Bobby Conroy vstává z mrtvých a jiné strašidelné příběhy
Joe Hill (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/170934/bmid_bobby-conroy-vstava-z-mrtvych-a-jin-Hb6-170934.jpg
4
298
298
Stephen King může být na svého syna právem hrdý! Moderní horory zřídkakdy sází na rafinovanost. Většina autorů, kteří nás skrze své stránky rádi děsí, se nám příliš často vrhají přímo po krku a zapomínají na to, že nejlepší dravci útočí ze zálohy. Na skákání po krku není samo sebou nic špatného, ovšem skutečně talentovaní spisovatelé mají v rukávu víc než jen jeden trumf. Ony vlastně ani ne všechny povídky v této knize jsou hororové. Některé jsou posmutněle nadpřirozené, jiné působí jako mainstreamový temný thriller a v jedné není ani náznak odpornosti a je vlastně docela roztomilá. Ale jsou rafinované, tváří se jako kamarádi. Autor Joe Hill je totiž pěkně zákeřný parchant.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2013 , XYZ (ČR)Originální název:
20th Century Ghosts, 2005
více info...
Přidat komentář
Po třech Hillových přečtených románech se sestupnou tendencí jsem byl na povídkovou sbírku zvědavý (pár povídek jsem už od něj tedy četl). A povídkový Hill mě baví mnohem více než románový. Je nápaditý, zábavný a umí být sakra děsivý. Mám rád otevřenější konce a nepolopaticky vysvětlené závěry, v tomhle ohledu se synek naštěstí nepotatil a nechává spoustu věcí na čtenáři a čtenářce, což je hodně fajn a působí to. Přijde mi divné, jak podle ČERNÉHO TELEFONU mohli natočit celovečerák, ale tak chápu, že tam asi hodně přidali a domysleli. Naprosto skvělá je povídka POP ART, v závěsu hned PLÁŠŤ, POSLEDNÍ DECH, BOBBY CONROY…, OTCOVA MASKA a DOBROVOLNÁ INTERNACE.
Velmi chytře pojmenovaná kniha "Černý telefon a další příběhy", která vyšla už jedenkrát pod názvem jiné povídky z této sbírky. Aktuální vydání přitahuje čtenáře hlavně z důvodu stejnojmenného hororového filmu, který velmi povedeně rozvádí povídku v této knize.
A přesně tímto způsobem na mě působí většina povídek v tomto díle Mr. Hilla. Nápady hozené do pléna, které zahlédnete jako obraz v galerii či útržek filmu nebo zboží ve vitríně obchodu. Jednou ve Vás zůstane pouze pocit, jindy lehké zamyšlení nebo i jisté porozumění pointy, kterou autor vytvořil a mnohdy vůbec nic.
Moc rád bych některé povídky četl ve formě celé knihy, to krátké nahlédnutí pod pokličku příběhového hrnce mě navnadilo, ale ne vždy uspokojilo. Často přišla otázka "a co dále pane Hill? Co se dělo?"
I když některé povídky mě obsahem minuly, některé se naopak zaryly pod kůži. Především zmiňovaný Černý telefon, Bobby Conroy vstává z mrtvých, Otcova maska, Poslední dech, Snídaně u vdovy a dle mého názoru klenot celé sbírky s názvem Dobrovolná internace.
Přečtená druhá kniha od pana spisovatele Joe Hilla, kterého jsem ještě nedávno vůbec neznala a už vůbec jsem zprvu netušila, že pan Stephen King je jeho otec. Knižní mezery jsem doplnila, knížku si ráda přečetla a strašidelné povídky se mi líbily. Líbilo se mi, že nejsou až tak hororové, ale spíš byly záhadné. Pan spisovatel zdědil skvělou fantazii po svém otci a ráda si ho přidávám do mých oblíbených spisovatelů.
Velmi slušná sbírka povídek, u které mi ale občas přišlo, že jinak skvělý nápad zůstal tak nějak na půl cesty nedotažený. Vágní nejasný závěr není vždy na škodu, ale tady se bohužel zpravidla v mlhavém závěru vytrácena někam do ztracena i pointa příběhu. Nejlepší povídky z mého pohledu byly Nejlepší nový horor, 20th century ghost a Bobby Conroy vstává z mrtvých - zejména pak poslední dvě jmenované, které uměly krásně navodit tu správnou nostalgickou notu, kterou tak mistrně ovládá i Stephen King.
Tak ta povídka o Francisovi co se promění v mouchu je dobré psycho :D Jinak ostatní nic moc. Ani ten černý telefon mě moc nebavil.
(Audiokniha)
Mám ráda knihy - audioknihy s povídkami a tuto řadím mezi ty lepší. Sice mi úplně chlupy hrůzou či napětím nestály, ale poslech se mi líbil :-) ... interpretace všech zúčastněných je na jedničku.
Joe Hill je skvělý. Teda je asi pravda, že některé povídky působí nedokončeně, ale jejich poselství bylo zřejmě spíš zachytit atmosféru a daný okamžik, což se mu rozhodně povedlo. Nejlepší byla asi povídka Plášť, ze které mrazí, a povídka Dobrovolná internace, která vás zavede do tajemných bludišť fantazie.
Nektere povidky byly zdlouhave. Cerny telefon byl lepsi film. Znovu bych si tuto povidkovou knihu neprecetl.
