Bleskové správy
Frank Schätzing
Nemecký novinár Tom Hagen je hviezda. Svetové médiá sa trhajú o reportáž od neho, preberá si jedno ocenenie za druhým. Hagen sa špecializuje na bojmi zmietané krajiny Blízkeho východu a vždy prináša reportáže zo samého pekla. Až v Afganistane ho šťastena opustí. Jeho profesionálna povesť je definitívne zruinovaná, márne sa usiluje vrátiť na televízne obrazovky. Tri roky sa horko-ťažko pretĺka, až sa mu v Tel Avive dostanú do rúk materiály izraelskej kontrarozviedky. Hagen zavetrí šancu. Chytí sa jej a nevedomky spustí smrtiacu lavínu... Zoznámi sa s mladou lekárkou Yael Kahnovou a prekvapene zisťuje, že aj jeho vlastný príbeh je úzko spätý s históriou Izraela. Lenže s Yael po boku sa jeho problémy ešte len začínajú. Napínavý triler Bleskové správy sa odohráva na pozadí príbehu dvoch židovských rodín, ktoré sa koncom 20. rokov 20. storočia prisťahovali do Palestíny. Nová krajina je plná legiend, zápasov a nádejí. Židia, Arabi i britskí kolonialisti zvádzajú urputné boje o to, kto v nej bude vládnuť.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
Breaking News, 2014
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Skvělý román propojující dějiny nezávislého Izraele s atentátem na Ariela Šarona. Kniha je psána docela netradičně v několika časových rovinách, což může někomu vadit. Nejprve sledujeme Toma Hagena, německého reportéra v Afghánistánu, který svou chybou padne na dno. A najednou se přesouváme do 20. let 20. století a sledujeme rodinu německých židů Kahnových, kteří přesídlili do Svaté Země.
Tom Hagen se v současnosti toulá od Libye přes Sýrii po Izrael, dostává se k cédéčkám s tajnými informacemi, snaží se ho zabít policisté, tajná služba i kdosi neznámý. A mezitím jsou kapitoly prokládány osudy rodiny Kahnových, která měla dva syny Jehudu a Benjamina. Jehuda se postupně stává jedním z osadníků na Sinaji, v Gaze. Jeho syn Uri vidí masakry v Libanonu, jeho vnučka Jaél se stává doktorkou. Benjamin se nešťastnou náhodou stává kulhajícím mrzákem a to ho dovede mezi ortodoxní Židy. Oba bratři Kahnovi mají skvělého kamaráda Ariela, který se stává později vojákem, politikem a premiérem Izrale.
Sledujeme rozmach Izraele, válku za nezávislost, bitvy u Golanské výšiny, kolonizaci Hebronu i Sinaje a následně nucené stahování židovských osadníků. Postupně se jednotliví členové Kahnovy rodiny dostávají až do současnosti a vše se propojuje s osudem Toma Hagena.
Konec za mě až příliš béčkovsky americký, jak psaný pro Hollywood. Zbytečné hollywoodské klišé, které se k tomu nehodilo.
Skvěle se to četlo, ale mělo to spoustu umělé výplně, která tam byla dost zbytečná.
(SPOILER)
Knížku jsem kdysi získala za pár korun někde ve výprodeji a ke čtení jsem se nyní přinutila, protože potřebuju uvolnit trochu místa v knihovně :-). Je zvláštní, že někdy se mi do čtení nějaké knihy vyloženě nechce – a nakonec jsem mile překvapena. Tak tomu bylo i tentokrát. Po pravdě řečeno, do knížky, která má více než 400 stránek, se mi nechce skoro nikdy – a tahle jich měla více než dvojnásobek.
