Blecha: Kumédie o štyrech aktech a třech antraktech
Jevgenij Ivanovič Zamjatin
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/517666/bmid_blecha-kumedie-o-styrech-aktech-a-t-65e8b20c336de.jpg
4
2
2
Jaké divadlo v současné době potřebujeme? Odpovědí na tuto otázku bychom jistě našli mnoho, ale všechny se podle mého názoru shodují v jednom: potřebujeme lidové divadlo. Lidové divadlo – to není žádná vyšší matematika, nic abstraktního. Existuje, vytvořil si ho lid sám pro sebe a úkolem autora je vtisknout mu literární formu. V literaturách jiných národů už to dávno udělali – jen u nás se o to téměř nikdo nepokusil. Blecha je pokus o znovuvytvoření ruské lidové komedie. Jako žádné lidové divadlo, ani toto není divadlo realistické, ale od začátku až do konce stylizované, je to hra. Nejvýrazněji je tato stylizace vyjádřena ve třech hlavních postavách – chaldejích. Každý z nich vystupuje v několika rolích a převléká se před očima obecenstva. Chaldejové – tak se říkalo starým ruským komediantům. Adam Olearius o nich píše: „Dostávali od patriarchy povolení, že mohli v období před Narozením Páně až do Tří králů běhat po ulicích s ohňostrojem, přičemž zapalovali kolemjdoucím vousy Byli oblečeni, jak se chodívá v masopustním průvodu – na hlavě dřevěné pomalované klobouky a vousy pomazané medem, aby byli chránění před ohněm.“ V Bleše chaldejové řídí celou hru a měli by veselým smíchem zapalovat diváky i herce. Podkladem pro vytvoření Blechy bylo tulácké vyprávění o Tulanech a bleše a skvělá povídka N. S. Leskova Levák, která literárně zpracovává toto lidové vyprávění. Myšlenka zdramatizovat právě tento námět vznikla v MCHATu 2 a pro divadlo byla Blecha napsána. Premiéra byla 11. února 1928 v režii A. Dikého a V. Gotovceva. Dekorace a návrhy kostýmů B. M. Kustodijeva. (Předmluva autora)... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1967 , DiliaOriginální název:
Блоха (Blocha), 1925
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
ruská literaturaAutorovy další knížky
| 1989 |  My |
| 1999 |  Bič boží |
| 1970 | Zapadákov |
| 1934 |  Vyléčený mnich |
| 1967 | Blecha: Kumédie o štyrech aktech a třech antraktech |
Líbezná staromilská divadelná hra. Divadlo na divadle. Chaldejové (staří ruští komedianti) nám zahrají divadlo, v němž se převlékají na scéně za jednotlivé postavy. Má to spád a šťávu, jadrná lidová mluva i slovní humor založený na zkomolení složitých slov nevzdělanými vesničany jsou tak úžasně přeložené do češtiny, jako by hra ani nebyla napsaná jinak než česky, a to včetně rýmů. Zároveň je to hra tak ruská, že to ani víc nejde – je to esence ruské potrhlosti a vznešenosti. Má to kouzlo, kvůli kterému máme rádi Mrazíka a třeba Svéráz národního lovu nebo Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina. A slovní humor Lennonova Písání.
Car se od Kurýra Sedmimíla dozví, že „Engličany posedla pejcha, (...) prej u nás všecko odzdola nahoru stojí za starou bačkoru a (...) že englický a švábský mistři dají našim fleka.“ Car se zamračí, nechá si přinést pokladnu a najde v ní mechanickou blechu v briliantovém ořechu. Kozák Platonov mu osvětlí, že „řečenou blechu Carovu pantatínkovi přinesli Engličani prezentem“. Car poručí, aby Platonov vzal blechu „na examen do města Tuly naší otčiny“, aby „tulští mistři ty Engličany utřeli jak zákon káže.“
Tulani se zavřou na závoru, 40 dní a 40 nocí nevychází a jenom ťukají. Tulani nechtějí prozradit tu tejnost, tak se Platonov a tulský mladík Levák vydají do Englicka. Dlouho to vypadá, že tulani s englickou blechou nic nezmohli, ale Levák nakonec všechny překvapí, jako dárek od Engličanů dostane „hacafrak dvorního troubydůra“ :-) a od Cara... Inu, přečtěte si to sami. Stojí to za to.
Doporučuju všema deseti.
---
„Hrom do koruny! Tohle je celá bleší persona, to se podívejme! Ne, na tohle musí přijít jinej kos.“
---
- LÉKAŘ-APATYKÁŘ: Jde o takřečený hmyzí monument v podobě blechy. Je ukována z nejčistší ocele a není to naše, nýbrž cizozemská práce. Víc vám o té bleší odlitině nemůžu říct.
- CAR: Díky. Tak a teď dobře poslouchej, von Drekštajne, jestli v tu ránu nevysmejčíš, odkud se vzala v mojí kase tahle cizí podlitina a k čemu je dobrá, budeš krmit blechy a šváby v nevolnické base!
- DREKŠTAJN: Veličenstvo, všecko do datejlu vyzím. Jenom mi dej lhůtu do zejtřka.
---
„Fuj tajksl! Klouže, potvora, jako husa na ledě. () Láry fáry! Tady je zapotřebí ženská šikovnost. Ženská má prsty jako blechy, dokonce umí i jehlu navlíknout. Hej.. Hola, Malafjevno! Sem spěchej, všeho nechej!“
---
„Vem si blechu a ujížděj štando pede na Tichý Don.“
---
- MISTR NAD MISTRY: Vypadá jako svatej utřinos, zatím je to kos! Toho ani vodkou neopiješ, natož rohlíkem!
- ALCHYMIK-MECHANIK: Svatá pravda. Ten nevleze v botách do rybníka! Ale počkej, my mu ukážeme ty největší divy a uvidíš, jak spustí stavidla! Copak nevíš, že je lechtivej na čest? (LEVÁKOVI) Tohle zařízení – to eště nic není. Jen počkej, to budeš teprvá kroutit fousama!
---
„LEVÁK: Mně se zdá, že jsme tu z vejletu! (Uvidí na schodě slupku od semínka, zvedne ji.) Namoutěkutě! Slunečnicový semínka! Tak to jsme vopravdu doma: Však se nadarmo neříká: Lepší doma krajíc chleba, než v cizině kráva celá! To mně to hejbá osrdím.“