Boj o první místo
Jaroslav Foglar
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/102882/boj-o-prvni-misto-102882.jpg
4
606
606
Jako mnoho knih od Foglara, tak i tato popisuje problémy mezi dorůstajícími chlapci. Tentokrát se děj odehrává ve třídním kolektivu. Téměř všichni chlapci se obdivují Rudovi Lorencovi - umí skvěle hrát hokej, fotbal, je výborný atlet, je chytrý a dovede hodně věcí, o kterých se ostatním ani nesnilo. On však jejich náklonnosti zneužívá. Petr Solnar skoro jediný tuto špatnost na něm vidí, a proto s ním vede otevřenou válku. Protože celá třída je na straně Rudy, raději si ho nevšímá a trénuje na závod „napříč městem“,který vyhraje a získá si tím obdiv hrstky chlapců ze třídy. Poté co vstoupí do oddílu skautu, si ještě více utvrdí své morální hodnoty. Nalezne tam také vytouženého kamaráda na život a na smrt - Viktora. Postupem času se třída přesunuje na stranu Petra, který jim otevřel oči sám sebou - protikladem Rudy. Jejich náklonnosti však nezneužívá tak jako Ruda, ale je k nim stejně kamarádský jako oni k němu. Nakonec si získá i oblibu třídního učitele a stane se vedoucím třídního výboru.... celý text
Přidat komentář
Kniha na mě působí jako Foglarovka, ale přesto je poměrně netypická oproti jiným Foglarovým příběhům. Kniha je super, ale určitě to není jeho nejlepší kniha.
Kniho jsem si ale přesto velmi užil a určitě to je jeden z nadprůměrných příběhů který si zaslouží 5 hvězd.
Postavy se mi velmi líbili i když byla většina spíše nesympatických.
Příběh byl zábavný a měl jsem z toho pěkný pocit, vždy když jsem to četl.
Jediné co bych chtěl podotknout je to, že je kniha poměrně krátká, myslím si, že má něco okolo 100 stran, knihu jsem přečetl velmi rychle (myslím si, že tak za hodinu a půl možná dvě) a určitě by šlo příběh rozšířit.
Ale zároveň chápu, že to není tak rozsáhlí příběh jako např. Rychlé šípy.
Příběh jsem si přes vše užil a líbil se mi vývoj postavy Petra.
I když jsem si i hned od začátku myslel, že by Petr dokázal udělat to co celou dobu chtěl.
Další z raných foglarovek, ale ve srovnání s knížkou Přístav volá - ač podobně útlá - mnohem komplexnější a propracovanější. I když reálie školní třídy a celého příběhu zůstávají prvorepublikové, i dnes leckterý čtenář v třídním kolektivu nalezne takové Rudy Lorence nebo Motejly. Líbil se mi postupný růst hlavního hrdiny, jeho práce na sobě samém, a pamatuji si, jak jsem v době prvního čtení pokukovala po spolužačce, která do třídy přistoupila a chodila do skautu, a jak jsem podobně jako hlavní hrdina nakonec byla ze "svého Cyrina" spíše zklamaná :-). Podobně jako @RoBertino27, měla jsem tendence sbírat krabičky od sirek, ale myslím, že jsem nakonec neslepila ani dvě dohromady, natož abych promyslela celou náročnou konstrukci :-). To už mi přišlo snazší vyrýt si do lavice kružítkem železnici, ale ani to neklaplo :-).
Závěr knihy mohou někteří považovat za "agitku" pro myšlenku junáctví - a vůbec celá kniha propaguje ideály skautingu. K těm ovšem Petr Solnar vlastně nejprve dospěl sám, ještě než vstoupil do oddílu. (Dvojkaři prý Jestřábovy knihy příliš neznali a nečetli, ale pokud ano, muselo je potěšit, jak jejich jména a příhody zapracoval do svých děl - zde se kupříkladu mihne hned několik jmen legendárních členů oddílu, včetně Skukuma.) Co mne překvapilo bylo poměrně rychlé složení nováčkovské zkoušky i Petrův brzký nákup kroje - co si pamatuji, u mě obojí trvalo delší dobu.
Jak na knihách moc nemusím kapitoly ve smyslu "a co bylo s hrdiny dál", zde to vyznívá velice pěkně. Povšimněme si i nenápadné zmínky, že Petr bude i v dospělosti pro svůj smysl pro čest a spravedlnost narážet...