Knížka se mi četla dobře, přelouskala jsem ji zhruba za 10 dní (z nichž některé jsem neměla na čtení skoro vůbec čas). Samozřejmě těžko může čtenář u knihy takového rozsahu čekat, že tam nebudou pomalejší a popisné pasáže. Těch je tam dost a týkají se všeho možného – historie Izraele, popisu života v kibucech, mošavech i některých městech, politiky Izraele i světových mocností, pouštní krajiny, vztahu židovského a arabského obyvatelstva, atd. Ale částí, které mají rychlý spád, je také hodně, ať už jde o dobrodružství Toma Hagena v Afghánistánu a později v Izraeli, akce, do nichž je nasazena Šošana Coxová, dramata několika generací rodiny Kahnových i mnoha vedlejších postav. Někdy mi hlavní hrdinové připadali až neuvěřitelně obdaření štěstím, takřka nesmrtelní, za to jedna hvězdička dolů, i když jsem dost dlouho váhala, zda nedat pět. Na druhé straně, v románu jsem našla plno postav, které mi byly sympatické a jimž jsem držela palce, a pak takové, pro které jsem dokázala mít alespoň pochopení.
Stejně jako někteří další uživatelé tady na DK považuji za největší přínos knihy to, že čtenáře podrobně seznamuje s dějinami státu Izrael, s historií konfliktu mezi Židy a Palestinci a s tím, jaký postoj k němu zaujímali jednotliví politikové i jak během svého života měnili své názory. Hlavní pozornost je soustředěna na postavu Ariela Šarona, ale četné zmínky najdeme i o dalších premiérech a ministrech. Hlavní poselství knihy je pak podle mě v tom, že nic není černobílé. Šílenci, kteří neustoupí ani o píď a kteří touhu po míru považují za slabost, jsou na obou stranách. A jakkoli jsou válka a násilí vůbec věci nesmyslné a strašné, kdekoli na světě se může stát, že konflikt "zamrzne" a válka se stane normou. Čímsi, na co si lidé zvyknou, ač ti, kdo žijí mimo, se budou divit "Jak tam ti lidé mohou žít? S tím, že jdou nakoupit, a nemusí se vrátit?" Podobné úvahy o smyslu života se k nám dostávají od mladé Jáel Kahnové.
Ano, spousta věcí v knize je fikce. I když kdoví, kolik takových Jáel se muselo smířit s tím, jak válka ničí život jejích nejbližších. A kdoví, zda Šaronovi, který na sklonku života chtěl dát šanci míru, do hrobu někdo nepomohl (a nemám teď na mysli kletbu vyřčenou na jeho adresu). Pro normální lidi mír znamená prosperitu. Pro některé je však válka velkým a lákavým byznysem, jemuž nedovedou odolat... na to je dobré pamatovat.
Válka totiž NENÍ normální stav bytí – nenechme si vnutit opak! A ochota jednat o míru rozhodně není slabost. Jestliže někdo hrdě a s úsměvem na rtech prohlašuje "Jsme ve válce", je stejně nebezpečný šílenec, jako všichni ti sebevražední atentátníci vyhazující do povětří autobusy, kavárny a školy. A to ani nemluvím o těch, co jako "řešení" konfliktu nabízejí "preventivní" úder jadernými zbraněmi. Takoví lidé nepatří na veřejné posty, ale na uzavřené oddělení psychiatrie.
Autor má mé sympatie v tom, že přečtením této knihy jsem pochopil jeho verzi dějin státu Izrael. Proto těch 871 stránek (které mu někteří komentující vytýkají).
Druhé plus spatřuji v podání části důležité etapy života kontraverzního politika a také i premiéra Izraele Ariela Šarona.
Šaron byl jedním z velitelů v izraelské armádě už od jejího vzniku v roce 1948. Jako výsadkář a později jako důstojník se zúčastnil izraelské války za nezávislost v roce 1948. Stal se jednou z klíčových osobností vzniku elitní jednotky 101 a v pozdějších letech se zúčastnil sinajské, šestidenní, opotřebovací a jomkipurské války. V průběhu své vojenské kariéry byl považován za nejlepšího polního velitele v izraelských dějinách a za jednoho z nejlepších vojenských stratégů všech dob. Po úspěšném útoku na Sinaji během šestidenní války a obklíčení egyptské třetí armády během jomkipurské války, si u izraelské veřejnosti vysloužil přezdívku „král Izraele“. Částí národa byl nenáviděn, ti druzí jej milovali.
