedna zásadní věc, aby mohla být ironicky humorná - nadhled. Bez něj je to jen šovinisticko-feministické fňukání o tom, jak jsou ženy/muži strašní, stejně jako jak je strašné všechno, co se tváří trochu alternativně. Nezachránil to ani děj, ten byl totiž o ničem, stejně jako postavy. Jak někdo níže trefně poznamenal, celá kniha by se dala shrnout jedním odstavcem a čtenář by v podstatě o nic nepřišel.
Nicméně co musím ocenit, je vybroušený styl a forma (jedna hvězda), kterou ale obsah totálně zabil (zajímavé, většinou je to naopak). A druhá hvězda za občasné momenty, které byly oproti ostatnímu celkem povedené (i jsem se u nich usmála). Kdyby kniha skončila jako sen v závěru, dala bych ještě jednu.
Zajímavý pohled na současné trendy a ženy, které jsou těmito trendy posedlé. Samozřejmě je neodsuzuju, ale Mojmírova manželka zkombinovala vše co šlo a samotného Mojmíra mi bylo líto. Z děl autora mně tato publikace přišla slabší, ale bylo zajímavé to sledovat z pohledu muže a z pohledu feministky. :-)
Jáj mamo, to byla ale slabota... To, co se dá říct jedním odstavcem (a že mnozí spisovatelé jsou schopni z jednoho odstavce udělat veledílo), Viewegh sepsal do knihy, která není ani vtipná, ani poetická, ani dramatická či poučná.
Strašné. A navíc jsem až asi na autora alergická, asi se mi "přejedl"....
Jako scénář pro další film možná dobré. Ale za mě - ne dík, už nechci.
Biomanželka mě tedy trochu vyděsila. Částečně proto, že sám autor přiznává, že v ní jsou prvky autobiografie, a pokud je alespoň čtvrtina z toho pravdivá, tak mě děsí, že jsou vztahy v nichž to skutečně takto funguje. Na jednu stranu moderní žena, nálepka bio, všechno si dělá doma, spěje k alternativním metodám a to včetně domácího porodu a nastěhování si duly do domu. Alternativní cesty mě zajímají, ale v tomto jsem se s hrdinkou ztotožnit nemohla. Spíš jsem soucítila s hlavním hrdinou a s jeho rozčarováním z toho, jak se postupně v žebříčku hodnot posouval stále níž a níž. I když i on na mě působil jako šovinista, takže si za to tak trochu mohl sám, stejně mi ho bylo líto. Kniha ve mě vyvolala rozporuplné reakce, tudíž mě rozhodně zaujala.
Kniha se mi líbila, byla čtivá a vzhledem k tomu, že jsem ji četla, když jsem se snažila být feministkou, tak jsem se i s ženami v románu mírně ztotožňovala. Ale něco bylo přes míru, neříkám, že nikoliv. Ale dílo se mi líbilo.
Celkem úsměvné, čtivé, vhodné pro masového čtenáře ženského pohlaví. Po přečtení této knihy jsem pochopila, proč je pan Viewegh tak populární. V jeho knihách nevidím žádnou hloubku, podle mě je to takové povrchní, odpočinkové čtení, i to je občas potřeba. :-)
Nasazení si duly do baráku na 7 let mi přijde naprotsto absurdní. Musím přiznat, že v některých pasážích jsem se viděla, nicméně narušit si klid a kašlat na manžela, to mi nepřijde fér. Jak sám autor přiznává, je to z části autobiografie. Je mi tedy opravdu pana Viewegha upřímně líto. Kniha jako taková se četla sama, za dva dny jsem ji stihla přečíst v MHD cestou do a z práce. Sem tam mi na tváři přistal i úsměv, ale ta věčná absurdita mě docela vytáčela. Rozhodně jsem četla už i lepší kousky.
Teda musím říct, že jak jsem se tohoto románku bála, docela dost mě pobavil. Věděla bych o pár dámách, kterým by stálo za to knihu předložit ku přečtení :-D I když si sama myslím, že jsem dost emancipovaná, tak naprosto chlapy, nebo v tomto případě Mojmíra, chápu :-)
Štítky knihy
česká literatura čeští spisovatelé
Autorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 |  Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2011 | Mafie v Praze |
Čekala jsem od autora víc, kniha mě moc nezaujala.