Když jsem knížku četl poprvé, tak jsem byl nejvíc nadšen Dannerovou stavebnicí z krabiček od sirek - a dokonce jsem měl v plánu se do něčeho podobného pustit. Samozřejmě z toho sešlo a až podruhé jsem si uvědomil široký záběr postav a činů. Snad jediné, co mi trochu vadilo, byl závěr v duchu skautských příběhů, ale k tomu vlastně celý Boj o první místo směřoval.
Jedna z dalších z dlouhé řady tzn. foglarovek. Líbil se mi vývoj hlavního hrdiny. Jak krásně autor popsal jeho postupné dospívání a uvědomování si sebe sama. I dnes by mnozí chlapci (i dívky samozřejmě) potřebovali mít před sebou takové vzory. Čtivé, poučné.
klasicka foglarovka v novom sate moc moc pekna. pribeh poucny, ale mna to oslovuje a dojima a dufam, ze aj novu generaciu :-)
Příběh Petra, který se ve škole trápí hlavně kvůli svému spolužákovi, který je neformální vůdcem třídy a zneužívá svého postavení k týrání jiných hochů. Petr se rozhodne, že svojí vlastní pílí jej porazí jak ve sportu, tak i ve škole. Klasický Foglar, bílá a černá - dobro a zlo, kdy vše se změní vstupem hlavního hrdiny do skautského oddílu. Sic naivní, ale přesto dobře čtivé.
Krásné a strohé předválečné čtení. Jde vidět, že je to Foglarova prvotina a ještě není tolik "rozjetej", ale i tak je to čtení velmi příjemné. Foglarovky sbírám už od 90 let a vždycky mě dovede fascinovat s jakou lehkostí a krásou dovede Foglar charakterizovat počasí a roční období. Je to můj neoblíbenější český spisovatel spolu se Švandrlíkem a Legátovou. Mou zaujatostí k JF budiž také mé členství již od roku 1996 ve Sdružení Přátel Jaroslava Foglara :-)
Pěkná kniha, hlavní postava v průběhu knihy prochází, dalo by se říct, psychickým vývojem a to není u foglarovek běžné. Samozřejmě to je jedna z prvních knih od autora, takže to není žádný velký odvaz, ale jinak je celkem fajn.
Jedna z mých nejoblíbenějších foglarovek. Protože na rozdíl od jiných zde hlavní postava prochází určitým velmi zajímavých vývojem od "nijakého" chlapce po vůdce třídy. Petr Solnar mi nepřijde tak plochý jako jiné Foglarovy postavy. A jak tu někdo píše, že tam nejsou dívky - no nejsou, Foglar znal nejlépe prostředí chlapecké, v době, kdy se odehrává kniha nebyla ani zdaleka tak obvyklá koedukace, takže je to pochopitelné, že ve třídě nemají žádná děvčata.
Tato kniha patří mezi ty slabší. Alespoň mně se tak zdálo. Myšlenka je dobrá, ale tak nějak je to divně napsané. Tu kousek, tam kousek, ale jako celek to moc nefunguje. Trochu jako když pejsek s kočičkou pečou dort. Příběhy ze školních lavic nezní ani trochu věrohodně.
SPOILER:
Nevěřím, že by si žádný učitel nevšiml, že se někdo o přestávce nechal dobrovolně fackovat. Nebo, že si do lavice vyrýpává celé spletité kolejiště. Stejně tak je divné, že bylo ve třídě 45 chlapců a ani jedna dívka. Pravda na tento jev jsem u knih pana Foglara zvyklá, ale ve školní třídě to vyznělo hodně divně. A je tam toho mnohem víc, co mi ani trochu nesedělo.
Přesto se mi příběh líbil. Posláním této knihy bylo ukázat, jak nerozhodný hoch v sobě hledá dobro tak dlouho až ho nakonec najde. Audiokniha, kterou načetl pan Vojtěch Kotek, je zpravovaná i ozvučena znamenitě. Albatros umí.