Vlastní děj knihy mě ani tolik nezajímal a je pravdou, že kdyby autor přesně dbal letopočtů (jak jdou za sebou) a nepřeskakoval k nelibosti většiny čtenářů v čase, domnívám se, že by to přispělo logice všeho popsaného.
Až "do morku kosti" je popsán masakr falangistů, který spáchali na množství žen a dětí v září roku 1982 v bejrútských táborech Palestinců Sabra a Šatila s tím, že pozorný čtenář si povšimne i významného podílu na smrti svých krajanů, který měl jejich vůdce a nositel Nobelovy ceny míru nechvalně známý Jásir Arafat.
Ještě nikdy jsem nehodnotila žádnou knihu tak špatně jako právě tuto. Z 880 stran mi přišla minimálně polovina jako úplně zbytečná. Na začátku se skáče od jednoho příběhu k druhému, včetně přeskakování v čase. Musela jsem se do knihy hodně nutit, abych ji vůbec přečetla, proto mi to také tak dlouho trvalo. Jediné co na knize oceňuji je napínavý konec, jinak spíše nedoporučuji. 2/5
"Tálib zamyšleně zavrtí hlavou. "Vy nás nemůžete porazit, Tome."
"Jak si tím můžete být tak jistí?"
"To je prosté. Vy milujete život." Amanulláh se usměje. "My milujeme smrt."
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
"Takhle to končí vždycky. Pokaždé, když má člověk co do činění s přísně věřícími. Jednají s tebou s dobře míněnou blahoskloností, jako když nejsi dospělý. Šest a půl milionu let, co má člověk pozorovací schopnost, ví, že jablko padá dolů. Ale když se Bohu zlíbí, bude padat nahoru. Bájesloví, kterému zbožní lidé urputně věří. Ty poznáš, že existuje tisíc důvodů být alespoň skeptický, ale oni zůstávají neomylní. Usmívají se a vědí všechno lépe. Chceš s nimi diskutovat, a oni na tebe vyrukují s blbinou, že tě Bůh i přesto miluje.
Jako když narazíš s rozběhem do matrace."
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
To bylo pár úlovků ze začátku knihy, protože moc daleko jsem se nedostala. Příliš mnoho témat, míst a lidí (pro mne povětšinou nepříliš lákavých), navíc ve velmi dlouhé periodě, a navíc ještě novinářská linka. Jak mám autora ráda, tak tohle jsem odložila.
O vzniku Izraele, jsem nevěděl prakticky nic a už jen proto, mě těch téměř 900 stran stálo za to přečíst. Frank Schatzing píše skvělé příběhy a protože rozhodně neklouže jen tak po povrchu, tak mám vždycky pocit, že jsem se i něco zajímavého dozvěděl. Doporučuji.
Děj knihy je zajímavý, ze začátku trochu rozvláčný, ale zase to bylo třeba k pochopení všech dějinných souvislostí, ke konci dostal děj spád. Nenudila jsem se, doporučuji.
Četla jsem dva měsíce. S přestávkami, sebezapřením a občasným bojem sama se sebou. Nevzdala jsem to jen proto, že mi přišlo líto přečíst 300 stran a v podstatě urazit autora tím, že nepřečtu zbytek. Kniha není křupka na jedno kousnutí. Obsahuje mnoho informací, rozvleklé pasáže, historická data, ale taky poměrně dost napínavých scén. Díky téhle knize jsem mohla podrobněji nahlédnout do tématu izraelsko-palestinského konfliktu. Pochopit zákoutí problému. A i když věřím, že tenhle problém je natolik komplexní, že bych to musela studovat, abych jej aspoň trochu pochopila, před autorem knihy smekám pomyslný klobouk. Nejen za kumulaci všech historických faktů, o které se opíral, ale i za samotnou skutečnost, že byl schopen napsat knihu o bezmála devíti stovkách stran.