Na syna mého oblíbeného autora S. Kinga jsem byla zvědavá. Je to má první knížka a myslím, že po této zkušenosti zkusím další, i když za mě nedokázal překonat svého otce. Kniha se mi četla velmi dobře, ale jen jsem necítila úplně mrazení a napětí jako v případě jeho otce.
V knize se nachází lepší, ale i horší povídky, minimálně já si některé užívala více, jiné méně. Za mě nejlepší Pop art, V autu, Mrtvé dřevo, Poslední dech a Dobrovolná internace. Možná ještě Plášť, který mi připomněl jeden horor
Povídku Abrahamovi synové jsem asi nedokázala úplně docenit - co jsem četla má to něco společného z Draculem od Stokera, kterého jsem ještě nečetla.
Černý telefon - představovala bych si tu povídku delší a nápad dobrý, ale takhle to uteklo moc rychle a já se nestačila ani bát
Povídka, která mi nesedla úplně byla Otcova maska. Asi si to budu muset přečíst ještě jednou, protože jsem neměla pocit, že bych pochopila o co jde .
Další povídky nebyly vůbec špatné. Nenudila jsem se, ale v hlavě mi úplně nezůstaly.
Jsem zvědavá na další jeho knihy a rozhodně jim dám šanci.
Tak tohle bylo velký zklamání. Hororové prvky jsem tam hledala jen těžce, dobrých povídek tam bylo jen pár. Tohle řadím do průměru jen s přivřenýma očima.
Od knihy jsem čekala víc než ve skutečnosti nabídla. Ovšem příběhy byly kratší a čtivé s lehce hororovým nádechem.
Povídky s hororovým nádechem. Některé byly skvělé a byla škoda, že nejsou delší. U některých to bylo přesně naopak.
Tak bylo to přesně, jak to u povídek bývá, některé se četly samy, jiné jsem trochu protrpěla.
Od této knihy jsem čekala mnohem víc. Některé povídky byly zbytečně dlouhé a nudné. Po knížce sem sáhla po shlédnutí filmu Černý telefon a to byla vlastně jediná pořádná povídka, ten zbytek, to bylo takové všelijaké.A pak tu bylo pár takových, co jsem vyloženě protrpěla a místy i přeskakovala text , přiznávám se bez mučení, ale byla to neskutečná nuda.
Zajímavé povídky, které mají dost otevřené konce a vše závisí na fantazii čtenáře. Někde je to vítáno, jinde je to spíš na škodu. Ale ve výsledku rozhodně zajímavé čtení a doplnění knihovny.
Další povídková kniha nesená v duchu "domysli si dám". Nejsem úplně člověk, kterému by se líbily povídkové knihy, ale musím říct, že Joe Hill a Stephen King prostě umí! Jedna lepší než druhá, stránky pod rukama ubíhají a najednou jste na konci. Nejvíce se mi líbila povídka Černý telefon a Poslední dech, ty jsou za mě nejlepší. Vřele doporučuji nejen pro fanoušky hororu.
Za mě nejlepší byla povídka Poslední dech, muzeum s doslova posledními dechy. Z toho šel mráz po zádech, přitom nebyla strašidelná, ale ta atmosféra byla dokonalá, ponurá, přitom svým způsobem uklidňující. Za nejhorší považuji Otcovu masku, nepochopila jsem a ještě v ní byla erotika, která mě rušila.
Co povídka, to odlišná kvalita. Některé mě doslova nudily a přišly mi too much, z jiných jsem byla nadšená, ať už příběhem či zakončením.
Rozhodně se nejedná o hororovou sbírku, vyloženě hororových povídek je tu minimum, je to spíše taková kombinace hororu/thrilleru/fantasy a vlastně kdoví čeho ještě, takové fantasmagorie. Za sebe knihu dopuručím a to hlavně díky těm rafinovaným koncům, u kterých jsem ale občas měla chuť začít řvát, že chci rozuzlení.
Otevřené konce jsou obecně fajn věc, která čtenáře nutí taky trošku namáhat mozek a ne jen konzumovat hotový příběh. Tady mi ale autor předložil nějakých 400 stran otevřených nejenom konců, ale celých dějů. Jsou to spíš takové koncepty, místy trošku více do široka rozvedené. Málokterá povídka spadá do hororového žánru. U většiny jsem si připadala, že jsem se vrátila do svého náctiletého období a opět po nocích hltám brakové knížečky z edice "Stopy hrůzy" (Pamatuje si to ještě někdo? Tak úžasně naivní...). Za mě tedy Hillovy povídky ne, děkuji. Nuda, nuda, šeď, šeď. Jediná výjimka je povídka Otcova maska, ta byla ženiální a pouze ona zvedá mé hodnocení knihy jako celku.
Část díla
20th century ghost
2002
Abrahamovi synové
2004
Bobby Conroy vstává z mrtvých
2005
Černý telefon
2004
Dobrovolná internace
2005
Autorovy další knížky
| 2013 | Vánoční říše |
| 2010 | Rohy |
| 2011 | Vítejte v Lovecraftu |
| 2016 | Ohnivý muž |
| 2007 | Černá krabice |
80%
Moc dobrá knížka povídek, každá jiná, líbí se mi, že autor často ponechává na čtenáři, aby si zvolil konec. Některé jsou vyloženě hororové, děsivé, jiné víc do fantasy, tajemné, některé hodně nutí k zamyšlení. Samozřejmě, že některá povídka se mi líbila víc, některá méně, ale není tady žádná, která by se mně nelíbila.
Přečtěte si i vy, pokud ještě nemáte přečteno!