Dneska jsem přečetl opět po mnoha letech další knížku od mého oblíbeného autora a opět jsem se nezklamal. Výborná, čtivá knížka, která má pouze jedinou chybu a to, že je neskutečně krátká, pouze 89 stran... Navíc je to i o skautech, což je pro mě coby starého skauta, navýsost potěšující. Takže všem skautům a skautkám a nejen jim, knihu vřele doporučuji ! Howgh.
Kniha celkově velmi čtivá, napínavá a pro dospívající chlapce jistě velice přínosná v mnohém ohledu. Já foglarovkám v dětství nikdy nepropadla, jednak jako holka jsem v nich nenalézala identifikační vzor (který pro mě v citlivém období představovala Lisa z Bullerbynu a Anna ze Zeleného domu :-))), jednak nejsem soutěživý typ, což zrovna u této knihy může být problém. Jako poučené čtenářce mi vadí klasické rozdělení hrdinů na správňáky, zlouny a "neurčitou masu". V tomto ohledu bych možná i zpochybnila výchovný přínos - neučíme tím děti jednostrannému a schematickému vidění světa? Pak mě trochu děsí scéna, kdy Petr Solnar vstoupí do skautského oddílu - ta koncentrace "správňácké" ideologie a jakoby sektózního zaujetí ze stránek knihy přímo odkapává. Ač jsem sama dlouholetá skautka, nějak ty ideologické agitky nevyhledávám. Je možné, že je dílo poznamenané i dobou vzniku - jde o rok 1936! Z této perspektivy musím na kritičnosti ubrat a dávám 4 hvězdy.
Jedna z nejlepších foglarovek. Ruda Solnar je hajzl a Klement (nikoliv Gottwald) na hrad, nebo alespoň do funkce lídra deváté A.
Ve foglarovkách abyste klíčovou postavu ženy pohledali. V této knize tomu není jinak. Snad jedinou ženskou, co tu na chvilku dostane slovo, je Petrova maminka. Ta je tu použita jen jako klasická přímluvkyně u tatíčka. Jestřábův idealismus tzv. bez bab v plné nahotě!
K vydání této knihy v nakladatelství Blok z roku 1969: Odpovědným redaktorem byl Jaroslav Novák: https://www.databazeknih.cz/zivotopis/jaroslav-novak-49437, zeť básníka Václava Renče: https://www.databazeknih.cz/zivotopis/vaclav-renc-684, manžel básnířky Zuzany Renčové-Novákové: https://www.databazeknih.cz/zivotopis/zuzana-rencova-7478, otec Luisy Novákové: https://www.databazeknih.cz/zivotopis/luisa-novakova-37861 a Ester Marie Novákové: https://www.databazeknih.cz/zivotopis/ester-marie-novakova-49461
Boj o první místo zapadá do základního schématu Jaroslava Foglara. Hlavní hrdina se potýká s osobnostní krizí v dospívání. Hodnotí se v závislosti na ostatních a přemýšlí o vhodných vzorcích chování. Oproti Jirkovi Dražanovi z Přístavu volá je osobnost Petra Solnara vyzrálejší a povahy čestné. Stejně jako v Boji o první místo jsou popisy fyzického vzhledu a charakteru postav v pojetí Kalokagathia, které dnes mohou některým čtenářům připadat až směšné, ale plně korespondují s poselstvím autora. V rejstříku knih může být Boj o první místo směle zařazen mezi moderní publikace s tématem osobnostního rozvoje. Díky, pane Foglar.
Štítky knihy
přátelství kluci skauting pro mládež skauti spolužáci Jaroslav Foglar, 1907-1999
Autorovy další knížky
| 2003 |  Záhada hlavolamu |
| 2007 | Rychlé šípy |
| 2005 | Hoši od Bobří řeky |
| 1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
| 1990 | Boj o první místo |
Foglar má v mém srdci své místečko a dokáže ho i dnes zasáhnout, ačkoliv se jedná o krátkou a spíše výchovnou knížečku, která současně propaguje skautství. Vlastně se mi líbí taková ta snaha vzbudit v dětech pocit odpovědnosti za své chování a aby z nich nebyli zbytečně sígři. Ti byli pěkní už kdysi, a to se dnes pořád říká, že dřív byly děti slušné. Nevěřím tomu, ačkoliv změna se asi mezi generacemi nějaká projevila. Proto mi přijde, že tuto knihu si může každý plnohodnotně přečíst i dnes, vzorce se opakují, ikdyž se lidé mění.