Poprvé jsem si uceleně a v kontextu přečetla něco konkrétního o historii Izraele a Palestiny. V té aktuální spletitosti jsem tak našla zdroj k porozumění. Doporučuji.
Ešte som nečítala nič od tohto autora, ale táto kniha ma chytila, veľa vecí ma prinútilo zamyslieť sa. Je dlhá, ale výborne opisuje izraelsko-palestínsky konflikt. Nedá sa zhltnúť na posedenie. Takisto prelínanie rokov je z môjho pohľadu zaujímavé. Určité časti boli naozaj skvelé. Tým, ktorým nevadí hrúbka knihy -:), určite odporúčam.
Oproti Vzpouře oceánů a zejména Limitu se to čte opravdu ztuha. Nápad jako takový (otrávení A. Šarona a spiknutí v tajných službách) přesně zapadá do kategorie politického thrilleru, ale na rozdíl od mistra žánru Forsytha kniha prostě nemá spád. Téměř 70% obsahu je prakticky expozice k finálnímu rozuzlení s opravdu podrobnými dějinami izraelsko-palestinského konfliktu - na beletrii tohoto typu prostě moc. Takže nápad skvělý, provedení tentokrát slabší, dočteno silou vůle.
Pro mě osobně tam bylo moc všeho – stránek, ambicí, postav… Škoda, že autora nikdo nepřinutil trochu to osekat. Jsou tam momenty, které byly prostě skvělé, o kterých musím pořád přemýšlet. Na druhou stranu ten hutný a zbytečně podrobný popis mi moc nevyhovoval. Myslím, že se kniha bude líbit fanouškům Le Carrého, Forsytha, Terryho Hayese a dalších válečných thrillerů.
Autorovy další knížky
2006 | Vzpoura oceánů |
2011 | Limit |
2019 | Motýlí tyranie |
2007 | Satan a smrt |
2008 | Nehlučně |
Táto kniha ma na poličke strašila dosť dlho. Ani neviem prečo, keďže iné knihy od autora (Limit a Pomsta oceánu) sa mi veľmi páčili. Lenže táto vyzerala byť príliš politicky zameraná, to ja veľmi nemusím, a navyše tá hrúbka. Ale nakoniec ma veľmi príjemne prekvapila.
Očakávala som nejaký rozťahaný thriller. Ale dostala som toho oveľa viac. Vôbec som nečakala, že práve v tejto knihe sa toho toľko dozviem o formovaní Izraela a o jeho pretrvávajúcom konflikte s Palestínou. Keď som si o konflikte niekedy čítala, stále mi to prišlo veľmi zmätené. Teraz mám aspoň trošku pocit, že tomu trošku rozumiem. Myslím, že tam bolo všetko - vojna za nezávislosť, Golanské výšiny, kolonizácia oblastí... A aj keď som sa občas nemohla ubrániť pocitu, že je to miestami strašne rozťahané (ako kniha má cez 1000 strán) a príliš politické, tak už len kvôli histórii Izraelu som veľmi rada, že som si ju konečne prečítala. Myslím, že autorovi to muselo zabrať strašne veľa času, takto detailne to celé zmapovať (a už len pevne verím, že pravdivo). A navyše je to väčšinou písané z pohľadu obyčajných ľudí, ktorí museli žiť ako sa len dalo a nemali skoro žiadne istoty.
A ani tá thrillerová linka nebola márna. Aj keď postavy mi neboli až tak sympatické, ani Tom, ani Yael, tak ma to bavilo. Bolo to akčné, drsné, zaujímavé a taktiež plné informácií. A celé sa to krásne prepojilo aj s minulosťou. Ako nie je to najlepšia kniha, ale mňa veľmi prekvapila, pretože z nejakého dôvodu som mala naozaj nízke očakávania a bola som pripravená na to, že ma vôbec nebude baviť. Ale naopak, väčšinou som sa od nej nemohla odtrhnúť.