Dobrodružství šesti trampů: Epopej z válek trampsko-paďourských
Vlastimil Rada , Jaroslav Žák
Bohatýrská trilogie série
< 2. díl >
Humorná kniha z doby meziválečné, v níž autoři formou parodovaných klasických literárních textů, nejčastěji však stylem kovbojských a zálesáckých románů vyprávějí o trampském hnutí a nenásilným způsobem podávají i kritiku tehdejší společnosti, je díky jedinečnému vypravěčskému stylu a originálnímu humoru zajímavá i pro dnešní čtenáře. Šestidílný muzikálový seriál o dobrodružství šesti trampů okolo řeky Vltavy a věčném válčení trampů a paďourů, který si s vydáním připomínáme, vznikl v Československé televizi v roce 1969 a dnes již patří do zlatého fondu televizního archivu.... celý text
Přidat komentář
Taková milá, vtipná pitomina. Docela se těším, až se ke mě někdy dostanou i další díly trilogie.
Čistokrevný ohňostroj praštěných nápadů, ve kterých nemá smysl hledat smysl, ale které dýchají milým, hravým humorem, že se občas přistihnete, že na ně myslíte i v těch nejméně vhodných chvílích (já se například už nejsem schopná podívat na bustu Jana Ámose Komenského, aniž bych se začala přihlouple hihňat).
Výborný humor a skvělá oáza uprostřed pouště reálného socialismu. Takové knihy mi pomáhaly pochopit, že ne vždy byl život tak plytký a šedivý. Ani jsem nedoufal, že se to kdy může změnit. A hle! Hurá!
V rámci Čtenářské výzvy 2016 (oblíbená kniha mého dětství) jsem se po mnoha letech vrátil k "Novým pověstem českým". A kniha opět nezklamala. Plná absurdit, laskavého humoru a milého prostředí prvorepublikového mě dokázala pobavit stejně, jako při prvním čtení před.... prostě před lety.
Druhý díl Bohatýrské trilogie - plným názvem Nové pověsti české aneb Dobrodružství šesti trampů /Epopej z válek trampsko-paďourských/ - je oproti první knize více roztříštěnější a (alespoň pro mě) obsahuje několik nudnějších pasáží. Jinak jsem ale docela zvědav, kam se bude odebírat třetí, poslední, díl.
„Za dusného letního odpoledne belhal se po Madison Square ryšavý hrbáč.“ Frenetický potlesk odměnil vyprávěče za tuto zdařilou větu. Zálesák však učinil odmítavé gesto a pokračoval: „Onen kulhavý neduživec jsem byl já sám. (Potlesk.) Použil jsem tohoto nenápadného přestrojení, abych unikl osidlům Armády spásy, jež mě chtěla obrátiti k spořádanému paďourskému životu (Hanba! volalo posluchačstvo, znechuceno podivnými záměry Armády spásy), a dostal se tak nepozorovaně na Východní nádraží, odkudž jsem chtěl odcestovat pacifickým rychlíkem New York-Bitýška-Veveří na Divoký Západ. Ďábelský plán se zdařil. Za necelých osmačtyřicet hodin klusal širou prérií statný pastevec na vytrvalém koníku. Za pasem mu trčely dva revolvery a břitký Bowie knife, kol beder měl omotáno laso. Tímto hranáčem širokého neurvalého obličeje jsem byl opět já.“
Bohatýrská trilogie má díly tři, proto: perla, perla, perla české humoristické literatury, která ani po století od dob první republiky neztratila nic ze svého lesku.
Roztomilá záležitost, která se už teď stává reliktem dávnověku. Ale jsou to vzpomínky. Hlavně na Jacka Aspirina, kterého jsem jako dítě obdivovala a milovala.
Četl jsem v době kdy jsme s kamarádem začínali s trempováním. Některé historky z akcí byly stejně absurdní jako příběhy šesti trampů. Obzvláště oblíbená byla tragédie dvou kanadských žertéřů ve Svatojánských proudech: máš batoh, už nemáš batoh! x)
Některé autorovy narážky a jinotaje jsem nepochopil, chybí mi asi podrobnější znalost tehdejší doby. Přesto jsem se u této knihy hodně zasmál a pobavil.
Za mě celkem ústřel. Kor ta staročeština je trhák na uši, určitě pobavilo celkem dost.